Drobná lekce z demokracie pro české komedianty

Jitka Přikrylová

18.11. 2017   Rukojmí
Voltairovi se připisuje vznešená věta: “Nesouhlasím s jediným slovem, které říkáte, ale navždy budu bránit, abyste je říkat mohl.” V Česku elity ale vědí, co je pro národ nejlepší, jen kdyby jim to voliči pořád tak blbě nekazili.
Před časem proběhly v Česku parlamentní volby a brzy budou následovat prezidentské. Jen pro pořádek, můj hlas nedostala žádná ze stran, co se do parlamentu dostala. Ohledně prezidenta... ještě nedávno bych se jasně stavěla do pozic s českou kavárenskou scénou a dnes se hezky chytám za frňák. Zeman mi pořád ještě úplně nesedí, ale čím dál tím víc mám chuť mu to tam hodit.
Je strašně zajímavé, že do dolní komory se vecpalo hned devět stran a přitom se asi čeští voliči shodnou jen v jediném. Že ty volby dopadly úplně na hovno.
Fakt těžko hádat, jestli strany, které se ještě před pár týdny považovaly za velké hráče, mají počet mandátů tak dobrý na to Babišovým lidem držet dveře, se naprdly proto, že jasně ztratily anebo proto, že vyhrálo zrovinka ANO. Protože ono sakra vyhrálo. Být to závod třeba v běhu, tak poté, co Babiš protrhl cílovou pásku, klidně byste si mohli jít uvařit kafe a ještě stihli cigaretku, než byste sledovali, jak se k cílové rovině bez velkého nadšení trousí ostatní.
Dokážu pochopit, že z toho radost neměli. Ale, zatraceně jsou tři týdny po volbách a tyhle zdrcnuté ministraničky se tak shodnou na tom, že se neshodnou. Tak se ožerte, vytvítujte se z toho nebo si dejte s milenkami (a milenci, ať nediskriminuju, že) maratón kamasútry a pak se vraťte a zkuste být na malinkou chvíli zase politiky. Zatím jste jen třída fakanů, kteří vedle toho nového šprta nechtějí sedět.
Všichni tihle démokrati se důstojně vyjadřují k tomu, že s Babišem do vlády nikdy. Podporovat jeho menšinovou vládu, to nikdy. A klidně dodají, že o to určitě Babišovi jde, uhrát to na nové volby.
Když máte pocit, že víc trapno za ně vám už nebude, oni to vždycky zaručeně posunou ještě do většího absurdna. Tuhle Kalousek, jehož topka se do sněmovny dostala o pověstný puchýř na zádeli svého předsedy, tak Míra přišel s návrhem na blokaci sněmovny. Přitom lidí tam má tak na to zahrát si mariáš.
I tuhle blbost sami pár dnů nato přebili. Čtyři strany, co dohromady nedají ani čtvrtinu sněmovny, utvořili Demokratický blok. Fotka z tiskové konference oněch Osmi posledních demokratů, mi vetlačila slzy do očí.
Navíc se zdá, že prezidentská volba bude ještě větší šaráda. Kandidáti jeden vedle druhého mají matné a prázdné programy a zřejmý jen jediný cíl: Porazit Zemana. Když zjistili, že na to zkrátka nemají, odkudsi vytáhli dlouho schováného žolíka. Proti Zemanově Hůlce postaví Topolánkův Penis.
No a protože ani to by nemuselo stačit, je tady pořád ještě staré dobré vydírání. Jakýsi stařík s cukrovkou vyhlásil hladovku “do úplného konce” nebo dokud Zeman nestáhne kandidaturu. Protože tomu brzo novináři přestali věnovat pozornost (oni by o tom samozřejmě moc rádi psali dál, jen by jim to nikdo nečet), kdo jiný než sebranka komediantů napíše Zemanovi otevřený dopis, že má odstoupit, s výmluvným názvem “Pane prezidente, umožněte panu Hradílkovi žít”. Není za tím nikdo jiný než kandidátka na prezidenta z roku 2013 Fišerová, co ji ještě pořád nepřešla migréna z toho, že ji Zeman porazil.
Začala jsem citátem Voltaira, tak dalším jeho citátem můžu skončit. “Nekonečná malost bývá provázena nekonečně velkou pýchou.”