Reklama

.

.

pondělí 6. listopadu 2017

Dějiny ztrestaly ČSSD i KSČM za zradu!

František Stočes
6.11.2017  blog autora


Parlamentní volby skončily pro nejstarší, nejbohatší (a současně i rekordně zadluženou) českou politickou stranu nejtěžším fiaskem v polistopadové historii i dalším stomilionovým dluhem.
Sobotka a členové jeho gangu na stranické funkce nerezignují a chápou volební katastrofu jako zradu občanů – vždyť jsme vám zvýšili minimální mzdu i důchod, vy nevděčníci! Jenomže občan vidí na farmářském trhu cenu českých jablek – 50 korun/kg! a vnímá neustále rostoucí ceny všeho: od jablek, másla a masa až po vodu, služby a bankovní poplatky. A je mu jasné, že vlastně zchudl!
  

Pád oranžgutánů



Polistopadová ČSSD sice získala Lidový dům, ale na ideje své prvorepublikové předchůdkyně nikdy nenavázala! A když Paroubek podal důkaz hodnotové krize změnou tradiční rudé barvy socdem na oranžovou, vykoledoval si jen přízvisko Oranžgután. Sobotka se dopustil osudných chyb již prodejem OKD, poté jako Paroubkův 1. místopředseda a následně jako předseda ČSSD. Takže když jsem 1. 11. 2013 publikoval blog Se Sobotkou v čele se ČSSD zas historicky znemožní, byl jsem si zcela jist.(1)

Sebevražedná řada nepoctivostí i amatérství vlády oranžgutánů je dlouhá a její výčet je na jiné téma: začala mj. euro patolízalským postojem k migrantům (který zvrátila až desetitisícová protestní demonstrace na Hradčanském náměstí) a byla ukončena „výbuchem lithiové bomby“.

Od ČSSD a KSČM uprchly 2 miliony voličů!

 

Jak ale vysvětlit, že se v pozici politického trpaslíka ocitli i komunisté, kteří žádné skandály neabsolvovali a na memorandum o lithiu dokonce upozornili jako první?! A jak zdůvodnit následující data: V roce 1998 volilo ČSSD 1 928 660 voličů a KSČM 658 000 voličů; tedy celkem 2 586 000 voličů. Letos dostala ČSSD hlasy od pouhých 368 000 voličů a KSČM jich volilo 393 000!! Levici tak opustily téměř 2 miliony potenciálních voličů!!! Proč?

Odpověď je snadná: Protože program obou stran se fakticky lišil jen v přístupu k NATO a EU, jinak šlo o identické projekty dvou politických údržbářů současného marasmu: tomu pomůžeme, tamtomu pomůžeme, důchodcům pomůžeme, ženám pomůžeme, rodinám pomůžeme, zemědělcům pomůžeme, krajině pomůžeme, obětem zločinců pomůžeme atd.; prostě primitivní slibotechna. Žádná idea, žádná koncepce, žádné východisko, žádné světlo na konci tunelu!

Tyto sliby byly navíc dávány občanské společnosti, která je především totálně dezorientovaná! Která je rozhádaná, nesvorná, nesolidární, nespravedlivá, marnotratná i egoistická, a dokonce neochotná se i biologicky reprodukovat!
Ono nepochybně obdivuhodné sametové období let 1990-1992 nenávratně vyprchalo a Česko je navíc mravně devastováno liberální ideologií i ekonomikou. A v tomto kontextu budiž zdůrazněno, že neexistuje jenom ekonomika liberální, ale i její protiklad v podobě ekonomiky solidární!

Za co se KSČM ještě neomluvila ani nenapravila

 

Komunisté dumají o Marxovi a nejsou schopni pochopit barbarství, které spáchali po roce 1948, a dokonce netuší, že nynější společenský úpadek je důsledkem zejména tohoto barbarství! Bolševici totiž zestátnili nejen privátní podnikatele, ale i ty nejcennější segmenty prvorepublikové ekonomiky, které byly mohutným zdrojem nejen prosperity, ale i kultivace společnosti a vysoké demokracie, solidarity, mravnosti i sebevědomí Masarykových občanů!

Na nepostradatelný význam přímé ekonomické demokracie pro funkci demokratické společnosti i státu upozornil např. člen prvorepublikové Agrární strany, Ladislav Feierabend, který v americkém exilu v roce 1952 napsal:
„Družstevní principy a metody vyžadují svobodu jednotlivce a možnost autonomního jednání. Jsou založeny na pochopení, nikoliv nenávisti; na toleranci, nikoliv agresi; na vzájemné pomoci, nikoliv donucování. Jejich cílem je zlepšení ekonomických a sociálních podmínek života... Duch solidarity a spolupráce, který je vlastní družstevnímu hnutí, zůstává skutečným základem každé demokracie a všech demokratických institucí kdekoliv na světě. Leží v srdci všech lidí dobré vůle a nelze jej zničit, a to ani komunisty v Československu. Žije.“(2)

U sociálních demokratů lze mluvit o podlé zradě, neboť kvůli podpoře této ekonomiky strana s růží vlastně vznikla! ČSSD však pro obnovu této ekonomiky po roce 1989 nehnula ani prstem, pokud ji rovnou nesabotovala!!

V čem se liší západní ekonomika od české

Aby bylo zjevné, jak by asi vypadala česká ekonomika nebýt bolševického zestátnění, budou uvedeny nejtypičtější příklady ekonomiky generující solidaritu (v politologii patřící mezi ekonomiku socialistickou) a reprezentované družstevnictvím nebo zaměstnaneckým akcionářstvím.

Rakousko

V této – nám kdysi tak podobné zemi – dosahuje impozantních výsledků družstevní finanční sektor. Zatímco v krizovém roce 2011 rakouské privátní a akciové banky disponovaly celkovou bilanční sumou 7 bilionů korun (255,9 miliard eur), jejich družstevní konkurenti dosáhli bilanční sumy více než 10 bilionů korun (380 miliard eur)! Bilanční suma všech (a zcela privátních) bank působících v ČR činila celkem pouhých 4,5 bilionů korun...

Inspirativní je architektura družstevního finančnictví reprezentovaná skupinou Raiffeisen: Na základní úrovni městysů a měst fungují klasická úvěrní družstva se 130letou tradicí, jichž v roce 2011 působilo 530 s 1680 pobočkami. V každé z 9 rakouských spolkových zemí si zde sídlící družstva založila zemskou banku, ve které je každé družstvo již akcionářem. A těchto 9 zemských bank si posléze založilo společnou národní banku, kde jako akcionáři funguje oněch 9 zemských bank. V Rakousku navíc prosperují i tradiční Lidové banky (Volksbank Credit Cooperatives) s pouze dvoustupňovou architekturou (místní a národní). Mj. je zřejmé, že zisky systému plynou zpět do regionů, měst a městysů.(3) V ČR byla z oněch 50 bank pouze 1 česká a veškeré zisky tudíž plynuly do zahraničí. Přitom v roce 1937 fungovalo na území ČR přes 5 000 družstevních záložen. Dlužno dodat, že v období 2008-14 obě centrální banky ignorovaly družstevní principy a jejich východoevropské divize experimentovaly na trhu v Rumunsku, na Ukrajině apod., přičemž zejména Volksbank utrpěla těžké ztráty.(4)

Kromě rozvinutého finančního družstevnictví působí v Rakousku další družstevní sektory poskytující stravování nebo ubytování a významná jsou i regionální lesnická velkodružstva s 62 000 členy, vlastnícími 1,04 milionu hektarů lesa.(5)

Rakouské družstevnictví je tak jedním z významných zdrojů hrdosti i solidarity rakouských občanů i základem sebevědomé rakouské demokracie, mírumilovnosti a neutrality!



Dánsko

lze právem označit jako družstevní království! Rodinné formy zemědělského družstevnictví byly v této zemi zřízeny již v 13. století, kdy byl každé rodině (dle počtu jejích členů) přidělen adekvátní pás půdy z každého pole (či lesa) přiléhajících k obcím, na kterých se společně hospodařilo. Toto opatření zahrnovalo 90 % veškeré zemědělské půdy a zachránilo dánský venkov, zdecimovaný předchozí epidemií moru.(6) Počátkem roku 1924 bylo v Dánsku 9000 družstev a celá polovina obyvatelstva této země byla členy některého družstva.

Dnes zemědělství zajišťuje 30 % veškerého dánského exportu, a je prakticky družstevní doménou. Dánská družstva téměř stoprocentně vlastní a zásobují nejvýznamnější exportní sektory, jejichž produkty jsou oblíbené mléčné výrobky a produkty z vepřového masa. Dánskou produkci zajišťují 2 družstevní mlékárny a 5 družstevních jatek. Družstva rovněž vlastní dvě třetiny chovu dobytka a mají rovněž významný podíl při zpracování kůže pro výrobu kožešin. Rovněž sektor zajišťující dodávky pro farmy v podobě osiva, krmiva, hnojiv, či ochrany rostlin, patří asi z 50 % družstvům. Systém vznikal na konci 19. století tak, že se jednotliví farmáři spojili do družstev, a následně, aby si sami rozhodovali o výkupních cenách mléka a masa, sdružili finanční prostředky a pořídili si vlastní družstevní mlékárny a jatka. V Dánsku se nikdy nestalo, že by některé družstvo zkrachovalo do té míry, že by se dostalo do konkursu. Družstva, která se ocitla v neřešitelných potížích, byla sloučena s jinými družstvy. Dánská spotřební družstevní společnost (FDB) má více než 1,6 milion členů.(7)

Dalším specifikem jsou lesnická družstva. Vlastnictví lesa je v Dánsku považováno za rodinné bohatství, které se dědí již po staletí. Každá další generace se snaží toto dědictví ještě zvětšit a pro výkon lesnických prací se sdružují do družstev. Lesy mají v Dánsku rozlohu 486 000 hektarů a z toho vlastní soukromé osoby 46 %. Stát vlastní 28 % a společnosti 26 %. Ochranu lesa zastřešuje družstevní organizace Severské rodinné lesnictví, která sdružuje lesní družstva z Norska, Švédska, Finska a Dánska.

Dále zde mj. působí družstevní banka (založena roku 1919) obchodním svazem a družstvy, která je dnes sedmou největší bankou v Dánsku s 60 pobočkami v celé zemi. Má statut s.r.o. a sdružuje družstva akcionářů, obchodní svaz a organizace v dělnickém hnut. Zmínit lze i pojišťovací družstvo ALKA, jehož členy bylo v roce 1987 více než 1 milion pojištěnců. 2 televizní a asi 28 rozhlasových stanic v Dánsku provozuje Národní asociace místních radiových a televizních družstev (FAEM). Mimo to lze zmínit družstva stavební, bytová, tiskařská, cementárenské, nebo auditorské.(8) Vysoce rozvinuté je v Dánsku i zaměstnanecké akcionářství: V roce 2015 bylo dle zprávy EFES v Dánsku s pouhými 5 608 784 obyvateli celkem 786 287 zaměstnaneckých akcionářů, vlastnících akcie v průměrné hodnotě 70 000 €. (v ČR s 10 miliony obyvatel vlastnilo zaměstnanecké akcie pouhých 6 204 pracovníků.(9))

Více než stoletá existence „dánského družstevního království“ přinesla mimořádně pozitivní výsledky: Dánsko odmítlo vstoupit do 1. světové války a zůstalo (spolu s Norskem a Švédskem) neutrální! 25 let poté Dánové, obsazeni Hitlerem, projevili vysokou dávku solidarity i statečnosti v tom, že v roce 1943 zachránili prakticky celou místní židovskou diasporu, která měla být transportována do Terezína! Dánská společnost, na rozdíl od jiných zemí považovala perzekuci svých spoluobčanů za zcela zásadní věc a postavila se na jejich ochranu! Král Christian protestoval u německého ministerstva zahraničí ve zvláštní nótě s tím, že „přijetí zvláštních opatření vůči skupině lidí, kteří užívají po více než jedno sto let plných občanských práv, bude mít ty nejvážnější následky“. Většinu z 8000 dánských Židů se tehdy podařilo převézt na člunech do Švédska, mimo dosah nacistické moci. Vstup neutrálního Dánska do NATO pak byl logickou reakcí na násilné zestátnění družstevnictví ve Východní Evropě.(10) Poslední zajímavostí je následující rekord: v Dánsku v období 1924 až 2001 – tedy po celých 75 roků – vládla nepřetržitě sociální demokracie a jejím prvním premiérem se stal právě zakladatel zmíněné družstevní banky.

Americké družstevní finančnictví.

V USA je populární obdoba tradičních českých kampeliček, zde se jmenují Credit unions. Jedná se o nezisková spořitelní a úvěrová družstva, vzniklá na lokální, profesní či zájmové bázi a zaměřená na nízko a středně příjmovou klientelu. Jsou proto osvobozená od korporátní daně, a oproti bankám poskytují vyšší úroky z vkladů a nižší úroky z půjček. V roce 2016 byla největší družstevní záložnou Federální námořní Credit union poskytující finanční služby rodinám zaměstnanců spadajících pod ministerstvo obrany. Měla 6,1 milionů členů a aktiva ve výši 75 miliard dolarů. Celkově mají americké Credit unions 100 milionů členů, což představuje 43,7 % všech ekonomicky aktivních obyvatel. Aktiva všech družstevních záložen v roce 2012 dosáhla 1 bilionu dolarů. Credit unions se sdružují do federálních lig, zastřešeny národní asociací CUNA; Credit unions s federální působností mají navíc i národní asociaci NAFCU.(11)Významným přívržencem těchto družstev je mj. vice prezident USA, M. Pence.

Zaměstnanecké akcionářství 

V 70. letech 20. století docházelo na americkém Středozápadě k úpadkům privátních podniků a jako prostředek pro jejich záchranu vznikl projekt zaměstnaneckého akcionářství Employee stock ownership plan (ESOP), se kterým přišel americký právník a ekonom Louis Kelso a který upravil a legislativně prosadil demokratický senátor Russel Long jako výhodnou, transparentní a bezpečnou formu penzijního spoření. Zaměstnanci si tak mohli koupit akcie svého podniku a stát jim za to poskytl finanční benefit formou odpisu daně ze mzdy. (12) (13)
Vlakovou lodí této koncepce se staly krachující ocelárny ve městě Weirttownu, které jejich zaměstnanci v roce 1982 s přispěním města odkoupili za 200 milionů dolarů. Weirttownští podnik nejen zachránili, ale prodrali se mezi nejúspěšnější americké oceláře. Tento příběh přinesl i negativní zkušenost; v důsledku chyby v kupní smlouvě správní radu oceláren jmenovala fakticky konkurence, která ocelárny vytunelovala. Takže zatímco v roce 1987 vytvořilo 8400 weirtonských ocelářů dividendy za průměrně 4500 dolarů, což nedokázala žádná jiná ocelářská firma, v roce 2001 byly akcie zaměstnanců již prakticky bezcenné.(14)

Nicméně vývoj po této lekci pokračoval, Zaměstnanecké akcionářství se začalo uplatňovat jak v malých firmách s 10-20 zaměstnanci, tak ve firmách s desítkami tisíc zaměstnanců. Takže v roce 2014 bylo v USA do různých forem zaměstnaneckého vlastnictví zapojeno již 15 milionů zaměstnanců, kteří v 9615 podnicích vlastnili akcie v hodnotě 1,4 bilionů dolarů a plně kontrolovali asi 40 % těchto firem. (15) A takovíto akcionáři a jejich rodiny by v ČR tvořili kmenové voliče ČSSD!

V kontextu s americkou družstevní tradicí je zřejmé, odkud pramení i je posilován vysoký smysl Američanů pro solidaritu, demokracii a svobodu. Problémem USA je však moc vojensko-průmyslového komplexu, který spolu s mohutnými finančními a mediálními korporacemi silně ochromuje demokracii a fakticky vládne prostřednictvím zločinného „státu ve státě“ (deep state). Vojensko-průmyslový komplex USA, vznikl – s výjimkou jaderného zbrojení – jako adekvátní reakce na expanzi bolševismu ve Východní Evropě, v Koreji, Číně, Vietnamu, později na Kubě apod. Po pádu bolševismu se však tento moloch stal nejen zbytečný, ale změnil se opět v hrozbu pro celou civilizaci.

Baskická družstevní epopej

V roce 1956 ve španělském Baskicku. založil katolický kněz a jeho 5 žáků malé družstvo vyrábějící naftová topidla. Družstvo začalo spolupracovat s vedlejšími družstevními subjekty na lokální úrovni, a poté začala kooperace i dle typů produkce. Na likvidační pokus diktátora Franca – který družstevníky vyhlásil za podnikatele a vyňal je ze státního pojištění zaměstnanců – mondragonšt reagovali založením vlastní družstevní sociální pojišťovny a poté i banky. V roce 1966 měla banka již 24 poboček a vlastnilo jí 36 družstev. Dále byl založen vlastní výzkumný ústav a v další fázi i družstevní univerzita. V roce 1985 byla ustavena rada družstevních komplexů, která na svém třetím kongresu v roce 1991 schválila založení Mondragonské družstevní korporace (MCC); členská družstva přispívají do společně sdíleného kapitálu korporace 7.5 % z dosaženého ročního zisku. Nyní MCC zahrnuje 103 družstev, 122 výrobních závodů, 8 nadací, 1 podílovou společnost, 10 podpůrných subjektů a 13 mezinárodních servisních společností a se svými 74 tisíci zaměstnanci dosahuje 350 miliard korun v tržbách. Dosavadní (byť proměnlivá) produkce sahá od stavby mrakodrapů a infrastruktury přes domácí spotřebiče až po komponenty pro euro raketu Ariel). Kongres v roce 1991 rovněž schválil základní pravidla mzdové politiky a MCC dbá na stabilní rozpětí mezi minimální a maximální mzdou: v družstvech 1:4,5 a v korporaci výjimečně až 1:8! (16)(17)(18)(19)(20)(21)

MCC dokazuje, že družstevní forma podnikání se osvědčuje od malých družstev až po mohutné korporace ve všech odvětvích ekonomiky a že ekonomika, kde si zaměstnanci sami určují svou mzdu, není utopií.

ČSSD a KSČM odmítly budovat lepší svět!


V Česku bylo družstevnictví zlikvidováno dvakrát. Poprvé po roce 1948 komunisty a po roce 1989 havloidy, poté co V. Havel v roce 1990 vyhlásil za největšího nepřítele Samerové revoluce Slušovické družstvo! Následovala politická, mediální, legislativní, ekonomická i správní likvidace družstevnictví s výsledkem, že rozsah i výkon družstevního sektoru včetně zaměstnaneckého akcionářství je v ČR zcela zanedbatelný. To vše bez zájmu či protestů ČSSD i KSČM. Přitom ČSSD má rozvoj družstevnictví a zaměstnaneckého akcionářství ve svých programech prakticky od svého vzniku a KSČM tuto variantu formování spravedlivé společnosti přijala na sjezdu v roce 1992.

Obrovská podpora družstevnictví přišla od OSN, která vnímá, že družstevní podnikání je jedinečným zdrojem demokracie, solidarity, poctivosti, spravedlnosti, zodpovědnosti a rovnosti. Z toho důvodu Valné shromáždění OSN vyhlásilo rok 2012 jako Mezinárodní rok družstev! Akce probíhala pod sloganem – Družstevní podniky vytvářejí lepší svět! – a cíl kampaně byl skromný: měl pouze zvýšit povědomí veřejnosti o družstevnictví. Od vedení ČSSD i KSČM se tak pouze očekávalo, že budou v médiích a regionech vysvětlovat, že nynější česká společnost je (mj. na rozdíl od první republiky) tak nesolidární, nespravedlivá, rozhádaná a nesvorná proto, že v ní chybí elementární ekonomický zdroj generující demokracii, solidaritu, poctivost, spravedlnost, zodpovědnost a rovnost!

Česká veřejnost však o této akci OSN neměla ani potuchy, poněvadž představitelé ČSSD a KSČM (i česká masmédia) se zachovali naprosto ostudně: celou akci buď ignorovali, nebo dokonce sabotovali! A podobně se zachovali i poté, co 2. července 2013 Evropský parlament schválil rezoluci o Přispění družstev k překonání krize! V rezoluci EP vysoce ocenil ekonomický i etický přínos družstev v době ekonomické krize a vyzval k co největší politické, společenské, ekonomické, právní i poradenské podpoře družstevnictví, včetně transformace podniků v krizi nebo bez dědiců či start-upů na družstva.(22) Soudruzi Filip a Sobotka tuto další šanci, kterou jim dávala historie, opět promarnili. Do budování lepšího světa se jim zjevně nechtělo!

A nejen to, obě partaje se poté místo podpory dokonce podílely na likvidaci slibně se rozvíjejícího sektoru českých kampeliček!

ČSSD a KSČM likvidují spořitelní a úvěrní družstva!


Kampeličky, se po éře zlatokopů – kdy dluhy kampeliček a bank dosáhly 10 respektive 300 miliard korun – zkonsolidovaly a v roce 2012 dosáhly vrcholu. Objem vkladů kampeliček spravovaných členy Asociace družstevních záložen (ADZ) vzrostl za rok 2012 bezmála o 11 miliard korun na celkových 33,7 miliardy korun! Celkový zisk kampeliček se proti roku 2011 více než zdvojnásobil na 328 miliónů korun! Zdvojnásobil se i počet klientů a činil 70 tisíc! A co bylo „nejtrestuhodnější“: zatímco banky poskytovaly českým občanům i podnikatelům z vkladů průměrně jen 1,1 %, kampeličky dávaly úrok téměř trojnásobný, 2,9 % a ukazovaly tak chamtivost bankovního sektoru.

To všechno byly důvody, proč se na kampeličky, jejichž celková bilanční činila pouhých 0,4 % bilanční sumy finančního sektoru v ČR, vrhly kontroly MMF, ČNB a Kalouskova FAU (finančně analytický útvar Ministerstva financí) a během dvou let – a takřka po vzoru likvidace Slušovic –doslova zničili 3 z celkem 4 největších kampeliček, jejichž bilanční suma činila polovinu majetku celého sektoru! V roce 2012 ČNB odebrala licenci kampeličce Unibon s bilanční sumou přes 5 miliard. V květnu 2013 byly zablokovány účty v hodnotě více než dvou miliard a zavřeny všechny pobočky největší kampeličky, Metropolitního spořitelního družstva, které by toho roku bezpečně dosáhlo bilanční sumy 25 mld. Kč a zisku 300 mil. Kč. V roce 2014 ČNB odebrala licenci WPB Capital s bilanční sumou nad 5 miliard korun a se ziskem téměř 100 milionů v roce 2012.(23) (24)

Média v rozporu s pravdou psala o krachu kampeliček a bez zájmu médií i politiků probíhalo rozkrádání majetků těchto družstev. Poslední hrůzostrašná informace ze soudu s MSD, jehož vedení jakoukoli vinu popřelo, je z 10. dubna 2017 a říká, že, „Insolvenční správce ...prodal pohledávky MSD v nominální hodnotě přes 10 miliard korun za 1,4 miliardy...“(25) Sobotka s Filipem se místo toho ovšem rozhořčovali nad Babišem, který údajně podvedl EU o dotaci 40 milionů...

Legislativní likvidaci sektoru kampeliček (přes odpor pravice!) (26) soudružsky dokonaly ČSSD a KSČM(27) v roce 2014 přijetím ostudného zákona (24), který:

1) Nutí klienty stát se členy družstva (a porušuje tak hned první princip družstevní identity, kterým je dobrovolnost členství!).

2) Zvyšuje kampeličkám odvod do fondu pojištění vkladu na procentní dvojnásobek oproti bankám.

3) Omezuje možnost pobírání úroku z vkladu či poskytování úvěru na maximálně desetinásobek družstevního vkladu (který pochopitelně není pojištěn Fondem pojištění vkladů);

4) Nutí kampeličku po dosažení bilanční sumy 5 miliard k transformaci v banku;

5) Finanční družstva nehorázně (a patrně protiústavně) diskriminuje i rdousí nařízením, že družstevní záložna není oprávněna nabývat přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu právnické osoby, stát se členem, společníkem, akcionářem právnické osoby, či jiným způsobem nabývat vliv na řízení právnické osoby.


V roce 2016 činil objem vkladů kampeliček spravovaných členy Asociace družstevních záložen (ADZ) již pouhých 16 miliard čili 50 % oproti roku 2012. Banky se sídlem v zahraničí zcela ovládající český finanční trh (cca 98,5 % celkové bilanční sumy), mají při ždímání českých občanů volnou ruku! Naproti tomu v západní Evropě družstevní bankovnictví disponuje okolo 40 % domácí bilanční sumy (mj. Francie 45%, Nizozemí 40% a 10 milionů klientů),

Trest dějin přišel okamžitě!


Historie obě zrádné strany potrestala takřka bezprostředně, poněvadž si svou zrádností i netečností vyhubily své voliče. Tato logika je prostá a vychází z dánské zkušenosti, kde sociální demokracie vládla nepřetržitě 75 roků! Kdyby ČSSD a KSČM od roku 2012 podporovaly jenom rozvoj kampeliček, majících tehdy 70 000 členů (při 200 % meziročním, nárůstu!!!), pak letos by jejich počet včetně rodinných příslušníků a sympatizantů dosahoval odhadem 1,5 milionu. A ti by tvořili jejich voličské hard-core! Pokud by ČSSD a KSČM navíc od roku 2012 podporovaly i rozvoj družstev a zaměstnaneckého akcionářství (mj. formou penzijního spoření nebo podpory mladých rodin) pak by opět mnohý družstevník i akcionář včetně jejich rodin a přátel tvořili další voličské hard-core ČSSD a KSČM.

Česká republika by navíc zahájila svou morální obrodu, poněvadž by se v ní vytvářela, praktikovala a postupně zvyšovala úroveň demokracie, solidarity, poctivosti, spravedlnosti, zodpovědnosti a rovnosti, denně generované demokraticky fungujícími ekonomickými subjekty.

Závěrem budiž zdůrazněno, že družstevnictví a zaměstnanecké akcionářství jsou základními prvky přímé demokracie v ekonomice, a z toho důvodu jsou úhlavním nepřítelem liberálů, jejichž nejušlechtilejší vizí je soustředění veškerého pozemského majetku do vlastnictví nadlidí typu Rotschildů a spol. Zda ČSSD a KSČM slouží jako užiteční idioti nebo spíše aktivisté liberální vize, je věc členů těchto stran. Pokud však obě partaje svoji zradu a selhání nenapraví, dějiny si pro realizaci přímé ekonomické demokracie najdou stranu jinou; a klidně i tu Okanurovu...



ZDROJE:

(1) Se Sobotkou v čele se ČSSD zas historicky znemožní
https://stoces.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=373865
(2) Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952. Ladislav Karel Feierabend
(3) Družstevní bankovnictví v České republice a Rakousku (Diplomová práce Michal Král)
https://www.vse.cz/vskp/31324_druzstevni_bankovnictvi_v%C2%A0ceske_republice_a%C2%A0rakousku
(4) The lesson behind the Austrian co-op banking disaster
https://www.thenews.coop/95508/sector/lesson-behind-austrian-co-op-banking-disaster/
(5) Austrian Forest Owner Cooperative
http://www.cepf-eu.org/vedl/Austrian%20Forest%20Owner%20Cooperative(1).pdf
(6) Danish cooperative movement
https://en.wikipedia.org/wiki/Danish_cooperative_movement
(7)Denmark: The Agricultural Cooperatives in Denmark
http://www.uwcc.wisc.edu/icic/orgs/ica/mem/country/denmark/ag-coops.html
(8) Družstevní formy podnikání ve světě. Bc. Lucie Bartáková, Diplomová práce
https://vskp.vse.cz/2081_druzstevni_formy_podnikani_ve_svete
(9) Ročenka EFES 2015
http://www.efesonline.org/Annual%20Economic%20Survey/2015/Survey%202015.pdf
(10)Čeští Židé a dánská záchrana
http://www.rozhlas.cz/plus/pribehy/_zprava/cesti-zide-a-danska-zachrana--1423400
(11) Credit unions in the United States
https://en.wikipedia.org/wiki/Credit_unions_in_the_United_States
(12) Employee Retirement Income Security Act of 1974
https://en.wikipedia.org/wiki/Employee_Retirement_Income_Security_Act_of_1974
(13) Employee stock ownership plan
https://en.wikipedia.org/wiki/Employee_stock_ownership_plan
(14) Družstva jsou logickou a funkční alternativou kapitalismu
http://www.halonoviny.cz/articles/view/532459
(15) National Center for Employee Ownership (NCEO)
https://www.nceo.org/articles/statistical-profile-employee-ownership
(16) Mondragonská družstevní korporace (MCC), Klíčové znaky Mondragonské družstevní praxe
https://www.maussen.eu/cs/2015/10/15/3-2-mondragonska-druzstevni-korporace-mcc-3-2-4 klicove-znaky-mondragonske-druzstevni-praxe/
(17) Mondragonská družstevní korporace (MCC), Struktura družstva
https://www.maussen.eu/cs/2015/10/15/3-2-mondragonska-druzstevni-korporace-mcc-3-2-5-struktura-druzstva/
(18) Mondragonská družstevní korporace (MCC), Politika družstva – kompenzace,
zaměstnanost a rozdělování zisku
https://www.maussen.eu/cs/2015/10/15/3-2-mondragonska-druzstevni-korporace-mcc-3-2-6-politika-druzstva-kompenzace-zamestnanost-a-rozdelovani-zisku/
(19) Problémy a výzvy, kterým Mondragon čelí, Zahraniční podniky a konvenční dceřiné společnosti
https://www.maussen.eu/cs/2015/10/15/3-3-problemy-a-vyzvy-kterym-mondragon-celi-3-3-1-zahranicni-podniky-a-konvencni-dcerine-spolecnosti/
(20) Problémy a výzvy, kterým Mondragon čelí, Úpadek Fagor Electrodomesticos
https://www.maussen.eu/cs/2015/10/15/3-3-problemy-a-vyzvy-kterym-mondragon-celi-3-3-3-upadek-fagor-electrodomesticos/
(21) Závěrečné poznámky
https://www.maussen.eu/cs/2015/10/15/4-zaverecne-poznamky/
(22) Usnesení Evropského parlamentu Přispění družstev k překonání krize (přijaté ve Štrasburku 2. července 2013).
http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P7-TA-2013-0301+0+DOC+XML+V0//CS
(23) Havloidi zaútočili na kampeličky!?
https://stoces.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=357072
(24) Zákon o kampeličkách – Pomník hanby ČSSD a KSČM!
https://stoces.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=520044
(25) Policie znovu otevřela případ MSD
https://www.pressreader.com/czech-republic/lidove-noviny/20170410/281694024638410
(26) Senátorka Veronika Vrecionová: Rozprava před hlasováním PSP úterý 9. prosince 2014
https://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/023schuz/s023168.htm
(27) 23. schůze, 91. hlasování, 9. prosince 2014, 18:27 Novela z. o spořitelních a úvěrních družstvech
https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=60156
Autor: František Stočes| neděle 5.11.2017 19:16 | karma článku: 16.95 | přečteno: 655x
Zdroj:https://stoces.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=632346

42 komentářů :

  1. Článek založený na bohatství literatury a hlavně spekulací. Sociální demokracie po popření ideologie svého zakladatele K. Marxe se stala stranou renegátů všeho sociálního i demokratického, šlo jen o formu ovládání státu a občanů prostřednictvím politických loutek v rukou diktatury kapitálu. Toto odpadlictví soc. dem. od humanismu bránilo Masarykovi především kandidovat i jako nestraník za tuto partaj ještě za Rakousko-Uherska. Renegátství také vedlo ke zrození komunistických stran z lůna soc. dem. Tzv. socialismus u nás řízený komunistickou administrativou - byrokracií byl sice zkostnatělý, nicméně za dobu svého trvání navýšil hmotné bohatství země 7,5 krát, přibývaly 3 miliony Čechů, nebyla soudobá hloubka občanské nerovnosti, utlačovány byly desetitisíce. Dnes jsou utlačovány miliony, máme nezaměstnanost, bezdomovce, rychlé vymírání národa, permanentní vydírání důchodců, hrozbu stěhování muslimů do naší země Bruselem a terorismu, to vše jsme dokázali po r. 1989. A pokud třeba jde o zmíněné družstevnictví - kolik set tisíc lidí či snad milionů byly členy lidových družstev za "socíku" a kolik dnes, kdo rozvrátil bytová i zemědělská družstva, kdo rozvrátil družstevní maloobchod a český obchod vůbec a nahradil ho z více jak 90 % obchodem vlastněným bájným Západem. My, vývozci potravin do r. 1989 je dnes dovážíme téměř z 50 %!!!
    Upozornění: nikdy jsem neměl nic společného s KSČ, ale také jsem nezvonil klíči v r. 1989, kdo mi chce nadávat, ať si zamete hlavně před vlastním prahem. Kam kráčíme pod vládou oligarchie? Jsme vraždění nebo pácháme sebevraždu?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I takto by se to dalo charakterizovat. Je zcela jiná doba než před třiceti léty. V ledasčem je lepší ale také i horší.Podle mého nelze současný stav zlepšit pomocí tradičních rad a postupů.Je zapotřebí nabídnout nový program, nové vize. Celý svět spěje k jinému politickému uspořádání .O všem co dnes vidíme, kritizujeme či schvalujeme se mluvilo už někdy v 60-tých létech , tehdy byl čas to vše promyslet ale nikdo tomu nevěnoval pozornost.

      Vymazat
    2. Souhlasím s Vámi. Autor článku asi hodně přečetl, ale moc u toho nepřemýšlel a pomotal páté přes deváté.

      Vymazat
    3. JK - buď konkrétnější, jinak to musím brát jen jako hloupou pomluvu autora.

      Vymazat
    4. Je potřeba "poblahopřát" likvidačnímu triu ve vedení KSČM ve složení Filip, Dolejš a Kováčik, že se mu podařilo téměř zlikvidovat stranu proletariátu !! Chudák autor je nadšený ze zlodějského a válečnického kapitalismu, který směřuje k otevřenému fašizmu !! Proto, pokud z vedení nevypadnou Filip, Dolejš a Kováčik v dalších volbách maloměšťácká KSČM vypadne po zásluze z parlamentu ! Karlem Marxem se nemohou jen impotentně ohánět, ale bouřit proletariát proti zločinům kapitalismu a ne "vládě buržoazie" pochlebovat !!

      Vymazat
    5. 11:29
      Souhlasím

      Vymazat
    6. Anonymní 14:44
      Pokud vaše znalosti nepostačují ke zpochybnění autorova vidění světa a mentální schopnosti neumožňují patřičné informace si ani zjistit, obávám se, že nemám potřebu dohánět s vámi to, co jste za celá desetiletí svého života promeškal. Za vše hovoří autorovo popis vývoje družstevnictví coby duševní zkrat, v němž spatřuje příčinu současného všeobecného úpadku . To může napsat jen hodně zmatený člověk, nebo ten, kdo chce manipulovat. A nelze mít valné mínění ani o člověku, kterého toto nepraští do očí.

      Mimochodem, nevím o tom, že bych vám kdy nabídl tykání.

      Vymazat
    7. JK-Vaše manipulační schopnosti také bijí do očí! Trochu na sobě pracujte.

      Vymazat
    8. Pane Herout, prozraďte nám, co mělo likvidační trio ve vedení komunistů dělat. Nešetřete prosím detaily, abychom se mohli zasmát. Utajeným názorem se stáváte čertem, který když nic nezmůže, tak si aspoň uprdne, aby zasmradil.

      Vymazat
    9. Miroslav Povolny

      Děkuji za starostlivost, jen mě trochu mrzí, že se vyjadřujete tak mentorsky a přitom nekonkrétně.

      Vymazat
    10. JK- akce budí reakci, na Vaši nekorektnost a mentorství vůči 14:44, z 17:36.

      Vymazat
    11. Miroslav Povolny 23:03

      To jste asi špatně porozuměl napsanému. Já jsem byl, narozdíl od vás, naprosto konkrétní. Ale myslím že už je mi jasno, když vrchol vašich argumentačních schopností opět končí na kopírování mých myšlenkových komstrukcí. Gratuluji k tak bohatému tvůrčímu nadání, jež jistě zrcadlí i mnoho jiného z vaší inspirativní osobnosti.

      Vymazat
    12. Petr Herout Přesně tak a dokud tam budou tak je volit nebudu jejich bývalý dlouholetý volič.

      Vymazat
    13. JK-jsem rád, že jsem pro Vás "inspirativní osobností" a zároveň lituji, že totéž nemohu říci o Vás.

      Vymazat
    14. Miroslav Povolný 1:43

      Snažte se tvářit radostně, však je to také to jediné, co vám zbývá při předváděných mentálních výkonech a v situaci tak markantního rozporu slov a činů. Třeba vám to i někdo uvěří...

      Vymazat
  2. Autor článku je "plantala", čte, studuje, píše - ale u toho nemyslí.
    Volič-Vilč

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. VV- zkus napsat, co je v tom článku blbě. Mluví pece o hospodářském zázemí sociální demokracie a komunistů - družstevnictví. Pro mne přinesl docela ucelený obrázek toho, jak to dělají jinde a jak "naši troubové" neudělali nic. Jak má víc myslet, to by mne zajímalo. Podle štěkání po jedné větě si myslím, že právě kritici článku věci nerozumí a ani jim to nemyslí. vd

      Vymazat
  3. Stačil mi jen úvod a hned jsem byl doma. Autor, truchlící "sociální demokrat", s péči o darebné komunisty.
    Zase jen psaní a řeči, jako už obvyklé u takových psavců a mluvek, o následcích, ne o příčině.
    Souhlasil bych s tím, jak jsem i zde sám uváděl, s autorovým postřehem, který se týče možná bezvýznamné změny barevného symbolu "socialistů". Od barvy karafiátu, symbolu krvavého boje dělnické třídy za starého c.a k., k barvě nahnilé hnědé růže, symbolu poddanství kapitálu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kloužeš po povrchu. Vůbec jsi nepochopil o čem autor píše a co kritizuje. Ukázka duševní nedostatečnosti, která zachvátila reprezentanty naší levice. Pak se nedivme, jak v posledních volbách přátelé a soudruzi dopadli. S blbci a kariéristy se nic nevybuduje, ani nová levice. Musí se začít znovu, odspoda a to programem-vizí.

      Vymazat
    2. Pro 13:24 - to mi teda pověz, proč je růže symbolem "poddanství kapitálu". Zahradník

      Vymazat
    3. 14:50-ale pochopil, velmi dobře pochopil, proto píše, jak píše, zkrátka je na druhé straně. Vinu mají všechny polistopadové vlády, které se sice postaraly o své rodiny a známé ale zájem státu a národů v něm žijících, jim byl u zadele. Národům trvá déle než pochopí ale občas jsou krutí v pomstě. Volby jsou jen "mručením".

      Vymazat
  4. Slušný politik by po volebním debaklu okamžitě odstoupil. Co na to jejich členové a voliči? Bééé.

    OdpovědětVymazat
  5. Co vám vadí na článku? Vždyť přesně popsal neduhy jak socialistů tak i komunistů. Jeden čas jsem byl předsedou stavebního bytového družstva, ve městě s desetitíci obyvateli naše družstvo vlastnilo v bytovém fondu více bytových jednotek než město.Dnes je toto vlastnictví zlikvidováno formou vlastníků těchto jednotek a ve městě se praktiky přestalo stavět. Kampeličky byly zlikvidovány a pozemky které se nabízejí pro stavebníky jsou okolo 2000 Kč za metr.Kdo si to může dovolit? Doporučuji myslet. Ta myšlenka o voličském elaborátu je správná. Dnes je to vidět i na pro mě smutné podpoře starostů. To jsou všechno hlasy o které přišli socani hloupou politikou bez vize.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ... a koumouši jakbysmet.

      Vymazat
    2. Pan Stočes má asi připraveno pokračování geniálního článku, který bude pojednávat o radostném soužití továrníků s dělníky. Dělníci budou mít pochopení s továrníkovými starostmi a budou brát ohledy na továrníkův luxus. Ochotně dají výpověď a půjdou na úřad práce.

      Vymazat
  6. I pokud by byla jen popsaná likvidace kampeliček v článku pravdou,tak má článek svou nespornou vypovídací hodnotu,zbytky kravínů a budov Státních statků a JZD vidím při projíždění vesnic velmi mnoho,dobře nám ,když jsme to dovolili.

    OdpovědětVymazat
  7. Na novodobé kampeličky byl po roce 1997 skutečně hon, ale autor jaksi zapomněl, že ne bezdůvodný. S gaunery se jako obvykle svezli ti poctiví. Tak jak to Franta Stočes podává, by se dalo úplně klidně říct, že byl hon i na investiční fondy a že to všechno nebyli jen Kožení.

    Pamatuju, a tehdy jsme dělal v bance, jak jsme s kolegou četli ten čerstvě vydaný zákon a nevěřili jsme svým očím. Skutečně bylo už po velkých bankovních průserech, takže zákonodárce se nemohl vymlouvat. Přesně z toho bylo vidět, co se stane. Bylo to tak napsané schválně.

    O něco později se mě známý pokoušel zatáhnout do založení družstevní záložny. Poté, co jsem pochopil, jak to mají postavené, jsme s díky odmítl. Asi jsem byl blbej, dneska jsem mohl být za vodou a trest už taky odsezený.

    V R

    OdpovědětVymazat
  8. S tím družstevním systémem vlastnictví a hospodaření a se zaměstnaneckými akciemi plně souhlasím. Ano, je to cesta.

    Klaus, místo aby v první vlně privatizace nabídl akcie zaměstnancům firem, kteří pro firmu dělali někteří i celý život, znali ji a dovedli ji řídit a nedovolili by její rozkradení, tak rozdal akcie babičkám, dědečkům a hlavně zoufalcům, kteří s firmou nikdy nic neměli. Toho se chytly zejména pak fondy spekulantů a zlatokopů, které od občanů akcie za babku skoupily, vzhledem k majetkům, které firmy ještě představovaly.

    Mám pouze dvě výhrady -

    1/ k těm zlým bolševikům, kteří zestátňovali - velké hutě, doly, apod. nebylo možno pustit do nějakého družstevnictví. To je nesmysl. Na to družstevníci neměli. A Komunisti byli jednak pod tlakem Moskvy, což bylo i logické, vzhledem k poválečnému rozdělení Evropy na východní a západní blok, na což měl Sovětský plné morální i vojenské právo díky více než 20- ti milonům zavražděných lidí !
    Jednak byli i pod tlakem západních imperialistů , kteří čekali na každou možnost diverze a podkopání budování socialismu, který měl za úkol co nejrychleji obnovit zničené hospodářství.

    2/ k těm kampeličkám a tomu, že stát po sametu házel kampeličkám klacky pod nohy. Nikoliv ! Do kampeliček se nasoukali tuneláři, kteří stejně jako bankéři měli chuť hlavně si nahrabat, když se zhaslo ! Naopak ke hromadnému krachu kampeliček naopak přispělo nejvíce to, že bankovní dohled nefungoval !
    A bylo to zejména kvůli tomu, že v poslanecké sněmovně seděli disidenti a komedianti, kteří to zhasnutí s radostí podporovali.

    OdpovědětVymazat
  9. https://drive.google.com/file/d/0B3OUOQMVtOnTNFVGenVSU09HYlU/view?usp=sharing

    https://drive.google.com/file/d/0B3OUOQMVtOnTLWMyUlVVNDV5bVk/view?usp=sharing

    OdpovědětVymazat
  10. SBD Průkopník v Brně si zprivatizovalo 8 grázlů, původně zaměstnanců tohoto družstva a to v červnu 2011 za tiché lhostejnosti všech obyvatel nemovitostí, ať již vlastníci nebo družstevníci, tisícům lidí je to šumafuk.pomůže nějaká polit.strana? Za hodněě smutné považuji myšlení a chování mladých, např. Pirátů, kteří mají snad jedinou vizi, přístup k internetu. A kolem byť i třeba apokalypsa se hnala, oni vidí jen přístup k netu a to jsou, prosím, mladí lidé, žádné sociální cítění, žádná vize budoucnosti, kromě "kontroly korupce".Je to vlastně taková amatérská policejní velejednotka a hlídací formace, ovšem neakční, ale hlavně a především,s přístupem na vše spasitelnou síť.

    OdpovědětVymazat
  11. Družstevnictví je cesta a zase Stočes, i když mnohde přestřeluje, má bohužel pravdu, že se na toto programově hodně vyflajzla i KSČM. Přesněji řečeno vedení KSČM, protože jako sympatizant vím o pokusech členů KSČM prosadit to zespoda, do konkrétních "projektů" na řekněme komunální úrovni, za které se strana mohla postavit (samozřejmě ne nějak výlučně), do programu strany, spolupráce s Družstevní asociací, popularizace atd. "Dole" o to zájem byl.

    Mimochodem přečtěte si tohle, pět a půl roku staré provolání Alterantivy zdola v tom družstevním roce - to podepsali právě Stočes a Ilona Švihlíková. Na webu netsocan. To byl ten pokus o levicovou platformu v ČSSD.

    http://www.netsocan.cz/socan/num0412/stodekl.html


    V R

    OdpovědětVymazat
  12. Autor je autentický sociální demokrat. Už za první republiky byli socani stranou parchantů. Zákeřnost autora spočívá v tom, že by rád rozmáchl zločiny svoji partaje i na komunisty. Ty strany nemají nic společného. Socani vládli, zatímco komunisté byli vždy v opozici, ani si neškrtli. Byly na ně pořádány štvanice. Možná, že se autor také ušpinil podle toho, jak má komunisty rád.

    Text nestojí za přečtení. Autor se vyhnul hodnocení ekonomiky Československa před převratem. Asi by lhal, proto raději mlčel. Bez srovnání výkonnosti socialistické ekonomiky s dobou první republiky a tristního stavu po převratu nelze napsat smysluplné hodnocení. Důkazem autorova ignorantství je velká fabrika, kterou mám za humny. Historie sahá do předminulého století. Za první republiky to byl krcálek, kde se přistavovaly budovy v malém asi tak, jako vlaštovka lepí hnízdo. V 70. Aa 80. Létech se stala fabrika světovým gigantem, která vyvážela především do Asie, ale i do Afriky a jižní Ameriky. Asi 94% výroby šlo na vývoz. Jejími výrobky jsme platili dovoz uhlíkatých surovin. Manažéři byli naši. Nekradli. Zorganizovali výstavbu montážního podniku v Číně. Měli vlastní vývoj, který byl v rámci ČSSR nejvýkonnější. Ještě asi rok po převratu vše fungovalo. Pak se dostala k volantu sebranka Pražských rozumbradů a otevřených kriminálníčků. Výroba spadla na 10% předpřevratového stavu. Výrobky nepatřily do kategorie těch s nízkou přidanou hodnotou. Mohly být výstavním kouskem českého průmyslu.

    Uveřejnění článku pokládám za odstrašující příklad uvažování hlupáků, kteří jsou hrobaři české ekonomiky. Rád bych se zasmál tvrzení, že „Bolševici totiž zestátnili nejen privátní podnikatele, ale i ty nejcennější segmenty prvorepublikové ekonomiky, které byly mohutným zdrojem nejen prosperity, ale i kultivace společnosti a vysoké demokracie, solidarity, mravnosti i sebevědomí Masarykových občanů!“. Proboha snad to nejsou továrníci nebo holiči?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravda, teď jsem si teprve přečetl autorův profil. A už vím odkud vítr vane, už chápu to dosud nepochopitelné střílení na nepravé cíle.

      Vymazat
    2. Blouzníte blbiny. Autor píše o družstevnictví. To je ekonomika lidí a ne banka a států. To je demokratická ekonomika a vy do toho plete velké koncerny a korporace. To je totální nepochopení. pozůstatek megalománie, ekonomický analfabetismus.

      Vymazat
    3. Hlavně, že ti pičusové kádrují autora, místo aby se sebekriticky zamysleli nad obsahem článku. Autor střílí přesně a potrafené husy odvádějí pozornost od sebe ke kádrovému profilu autora. To je hanba!

      Vymazat
  13. Levicoví zoufalci dneska už nikoho nezajímají.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak's na to přišel? To ti někdo řek? Nebo snad vlastní hlavou?

      Vymazat
    2. Zato pravicoví zoufalci vzbuzují lítost všude, kde rozjedou to své poštěkávání.

      Vymazat
  14. Je zajímavé, kolik materiálu musel autor shromáždit, aby došel k tak povrchním a zavádějícím závěrům. Jsem synkem z „reakcionářské“ rodiny, který, ač premiant školy nemohl studovat a jen díky odporu rodičů a tiché dopomocí kantorů neskončil jako hornický nebo hutnický učeň, ale co učeň elektrooboru (1951), který byl postižen poslední „třídně politickou prověrkou“ v roce 1959 a octnul se „pod deklem“, za nepochopení „internacionální pomoci“ v roce 1968. Takže mám jisté předpoklady dívat se na komunistický režim bez nadšení.
    Autor nebere v úvahu, že onen režim byl pod tvrdým embargem „demokratického západu“ včetně jeho nepřátelských akcí (s jistotou vím o požárech objektů JZD, o postřelení funkcionářr, když šel ze schůze ... a já tomu, blbec, potichu fandil). Tlak na kolektivizaci zemědělství nebyl pouze věcí ideologickou, ale i nutností ekonomickou. Šlo o potravinovou soběstačnost v rámci na potraviny v podstatě chudého východního bloku. Podobně likvidace drobných podniků až po individuálně podnikající řemeslníky. Šlo také o to, naplnit pracovními silami tehdy intenzivně rozvíjený průmysl zase, v rámci na průmyslové výrobky chudého východního bloku.
    A k tomu Rakousku – mocenské strkanice skončily jeho neutralitou, což znamenalo a znamená značnou volnost v obchodním styku i vnitřním politickém rozvoji. Je znám jeho přístup k zadlužování, naftě a plynu za existence západního a východního bloku. Víme, jak tehdejší mocenské poměry svědčily Finsku, možná zaslouží připomenout i výhodnost pozic Švýcarska a Švédska.
    K tomu Rakousku. Můj blízký přítel, profesí tlumočník a překladatel, byl i za komunistů, zejména v Rakousku, jako doma. Trávil tam, u vesměs vysoko postavených přátel, s rodinou téměř všechny dovolené. Tvrdil, že životní úroveň máme s Rakušany srovnatelnou s jediným rozdílem – zásobení trhu. Uváděl tamnější ceny a výdělky, náklady bydlení atd. Měl jsem tu možnost se s jeho přáteli setkávat, bez jazykové bariéry, u nás. Dovolím si dodat, vesměs oceňovali úroveň našeho poklidného života. Račte pochopit, cenili tehdejší jistoty.
    Autor kritizuje komunisty za likvidaci družstevnictví (tedy kolektivizmu), jako by nevěděl, kolik družstev za totáče existovalo, jako by nevěděl nic o komunálních podnicích, nevěděl nic o sportovních a dalších zájmových organizacích. Jakpak asi byla vybudována letiště Svazarmu, jakpak horské chaty odborářů, lyžařských oddílů. Jakpak jiná sportovní zařízení? Vím, o čem mluvím, když jsem při takových činnostech, ve skvělých kolektivech, ve skvělé atmosféře odpracoval a strávil tisíce dobrovolných hodin. Dnes to máme povětšině, rozkradeno.
    To poslední, družstevní finančnictví, kampeličky. Za totáče proč? Měl jsem dvě vkladní knížky, první 3%, druhá 4% úrok, oba nezdaněné, roční inflace nepřesahovala 3 % a výdělek mi rostl víc, než 5% tempem.
    Z čeho viníte komunisty? Pokud vím, v programu mají prosazování všech forem vlastnictví jako rovnoprávných! V programu mají jako cíl socialismus. Lze souhlasit s tím, že tandem Dolejš, Filip a Kováčik nevedl KSČM odnikud nikam, že se vezl pod těžko obhájeným názvem, těžko obhájenou existencí té jejich strany. Vím, co jsem zažil a popsal, proto jsem KSČM volil a jen doufám, že se stane stranou hodnou svého názvu. To by ovšem bylo řevu!

    OdpovědětVymazat
  15. Souhlas s 23.21 a dodávám.ČSSD opakovaně zrazuje prostý lid (dělnickou třídu) KSČM opustila svůj program společenského vlastnictví výr. prostředků, takže opustila Marxistický pohled na svět, opustila nabídku jiné alternativy než je kapitalistická společnost. Dnešní mládež je soustavně masírovaná o zločinnosti komunistického režimu a nevěří, že za socialismu bylo pro obyčejné lidi lépe. Možná procitnou až půjdou do důchodu a stanou se z nich bezdomovci , ale to už bude pozdě.

    OdpovědětVymazat
  16. Článek je chválou družstevnictví, tedy decentralizované ekonomiky. Je tam pár pěkných příkladů z minulého, 20. století a pár ošklivých příkladů ze současného 21. století. Souhlasím, že tento ekonomický model, je pro rovnoměrný rozvoj společenství prospěšný.
    To je také důvod, proč má silné nepřátele - mezinárodní kapitál s jeho teorií liberalismu. Tento nepřítel rozvrací morálku, rodiny, národní společenství. Tedy ty hodnoty, na kterých družstevnictví stojí, či mělo by stát. Dokud tyto hodnoty opět nepřijmeme, budeme jenom hadrem na utření podlahy, našich nepřátel. P.K.

    OdpovědětVymazat