Reklama

.

.

středa 20. září 2017

Jak vypadá mír v zemi, která je zachvácená válkou


Alexandra Džordževič
20. 9. 2017   zdroj
Téměř dva roky provádí Rusko v Sýrii operaci vzdušných sil "Odplata", v níž se snaží pomoci vládním silám v boji s odpůrci prezidenta Bašára Asada a zničit radikální islamisty. Korespondentka listu Kommersant (Ъ) Alexandra Džordževič navštívila již poměrně dávno osvobozené Aleppo, nedávno začištěný Akerbat, viděla život civilistů v Hamá a zónu deeskalace v Homsu. Poté, co strávila v zemi téměř týden, nabyla jistoty, že k pokojnému životu má Sýrie ještě hodně daleko.


V poslední době se v Sýrii otevřeně hovoří o tom, že občanská válka skončila a že do vítězství nad teroristy DAEŠ a Džabhat an-Nusry (organizace jsou v Rusku zakázané) zůstalo několik měsíců. Je to však stále ještě válčící země, ale strach o život je již menší než před několika měsíci. Mnohem horší je nesnesitelné horko a vlhkost, díky čemuž si právě oblečený čistý oděv chcete opět převléci.

Stále chceme pít, ale sehnat balenou vodu - a tu doporučují pít vojáci - není tak jednoduché. Obchodů s potravinami je velmi málo a větší část měst jsou rozbombardované budovy a hromady odpadků. V některých místech je však možné se dokonce setkat s novou bytovou zástavbou. Pro normální život místo ve městech téměř není. Na hlavních trasách syrští a ruští vojáci pozorně dohlížejí na projíždějící dopravu.

Město po válce

Z letecké základny Hmeymim (Latakia) trvá let na mezinárodní letiště města Aleppo na vojenském An-26 necelou hodinu. Ve městě téměř na každém kroku visí plakáty s vybledlými fotografiemi Bašára Asada, na většině z nich se dá těžko rozpoznat.

Pod neustálým sluncem (deště jsou v Sýrii stěží několikrát do roka) tmavé barvy zežloutly a snímky vypadají zastarale... Na novějších transparentech je vedle obličeje syrského prezidenta napsána červenou barvou fráze "I believe in Syria", kde je "in" zvýrazněno zeleně. Vzniká slovní hříčka, kdy vůdce arabské republiky říká, že věří Sýrii, i v Sýrii.

Aleppo je de facto rozděleno na východní, střední a západní část. První utrpěla mnohem více než ostatní: ve skutečnosti zničení infrastruktury způsobili vládní vojáci, kteří se více než rok snažili prolomit pozice radikálních islamistů ke konečnému získání těchto oblastí pod svou kontrolu. Nyní tam lidé, kteří neodjeli, vlastními silami rozebírají trosky.

Ostatní části Aleppa vypadají relativně dobře. Jedná se o poměrně světské město: po ulicích chodí ženy v burce a hidžábu, ale také zcela prostovlasé, také nosí kalhoty nebo krátké sukně.

Představitelé místních úřadů říkají, že pro obnovu obcí byl vytvořen zvláštní výbor, který je podřízený ústřednímu orgánu v Damašku. Zvláštní pozornost je věnována výstavbě a rekonstrukci nemocnic, vzdělávacích zařízení (zejména škol), perspektivně se k nim přidá ještě i bydlení. Ale na celkovém pozadí zřícenin ve městě to dosud není vidět.

V listopadu 2016 se radikální islamisté při raketovém útoku trefili do základní školy Al-Furqan ve stejnojmenné čtvrti v západní části Aleppa. Bomba, vystřelená ze čtvrti Bustan al-Qasr, doslova rozmetala budovu školy, v níž byly děti a učitelé.

Nyní je škola obnovena. Její ředitelka Nahla Dairy uvádí, že při rekonstrukci budovy a obnově provozu školního zařízení pomáhalo pouze Rusko, ostatní státy dokonce nenabídly ani tu nejmenší pomoc.

To samé říká i Mahmoud Akemi, muftí hlavní mešity Aleppa - Umajjovské mešity. Postavena byla už v roce 715 a je zařazena do seznamu světového dědictví UNESCO, byla ale také vážně poškozena při minometných útocích. Mufti zklamaně tvrdí, že ani UNESCO, ani žádné jiné nadace nebo organizace mešitě, v níž je podle legendy hrob otce Jana Křtitele Zachariáše, dosud prostředky nevyčlenily. Ale s vděčností připomíná fond, pojmenovaný po prvním prezidentovi Čečenska Achmatu Kadyrovi, který bez zbytečných řečí převedl 14 milionů dolarů na obnovu jediného minaretu, který byl zničen teroristy v dubnu 2013. "Je to přesně ta částka, která je potřebná", upřesnil. Předpokládá se, že restaurace bude trvat asi dva roky, ale zatím nebyla zahájena. Území je prázdné, mešita je obklopena hromadami obrovských balvanů a čtvrtě, které jsou vedle ní, ani nevypadají jako obytné, přestože na polorozpadlých balkonech starých domů je možné vidět visící špinavé věci.

Děti dobyvatelé

Když je k dispozici přímá cesta mezi dvěma body na mapě, to je pro dnešní Sýrii nebývalý luxus. Většina silnic, letišť a obcí není bezpečná, proto se musí jet s objížďkami, které někdy prodlouží trasu o několik hodin. O něco lepší to je v západní části země: ruští a syrští ženisté (speciálně je zde školí pracovníci Mezinárodního protiminového centra Ozbrojených sil RF v pobočce v Homsu) vykonali rozsáhlé práce na územích, která byla dříve pod kontrolou islamistů.

Silnice mezi městy Homs a Hamá byla zprovozněna pro humanitární konvoje v srpnu, hned po jednání mezi představiteli ruského Centra pro usmíření znesvářených stran se syrskou opozicicí. Nyní koridorem jezdí desítky vozů, včetně těch s humanitární pomocí. Na sever od Homsu se nachází jedna ze čtyř zón deeskalace konfliktu, v níž se opozice a vládní armáda snaží zabránit obnovení bojových akcí. Pomáhá jim v tom ruská vojenská policie.

Na kontrolním stanovišti v Dar El Kébir se shromáždilo několik stovek běženců, kteří se chtějí vrátit do svých domovů nebo najít útočiště u příbuzných a přátel. Prohlídky se konají na několika místech (je tam třeba policii ukázat zavazadla a dokumenty, pokud existují), pouhých 500 metrů od humanitárního koridoru žijí bojovníci Syrské svobodné armády, kteří přistoupili na příměří.

Zástupce Centra pro usmíření znesvářených stran plukovník Alexandr Sazonov vypráví, že toto stanoviště působí již dva měsíce, umožňuje to civilistům poskytovat lékařskou pomoc a asi 10 tun humanitární pomoci týdně. "Jsou to pozitivní změny: v průběhu pěti-šesti let zde lidé neměli lékařskou pomoc, neviděli se s rodinou a přáteli, říká důstojník. Nyní se tento proces hnul kupředu". Řekl také, že každý týden přichází na toto stanoviště asi deset bojovníků, aby složili zbraně. Nicméně korespondentce Ъ se toho dne nepodařilo je uvidět.

Proces usmíření stran je velmi obtížný. "Není jasné, co je obtížnější - bojovat, nebo usmiřovat", říká ruský voják a sleduje, jak z kamionů s nápisem "Sýrii od Ruska", které projely kolem před několika minutami, lidé s automaty vydávají Syřanům balíky s jídlem. Podle místních obyvatel nestačí humanitární pomoc pro všechny, a ta, co je dopravena, je rozebrána během několik minut...

Ministr obrany RF Sergej Šojgu již poslal zvláštnímu vyslanci generálního tajemníka OSN pro Sýrii Staffanu de Misturovi dopis s žádostí o urychlené navýšení objemu humanitární pomoci Sýrii prostřednictvím OSN. Odpověď zatím nepřišla.

Nedostatek pomoci je vidět i v Homsu.Vojenská policie z posledních sil brzdí civilisty, kteří se s křikem prodírají k nákladním automobilům. Snadno se to daří pouze dětem, proto je často dospělí využívají, posílají je několikrát ke stejnému kamionu. Sedmi-osmiletí chlapci s úsměvem rychle běhají od kontrolního stanoviště ke kamionu a zpět ve snaze získat několik balíčků s potravinami...

Pět minut po téměř vítězství

Nicméně, ve srovnání s jinými provinciemi a městy opravdu nevypadají Homs a Hama nejhůř.

Město Akerbat bylo u teroristů DAEŠ vybojováno teprve 2. září. Dostat se do něj z Hmeymim je možné pouze v několika etapách: nejprve letadlem An-26 na východní letiště Aleppa, pak ještě asi pět hodin obrněným vozem Tajfun-K...

Akerbat se fakticky nachází na přední linii: nesourodé skupiny DAEŠ a Džabhat an-Nusry se nacházejí přibližně 15 km od samotného města a pravidelně je ostřelují. Náčelník štábu skupiny vojsk Ozbrojených sil RF v Sýrii generálporučík Alexandr Lapin říká, že jsou již vytvořeny všechny podmínky pro konečnou porážku teroristů na východě Sýrie, a právě zde byla zahájena ofenziva vládních vojsk na Dajr az-Zaur. Ruští vojáci s uspokojením poznamenávají, že v důsledku útoku na Akerbat bylo zničeno 2893 objektů nepřítele, 1207 teroristů a 132 velitelských stanovišť, bylo zlikvidováno 49 tanků, 157 pickupů s těžkými kulomety a protiletadlovou technikou, 80 dělostřeleckých systémů.

Teroristé byli z Akerbatu vytlačeni za cenu jeho úplného zničení. Město jako takové už neexistuje: většina domů je buď těžce poškozena, nebo se změnila v rozvaliny. Zdá se, že zde nikdo nikdy nežil... Akerbat byl, jak říkají vojáci, maximálně připraven ke kruhové obraně, měl víceúrovňový obranný systém, vícecestné podzemní spojení, bunkry a úkryty. Podzemní město k dnešku není odminováno a vojáci tam nikoho nepouští. Podle jejich sdělení to jsou spojené tunely od 100 do 800 m, které umožňovaly teroristům manévrovat mezi různými úseky obrany. V Akerbatu zničily ruské bombardéry Su-24M a Su-34 závod na výrobu "šáhid-tanků", které jako první začali používat teroristé v Sýrii. "Šáhid-tank" je zpravidla starý sovětský tank T-55 nebo T-62, do jehož bojového prostoru věže jsou uloženy protitankové miny, TNT a dusičnan amonný... Dílna fungovala od roku 2015 a byla zničena 29. srpna 2017. Podobné závody byly zjištěny v Dajr az-Zauru a Es Suhne. Generál Lapin říká, že na svých dronech ruští vojáci sledovali, jak se "šáhid-tanky" odpalovaly na přístupu k bojovým šikům vládních vojsk. "Ohromující smrtící účinky: v okruhu 300 metrů zcela likviduje všechno živé", poznamenává náčelník štábu skupiny. Ničit tyto tanky je podle generála Lapina nejjednodušší s použitím leteckých bomb s tříštivotrhavým účinkem OFAB-500.

Před odchodem z Akerbatu jej teroristé zaminovali téměř úplně. Je možné se pohybovat pouze po zkontrolovaných zónách. Je jich zatím málo: ruští a syrští pyrotechnici budou muset pracovat ještě několik týdnů. Vojáci doufají, že poté, co si při odminování Aleppa osvojili specifiku ukládání min, podomácku vyráběných islamisty, půjde všechno rychle.

Generálové tvrdí, že porážka teroristických skupin v této oblasti co do významu a rozsahu předčí všechna předchozí vítězství. Město má výhodnou polohu tím, že se nachází u řeky Eufrat, je velmi důležitým uzlem, který umožňuje kontrolovat tok dopravy mezi Středozemním mořem a Asií.

Následně se syrští vojáci budou muset definitivně upevnit v Dajr az-Zauru, posledním velkém centru nelegální těžby ropy a zdroji příjmů DAEŠ. Město bylo 28 měsíců v blokádě islamistů, ale před týdnem se útočným jednotkám podařilo prorazit jejich obklíčení a začít začišťovat městské čtvrti. Pomáhají jim v tom nejen VKS, ale i ruské námořnictvo. 14. září diesel-elektrické ponorky Velký Novgorod a Kolpino zasadily úder sedmi řízenými střelami Kalibr ze Středozemního moře na pozice teroristů v blízkosti Dajr az-Zauru...

Dobytí města není nejjednodušší úkol: ve městě jsou stále civilisté a zapojení letectva v plném rozsahu není možné... Pokud skončí operace úspěšně, čeká Dajr az-Zaur totéž co ostatní města: odminování zachovaných budov a silnic, dodávky humanitární pomoci.

Po osvobození města budou moci vojska Bašára Asada postupovat údolím řeky Eufrat a dostat se na hranici s Irákem. Řada vojenských činitelů soudí, že po té již budeme moci mluvit o porážce DAEŠ a Džabhat an-Nusry jako o hotové věci: budou se totiž muset zvládnout jen nepočetné skupiny islamistů, kteří přežili po vyčištění území, a potom už se dá očekávat i normalizace situace v zemi.

Jiní vysoce postavení důstojníci jsou méně optimističtí. Podle jejich názoru, dokonce i v případě nejúspěšnějšího scénář likvidace "švábů", to bude trvat ještě několik let, tím spíš proto, že západní koalice v čele s USA stále nemůže dobýt další důležité město, Rakku. A bez osvobození tohoto města, jež je považováno za hlavní město DAEŠ, nelze hovořit o porážce radikálních islamistů.

Avšak ukončení hlavních bojových akcí nebude znamenat, že v Sýrii nastane definitivní mír. Všichni diskutující s dopisovatelkou Ъ jedním hlasem říkali, že návrat země k plnohodnotnému mírovému životu, který si mnozí v zemi už ani nevybavují, bude vyžadovat ještě více než jeden rok, možná i celé desetiletí.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

5 komentářů :

  1. No, výsledek "nezištného" šíření těch euro-atlantských "hodnot" na bodácích je v té zemi poněkud truchlivý.
    A ani jinde, kam se s "hodnotami" bez zaklepání vlamovali, to není lepší.
    Věřme, že Syřané, co tu ránu morovou přežili, svou zemi opět pozvednou k její dřívější kráse a prosperitě.

    OdpovědětVymazat
  2. Jasně nemůžou dobýt Rakku spíš jí dobýt nechtěj teroristi americký.

    OdpovědětVymazat
  3. Už by se měli konečně sunnitští partyzáni spojit a nakopat putleroffským okupantům a jejich šíitským pomahačům prdele! Ta jejich nejednota je příčinou současných a doufejme že dočasných potíží! Proč si dědek Zavahríjů konečně nepodá pazour s panem Baghdádím? Takhle ten spravedlivej chalifát věřicim sotva kdy nabídnou ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skřípeš zuby - teroristo - že ti vaši usekávači hlav dostávají na zadek. Jen houšť, ať tě pepinka praští! Takové idiotské individuum jako ty v našem národním kolektivu tvoří 5.kolonu zrádců a kolaborantů! Už táhni do Saudské, kam patříš, hlupáku, sunnito!

      Vymazat
  4. Američtí mírotvůrci to nevzdají. Budou bojovat až do posledního Syřana.

    OdpovědětVymazat