Reklama

.

.

pondělí 4. prosince 2017

Chyba lávky! Básníci by měli básnit!

Zdeněk Hrabica
4. 11. 2017
Po ránu jsem neměl nejlepší náladu, někteří lidé ztratili v této době už dávno glanc. Pak jsem si poslechl ČR2, povídání (Slovenky, Němky, Češky?) Zity Senkové s německým novinářem, působícím v Praze. Zjistil jsem, že patříme k nejdůležitějším partnerům SRN, pochopil jsem, že jsme další spolkovou zemí, jenže i žít by se nám zachtělo, jako se žije Němcům.
Tak to tedy NE!

Ani za Protektárotu Bohmen und Mahren tomu tak nebylo, Němci žili a umírali jinak než žili a umírali Češi a Slováci, byl tu Heydrich, Frank, byl tu Hácha, dneska tu je ještě nadlouho ECHO Sobotky, Špidly, Hermana, Bělobradka!

 Pak jsem otevřel NET, pozdravení se mi dostalo od básníka Jana Plachetky. Nemohu si ho nechat pro sebe, je prvním z poetů, kdo si posteskl veršem nad spadlou lávkou v Troji.
Konečně mne ve všedním dnu políbila lidskost! Zahnala mi mé chmury.
Jak krásný je život, i když v něm padají lávky, které ubližují lidem.
Jak krásné je mít ve dni, když mi bylo ouzko - nablízku básníka.
Svěřuji se nejen Nové republice. Všem - a autora verše jsem se ani neptal.

Foto Jan Plachetka

39 komentářů :

  1. Od té lávky to byla velká drzost vůči Magistrátu Hl.m.Prahy a jemu podřízené Technické správě komunikací, když ji v listopadu kontrolovaly a byla v naprostém pořádku...
    Že by, i v tomto případě, zapracovaly zahraniční zpravodajské služby (samozřejmě ruské), které pan Drahoš vidí u nás za vším, co se u nás děje ?
    A nejen on ... !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Typický příklad toho, k čemu jsou všechny ty "revize". Tvrdě je zaplatíte a negarantují vám vůbec NIC. V nevelké firmě (výrobní) jsme museli za rok zorganizovat a ZAPLATIT cca 25 různých revizí, od kotelny po prodlužovačku a zaplatit za ně cca 150tisícKč. Přitom běda, pokud by jedno jejich razítko scházelo, tak máte u pojišťovny utrum. Ale živí to docela dobře spoustu lidí...

      Vymazat
    2. Tak to se podívejme, pár dní po posudku, který uznal lávku za provozuschopnou si ta MRCHA lávka klidně spadne. Hned jsem si vzpoměl na starý film, "Branka Leonova armáda". Branka dupe na mostě, láká tam svou armádu /žebráků/ a najednou rup, a je dole v řece. Škoda, že v Praze nebyla na lávce ta posudková komise. To by bylo na libreto k hudební komedii. Až by z řeky vytáhli kadávery komise a ti by měli v rukách úřední doklady, že je lávka bezpečná!

      Vymazat
    3. 16:12 Význam pojmu "prevence", tj. "předcházení něčemu, ochrana před něčím" zcela vystihuje její význam.
      "Prevence" vždy byla, je a bude finančně, ale i jinak, nákladná, a tak se na ní v současnosti, z řady důvodů, často "zapomíná".
      A netýká se to jen stavebních objektů, jak se nyní ukázalo v případě lávky v Tróji.
      L.S.

      Vymazat
    4. Predevsim by basnici meli bojovat kdy je treba. Lord Byron odejel bojovat za osvobozeni reku !! A tech prikladu je vic..

      Vymazat
  2. Ta lávka tam fungovala třicet let. Takže chyba nejspíš nebyla v konstrukci, ale spíš v nekvalitní údržbě – lana přerezla? Když se na to podíváme z té lepší stránky, tak si díky lávce, magistrát rychle uvědomil, že v nedobrém stavu jsou i jiné pražské mosty. P.K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lana v lávce byla zalita v betonu, takže byla jako celek nezkontrolovatelná. A stačila jedna prasklinka betonu, aby v daném místě byla koroze nosných lan řádově větší než jinde. To, že se lana nechovají, jak by měla, ukázala poslední zátěžová zkouška, po které byl instalován monitoring průhybu. Ten ale nic neřekne o aktuálním napětí a o mezní pevnosti lan v tahu pro daný nezkorodovaný průřez. Pokles teplot zvýšil tah v lanech a lávka se paradoxně méně prohla, než ve stejném období loni při vyšších teplotách. Pak byla překročena mez pevnosti v tahu jednoho pramene a následovala řetězová reakce všech nosných lan v těch nejvíce zkorodovaných místech. Budu zvědav, kolik zbylo oceli v nezkorodovaném průřezu oproti počátečnímu stavu. Daný typ monitoringu nemohl na překročení meze pevnosti upozornit s předstihem, ledaže by praskaly jednotlivé prameny lan v rozmezí desítek minut. Ale to je nepravděpodobné. PK2

      Vymazat
    2. Díky za info. Tam by asi bylo třeba ty lana nějak zrentgenovat a tím zjistit, kolik v těch kritických (narušených) místech zbývá materiálu. A i při té znalosti, by bylo asi hodné těžké udělat rozhodnutí, kdy už se nesmí používat. P.K.

      Vymazat
    3. Je to tak. Musel by se dělat rentgen velkých úseků lan, jak se například dělá v Ostravě-Radvanicích pro důlní lana. Co je nejhorší však je to, že intenzivně korodovaná místa mohou být velice malá v závislosti na průběhu praskliny v betonu a geometrie daného pole mostu (zatékání a usazování soli, která napomáhá korozi). Takto vypadá koroze perfektní karabiny po 20 letech, pokud je ve styku se solí: http://www2.jeskynar.cz/technicka-sekce/clanek/supinova-koroze-karabin
      PK2

      Vymazat
    4. 14:35 "Pokles teplot zvýšil tah v lanech a lávka se paradoxně méně prohla, než ve stejném období loni při vyšších teplotách"

      Změny prohnutí lávky vlivem změny teplot, ročního období, apod. byly zřejmě dlouhodobějšího charakteru a tak se nabízí řada otázek spojených se způsobem a četností geodetických měření k zjištění jejích polohových a výškových změn, jejich vyhodnocení a opatření z nich vyplývajících. Skutečnost, že lana byla zkorodovaná a v podstatě pro "kontrolu" nepřístupná na výše uvedeném vůbec nic nemění.

      Výše uvedené zásady platí obecně pro polohové a výškové sledování území, budov, mostů a dalších stavebních objektů.
      Jejich nedodržení nebo "podcenění" má podobné následky jako jsou nyní v případě lávky v Troji.
      L.S.

      Vymazat
    5. 16:42 Nevím, jak byste vyhodnocoval to, zda se napětí v nosných lanech blíží mezi pevnosti v tahu, když neznáte aktuální nezkorodovaný průřez lan v nejkritičtějším místě. Ten průhyb (nahoru v zimě a dolů v létě) je každý rok přibližně stejný a závisí na teplotě. Jedinou neznámou v tomto případě je průřez zbytků lan. To, že by se lana trhala postupně a pomalu, kdy by šlo monitorovat padání mostu, je nepravděpodobné. Myslím, že četnost měření průhybu byla 1/2 minuty, což je dostatečné. Neznám přesnost měření v tomto případě. PK2

      Vymazat
    6. 17:10 Druhů sledování pohybů stavebních objektů je celá řada, v případě geodetického měření se jedná o zjištění "vnějších příznaků" o změnách daného objektu, neboť v naprosté většině případů není k vlastní konstrukci (žel. a bet. nosníky, lana, apod.) přímý přístup. Přesnost měření záleží na zvolené technologii a četnosti, přičemž lze docílit přesnosti v poloze 1 mm, ve výšce 0,1 mm.

      Ze zkušeností vím, že pohyb staveb (jejich konstrukce) je obecně závislý na teplotě a dalších faktorech a při jejich změnách se chová v podstatně stejně.
      Zjistí-li se při opakovaném měření rozdíl mezi novým a starým měřením překračující dovolené odchylky je třeba zjistit příčinu tohoto rozdílu.

      Jsem přesvědčen , že hovořit o "zkorodovaných lanech" jako o příčině zřícení lávky v Troji je předčasné. Důvodů může být více, např. pohyb podloží nosných sloupů, apod.
      L.S.

      Vymazat
    7. 18:07 O korozi lan hovoří zpráva z roku 2010, jak je uvedeno například zde: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/koroze-nosnych-prvku-stoji-v-lonske-zprave-pro-magistrat-praha-planovala_1712021815_miz

      O pohybu podloží pilířů není možno uvažovat, protože to by se pak nezlomily, ale vyvrátily: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/trojska-lavka-most-praha-zriceni-odbornici-cvut-hrdousek-rotter_1712041731_haf

      O korozi, jako nejpravděpodobnější příčině, svědčí i výsledky dynamických zátěžových zkoušek z roku 2013. Proto se pak navrhl monitoring průhybu. Ten je ale bezzubý a neukáže prasknutí lana dříve, než k němu dojde. Pak už je pozdě. To řekla také Ing. Pošvářová:
      https://zpravy.idnes.cz/troja-lavka-zriceni-trojska-lavka-katastrofa-mosty-miloslava-posvarova-praha-1h8-/domaci.aspx?c=A171202_171406_domaci_hell

      PK2

      Vymazat
  3. Promiňte, ale zajímavá byla jiná věc- nedůležitá, ale zajímavá.
    z části lávky , která byla ve Vltavě bylo vidět zábradlí!To je tam řeka tak mělká? myslel jsem, že hloubka Vltavy v Praze musí být 4 a více metrů!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je rameno řeky, kde není plavební dráha, ta je na druhé straně a také si myslím, že zbytky lávky drží pohromadě a tak v té vodě neleží úplně na dně.

      Vymazat
    2. Ta lávka vedla z Tróje na Císařský ostrov. Řeka tam teče dost rychle. Po opačné straně ostrova je plavení kanál se zdymadlem. Kdyby tam byla dostatečná hloubka, asi by kanál nestavěli.

      Vymazat
    3. Tak nač lávka? Zřídit tam pro Pražáky brod bude levnější.

      Vymazat
  4. Co je společné, to bude dále chátrat, co je privátní to bude dále vzkvétat. Nu což, demokracie absentuje všude tam kde vládne privátní kapitál, takže je všechno tak jak v kapitalismu má být.

    Štefan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Všechny staré hrady, později hradní zříceniny, nebo necitlivé přestavby historicky cenných zastaralých opevnění na hypermoderní zámky, byly celou dobu, až do konce 2. světové, v soukromém vlastnictví a to ve vlastnictví tzv. elity...

      Vymazat
  5. Autorovi Hrabicovi radost do života spraví poetický odsudek zdejší hrabivosti a mamonářství od básníka Jana Plachetky, leč těm, kteří se po zhroucení té lávky ocitli ve vodě a na JIPce, ani ta poezie mnoho radosti nepřinese. Mají štěstí, že vůbec přežili.
    Tu by jim, a jistě i nejen jim, mohla udělat jen změna společenského chování místních i celostátních politických činovníků.
    Totiž, aby k této zemi přistupovali jako dobří hospodáři a nikoliv jako loupežníci, kteří ji dobyli, aby ji mohli drancovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I Vy jste Františku nepochopil, že báseň nemmá moc, jen sjednocuje ? Mimochodem, nespadl do vody kůň? Znáte to tam?

      Vymazat
    2. Re (22:18):
      Miroslave, tak dobře ...
      A neznám, leda tak od TV Augustové, která odtud vysílala a vysílala celý večer :-)

      Vymazat
  6. Oni ti dnešní hospodáři se spoléhají na to, že když tak těžce bourali mosty přes D 1, tak to bude i tam v pořádku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bourali jen to co zbourat dovedli,tedy drobné stavby,zbořili jen to co dokázali nahradit........most přes Velké Meziříčí je a musí být v pořádku,protože s tím nic dělat nelze...tak se do budoucna nechme překvapit,bohužel někdo asi bude mít smůlu,ale lidí je celkem dost.

      Vymazat
  7. Nestačí dobře řídit město, ale také s obyvateli města cítit. Bohužel, to není o penězích.

    OdpovědětVymazat
  8. to je porad sama slava na magistrau vitani delekaci vitani zviřatek vitani herek heraku vitani čtyřprocent bourani a zase stavěni pomniku sama tiskova konferece služebni cesty do karibiku za poznanim jak se zřidit za stani tak se nemužeme divit že neni čas na nějskou podělanou lavku ostatně panstvo po ni stejně nikdy nechodilo pač panstvo vyhradně jezdi kočarem a nikdy ne za sve a taky už se ozvali že za to muže mraz voda snih a vitr odvažnějši tvrdi že putin a jeho family

    OdpovědětVymazat
  9. Lávko, lavičko ty krásná,
    milovníka truňků hlásná!
    Ty jsi padla a tak místo lavičky,
    k poctě Havla stavíme lahvičky.

    OdpovědětVymazat
  10. Vždyť za to určitě může Putin.
    Zeptejte se Jakuba Jandy, hned uvidíte.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máte pravdu. Jeho agenti se provrtali betonem a přehryzali lana. Možná taky vypěstovali železožrouta mostního a nasadili nám ho sem podobně jako kdysi američani mandelinku bramborovou.

      Vymazat
  11. k tej Branca Leonovej armade - nespadol do toho on ale mních, nikto neveril že je ten most dobrý - on - mních - tomu veril ... a tak aj ten čo kolaudoval tú lávku - VERIL že je dobrá ...

    OdpovědětVymazat
  12. Všechno jim padá na palice, šmejdům. V tom je vůle boží. A teď to teprve začne padat. I všechny ty ruiny, o které se šmejdi rvali, a pak, když jim bylo jasný, že z toho nezbohatnou, se na to vysrali. Nechávají to opadávat, a nikdo na ně nemá páku. Jo - zakázat dědkům v hospodách kouřit, na to jsou kadeti naši vládní zhovadilci, ale donutit všechny ty grázly, co to tady posrali, aby to zase dali do pořádku ( a fofrem) na to nemají koule. Ani Bůh už se nemůže dívat na všechny ty zhovadilosti. Česká politika za posledních 27 let je stručná... " kradu, kradeš, krade, krademe, kradete, kradou"... stačí jen tohle obyčejné časování, je výstižné a pravdivé. Ani nemusím psát verše.... Když zloděj na palaš jí zvonil hrana, a země ubita a pošlapána, zpět řítiti se zdála na staletí... to napsal zase jiný básník. Anebo... "Ach Čechy krásné, Čechy mé! Obraze rámu prastarého, kolikrát vytrhli tě z něho, až oprýskaly barvy tvé, a v den slavný, znovu pro zraky žárlivé, napjal tě rámař starodávný"... Krása - co? Dnešní obraz Čech je vyrván z rámu a rozcupován na hadry, o barvách ani nemluvím. Tak kurva - kde je ten rámař???

    OdpovědětVymazat
  13. "Vysvětlení", že lana byla zkorodovaná, zabetonovaná a tím pádem "nekontrolovatelná" bude pro současnou vládní a pražskou elitu, a jejich "přisluhovače", nejpřijatelnějším důvodem zřícení lávky v Troji. Už i "odborníci" z ČVUT, za pouhý 1 den, se na tom shodli ...
    "Nikdo za nic nemůže..." Neslyše-li jsme to i v případě povodní v roce 2002 ?!
    A jede se "vesele" dál, až k tomu pomyslnému dnu .... !
    L.S.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 19:03 To, že lana byla částečně zkorodována, je fakt, na který poukázaly všechny zprávy a dynamické zkoušky. To, že nebylo možno zkontrolovat celou délku lan a zjistit nejvíce zkorodované místo, je také fakt. To ale nesnímá odpovědnost radních za provádění statických a dynamických zkoušek a za případné opravy lávky. Již v roce 2009 bylo napsáno (i v Lidových novinách), že životnost lávky je 5 - 7 let, což se přesně potvrdilo. PK2

      Vymazat
    2. 19:13 Souhlasím, ale to "částečné zkorodování lan" nemusilo být příčinou zřízení lávky. Nemluvě o tom, že změny stavby byly, jak je uvedeno v příspěvku 14:35, předem zjistit. Jejich správným vyhodnocením by min. nedošlo k těm 4 zraněním, které jsou do této chvíle známy.
      L.S.

      Vymazat
  14. Proboha, pochopte tu úvodní báseň. Lávky, mosty padají ale báseň není o technickém stavu lávky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I když s odstupem a znalosti místa je báseň perfektním důkazem přetížení(kritického místa) koněm. Radotínskou lávkou koně nechodí, nevím, proč ji zavírat.

      Vymazat
  15. No jo kapitalistům padá co jim komunisté postavily před 30 a více lety.

    OdpovědětVymazat
  16. O hodně hůř to bude vypadat s Libeňským mostem, ale také nebezpečněji. Proto si myslím, že rekonstrukce zde není na místě, jsou to vyhozené peníze. Asi nechat část sloupů, celý vršek snést /zbourat/, nově začlenit do zástavby, nově realizovat. Bude to levnější a bezpečnější řešení a pro město dlouhodobý přínos. Ono čím jsou konstrukce obyčejnější, průmyslovější, častěji používané, tedy víc techničtější a jistější než umělečtější a draze prototypovější, jsou obvykle i levnější a trvanlivější. Díla pánů profesorů jsou drahá, špatně se udržují a i padají a to jen proto, že pan autor se cítí být umělec, ne technik a potřebuje dokázat světu svoji výjimečnost.

    Je třeba stavět obyčejná funkční spolehlivá dlouhověká udržovatelná a levná inženýrská díla pro obyčejné lidi.

    OdpovědětVymazat
  17. To je těžké. Jistě podstatná část obyvatelstva by přičlenění k Německu přivítalo, jenže je tu rozdíl v životní úrovni, která je dána odlišnou historií.
    Samozřejmě, že čas všechno vyřeší, v roce 2050 budou úplně jiné problémy. Logické by bylo, kdyby národy byly jen folklórní fenomén, jenže to platí jen v USA, například na Středním východě je to absolutně nemožné a čím více postupujete do Afriky nebo do jižní Asie, zjišťujete, že tam je to ještě horší, zápasí mezi sebou kmeny a rody, o náboženství ani nemluvě.
    Tedy je to fantasmagorie, zůstaňme u národních států a pokusme se žít spolu bez nedůvěry a kořistnických choutek.
    Co se týče našich silnic, dálnic a mostů je to katastrofa. Když na to stát nemá, nechť vlastnictví předá soukromým subjektům, nebo vybuduje zázemí, které by soukromému sektoru mohlo konkurovat. To bohužel za současného stavu stavebních fakult, stavebních komor a vztahu soukromých stavebních firem není možné. Dnes už s pobavením pozoruji, jak se staví silnice dle norem, které byly stanoveny před válkou, jak se opravují silnice s nepoměrným množstvím asfaltu v pokládané směsi, honem, honem, aby se neomezil silniční provoz, opravu provádějí firmy s nejlacinější finanční nabídkou, bez technologického, hmotného a lidského zázemí pomocí najmutých lidí a techniky. Investor měst a obcí to je vždy nějaká bába, která se ani nepřijede na místo podívat, protože o stavbě rozhodl úplně někdo jiný. Obvykle na to nejsou lidi ani finanční prostředky.
    Stačí se podívat na dálniční okruh kolem Prahy. jen debil navrhne a provede takové zkurvené dílo, kde na dvouproudovou komunikaci se napojuje bezpočet stejně nadimenzovaných komunikací z vnitří Prahy a jejího okolí.
    Takový stát, který žvaní o lidských právech a není schopen zajistit přeperavu lidí z bodu a do bodu B v reálném čase a bezpečně, nechť jde do prdele.

    OdpovědětVymazat