Reklama

.

.

úterý 5. prosince 2017

Jeden Antizeman v osmi podobách


Marek Řezanka
5.12.2017  Literárky

Většina kandidátů na naši hlavu státu, v tuto chvíli to vypadá na devět soupeřů, se brání spolupráci s Ruskem a Čínou jako čert kříže. To je ovšem klíčový problém v době, kdy se Evropská unie potýká se zásadními sociálními problémy a čelí odstředivým tendencím. (vlevo kandidát Michal Horáček)



Obecně lze ke kandidátům na Hrad říci následující: Kromě M. Zemana všichni inklinují výrazně napravo.

Pouze tři kandidáti (včetně M. Zemana) získali více než 50 000 podpisů od občanů – a vesměs výrazně více, než bylo zapotřebí. Ostatní se opírají o nominace několika málo politiků a jejich kandidatura je tak rozpačitá – zvláště u těch, kteří se opírají o ty samé politiky jako jejich rivalové.

 Někteří kandidáti jsou si podobní v celé řadě postojů. Například M. Topolánek i J. Drahoš by vyznamenali bratry Mašíny, kteří se dopustili ničím neomluvitelných vražd. Něco takového pokládám za zcela nepřípustné.

Pavel Fischer neumí odpovědět na dotaz, v čem je jiný než J. Drahoš. Dva kandidáti jsou potom představiteli stran, které schytaly v parlamentních volbách debakl. Jedná se o Rozumné a Realisty. Alexandr Tomský z Realistů potom veřejně horuje za M. Topolánka a svého vlastního kandidáta tak hází přes palubu. Nejenže J. Hynek za sebou nemá podpisy občanů – ale ani členy vlastní strany.

 Podívejme se nyní, co všechno kandidáty, kteří se postavili současnému prezidentovi republiky, M. Zemanovi, spojuje.

Jiří Drahoš odmítá referenda, vyznamenal by bratry Mašíny a je zastáncem protiruských sankcí. K těm doslova říká: „Rusko se spolu s USA a Velkou Británií v devadesátých letech zavázaly garantovat územní celistvost Ukrajiny. Ta tehdy souhlasila se zrušením svého jaderného arzenálu. Anexe Krymu byla jasným porušením této dohody a logicky následovaly sankce" (Viz) .

 V otázce migrací je proti kvótám a tvrdí, že ekonomické migranty bychom měli vracet (Viz ). Současně podepsal petici na podporu přijímání migrantů (viz ). Je tedy zjevné, že je v této otázce poměrně široce – eufemisticky řečeno – rozkročen.

 Datum sedmnáctého listopadu využil k tomu, aby se zviditelnil. Že pořadatelé akce nenechali mluvit také pana Horáčka, ho začalo zajímat až tehdy, kdy se na něho snesla vlna kritiky (Viz ). Přitom lze jen spekulovat, v čem vlastně má být pan Drahoš nositelem „hodnot z listopadu 89“. Zatímco M. Zemana z práce vyhazovali, pan Drahoš se věnoval vědecké kariéře a kandidaturu získal v hlubokých sedmdesátých letech.

Michal Horáček se jednoznačně vymezuje vůči M. Zemanovi – a proti orientaci také na Rusko a Čínu: „Vím, že se to říká skoro před každými volbami, ale teď stojíme skutečně na rozcestí. Dalších pět let s Milošem Zemanem by pro nás mohlo mít fatální následky. Tím, jak moc se kloníme k Východu, výrazně znejišťujeme naše ostatní partnery. Musíme proto zavolat do světa, že tímhle směrem opravdu jít nechceme“ (Viz ).

V otázce migrace by zase neměl být důvěryhodným pro nikoho. Na jednu stranu říká, že zde nechce mešity (Viz), na stranu druhou, že být odpůrce migrace je stejné, jak být odpůrcem deště (Viz ).

Michal Horáček se snaží druhé ohromit – svým majetkem, počtem knih ve své knihovně, svou vzdělaností. Že však v jeho případě platí, že to, co se třpytí, nebude zlatem, jsem před časem rozebral ve stati nazvané Všechno na Horáčka?...(Viz).

Horáček je mimo jiné znám jako hazardní hráč (např. valcha). Zda má toto být adekvátní kvalifikací pro naši hlavu státu, ukážou následující volby.

Marek Hilšer podporuje migraci, vymezuje se silně proti Rusku, podporuje protiruské sankce (Viz ) – a nekriticky podporuje odporný ukrajinský režim. Vystupuje jako aktivista (šel do naha, podobně jako jiný kandidát, M. Topolánek, byť za jiným účelem – Viz ).

Do klání o Hrad vyrazil navzdory skutečnosti, že nezískal potřebný počet hlasů občanů – a tak se obrátil na jedenáct senátorů (Viz). Trochu to připomíná příběh člověka, kterého vyhodili ze dveří – a on se jim tam vrátil oknem.

Pavel Fischer se silně vymezuje vůči M. Zemanovi a vůči Rusku. V otázce migrace by neměl příliš oslovovat ani její nadšené zastánce, ani zavilé odpůrce. Migraci totiž na jedné straně obhajuje, na straně druhé vystupuje proti kvótám a doslova říká, že odpor proti kvótám měl být z české strany mazanější, aby nám nehrozily sankce. Od prezidenta republiky čekám jasné stanovisko, očekávám, že se k problému postaví čelem - a nebude hledat, jak co obejít a jak co zaonačit, aby to naoko vypadalo dobře.

 Je proti rozvoji našich vztahů s Ruskem a Čínou – a chce se opírat pouze o krizí zmítanou EU a nestabilní USA.

Neumí říci, v čem si myslí, že je lepší než jiný kandidát, J. Drahoš. Patrně v ničem. Proč ale potom kandiduje?

P. Fischer odmítá referenda a jedním dechem dodává: „Aktivně sesbírat 50 tisíc podpisů není možné.“ To už by rovnou mohl říci: Vyhrát ve volbách není možné.


Čím myslíte, že jste lepší než třeba Jiří Drahoš?
Neumím odpovědět.

Co si myslíte o negativním postoji české vlády ke kvótám rozdělujícím běžence po Evropě?
Dalo se to odehrát chytřeji a mazaněji, abychom neměli za to sankce“ (Viz ).

Kde podle vás máme přirozené spojence?
Česká zahraniční politika se musí opírat o intenzivní spolupráci se sousedy, o velmi silnou spolupráci v rámci EU, o klíčové spojence v rámci NATO, o strategickou spolupráci s těmi, kteří mají dnes ve světě vliv. Sousedé jsou ti, jimž by se měl prezident v první fázi po vstupu do funkce věnovat. A těm, kteří v rámci NATO odvádějí velkou práci v rámci EU nebo především ve světě, to znamená USA.

Spoléháte se tedy na podporu senátorů?
Já mám podpisů senátorů více, než je deset. Právě v jejich volebních obvodech chci začít kampaň. Chci navázat na jejich přirozenou autoritu. Aktivně sesbírat 50 tisíc podpisů není možné“ (Více viz ).

Postoj P. Fischera k referendu:U nás rádi věříme spikleneckým teoriím, proto se v té debatě můžeme snadno dostat daleko od reality. Jsem proto proti tomu, abychom tento instrument zaváděli“ (viz).

Postoj P. Fischera k rozvoji vztahů se všemi velmocemi, tedy i Čínou a Ruskem:Vynasnažil bych se, aby Strakova akademie a prezident měli společný názor na zásadní věci. Například bych položil otázku, co máme z toho obratu směrem do Číny, jaké jsou zisky z toho obratu do Ruska. Z tohoto srovnání bychom viděli, že to byl neproduktivní pokus o nějaké dobrodružství. Je třeba se vrátit do toho evropského proudu.

Mirek Topolánek je odpůrcem referenda, hájil radar v Brdech, používal nacistické výroky, vyznamenal by bratry Mašíny státním vyznamenáním a ocenil tak sprosté vraždy, v minulosti podporoval takzvané církevní restituce. V jeho vládách mimo jiné zasedali hlavní Zemanovi odpůrci, K. Schwarzenberg, M. Kalousek, D. Stehlíková či M. Kocáb. Všichni tito politici se ostře vymezují proti Rusku a požadují na něj větší tlak.  Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že M. Topolánek není alternativou k M. Zemanovi, ale je další z řady Antizemanů. Navíc je zde napojení M. Topolánka na pravomocně odsouzeného M. Dalíka. M. Topolánek neoslovil občany a nominaci si zajistil na poslední chvíli u senátorů, když ovšem někteří z těchto deseti politiků dali svůj hlas už jinému kandidátovi dříve. 

Vratislav Kulhánek je odpůrcem prvků přímé demokracie a tvrdí: „Referendum je hrozně nebezpečná věc. Orientace na Čínu a Rusko nám uškodila.“ (Viz ).

Je to silně pravicově orientovaný kandidát, který pro sociální otázky příliš pochopení mít nebude. Nejvíce mu po roce 1989 imponovaly Unie svobody a ODA, tedy dvě strany, které zmizely ze scény: „Když Unie svobody a ODA zanikly, tak jsem neinklinoval k žádné straně, spíš jsem se díval po osobnostech“ (Viz ).

Jiří Hynek je kandidátem Realistů, tedy strany, která v parlamentních volbách zcela propadla. Nezískal pro svou nominaci hlasy občanů, ale pouze politiků. Silně se vymezuje vůči migraci, ale také proti M. Zemanovi a Rusku a Číně.

Jiný z Realistů, P. Kohout, napsal: „Jistě, existují země, které měly i horší hlavy státu. Rakousku svého času prezidentoval bývalý nacistický důstojník jménem Kurt Waldheim podezřelý z válečných zločinů proti civilistům, který navíc prokazatelně lhal o své minulosti. V zemi, která dala světu Hitlera, je to možná maličkost. Nebo alespoň byla ještě v 80. letech. Ale my bychom se neměli srovnávat s Rakouskem. Ani s Německem, kde jeden z bývalých prezidentů, Karl Carstens, byl členem NSDAP. Žijeme v zemi, která měla funkční demokracii v době, kdy se na ulicích německých měst praly úderné oddíly sociálních demokratů s bojůvkami komunistů a s nacistickými SA. Česká politická tradice je kultivovanější a umírněnější než německá nebo rakouská. I proto je Zeman taková ostuda.

Ale co dělat, aby Zemana v příštím období vystřídal někdo přijatelnější? V první řadě je třeba si uvědomit, proč Zeman vyhrál v minulých volbách“ (Viz ).

Jiný člen realistů, A. Tomský, potom svého kandidáta hodil přes palubu, když píše: „Dnes jde o záchranu republiky a jiná možnost není. Jak bystře poznamenal Daniel Kaiser v Echu, voliči teď mají možnost udělat „reparát za volby sněmovní a dodatečný pokus omezit predátorovi výběh.”

Je téměř jisté, vis maior, že se Topolánek těsnou většinou prezidentem stane. Ještě dnes si na to jdu vsadit“ (Viz ).

Je tedy nad slunce jasné, že J. Hynek je takovým „realistickým“ Antizemanem, kterého v současnosti přebíjí karta zvaná Topolánek.

Petr Hannig je kandidátem za Rozumné, tedy subjekt, který v parlamentních volbách zcela propadl. P. Hannig již v minulosti mnohokráte kandidoval na různé posty - a vždy s debaklem prohrál. Osmkrát neúspěšně kandidoval do Senátu ČR (nikdy nepřešel první kolo). Několikrát kandidoval za různé subjekty do Poslanecké sněmovny ČR – a vždy neúspěšně. Dvakrát se marně pokoušel dostat do Evropského parlamentu (2004 a  2014) – a vždy jeho volba skončila naprostým fiaskem. Je to takový notorický neúspěšný kandidát kamkoli a kdykoli.

Ještě v březnu 2017 na otázku:  „Pokud bude M. Zeman kandidovat, což se předpokládá, bude favoritem dalších prezidentských voleb. Podpoříte ho v tom případě a proč?“ odpověděl: „Ano, podpořím“ (Viz). Nakolik nyní M. Zemana podporuje, vidíme.

O hlasy občanů se P. Hannig neucházel – zbývá se tedy zeptat, proč vlastně kandiduje? Lze předpokládat, že A. B. Bartoš chce M. Zemanovi odebrat v prvním kole nějaké to procento hlasů, tak nasadil právě P. Hanniga. Jinak jeho kandidatura nedává žádný logický smysl. 


Osm Antizemanů a pořád stejná písnička…

Lze jenom kvitovat, že M. Zeman odmítl dělat České televizi stafáž při antizemanovských debatách před volbami. Jeho voliči tak aspoň vědí, že tyto debaty sledovat nemusí – a mohou trochu ušetřit svou nervovou soustavu. Stejně půjde toliko o přehlídku, kdo z jinak podobného těsta bude více antizemanovský – zda pan Drahoš, pan Topolánek či pan Horáček.

Jisté je, že navzdory faktům se dál povede kampaň, jak je údajně M. Zeman na umření, jak by měl odstoupit, jak je důležité proti němu držet hladovku, aneb když to nejde po demokraticku, nasadí se citové vydírání a vyhrožování.

 Kde byli dnešní podporovatelé (ti dříve narození, samozřejmě) pana Hradílka, jenž citově vydíral M. Zemana, že vyhladoví, když bude Zeman kandidovat, když umíral zbitý a hladovku držící P. Wonka (Viz)? Apelovali snad na prezidenta Husáka? Holt selektivnost zde opět mlátí dveřmi.

 Možná se ještě pamatujeme, že už v minulých prezidentských volbách média o Zemanově zdravotním stavu spekulovala s tím, že jeho údajný alkoholismus je natolik silný, že prý nevydrží „ani do švestek“ (viz  či zde). 

 Lze čekat, že M. Zeman bude nadále líčen jako „hrozba demokracie“, „ruský agent“ a kdo ví co všechno. Osm jeho protikandidátů se potom bude trumfovat, kdo do něho kopne silněji a prudčeji. A možná i někteří z lidí, kteří tuto reality show, jež by mohla mít název: „Flusněte si na Zemana“, uvidí, nakonec znechuceně dojdou k názoru, že nejlepším kandidátem na Hrad je opět M. Zeman. 

6 komentářů :

  1. Antizemani se ve finále smrsknou na jednoho Antizemana a je jedno, kterého, protože ten či onen "kladeč věnců" bude stejný jako ten druhý. Antizeman fakticky je k ničemu a půlce pražské kavárničky bude sympatický, že nerozděluje nikoho, protože nic pro náš stát vlastně nedělá. Maximálně pohovoří, že déšť přeci nejde zastavit a tak migraci také ne. Karel z Plzně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 10 prozemanovských zastupitelů by se mělo domluvit a podepsat každému, kdo si řekne, aspoň by byla v ČT nějaká sranda a Zeman by vyhrál v 1. kole

      Vymazat
  2. ANTIZEMAN 100 X JINAK? Nein, danke... Strčte si je kam chcete (k ničemu nikoho nenutím). Já je posílám do Brusele a do Jeruzaléma (dýchat na Ježíška;-).

    OdpovědětVymazat
  3. Aspoň se pravičácké hlasy roztrhají nemůžou volit všechny.

    OdpovědětVymazat
  4. Zbytečně se namáháte. Pan Miloš Zeman bude i příštím prezidentem. Nikoho lepšího nemáme.

    OdpovědětVymazat
  5. Z celé té plejády Antizemanů by byl zajímavý Horáček - jako kulturní ataché ve Washingtonu.
    Toť vše milý Watsone.
    Morave

    OdpovědětVymazat