Reklama

.

.

úterý 3. října 2017

Právo na sebeurčení národů neplatí pro ty, kteří chtějí opustit bruselský eurožalář?


Martin Kunštek
3. 10. 2017
Proč Chorvatsko, Slovinsko a Kosovo ANO a Katalánsko NE? Najednou vidíme v plné nahotě ten dvojí metr. Ti, kteří chtějí vyhlásit nezávislost jouce přitom vedeni tak, aby vzápětí mohli být navlečeni do Bruselského chomoutu, jsou podporováni. A mají právo na sebeurčení. Ti kteří chtějí z bruselského žaláře národů ven jsou označování jako separatisté či nacionalisté. A div ne za extremisty či teroristy. Mezinárodní podpory se jim nedostává stejně jako Kurdům, kteří chtějí suverenitu a s Bruselem nic společného mít nechtějí.


Jakási Charta Organizace spojených národů zakotvuje v čl. 1 odst. 2 a dalších ustanoveních právo národů na sebeurčení. Tato v naší veřejnosti téměř neznámá či polozapomenutá mezinárodní smlouva z roku 1945 je shodou okolností základem dokumentem mezinárodního práva. Je to nejsilnější mezinárodně právní akt. Něco jako celosvětová ústava, kterou byla zřízena OSN a její orgány, a stanoveny zásady soužití států a národů. Odvolávají se na ni téměř všechny mezinárodní smlouvy. Jde o celosvětově nejvýše postavený právní text. Na ni navazuje Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který spolu se svým sesterským paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech tvoří základní celosvětově platné dokumenty zakotvující lidská práva. Něco jako světová obdoba naší Listiny základních práv a svobod. Rovněž pak o občanských a politických právech zakotvuje právo národů na sebeurčení v čl. 1 odst. 1. Všechny členské státy OSN tedy i Španělko a ČR jsou těmito dokumenty jako signatáři právně vázáni. A jsou povinni je dodržovat.

V minulosti se „v zájmu prosazení“ tohoto práva vedlo mnoho válek. Dekolonizační války, války označované jako „občanské“ nebo vnitřní. Z poslední doby můžeme namátkou jmenovat války v bývalé Jugoslávii. Samostatnost si vybojovali Slovinsko a Chorvatsko. A to za zpočátku tajné materiálně vojenské podpory zejména Německa, následované vzápětí i diplomatickým uznáním ještě během probíhajících bojů.

Za odtržení Kosova od „zbytkové“ Jugoslávie vedly válku některé členské státy NATO a EU. A to dokonce v rozporu s Chartou OSN. Všechny evropské státy Chorvatsko a Slovinsko uznaly. Tyto země byly později přijaty i za řádné členy OSN, takže se považují za řádně mezinárodně uznávané. Kosovo uznaly jen některé země. A mezi nimi i ČR. Ačkoli Kosovo o členství v OSN ani nepožádalo. A není tudíž považováno za plně mezinárodně uznávaný stát.

Bez boje se podařilo získat suverenitu například Estonsku. Po vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu Moskva sice napřed poslala do země vojáky, ale po několikadenním jednání bylo dohodnuto jejich stažení. V té době již probíhal rozpad Sovětského svazu a nezávislost získali i další země. Jako Bělorusko nebo Ukrajina.

Obrovské štěstí měli i Češi a Slováci. Československu se podařilo v roce 1918 odtrhnout od Rakouska-Uherska prostým vyhlášením nezávislosti. A následným diplomatickým uznáním. Podruhé měli Češi a Slováci to štěstí, že se rozdělení jejich společného federálního státu odehrálo bez boje. U jednacího stolu. Neasistovali u toho ani policejní těžkooděnci. S odstupem času, když vidím kolik krve bylo prolito při pozdějších děleních států se domnívám , že hlavní aktéři, kteří dohodli i mírové rozdělení federace – Václav Klaus a Vladimír Mečiar, by měli být vyznamenání Nobelovou cenou míru. I když s mnoha aspekty jejich politiky nemusím souhlasit, tak za tento výkon si nejvyšší ocenění zaslouží.

Mírovou cestou se pokusili před několika lety oddělit od Velké Británie Skotové. V referendu však samostatnost těsnou většinou neodhlasovali. Již nyní probíhá petiční akce za opakování referenda  dříve než po tamním zákonem stanovených pěti letech. Argumentováno je tím, že došlo ke změně podmínek, protože Britové odhlasovali v referendu BREXIT. A protože skotští předáci signalizují, že po získání nezávislosti hodlají usilovat o co nejrychlejší opětovnou ztrátu suverenity formou vstupu do EU a dokonce i o přijetí EURa, tak je jejich snaha ze strany Bruselu a řady vlád členských států podporována.

Naopak snaha Katalánců po suverenitě podporována není vůbec. Bití voličů ve volebních místnostech a policejní střelba do lidí, kteří chtěli jít hlasovat v referendu, je označována za „vnitřní záležitost" Španělska. Včetně našeho ostudného ministra zahraniční Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Asi je to proto, že Katalánci kromě získání nezávislosti na Španělsku požadují i věci, které se bruselské vrchnosti a jejím slouhům v členských zemích vůbec nelíbí. Jsou jimi též:

- Odchod z EU
- Opuštění EURa a zavedení vlastní měny
- Zavedení cel na dumpingové dovozy z rozvojových zemí

O tom se u nás zcela mlčí. Jako o všem co nevyhovuje globálním a evropským papalášům.

20 komentářů :

  1. NEní to zajímavé? EU by měla mít za cíl národy stmelit, dostat pod jeden deštník, byla vize, že unifikovaně vše půjde snáz, každý hlas bude slyšet, bude to maximálně průhledné a nejdemokratičtější. A najednou- vystupuje GB, Vnímáme snahy o odtržení regionů- jak to? Vždyť to všechno mělo být takové super..TAkže je tu něco shnilého. Je to i s námi občany- furt nám něco melou o svobodě v době kdy nadnárodní koncerny- např Veolia drží ceny vody a dojí nás, jak může být zadlužený občan svobodný- všímáte si těch reklam? Samá banka samá půjčka. Je to fuj a není to snadné sebrat se a vystoupit- jak pro státy, tak pro občany.

    OdpovědětVymazat
  2. S klidným svědomím mohu souhlasit, jenže V našem případě to není tak jednoduché.Zkuste vyhlásit referendum o puštění EU a NATO a ještě týž den tu zažijeme nový rok 68 i s okupací vojsky NATO.
    A "FČIL" BABO RAĎ CO S TÍM. Dokud se "nerozloží naší přátelé kolem nás" nemáme šanci. Je to jak když říká dědek babce, chuť by byla, ale nestojí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jenomže právě a především podobné eurounijní totalitní reakce na jakékoliv sebeurčovací snahy dokáží nejlépe lidem otevírat oči.

      Takže ať je to jakkoliv zatím beznadějné, nesmíme to vzdávat. Ten čas přijde.

      Vymazat
  3. Už to naznačuje Macron,co bylo smyslem založení EU a její rozšiřování. Pomaloučké utahování šroubů,někdo tomu říká pomalé vaření žáby.Najednou bychom zjistili,že nerozhodujeme o ničem,vše řízeno z Bruselu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jde o to, vysát nejbohatší a nejvzdělanější lidskou společnost na planetě. za každou cenu!
      barbaři z kongresu a obřezaná smečka se před ničím nezastaví

      Vymazat
    2. Anonymní3. října 2017 18:20
      Když jsme vstupovali do EU, tak jsme s tím jaksi počítali, že bude přebírat více pravomocí a stávat se stále více jedním státem. Předpokládali jsme, že Brusel bude vzor demokracie a bude o svěřená území pečovat s péčí řádného hospodáře. Že to povede k všeobecnému synergickému vzestupu států EU, jak nám slibovali.
      Dnes vidíme, že Brusel tyto sliby neplní a většina států místo o všeobecný vzestup, usiluje o samotnou existenci a ještě jsou za to administrativou EU, dávány na pranýř.
      Domnívám se, že se to nemůže líbit občanům žádného evropského národa (možná ještě tak Němcům). Směřování Bruselu, totiž vede k rozkladu všech evropských států a národů.
      Nejlepší by byl společný odpor proti zlodějům původní evropské myšlenky. To by však v jednotlivých státech musely být ve vládách takové strany, které tuto nápravu požadují. P.K.

      Vymazat
  4. Uz se tesim na ten JEKOT !

    Dvojite meritko je i u vas ! T.zv. Neziskovky v Cesku za cizi penize ovlivnuji politicky smer zeme ! A to v ramci lidskych "prav" a treba nasilne v "integraci" s nezadoucimi, atd. vsak to znate.

    Ale kdyz to delal Hitler napr. v Chorvatsku, Sudetech, nebo ve Spanelsku, tak se vam to nelibilo..
    Francisko Franco byla Hitlerova neziskovka a Sorosova neziskovka je v Praze.

    Vy myslite tak, jako chce Soros na jedne strane a na druhe opacne. Samostatne mysleni je v cesku vzacne.

    Na zaklade toho co se v Evrope deje padly vsechny pravidla. Moralizovani je k nicemu a je zbytecne.

    Ve Spanelsku zije 6 skupin obyvatel a kazda z nich je odstrediva. Ze Spanelska nova Jugoslavie nebude.
    Sleduji to s pobavenim a i kdyby se Spanelsko rozpadlo, tak je mi to uplne jedno.

    Vase 5 kolona se ma vesele k svetu, tak jako ta ve Spanelsku ve 30-tych letech.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 18:47-jekot nebude, protože to máte příliž složité. Zkusím Vás "vyprovokovat" otázkou. "Kam až se mají národy atomizovat"? Podružnou otázkou, na svém historickém území, na dobytém? Co "hostující"etnika, židé, cikáni? Jsou Němci jeden národ nebo souhrn(i poněmčelých Slovanských) kmenů? Jak definovat právo na sebeurčení?! Asi jsem to "zesložitoval" ještě více,"babo raď"!

      Vymazat
    2. Jinak Honolulu, co kdyby se USA atomizovala na národní státy, nebylo by to prospěšné? Prý jedině Moravané si udržují v USA národní identitu(jako v Česku)!

      Vymazat
  5. súhlas so všetkými diskutujúcimi, ale nezabúdajte za všetkým je hnusná nenažranosť " peniaze,penížky, many, manyyy" tuposť, nenásytnosť a egoizmus najhrubšieho zrna voči ľudstvu, Životu,prírode, o spolupatričnosti atd. Neviem čo ešte potrebujú ľudia na pochopenie zákernosti " slávnej západnej demokracii". Je to hnus čo predvádzajú tajtrlíci za peniaze, či z bruseláku, či z jednotlivých vlád. škoda slov

    OdpovědětVymazat
  6. http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Neverime-v-narod-oborily-se-proti-Dukovi-Radikalni-feministicke-krestanky-A-ted-se-pridal-jeste-katolik-Putna-506558
    homosexualní žid popírá existenci Českého národa

    OdpovědětVymazat
  7. Ano, ta pokrytecká dvojakost EU v posuzování práva na sebeurčení toho kterého národa je ostudným rysem celé Unie!
    Složitost je i v tom, že ústavy multinacionálních států (jak jsou v nich "zabetonovány" mechanismy jednostranného opuštění státu) nedávají minoritám šanci, aby využily svého práva zakotveného nejen v Chartě OSN z r. 45, ale i v Chartě OSN o sebeurčení (Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech) z r. 1966.
    A protože tamní politická parlamentní majorita nepřipustí odpovídající změnu ústavního zákona, je politicko-právní řešení cestou zarúbanou.
    Zbývá jen trpělivé vyjednávání nebo revolta ...
    Jakkoliv je právo na sebeurčení národů zakotveno v Chartách OSN, není to zřejmě jediný argument pro to, aby mezinár. společenství bylo jeho naplnění automaticky příznivě nakloněno.
    To i T.G.M., když v r. 1918 formuloval znění Washingtonské deklarace nezávislosti ČSR, opíral své odůvodnění čs. snahy emancipovat se o celou řadu dalších podpůrných argumentů. Nejen o ten populární (sebeurčovací) Dekret vyhlášený sovět. Ruskem.
    Pro polit. reprezentaci minorit v EU proto nebude jiné cesty než analogicky formulovat své deklarace, patřičně v nich emancipační snahy opodstatnit, a získat EU veřejnost pro takovou myšlenku.
    Alternativou k tomu je snad již jen jedna cesta. Ta vroubená mrtvými a politá krví zabitých v boji za sebeurčení.

    OdpovědětVymazat
  8. „Jakási Charta Organizace spojených národů zakotvuje v čl. 1 odst. 2 a dalších ustanoveních právo národů na sebeurčení.“
    Ale ta Charta si také vytkla „závazek šetřiti a hájiti územní celistvost“.
    Jsou to věci delikátní a více politické, než právní. Vliv na oslabování státní soudržnosti, jistě má i politika EU, postupného odebírání státům jejich pravomoci a přebírání odpovědnosti za bezpečnost, na úroveň EU. Sem nejspíš také spadají příčiny těch katalánských nepokojů. Stačí už nepříliš silná rozbuška, kterou jistě někdo rád poskytne.
    Ačkoliv to může být zdůvodňováno líbivými slovy, je to plánovaná likvidace států a vytvoření změti regionů s navezeným obyvatelstvem s neevropskými kořeny, které nebudou zajímat nějaké předmuslimské, evropské státy.
    Někomu to může stále připadat jako konspirace, někdo v tom již může rozpoznávat současnou realitu. Avšak nic není osudově určeno, máme generační povinnost uchovat naše národy a naše tradice. Bez ohledu na globální plánovače a jejich touhu upevňovat svoji moc.

    Ještě bych rád okomentovat autorův názor:
    „.. Václav Klaus a Vladimír Mečiar, by měli být vyznamenání Nobelovou cenou míru.“
    Rozbití Československa nepovažuji za přínos ani pro Čechy, ani pro Slováky. Byl to přínos pouze pro pár slovenských politiků. Veřejnost je měla usměrnit a nedovolit dělení země bez referenda. Jenže veřejnost dovolila i další sebepoškozování, ve formě privatizací a restitucí.
    To dělení bych spíš viděl jako vlastizradu, než na Nobelovu cenu. Ale když bude vůle, půjde to napravit. P.K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Re (21:57):
      Ano, to máte svatou pravdu!
      Ne Nobelovu placku, ale spravedlivé zhodnocení jejich motivů a činů pro ně!
      Protože ani ti dva a ani nikdo z tehdejší polit. reprezentace, vč. toho V.H., co dnes už dlí na "nebesích", nebyli schopni naplnit ideje společného státu, z nichž v r. 18 vyšel.
      Rozpad republiky tak objektivně poškodil obě následnické, ale! ..
      Posametovému Slovensku se i vinou celostátní reprezentace rozpadl těžký průmysl, vč. obranného, a porovnatelně tíživější situaci (než jak byla v ČR) nebyl nikdo schopen a snad ani ochoten řešit, jen ty lidi v nesnázích pustě obdařovat velkopanskými pokryteckými floskulemi. A tak si tam i ten V.H. vysloužil spravedlivou odměnu, totiž zásah několika vejci, aby pochopil, že s jeho tlachy mu na Slovensku pšenka nepokvete.
      Prosperující a demokratický stát by Slováci ve většině neopouštěli. To, co však nechali v roce 92 rozpadnout, nebyl prosperující stát, ale čile vykrádaná skořápka. A toho nemuseli litovat. Čekala je sice složitá doba, oni ji však ve své samostatnosti překonali, a nyní - zdá se - takového rozhodnutí vůbec nelitují.
      A pokud se jim i něco nepodaří, nemusí žehrat na kohosi v českých dálavách.

      Vymazat
    2. František Opluštil4. října 2017 9:44
      Možná, že je ještě brzy na hodnocení dopadů toho rozdělení. Ve funkční a demokratické EU, by to snad nemělo mít žádná negativa. Brusel pečující o rozkvět celé EU, by nahradil naše neschopné politiky.
      Avšak začíná být zřejmé, že Brusel takový není a hájit si svoje, vůči němu, budou mít snazší státy s vyšší mírou soběstačnosti a větším vnitřním trhem. Také v současnosti do pozadí odsunuté, potýkání s maďarským a německým živlem, by bylo snazší v Československu. P.K.

      Vymazat
  9. 20:27 To vyhovuje globalisticke agende Putnova nadrizeneho.
    Oni budou rozkladat kazdou zem a kazdy rezim, ve kterem nebudou vladnout oni.

    OdpovědětVymazat
  10. Udělejme vše pro to abychom referendum měli.

    OdpovědětVymazat
  11. Vážení, tady se píše ovšem jen ne o Moravě. Takže se jdete vycpat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 0:45 co chceš slyšet o Moravě, když článek mluví o celosvětovém jevu? Jistě, jen mezi sebou hledejme nějaký ten rozdíl, aby bylo možné definovat ukřivděnost, na které vyrostou nebo si upevní postavení nějací ti "politici", co by bez toho neobstáli. A pak vy všichni, co jste to podepřeli, budete ještě lépe ovladatelní, dření a oblbovaní, než kdy před tím. Významný problém např. Slovenska nebyl. Problém byl, kdo se tam prodere k moci. Problémem byla touha mnohých, být bezvýhradně nejvyšším šéfem. Třeba i na trapně menší zahrádce. A tak se nám svět drolí a nad tak jednoduchým mechanizmem se spisy vrší. A tak všichni, jak jinak než ukřivdění, sežerte to.

      Vymazat
  12. 2:09 Pane Povolny, kvuli tomu byla obcanska valka, sever proti jihu - (1861-1865).
    V psychologii mnoha lidi jeste nezkoncila.
    Krome Texasu a sewero - zapadu, zadne separatisticke tendence zde nejsou.
    Znalci podrobne historie obcanske valky tvrdi, ze to zavinil Rothschild.
    Abraham Lincoln tomu zabranil a je pro obcany svatym.
    V Americe neni averze statu proti statu, i kdyz rozdily jsou nekdy velke, ale polarizace rasy, proti rase, definitivne existuje.

    OdpovědětVymazat