Reklama

.

.

pondělí 4. prosince 2017

Dramatická sebevražda u „soudu“ falešné spravedlnosti

Generál Prljak páchá sebevraždu
Nebojsa Malić 
4.12.2017  překlad messin
Bosensko-chorvatský generál vypil jed a zemřel poté, co tribunál pro válečné zločiny odmítl jeho odvolání. Jeho poslední slova korespondují s mnohými na Balkáně, kteří soud považují za nástroj USA a NATO, který nepodporuje spravedlnost, ale jen zhoršuje válečné rány.


Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve středu odmítl odvolání generála Slobodana Parljaka, který byl odsouzen ke dvaceti letům vězení. Rozhořčený bývalý filmový režisér vyndal z kapsy lahvičku s jedem, vypil ji a ztratil vědomí. Později v nemocnici zemřel.

„Slobodan Prljak není válečný zločinec! Odmítám váš výrok s pohrdáním!“ byla jeho poslední slova.

Před tímto dramatickým projevem byl Praljak většinou známý jako člověk, který nařídil zničení starého mostu v Mostaru v listopadu 1993. Symbolické osmanské dílo, které dalo jméno městu, bylo opakovaně zasaženo chorvatským dělostřelectvem, dokud se nerozpadlo do řeky Neretvy.

Maďarští potápěči zpět vyzvedli zdivo a turečtí stavitelé rekonstruovali stavbu, která se v červenci 2004 opět otevřela. Obnova Bosny a Hercegoviny po válce v letech 1992 až 1995 se ukázala být mnohem náročnějším úkolem. Asi šest měsíců před zničením mostu, byl oficiálně zřízen ICTY, aby ustavil spravedlnost a podpořil usmíření. Dnes však více než polovina Bosny pravděpodobně sdílí Praljakovo pohrdání „soudem“.

Nejprve je nutno podotknout: legitimita ICTY je přinejlepším pochybná. Byl zřízen rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 827 z května 1993. Tímto způsobem si OSN přisvojila zákonodárné a soudní pravomoci, které prostě neměla a dokonce zmocnila soud k tomu, aby si napsal svoje vlastní pravidla a zákony, jak upozornil srbský právník Kosta Čavoški.

Od prvního dne ICTY v zásadě jednal jako soudce, porota – a někteří tvrdí – dokonce de facto i jako popravčí, který odpírá vážně nemocným lékařskou péči. Nebylo vysvětleno jak Praljak získal jed, nebo jak ho dokázal přinést do soudní síně. Praljak není prvním obžalovaným, který zemřel ve vazbě ICTY. Ten nejslavnější, Slobodan Miloševič, záhadně zemřel v březnu 2006 před ukončením svého procesu. Jen pár dní předtím jiný etnický srbský politik Milan Babič nějak spáchal sebevraždu ve vězení Scheveningen.

V říjnu 2015 byl ve svém hotelovém pokoji v Haagu nalezen mrtev srbský forenzní patolog Dušan Dunjić. Příčina jeho smrti byla rychle určena jako přirozená. Dunjić byl svědkem obhajoby v procesu s bosensko-srbským generálem Ratko Mladičem. Minulý týden byl Mladić odsouzen k doživotnímu vězení za „genocidu“ ve městě Srebrenica.

Podle pravomocí, které si přisvojil, může ICTY předefinovat genocidu, aby platila pro jedno město – nebo dokonce tři muže ve vesnici, jak tribunál rozhodl v případě bosensko-srbského generála Zdravka Tolimira v roce 2015. Tribunál však nikdy neprokázal jediný důkaz tohoto úmyslu, kterým by podpořil své tvrzení, jak ve svém odvážném nesouhlasu s verdiktem nad Tolimirem zdůraznil soudce Prisca Nyambe ze Zambie.

„V souhrnu záznamu důkazů jsem zcela nepřesvědčen o vině obžalovaného z jakéhokoliv skutku uvedeného v obžalobě,“
uzavřel.

Teoreticky nestranný a nezávislý tribunál byl v praxi financovaný Spojenými státy a jejich spojenci a při zatýkání a vymáhání se spoléhal na NATO. Úředníci Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii opakovaně poděkovali vládě USA za její finanční a politickou podporu a zejména „matce tribunálu“, Madeleine Albrightové.

V roce 1999, když byla Albrightová ministryní zahraničí, zahájilo NATO válku proti Jugoslávii, údajně kvůli humanitární krizi a zvěrstvům v srbské provincii Kosovo. Válka výslovně porušila chartu NATO, stejně jako OSN. Přesto, když byl požádán, aby vyšetřoval akce NATO ve válce, tribunál v podstatě řekl, že jim NATO řeklo, že je všechno legální a že slovo aliance přijali.

Dne 20. dubna 1999 uspořádala hlavní žalobkyně Louise Arborová společnou tiskovou konferenci s ministrem zahraničí Velké Británie Robinem Cookem, zástupcem jedné z velkých mocností NATO. Dne 27. května podala obžalobu na prezidenta Miloševiče. Tento krok „co nejasněji ospravedlňuje to, co jsme dělali v posledních měsících“, řekl toho dne mluvčí ministerstva zahraničí James Rubin.

Na toto chování upozornil začátkem roku 2000 vědec Edward. S. Hermann společně s mezinárodním právníkem Christopherem Blackem. Hermann, který zemřel začátkem tohoto měsíce ve věku 92 let, byl tvrdým kritikem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a „politiky genocidy“, jak jí uplatňují tribunál a jeho podporovatelé NATO.

Black ve svém středečním komentáři verdiktu nad Mladičem v New Eastern Outlook nazval ICTY „skvrnou na civilizaci“ a „propagandistickou zbraní NATO k vypuštění falešné historie války v bývalé Jugoslávii, aby zakrylo své vlastní zločiny“.

„Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se ukázal jako to, co jsme očekávali, samozvaný soud, používající fašistickou spravedlnost, provozující selektivní stíhání, aby pokračoval v agendě NATO, jako předehry agrese proti Rusku“.
Během krvavého rozpadu Jugoslávie v devadesátých letech dvacátého století se křehký mír mezi srbskými, chorvatskými a muslimskými obyvateli rozbil, když bosensko-muslimský vůdce odmítl sjednané řešení dělby moci, protože věřil, že má americkou podporu jednostranně vyhlásit nezávislost. Masakr, který následoval, byl velmi skutečný, ale západní tisk ho mnohonásobně zvětšil a zapojil se do „podpory žurnalistiky“ jménem „obětí genocidy“. Novináři, kteří takto rozvíjeli svou kariéru, si nyní verdikt nad Mladičem škodolibě vychutnávají jako svůj triumf.

Ve skutečnosti jejich falešné zprávy podnítily stejně falešnou spravedlnost ICTY. Místo podpory usmíření, selektivním stíháním Srbů a Chorvatů ohledně zabíjení Muslimů (ale nikoliv jiných) ICTY podpořil pocit spravedlivé oběti, která Muslimům zabránila k dosažení jakéhokoliv životaschopného soužití s křesťanskou většinou. V důsledku toho zůstává Bosna 22 let po mírových dohodách z Daytonu pořád na dostřel od další války.



Překlad Messin

17 komentářů :

  1. Jednou tito lidé budou hrdinové ve svých zemích.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jednou, když Rusko a Čína zlikvidují zločinecké USA, zločinci a vrahové z Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) budou bráni k trestní odpovědnosti a patřičně potrestáni dle práva!

      Vymazat
    2. Hlavně potrestat ty loutkovodiče v pozadí! Např. bábu Olbrajtovic a její klan!

      Vymazat
  2. Maly koment: Trump se omluvil Jugoslavii za Clintonovo bombardovani ...veci jaksi nemaji smysl.???

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale maji
      Pracky pryc od Trumpa
      Clintony do vezeni nebo na sibenici

      Vymazat
    2. 3,03
      Někdy jenom omluva nestačí. Za prvé by se měli Američané sbalit a vypadnout z Kosova. Za druhé by měli uznat územní celistvost Srbska a za třetí nechat pozavírat celé kosovské vedení. Teprve potom bych začal uvažovat o upřímnosti případné omluvy. Ty mrtvé už nikdo nevzkřísí.

      Vymazat
    3. Nikde jsem neslušel ani nečetl, že by se Trump omluvil Srbům či Jugoslávii!!! To si někdo cucá z prstu, že?! Marcel

      Vymazat
    4. Nikoliv , ja jsem to cetl , zagugluj si to pokud ctes anglicky!!

      Vymazat
  3. Zdá se, že se stali muslimové miláčky západu. Opravte mne, pokud se mýlím, ale slyšel jste někdo o tom, že by soud v Haagu odsoudil jednoho muslimského předáka? Z kosovského řezníka Thačiho udělal západ dokonce prezidenta.
    Jak to asi dopadne v Evropě s takovouto spravedlností? Muslim zabije evropana a do tepláků půjdou pozůstalí, protože nevěřící pes zašpinil svou krví muslima. Je to samozřejmě nadsázka, ale mnohé něčemu podobnému napovídá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nesmysl pane Hricar, pouze pani Makrelove!! Zaviz pad mmuslimy nemiluje. Nemecko bylo vzdy globalisticke viz pan Hitler a Evropa byla vzdy obeti sve lenosti udelat akci a kolaborovala. To je proc na obrazich je zobrazovana jako zena milujici jen poteseni.
      Nemci to vzdy svym psycho-idealismem-narcismem nicili!!

      Vymazat
  4. Hned po jarmulkových revolucích v socialistických zemích, se připravovala válka na BV.Díky Putinovi,se v Rusku podařilo zvrátit vývoj,ale nepodařilo se zastavit USA v Jugoslávii,Libyi,Afghánistánu,Iráku,Sýrii.Takže znova muselo Rusko ukázat svoji sílu,co Americké neoconi dohnalo k šílenství.

    OdpovědětVymazat
  5. Už to tady při různých příležitostech zaznělo. Odjakživa dějiny píše vítěz, odjakživa má pravdu mocnější a silnější, případně více bohatý. Tak to prostě je, stejně tak, že Krym dnes patří Rusku.Čas od času však přijde někdo silnější, drzejší a převálcuje to a za čas opět přijde ......Tím nechci říci, že se s tím máme smířit a nic proti tomu nedělat. Stávající metody nápravy jsou neúčinné protože řešení problému je v lidských vlastnostech a ty se jen tak nemění.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlas. Lidstvo udělalo za posledních tisíc let obrovský technologický skok. Co se ale svých blbých vlastností týká, neposunuli jsme se ani o milimetr. Stále platí zákony džungle. Jenom místo kyje používáme ekonomický nátlak, a když nezabere, řízené střely.

      Vymazat
    2. 10.23 V otázce práva na sebeurčení neexistuje vyšší pravomoc než referendum. Právoplatnost toho hlasování už vyjasnili a podpořili i západní právníci.

      Vymazat
    3. Ono je to s Krymem trochu složitější. Už jsem to psal. Ukrajina vznikla rozpadem SSSR. Vzápětí, v roce 1992 proběhlo na Krymu referendum, ve kterém se obyvatelé Krymu rozhodli se od Ukrajiny odtrhnout. Vedení Krymu následně výsledky referenda skrečovalo za slib ukrajinské vlády, že do ukrajinské ústavy bude implementováno právo autonomní oblasti Krym kdykoliv se od Ukrajiny odtrhnout, pokud se tak rozhodne většina obyvatel Krymu.Ústava s tímto dodatkem byla schválena v roce 1996. Mezitím se Ukrajina vzdala jaderných zbraní podpisem Budapešťského memoranda, ve kterém jí byla, mimo jiné, garantována územní celistvost, ovšem s podmínkou zachování neutrality. Tu ale Ukrajina porušila, když se v roce 2013 začala ucházet o vstup do NATO a navíc námořní základnu v Sevastopolu nabídla Američanů. Jako důkaz může posloužit veřejné výběrové řízení na úpravy a opravy objektů základny, zveřejněné americkou vládou na internetu.
      Tak že, přesto, že Ukrajina porušila vše, čím jí byla garantována územní celistvost a obyvatelé Krymu postupovali naprosto v souladu s ukrajinskou ústavou, celý západ řve, že Rusové anektovali Krym. Právo na sebeurčení obyvatel Krymu potvrdili i právníci Evropského soudního dvoru, samozřejmě bez zájmu našich médií.

      Vymazat
  6. Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi. Tak asi.

    OdpovědětVymazat