Reklama

.

.

úterý 3. října 2017

Svět ruskýma očima 421

zajoch
3.10.2017  Ousidermedia 

Střední Asie se připravuje stát se mostem mezi kontinenty * K čemu Kurdové odsoudili Blízký východ * Komu a proč Rusko odpouští dluhy




Střední Asie se připravuje stát se mostem mezi kontinenty

18. září 2017

Kazašský prezident Nazarbajev navštívil 16. září se svou delegací Uzbekistán. Spolu s uzbeckým prezidentem Mirzijojevem podepsali velký balík hospodářských dokumentů, celková suma prostředků v nich je 1,2 miliardy USD.

Dne 17. září odjeli oba prezidenti na zahájení 5. asijských her. Podle analytiků se v regionu začalo s realizací kooperace ekonomik Střední Asie.

V průběhu návštěvy podepsali oba prezidenti deset dohod z oblasti vojensko-technické, dopravní, energetické, vodohospodářské a finanční a krom toho ještě dokument o regionální spolupráci. Nejdůležitější ujednání se týká dopravy a dohody o tarifech v tranzitu. Stejné téma bude předmětem jednání Nazarbajeva i v Turkménii, kde se plánuje podepsat dohodu o rozhraní tří států – Kazachstánu, Uzbekistánu a Turkménie. Kazašský politolog Erlan Karin k tomu řekl: „To je pro region nejdůležitější událost, neboť ukazuje na schopnost a připravenost zemí regionu samostatně rozhodovat složité otázky tohoto druhu a ještě ve vícestranném formátu.“

Dnes je úkolem Střední Asie integrace národních dopravních strategií a vytvoření jednotného středoasijského dopravně tranzitního celku kontinentálního významu. Země regionu mají možnost učinit z tohoto uzlu transkontinentální most, zajišťující hospodářské partnerství Evropy, Asijskopacifického regionu a Jižní Asie.

Výsledkem společné činnosti jednotlivých zemí se stává Střední Asie křižovatkou dopravních koridorů spojujících Východ se Západem, Severem i Jihem. Mezi Uzbekistánem a Kazachstánem je již rychlostní železnice, dále je obnoveno letecké spojení Taškentu s Dušanbe a zahájen letecký provoz mezi Taškentem a oblastí Issyk-kulu v Kyrgyzii.

Uzbecký ekonom Bachtier Ergašev má zato, že aktivizace dvoustranných vztahů v středoasijské oblasti vede k tomu, že tři země – Uzbekistán, Kazachstán a Turkmenie se staly lokomotivou regionální spolupráce. Tádžikistán, Kyrgyzie a Afghánistán budou do procesu vtahovány postupně, podle toho jak budou připraveny.

Čistě ekonomická část Nazarbajevovy návštěvy se též vyznačuje „vysokým patosem“. V roce 2016 se objem obchodu mezi Kazachstánem a Uzbekistánem zvýšil o 35 % a obnášel 291 milionů USD, ale s tím jsou oba prezidenti nespokojeni. Do roku 2020 má obchodní obrat dosáhnout pěti miliard USD. Úkol je splnitelný. V průběhu obchodního fóra podepsaly obě země dohody na celkovou částku 1,2 miliardy USD. Na prvním obchodním setkání v březnu při návštěvě Mirzijojeva v Astaně bylo přítomno přes 400 společností a podepsalo se 75 obchodních kontraktů a investičních dohod na celkovou částku 1 mld. USD.

Cílem těchto akcí je stanovit a upevnit svazky mezi společnostmi na kvalitativně nové úrovni a tvořit společné podniky a investiční projekty. Výsledkem vstřícné politiky je snížení mnoha daňových sazeb.

Taškent a Astana budou společně ovlivňovat hydroenergetickou politiku v regionu. Dušanbe a Biškeku dali prezidenti najevo, že vody pohraničních řek Střední Asie jsou společným dědictvím všech národů regionu a že stabilita a rozkvět celé oblasti závisí na jejich spravedlivém a racionálním využívání. Je třeba brát v úvahu zájmy všech středoasijských zemí. Takový přístup vede k předpokladu, že diskuse o výstavbě gigantické Rogunské hydroelektrárny v Tádžikistánu získá nový dech.

Převzato z Eadaily.com
  

* * * 


Bojové pole: K čemu Kurdové odsoudili Blízký východ

Dmitrij Něrsesov
25. září 2017

Referendum o nezávislosti proběhlo v Kurdistánu a některých přilehlých oblastech, které do autonomie nepatří. Je možno s určitostí předpokládat, že se na Blízkém východě objevuje nová velká zóna nestability a konfliktů, která nepotrvá pouze jeden rok.

Reakce iráckého parlamentu byla rychlá – ropná ložiska Kirkúku přecházejí do správy ústřední vlády a státní úředníci, kteří se účastnili hlasování, budou propuštěni.

V debatě Pravdy se vyjadřovali jak horliví zastánci, tak oponenti nezávislosti. Jedním z hlavních závěrů, k nimž došli všichni účastníci debat, bylo očekávání silných otřesů v celém regionu. Během několika dní před referendem se proti němu ohradily všechny sousední státy – Irák, Turecko i Írán a rovněž EU a USA. Rusko se rozhodlo svůj postoj nedávat najevo. Ve prospěch referenda se vyjádřil jediný Izrael.

Očekávané důsledky referenda v iráckém Kurdistánu:

V souvislosti s takovými reakcemi je možno předpokládat, že se irácký Kurdistán stane novým místem (po Sýrii) ke sblížení Íránu s Tureckem. V podstatě obě země oznámily, že neuznávají právo Kurdů na referendum a že proti němu použijí všechny dostupné prostředky. Myslí se tím vojenská a politická opatření, která budou zajisté Turci a Íránci koordinovat, zkušenost mají ze Sýrie.

Dále je nepochybná zcela negativní reakce na referendum úřady v Bagdádu, hlavně proto, že se Kurdové snaží připojit k arabským sunnitským oblastem v Iráku, usilujícím o autonomii. Kurdové vědomě využívají nepřátelství sunnitů a šíitů v Iráku. Kurdští vůdci pracují na rozkolu arabského obyvatelstva zde. V podstatě tak pokračují ve snahách IS, který se silně zasloužil o podnícení nesmiřitelného nepřátelství mezi sunnity a šíity.

Po tom všem, co Irák prožil za roky americké agrese a následné občanské války, se není co divit, když se mnozí arabští sunnité raději připojí ke kurdským separatistům, než aby podpořili šíitskou vládu. Znamená to, že po pravděpodobném oddělení Kurdistánu neskončí rozpad Iráku a bude následovat odloučení velké provincie Anbar na hranici se Sýrií.

Nakonec takový vývoj situace povede k vytvoření protišíitského uskupení – svazu Kurdů a sunnitů v Sýrii a Iráku. Odpovědí bude, že iráčtí a syrští (spolu s libanonskými) šíité se ještě více přimknou k Íránu. Tak bude polarizace mezi sunnity a šíity na Blízkém východě prohloubena jednáním Kurdů. Ti se spolu se sunnitskými Araby budou orientovat na svazek s Izraelem, nejsilnějším protivníkem Íránu. Bude je k tomu tlačit i Saúdská Arábie, strategicky se sbližující s židovským státem a s USA, které stojí na počátku všech těchto změn na Blízkém východě.

Ve výsledku se Kurdistán a spolu s ním území Iráku a Levantu (nebo Irák a země Ash-Shamm) mění na rozsáhlou arénu sunnitsko-šíitské a izraelsko-íránské konfrontace a konfliktu.

A je to nadlouho.

Převzato z Pravda.ru



* * * 



Komu a proč Rusko odpouští dluhy

 

Ruská služba BBC
29. září 2017

Při setkání s prezidentem Guineje Condém připomenul ruský prezident, že Rusko odepsalo zemím Afriky přes 20 miliard USD. Stalo se to v rámci programu pomoci chudým zemím.

Komu a proč se to děje, rozebírá Ruská služba BBC.

V roce 2016 vyčlenilo Rusko africkým zemím 5 milionů dolarů na potraviny. O odepsání dluhů africkým zemím Ruskem částky přes 20 miliard dolarů informoval ještě v roce 2012 jeden z vedoucích pracovníků na ministerstvu zahraničí Sergejev na zasedání OSN. Do roku 2008 odepsalo Rusko africké dluhy ve výši 16 miliard dolarů.

Přítomnost Ruska v Guineji


V Guineji se nacházejí dvě třetiny světových zásob bauxitu. O tato ložiska měl zájem Sovětský svaz. S jeho pomocí byl vybudován komplex na těžbu. Dnes tam pracuje ruský metalurgický holding Rusal, který má právo na těžbu největšího ložiska bauxitu v zemi se zásobami 564 milionů tun. Výrobní komplex Friguia poblíž města Fria přešel pod kontrolu Ruska v roce 2002 a plně privatizován byl v roce 2006. Před několika lety se v Guineji změnila vláda a nové vedení napadlo dohodu o právech Rusalu na ložisko a závod ukončil činnost. V roce 2012 se oběma zemím podařilo dohodnout a závod opět zahájil práci.

Závazek výměnou za preference

Velká část dnes odepsaných dluhů jsou dluhy z období Sovětského svazu. V osmdesátých letech vyzbrojovala Moskva spojence a klienty po celém světě, průměrně za 25 miliard USD za rok. Informovaný odborník Kašin říká:  

„Téměř ve všech případech se jedná o dluhy, které Sovětský svaz poskytoval z politických důvodů bez uvažování, zda je bude možno někdy splatit. Netýkalo se to jen Afriky. Mongolsko mělo dluh více než 10 miliard USD a ten byl prakticky celý odepsán.“

Kašin říká, že se dluhy odepisují také pouze z politických důvodů, což je aktuálně spíše ve prospěch zemí bývalého Sovětského svazu. Uvádí:

„Se zeměmi SNS je to jiné: Bělorusku se dluhy odepsaly ještě za Jelcina, vycházejíce z jakýchsi politických důvodů a totéž bylo v případě zemí Střední Asie. Tam se všechno odehrává podle jiných principů. Pokud ruské vedení uváží, že politické důvody převažují, potom dluhy odepíše. Je to taková postsovětská historie a nemá žádný vztah k tomu, co se děje v Africe.“

V případě Afriky se říká, že se používá standardní zahraničně politický nástroj – odpis dluhů výměnou za přístup společností k trhu nebo k ložiskům dlužné země.

Co se týká Afriky, odepisuje se něco, co stejně nemá hodnotu, stejně jsou ty dluhy nedobytné. Na oplátku něco dostanete. Například Alžírsko. Má odepsané velké dluhy, ale po roce 2000 se stalo jedním z hlavních odběratelů ruských zbraní ve světě. Dle údajů ruského Centra analýzy strategií a technologií je dnes Alžírsko třetí v odběru ruských zbraní, hned za Indií a Čínou. Kašin shrnuje:
„Sýrii se dluhy odepisovaly ještě před válkou, kdy mohla platit. Na oplátku něco nakupovala a uzavírala kontrakty. Měníte cosi absolutního na jakési výhody, i když ne tak velké, jak velké jsou ty dluhy.“
Státy, kterým Rusko odepsalo dluhy mezi léty 2000 až 2013 (podle Kommersantu):

Kuba asi 29; Irák 12; Mongolsko 11,9; Afghánistán 11,1; Severní Korea 11; Sýrie 9,78; Vietnam 9,53; Etiopie 5,9; Alžírsko 4,7; Libye 4,5; Laos 960 milionů; Nikaragua 344 milionů.

(Položky jsou uvedeny v miliardách USD, až na dvě poslední – Laos a Nikaragua)

V rámci Kolínské dohody mezi členy Pařížského klubu věřitelů odepsalo Rusko v letech 2000 až 2013 60 až 90 % dluhů afrických zemí Tanzanie, Benin, Mali, Guinea-Bissau, Madagaskar, Guinea, Čad, Jemen, Mosambik, Burkina Faso a Sierra Leone. Částka může dosahovat 15 až 20 miliard USD.

Převzato z News.mail.ru

2 komentáře :

  1. Rusko jsou frajeři že jim odpustily dluhy budují s těmi zeměmi dobré vztahy.

    OdpovědětVymazat
  2. hovno-stejne by z tech zemi nic dostali nazpatek tak to odepsali a vypadaj jak frajeri

    OdpovědětVymazat