Reklama

.

.

středa 8. listopadu 2017

Jaké následky s sebou přinese přerušení diplomatických vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem?

Rostislav Iščenko
8. 11. 2017        zdroj
Podle zpráv z médií může ukrajinský parlament již příští týden rozhodnout o přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Tato položka bude údajně zahrnuta do zákona "o reintegraci Donbasu", který bude Nejvyšší rada projednávat 16. listopadu ve druhém čtení. Podle prognóz podpoří diplomatický rozchod s Ruskem většina poslanců. Moskva již nazvala možné přerušení diplomatických vztahů s Ruskem Ukrajinou nezodpovědným.


Prezident Centra systémové analýzy a prognózování Rostislav Iščenko posoudil následky takového scénáře.

Dříve či později bude tento scénář realizován. Ukrajina po tom touží již dávno, a jak je známo, pokud o něco dlouho usilujete, tak dříve či později to dostanete, zvláště když to záleží jen na vás.

Se zvyšujícími se vnitřními politickými rozpory, jsou pochopitelně scénář přerušení diplomatických vztahů s Ruskem a zvýšení napětí s Moskvou celkem pravděpodobné.
Pokud jde o důsledky, pak o sociálních a ekonomických ani nebudu mluvit, protože jsou již v zásadě pociťovány, a závisí jen málo na zrušení diplomatických vztahů.

V první řadě bych teď věnoval pozornost politickému, nebo dokonce diplomatickému, polohování se Ukrajiny, která se ocitá ze strany Západu v diplomatické izolaci. V létě se zhorší vztahy Kyjeva s Maďarskem a Polskem. S lídry Německa a Francie se vedení Ukrajiny již dlouhou dobu nesetkává. Dokonce USA předaly situaci Volkerovi na milost. Jediným "oknem do světa", ač to zní paradoxně, jsou diplomatické vztahy s Ruskem, jen díky jim může Ukrajina vstupovat do minského a normandského formátu.

Přerušení diplomatických vztahů s Ruskem bude pro Ukrajinu znamenat definitivní diplomatickou a politickou izolaci a "zakuklování se" ve svých problémech. A pokus o přenos vnitřních problémů na povrch je jen zostří.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

20 komentářů :

  1. Lakmusový papírek, co si mohou takoví samozvaní političtí představitelé dovolit.Jestli si běžní obyčejní obyvatelé nechají dříví na zádech štípat- nu- proč takové kroky nezkusit i jinde- nejlépe v jiné slovanské zemi.

    OdpovědětVymazat
  2. Zajímalo by mě kdo vyprovokoval a podpořil vznik tak strašné nenávisti mezi bratrskými národy,které prožily společný 70ti letý společný stát v dobrém i horším.To co se tam odehrává není možno pochopit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Re (21:40):
      Ano, pro normální lidi to těžko pochopit ...
      Možná by nám to však lehce objasnil kterýkoliv z trojky Schwarzenberg, Štětina či Zaorálek, kteří tamní majdan (a jeho antiruský "étos") tak podporovali.
      Stačilo by se zeptat i jednoho z nich, jejich odpovědi by beztak byly jak přes kopírák.
      Tak jako tak, pokud banderistán zruší diplom. styky s Ruskem, je na cestě k otevřené konfrontaci.
      A pokud ji skutečně chce (a je lhostejné, jestli ho do konfrontace tlačí jeho US loutkovodič nebo je to nápad z hlav kyjevské vládní svoloči), bude ji mít.
      Se všemi odpovídajícími dopady ...

      Vymazat
    2. 21:40 Kdo? No přeci rozpad SSSR a RF jenž se prohlàsila za nástupce ruské Říše a SSSR.A proč nyní lidi bývalých republik nenávidí vše ruské,no byli krutě vyhubeny.Dnes RF je poslední koloniální říší na světě,prakticky k ruské Říši se nehlàsí/diví se/ a chová se jen jako následnik SSSR/vyhrožuje/dnes suverením státům.Proto kdo nesouhlasi s RF je v Rusku hned rusofob,fašista,nepřítel.

      Vymazat
    3. 10.57 A teď ještě, moc prosím, tu "O třech prasátkách a nemluvněti"... Ta je také moc hezká.

      Víte, ta vámi uváděná nenávist je tak reálná, že nenávist Čechů ke všemu německému je proti tomu Sunárek...

      Vymazat
    4. 15:07 Ta je moc hezká,ale kdepak.Pokračování najdete na Lenta.ru/articles/2017/10/31/mutiny_1916/?utm-source=smi2.Pro Lenta .ru doktor historickych věd Sergej Volkov.Taková je skutečnost,že vy vtom vidíte hned nenávist je věc jiná.

      Vymazat
  3. Co by fašounská klika nenávidí Rusy víc než jejich učitelé němci.

    OdpovědětVymazat
  4. Chápal bych to jako poslední z pokusů, jak se ještě chvíli uchovat u moci. Je to ale krátkozraké, neboť takto si ukrajinští hoši omezují možnosti útěku, který budou zanedlouho potřebovat. O osudu těch, co to nestihnou, netřeba si dělat v tamních podmínkách iluze.

    OdpovědětVymazat
  5. Krvave juesej utvrzovali Kyjevsku bandu,ze to delaj dobre.Ti posmeleni, vyhrocuji situaci,ve svuj neprospech.Z ukacek se stal pro EU,horky brambor,s resenim v nedohlednu....

    OdpovědětVymazat
  6. 6. říjen 2017 – 10.15 Šéf Asociace akreditovaných právníků pro styk s orgány veřejné moci EU (AALEP) Christian de Fouloy zveřejnil na internetových stránkách organizace článek, v němž uvedl řadu argumentů ve prospěch zákonnosti referenda na Krymu. Poznamenal, že po 3,5 letech po vstupu Krymu do Ruské federace se i nadále na Západě zpochybňuje právo vůle krymského obyvatelstva a hovoří se o »anexi« poloostrova Ruskem.
    V tomto případě právní analýza ukazuje, že připojení republiky k Rusku bylo v souladu s ustanoveními ústavy Ukrajiny - a to zejména v části 10, věnované Krymu, a vztahují se na samostatný právní status tohoto regionu, který se »právně opírá o právo národa«.
    Existovala v ní také možnost uspořádat referenda na místní úrovni. Ústava Krymu z března 2014 podle Fouloye rovněž předpokládala referenda »o jakékoliv věcné problematice občanů« (článek 48). S ohledem na tuto skutečnost AALEP uznal zákonnost postupu dobrovolného vystoupení Krymu z Ukrajiny, prohlášení o nezávislosti a následné žádosti o vstup do Ruska. Chruščovův syn by v referendu o připojení Krymu k Rusku hlasoval pro.
    Kromě toho evropští právníci zdůrazňují dohodu mezi Kyjevem a Moskvou o možnosti umístit na poloostrově ruské ozbrojené síly. Přičemž akce Ministerstva obrany Ukrajiny, pokud jde o Krym a jeho obyvatele, byly v rozporu s Ústavou, kdy část 4, článku 17 přímo předepisuje nepřípustnost omezení práv a svobod obyvatel Krymu armádou.
    Fouloy rovněž prohlásil, že referendum na Krymu odpovídalo mezinárodnímu právu. Precedentem šéf AALEP označil verdikt Mezinárodního soudního dvora OSN ze dne 22. července 2010, podle kterého má část státu právo vyhlásit jednostranně nezávislost. Závěrem je zdůrazněno, že v mezinárodním právu neexistují žádné normy a dokumenty, které by tomu odporovaly. Právník zdůrazňuje, že rezoluce Valného shromáždění OSN o ukrajinské »celostátnosti« nebrala v úvahu tento precedens, čili právní analýza při jeho přijetí nebyla provedena dostatečně kvalitně...
    Proč se o tom nic nedozvíme z naší ČT ani jiných médií???

    OdpovědětVymazat
  7. 6. říjen 2017 – 10.15 Šéf Asociace akreditovaných právníků pro styk s orgány veřejné moci EU (AALEP) Christian de Fouloy zveřejnil na internetových stránkách organizace článek, v němž uvedl řadu argumentů ve prospěch zákonnosti referenda na Krymu. Poznamenal, že po 3,5 letech po vstupu Krymu do Ruské federace se i nadále na Západě zpochybňuje právo vůle krymského obyvatelstva a hovoří se o »anexi« poloostrova Ruskem.
    V tomto případě právní analýza ukazuje, že připojení republiky k Rusku bylo v souladu s ustanoveními ústavy Ukrajiny - a to zejména v části 10, věnované Krymu, a vztahují se na samostatný právní status tohoto regionu, který se »právně opírá o právo národa«.
    Existovala v ní také možnost uspořádat referenda na místní úrovni. Ústava Krymu z března 2014 podle Fouloye rovněž předpokládala referenda »o jakékoliv věcné problematice občanů« (článek 48). S ohledem na tuto skutečnost AALEP uznal zákonnost postupu dobrovolného vystoupení Krymu z Ukrajiny, prohlášení o nezávislosti a následné žádosti o vstup do Ruska. Chruščovův syn by v referendu o připojení Krymu k Rusku hlasoval pro.
    Kromě toho evropští právníci zdůrazňují dohodu mezi Kyjevem a Moskvou o možnosti umístit na poloostrově ruské ozbrojené síly. Přičemž akce Ministerstva obrany Ukrajiny, pokud jde o Krym a jeho obyvatele, byly v rozporu s Ústavou, kdy část 4, článku 17 přímo předepisuje nepřípustnost omezení práv a svobod obyvatel Krymu armádou.
    Fouloy rovněž prohlásil, že referendum na Krymu odpovídalo mezinárodnímu právu. Precedentem šéf AALEP označil verdikt Mezinárodního soudního dvora OSN ze dne 22. července 2010, podle kterého má část státu právo vyhlásit jednostranně nezávislost. Závěrem je zdůrazněno, že v mezinárodním právu neexistují žádné normy a dokumenty, které by tomu odporovaly. Právník zdůrazňuje, že rezoluce Valného shromáždění OSN o ukrajinské »celostátnosti« nebrala v úvahu tento precedens, čili právní analýza při jeho přijetí nebyla provedena dostatečně kvalitně...
    Proč se o tom nic nedozvíme z naší ČT ani jiných médií???

    OdpovědětVymazat
  8. 8,40
    Vy jste se kromě lží a výmyslů dozvěděl z havložumpy na Čt24 a v jiných médiích něco,co by v posledních letech nebylo proti Ruského?!
    Na Čt nelžou v jediném....a to je čas!.-D

    OdpovědětVymazat
  9. Ať tam ukrofašouni třeba pochcípají...Je to svoloč,co do Evropa nepatří...

    OdpovědětVymazat
  10. 8,57
    Přesně a na 100% s Vámi souhlasím!!!!!!
    Ta banderovská pakáž není a nebude součástí Evropy!!!

    OdpovědětVymazat
  11. Ukrajina dělá všechno možné aby vypudila své občany do světa a zemi nechala oligarchům z USA.

    OdpovědětVymazat
  12. Ukrajinské vedení hlavně dělá již řadu let dle zadání vše aby se dostalo do přímého a horkého konfliktu s Ruskem. To vše je zadání z USA, které potřebuje nutně vyvolat velkou válku s Ruskem o níž doufá, že prostřednictvím jiných nastrčených států a NATO vyhraje nebo prostě rozvrátí a rozloží Rusko. Na Čínu už z ekonomického hlediska nemají sílu ani náhodou. USA tento konflikt nutně z ekonomického i politického hlediska potřebují. Jejich ekonomika jede na dluh, inrastruktura se hroutí a zastarala. Stát funguje na lžích a zločinech, fašismu které již odhaluje celý svět. Reálné ekonomické ukazatele jasně ukazují, že USA jsou čistě dovozní zemí s inflačním ničím nekrytým dolarem provázaným nesplatitelným astronomickým dluhem. Předváděná ekonomická čísla jsou vycucaná z prstu a pouhým přáním USA. Jediná řešení jsou buď totální krach USA s následným krachem všech věřitelů a to jak dolarových, tak dluhopisových, zlatých certifikátů o burzovních veřitelích (majitelých akcií US firem a nevyprodukovaných komodit) ani nemluvě. Druhé řešení je vyrabování velké, nezadlužené a na suroviny bohaté země, které by se jako reparace US dluhy hodily na krk. Jednotlivé byť bohaté zemičky jako Irák, Libie, Ukrajina a další vyloupené země sice na krátký čas zazáplatují nenasytnost potřeb USA, ale dlouhodobě ani s ostatními koloniemi jako EU, Japonsko, Kanada a dalšími již nejsou schopny finančně uživit megalomanského parazita a šelmu, která nemá co nabídnout. Její pohádky o demokracii se ukázaly jako lži a kromě zbraní již skoro nic nevyrábí. Leda tzv. deriváty a finanční produkty, což jsou vlastně dolarová letadla. Kam si myslíte, že přes bankovní systémy jsou vyváděny tzv intervence proti koruně? Jak to pomohlo naší ekonomice, když státní dluh vzrostl za jejich působení o 2,5 bilionu korun? Co se pořídilo nebo postavilo u nás za tyto peníze? Proč nakupují povinně kolonie US dluhopisy? Je to snaha o umazávání US dluhů a platba kolonií říši. Rusko jednoznačně hraje o čas a válku nepotřebuje. Totéž Čína. Můžete namítnout, že kdyby USA chtěli válku pustí se do Severní Koreje. Nepustí, protože je jasné, že ta by narozdíl od Ruska použila jaderné a veškeré zbraně co má a pak škody by mohly přesáhnout mnohonásobně jakýkoliv užitek. Nehledě na to, že by do války okamžitě vstoupilo nejen Rusko a Čína, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, ale i pravděpodobně země jako Indie, Pakystán, Filipíny, Malajsie, Indonesie, celé NATO a to už by nebylo jen o rozflákání velké části světa, ale o konci civilizace jako takové. USA zde budou otravovat, vyhrožovat, přisouvat systémy neboť se to hodí proti Číně i Rusku, ale toto neni cíl i přes nevyužité pohádkové surovinové zdroje Korejců. Proto se rozfoukává znovu hra o Ukrajinu, kterou Rusko dnes nepotřebuje a nechce sanovat a živit. To ale nechce ani EU a jaksi si nepředstavují ani v USA.

    OdpovědětVymazat
  13. 11,48 přesný popis stavu. Ovšem co dál? Čím dále ta zdechající zvrhlá kobyla kolem sebe mlátí.

    OdpovědětVymazat
  14. Ukrajina je jediná země bývalého ZSSR, která neví kromě osočování a štěkání na Rusko, co se sebou má dělat. Oligarchové ji rozkradli, schopné lidí do vedení nepustí, země se vylidńuje a jde pomalu ke dnu.
    Obyvatelé moc neprotestují, zemi nebrání a tak se jim může stát, že ji převezmou nenápadně cizáci a z Ukrajiny se stane vyrabovaná kolonie. Zbydou jim jenom oči pro pláč.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No kdo chce kam, pomožme mu tam. Ty fašouny nelituji, ale obyčejní lidé bohužel odskáčou tu svoji pasivitu. Nejsme s tou aktivitou na tom o mnoho lépe, většina lidí na všechno kašle a má jenom své soukromé zájmy, snad jen díky Milošovi na tom budeme trochu lépe.

      Vymazat
  15. Tak, jako pro Rusko je životně důležitý MÍR, tak pro USA zase VÁLKA. A JAK LZE TENTO ROZPOR PŘEKONAT? Severní Korea si myslí, že nejjednodušším a nejúčinnějším receptem je, mezi Mexikem a Kanadou vytvořit široký průliv který spojí Tichý a Atlantický oceán. Tedy já nevím, NATO zatím usiluje o takový pár set km široký průliv mezi Baltickým a Černým mořem. A co vy na to? Který plán se vám zamlouvá?

    OdpovědětVymazat