Reklama

.

.

pátek 10. listopadu 2017

Na řadě je „čínský sen“

Zbyněk Fiala 10.11.2017 VašeVěc
Prezident ČLR Xi Jinping chce využít posílení moci, kterého dosáhl na stranickém sjezdu, k obraně „čínského snu“, příležitosti obnovit významné postavení Země středu a čínské kultury a obklopit se mírovým, spolupracujícím prostředím.


Návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně teď přichází velmi vhod. Je to jen pár dní po skončení klíčové strategické události v této zemi, sjezdu čínské komunistické strany, který potvrdil ve funkcích stávajícího prezidenta Xi Jinpinga i premiéra Li Keqianga. Oba prezidenti tak mají volební období před sebou a z průběhu návštěvy je zřejmé, že vedle nejrůznějších podepsaných papírů by měla vynést také osobnější vztahy obou protagonistů. Tento záměr potvrdila velvyslankyně Čínské lidové republiky v Praze Ma Keqing na semináři k výsledkům stranického sjezdu. K návštěvě amerického prezidenta se vyjadřovala v diskusi.

Jak velvyslankyně Ma uvedla, jedná se už o třetí setkání prezidentů Trumpa a Xi: „Je tu snaha vybudovat těsnější kontakty, protože to je vždy dobrý počátek pro komunikaci vlád, které spojují velice komplexní vztahy nejsilnější země světa a největší rozvojové země světa“. Návštěva proto měla zahrnout i neformální schůzku. „Trump bude vřele přijat,“ zdůraznila velvyslankyně. Vše je na úrovni „státní návštěva plus“.

Jak dále vysvětlila, Čína má zájem o obnovu dobrého vztahu s USA. Nemá v úmyslu ohrožovat americké národní zájmy. Chce vymazat vzory chování z let studené války. Nabízí oboustranně výhodné vztahy - „win-win“.

Tolik velvyslankyně. Dodejme, že ve skutečnosti začíná jít o vztahy dvou rovnocenných zemí. Ekonomický výkon Číny se roku 2015 vyrovnal USA. Jistě, v Číně se o jeho HDP dělí víc lidí, ale celková hospodářská síla obou zemí je srovnatelná, to se zamluvit nedá. Lze také pitvat základní rozdíl, že Amerika je ekonomicky liberální, zatímco Čína je do jisté míry řízená podle centrálního plánu. To je však dělení chlupu nadél, protože s tím čínským plánem už to není zdaleka tak katolické, jako bývalo třeba u nás, a na druhé straně obrovské americké korporace, které ekonomice USA dominují, jsou uvnitř také centrálně řízené a plánují svou budoucnost.

V tempech hospodářského růstu však Čína jasně vede. Je to proto, že její systém je ekonomicky efektivnější, nebo je to jen důsledek faktu, že zdola se útočí snáz? Efektivnost v tom bude také. Jak na sjezdu konstatoval generální tajemník a prezident Xi Jinping, „Čína vede ve světě v obchodu, investicích do zahraničí a devizových rezervách.“

Zřetelný je rozdíl v cílech. V Americe jej tvoří „bottom line“, položka na spodním řádku výsledovky. Měří, kolik kdo vydělal, zda dosáhl zisku. V Číně se hraje na zisk taky, ale je tu i nadřazená hodnota. V hloubi úvodního projevu Xi Jinpinga jsem narazil na smysl čínské modernizační strategie. Xi jej vyjádřil prostými slovy, že lidé by z toho měli něco mít. Podobně stručně je tam popsána i další strategická směrnice, že země už se nikdy nesmí vrátit k někdejší rigiditě a izolaci.

To jsou zásadní sdělení. Komentáře vnějších pozorovatelů sjezdu obyčejně zdůrazňují, že generální tajemník a prezident Xi upevnil moc a získal postavení jako kdysi Mao Ce-tung. Osobně bych to interpretoval jinak. Xi vybojoval postavení, které mu umožňuje zabránit návratu situace, kdy přestárlí byrokrati přehlížejí potřeby lidí a vidí jenom nepřátele. Čína už se nesmí vracet za předěl, kterým se otevírá nová epocha. Vyjde z ní jako moderní socialistická společnost s postavením kooperativní světové velmoci. Naplní svůj „čínský sen“.

Hlavní slovo na pražském semináři k výsledkům 19. sjezdu KSČ měl analytik Jan Campbell, známý z příspěvků na Vaší věci. Uvedl, že signál nové epochy byl patrný hned před pěti lety, bezprostředně po nástupu Xi Jinpinga na nejvyšší post. Už tehdy se začalo se mluvit o „čínském snu“. Jde o obrodu národa i státu, který byl v opiové válce roku 1840 rozvrácen západními mocnostmi a natlačen do koloniální podřízenosti. Výsledkem byla chudoba a zaostalost, jejíž hloubku lze poměřovat délkou nápravy. Naplnění čínského snu tvoří páteř vize k roku 2049, ke 100. výročí vzniku Čínské lidové republiky.

Zajímavé je i to, co se na sjezdu nestalo. V nejvyšším vedení se vyměnili všichni mimo Xi a premiéra Li, ale nikdo z těch nových není tak mladý, aby mohl být považován za nástupce generálního tajemníka. Xi drží všechny otěže moci, kontroluje stranu, vojsko i stát. Campbell je přesvědčen, že to bude jako v Rusku, k žádné změně nedojde, dokud na to budou mít dnešní šéfové dost sil.

K Rusku má dnešní Čína hodně blízko, Campbell soudí, že to směřuje k nějaké alianci. Vnitřní vývoj však zůstává odlišný. V projevech generálního tajemníka Xi nenajdeme žádné pozitivní hodnocení perestrojky. Má ji spíš za varovný příklad. Bezbřehá kritika nevynesla konkrétní cíle, vedla k rozpadu Sovětského svazu a rozkrádání jeho národního bohatství. Čína dala přednost jasným ekonomickým reformám, ale nelze očekávat, že připustí vznik systému více stran se silnou opozicí.

Xi také od začátku usiluje o obnovu ideologického vlivu komunistické strany. Nejde o všudypřítomný opruz jako v Severní Koreji, ale základní hodnoty by měly být zřejmé. Součástí „čínského snu“ je i obroda čínské kultury a jejího vlivu na společenskou soudržnost. Campbell k tomu dodává, že když Xi mluví o ekonomii, nechápe ji v západním pojetí, ale v původním smyslu „umění vést domácnost“. Umění není věda. Nejde o výstřelek. Jak Campbell informoval , studenti vyšší matematiky na Stanfordu mají i kurzy estetiky, aby postřehli, jak krása potvrzuje správnost teorií a vzorců.

V čínské zahraniční politice Campbell vidí kombinaci měkké a tvrdé síly. Tou tvrdou je armáda, která nemá být nejsilnější (v tom na USA nikdo nemá), ale nejmodernější. Mimochodem, modernizace armády znamená také soustředění státních prostředků na výzkum, jehož výsledky pak nacházejí i civilní uplatnění. Je to tedy určitá forma vědní politiky a podpory vybraných technologií.

V základních zahraničně-politických směrnicích dominují kooperativní přístupy. Čína se otevírá, zpřístupňuje své trhy. Globalizace má být příležitosti pro spolupráci „win – win“, vydělají všichni. Tomu má sloužit budování infrastruktury Nové hedvábné stezky. Mluví se o prospěchu všeho lidstva. Lze za tím vidět zájem o lepší globální správu (global governance).

Čínská velvyslankyně Ma Keqing uvedla, že teď například probíhá v Šanghaji specializovaný veletrh pro dovozy do Číny. Ale roste i náročnost čínského trhu daná zrychlujícím technologickým vývojem. Sjezd potvrdil záměr zvýšit investice do výzkumu a vývoje na 2,7 procenta HDP. Vedle toho je tu obrovské tempo spontánního vývoje. Patří k němu například obrovské rozšíření plateb prostřednictvím mobilu ve funkci peněženky. Vzniklo jako aplikace, „kterou si vytvořili lidé sami, nebylo to na popud vlády.“

Na závěr setkání padla zmínka o tom, že Čína má zájem vylepšit technologickou spolupráci s Českou republikou. Velvyslankyně informovala, že by o tom měl jednat příslušný mistr, který přijede do Prahy, a připravuje se zvláštní seminář na toto téma.

14 komentářů :

  1. Kam jsme to dopracovali, jakožto lidstvo. V "diktatuře" je svoboda a v "demokracii" je nesvoboda a diktatura peněz a těch co je drží nejvíc. Karel z Plzně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 5:46 Kam jsme to dopracovali?Lidstvo?No,když vzpomenu jak se kde žilo za cest Hanzelky a Zikmunda po světě,tak zas tak špatně si lidstvo nevede.Kam to dopracovala ČR záleží na úhlu pohledu. Jsou optimisté a pesimisté,věřící a nevěřící,dalekozrací a krátkozrací a u nás v Česku je to také ó tom,jak který z hodnotících má v sobě zažraného Lenina.

      Vymazat
    2. Karel z Plzně Dopracovali jsme se k zadlužené kapitalistické diktatuře.

      Vymazat
    3. Už aby dostudovala i druhá holka . První je ing . Až se zavede školné tak budete radi vzpomínat na Lenina . Já už né protože budou děcka dostudované . Na školné bych neměl a budu myslet kapitalisticky . Mladí vy se nedoplatíte , pokud vaše děti pujdou na vš . Zlatý Lenin

      Vymazat
    4. 11:49, moje dcera studovala v letech vlády P. Nečase, kdy se o školném mluvilo opravdu hodně. Však se toho děsila. Naštěstí to přečkala.

      Vymazat
    5. 21:07 Jo Helphand s Zederblumem, to byly svině! Voba dopadli po zásluze ...

      Vymazat
  2. Tak se to v životě střídá, vzestup , úpadek bída.

    OdpovědětVymazat
  3. Čína je jediná zemně kterou nedodázali zničit ani britové, ani Holanďané a nezničí ji ani prohnilé US.
    Václav

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Japonci by je smázli z povrchu, kdyby jim dali čas. Dík USA dnes existuje cosi jako čínskej psiskosmažec, bohužel ... jak řikává máma: proč Američané házeli ty bomby na jediný slušný Asiaty? proč to nesvhli na tyhle Číňany! A ne dvě, ale aspoň tisíc!

      Vymazat
    2. 7:32 To si zas pleteš s Číňanama v Inodnésii! Do Číny noha holandskýho vojáka nikdy nevkročila. Ale Frantíci spolu s Brity dobyli Peking hned dvakrát! 1860 a 1900! V tom druhým případě i s dalšími našinci včetně Rusů, ale bez Nizozemců! To že dneska se místo s kládou na krku u zdi Zakázanýho města tihle kulijci procházej v kravatách na mezinárodních konferencích je jen naše blbost! -https://www.youtube.com/watch?v=5Nh-qvN_Vmo

      Vymazat
  4. Proč neběhají potop09 s Tibetskýma vlajkami kolem americké ambasády ? Čína vládne světu , Miloš to ví .

    OdpovědětVymazat
  5. Strategie Číny: "Lidé by z toho také něco měli mít". A to je právě ta bolest našeho českého kapitalismu, že se na občany myslí až zcela v poslední řadě, před nimi jsou psi a za nimi ještě české děti. A pokud jsem sledoval volební program Babiše, tak on, ač oligarcha, má docela slušný program, směřující k sociální spravedlnosti. Program, který zcela chybí nejen ve stranách, které si, nevím proč, říkají demokratické a některé dokonce i sociální... V tom bude asi důvod úspěchu ANO ve volbách a nyní bychom měli prověřit, nakolik bude program ANO plněn. To je právě ta černá můra těch "systémových" partají, které stojí pod kontrolou šedé oligarchie, která Babišovi jeho ! Proto prostřednictvím svých sluhů tak silně bijí na poplach k organizovaným podlostem proti státu a jeho občanům.

    OdpovědětVymazat
  6. Ovšem podobný sen o mírových sousedech má i Putin a Rusko. Bude to sen marný? Budou pobaltskými zeměmi, Polskem a Ukrajinou stále lomcovat ty fašisticko-nacistické síly z dob 3. Říše Adolfa Hitlera? Je jistě zajímavé, že z tohoto agresívního spolku s hromadou válečných zločinů i zločinců se dovedlo odpoutat jediné Finsko. A je dost smutné, že naopak do tohoto společenství agresorů směřuje Česko přes klasické partaje mezinárodní kapitál. A českým občanům to, jak se zdá nevadí, v naději, že uvidí nádherný spektákl vyhubení lidstva 3. světovou válkou. Ale kdo se tím bude moci pak chlubit, že byl u toho?

    OdpovědětVymazat
  7. My jen můžeme doufat, že na další období bude zvolen politicky schopný a dalekovidící stávající pan prezident Zeman. Ale kdo po něm???

    OdpovědětVymazat