Jiří Baťa: Pane Michale Horáčku,

18. 12. 2017
rozhodl jste se, že budete kandidovat na post prezidenta České republiky. Jako občan, splňující podmínky máte na to právo. Otázka je, zda jste si plně uvědomoval, co nejen kandidatura, ale především samotná funkce prezidenta znamená. Možná jste si to uvědomoval, možná jste to přecenil nebo podcenil. Nebo také jste přecenil sám sebe. Chtít být prezidentem je jedna věc, dopracovat se k funkci a vykonávat ji (a dobře) je věc druhá. Nevím, nakolik jste všechno toto zvážil, ale zřejmě jste se rozhodl bez hlubší analýzy vlastních schopností, jen díky tomu, že jste ambiciózní a bohatý člověk. To ovšem ještě zdaleka není záruka, že budete dobrý prezident.

Pokud občan sleduje Vaše vystoupení v rámci předvolební kampaně, vidí ve Vás silně umanutého člověka plného groteskní euforie, rozšafně, sebevědomě, neřku-li přehnaně sebejistého. Vaše rádoby intelektuální  projevy, lépe řečeno řeči, žvásty,  působící značně přehnaně, namyšleně a falešně, kterými se až úlisně snažíte občany přesvědčit o své jedinečnosti. Především pane Horáčku, Vaše vystupování je před občany plné nadutosti, vychloubačnosti, přehnaného sebevědomí a neskromnosti. 

Neříkáte občanům své představy o eventuální a racionální práci a činnosti funkce prezidenta, ale dáváte především na odiv své ego, svou osobnost, svou výjimečnost, jedinečnost,výraznou individuální odlišnost od všech ostatních, kteří Vám podle Vašich představ, zřejmě nesahají ani po kotníky. Nevím, nakolik jste schopen tyto skutečnosti absorbovat, ale už samotná kandidatura Vám zřejmě značně zatemnila mozek, omezila soudnost a vytěsnila tolik potřebnou skromnost! Vaše předvolební kampaň se v poslední době hodně  zaměřila na osobu prezidenta Miloše Zemana a to přesto, že jste prohlašoval, že osobní invektivy na své kolegy -  kandidáty nebudete používat.

     Dovolím si Vám připomenout Vaše poslední, velmi netaktní, urážlivé, velkohubé prohlášení a sice, že „Pokud se do druhého kola dostane Miloš Zeman, bude mít jednoho soupeře. Pokud to budu já, namažu si ho na chleba. Když připustím, že by tam mohl mít někdo jiný, tak ho podpořím. Potřebujeme totiž, aby v příštím volebním období nebyl prezidentem Miloš Zeman.“ To je pane Horáčku, vrchol drzosti a nehoráznosti, čímž jste si s plnou parádou a definitivně zabouchl dveře do Pražské hradu. Vaše hrubá neomalenost se snoubí s nebývalou arogantností na jedné straně, falešnou sebejistotou a suverénností na straně druhé.  Přitom se může stát, pane Horáčku,  že M. Zeman s Vámi vytře podlahu již v prvním předpokoji Pražské hradu. Svou velkohubostí hodně riskujete, ale to už je Váš problém. Chci Vám zde připomenout  několik faktických poznámek k Vašim některým proslovům či vyjádřením z poslední doby:

„Prezident nemá být jenom ceremoniální a důstojný, který klade věnce. Musí být aktér, inspirátor a rozžehávat nějaké jiskry. Když to stojí za to je rozfoukat, pak jsou z toho plameny, které nás mohou zahřát a osvítit. Prezident musí být energický, mít za sebou nějaký životní příběh, který ukazuje, že umí bojovat.“ 

 Nebylo by od věci toto Vaše vyjádření blíže vysvětlit, pane Horáčku, neboť to co říkáte jednak přesně kopírujete to, co dělá M. Zemana, který však za takové jednání od svých odpůrců sklízí kritiku a nevděk. Na druhé straně se musím také zeptat, zda jste přesvědčen (ýe o tom vůbec pochybuji, že?), zda jste schopen to dokázat navzdory nepřízni situace nebo nesouhlasu politické scény. Protože se může stát, že na jedné straně budete „rozžehávat“ nějaké jiskry, na druhé straně pak budete muset nutně hasit plameny svých slov.

„Většinu života jsem prožil v totalitním systému, posledních dvacet let z toho ještě v okupované zemi. Byli jsme poníženi okupací a s tím se strašně těžko žilo. Neměli jsme dostatek v ničem, materiálně ani duchovně. Bylo obtížné sehnat knížky, které jsme si chtěli přečíst. Nemohli jsme svobodně mluvit ani se sdružovat.“ Popisujete svůj „dramatický“ život v době totality, nebo mluvíte všeobecně? Pokud jde o Vás, muselo se Vám opravdu jako vekslákovi žít strašně těžko, jistě jste musel dost strádat materiálně i duchovně, zvláště pak při shánění knížek, které jste tak chtěl číst zřejmě v souvislosti s Vašim studiem na UK, odkud jste byl pro zfalšování výjezdní doložky do USA vyhozen. Doufám, že se Vám sen splnil po hadrové revoluci a že jste si potom mohl svobodně koupit oněch 20 tisíc knih, kterými se tak neskromně pyšníte. Mimochodem, kolik jste jich přečetl? Bude jich alespoň sto? A což teprve ta hrůza, když jste nemohl svobodně mluvit a sdružovat se. Vy že jste nemohl mluvit, sdružovat se? Tak to Vás opravdu lituji, že při výkonu svého povolání „veksláka“ jste si nemohl s nikým pokecat, s nikým se sdružovat, být a žít jako „kůl v plotě“. Ale už je to lepší, že?

     Neopomněl jste si také rýpnout, resp. kopnou do prezidenta Zemana v případě jeho jisté náklonnosti k Rusku.  „V Rusku je Miloš Zeman častým hostem a zároveň působí Rusko přímo u prezidenta Zemana na Hradě, protože hned    ve vedlejší kanceláři sedí Martin Nejedlý, prodloužená ruka Kremlu.“ Nebudu komentovat tento stupidní výrok, ale zeptám se  Vás, pane Horáčku, jakou roli a politiku vůči Rusku, resp. Číně byste zaujal v případě, že byste byl  (nedej bože) zvolen prezidentem? Tvrdíte, že „Prezident našeho státu je (měl by být) prvním    z těch, kdo může a má přispět k tomu, aby naše spory nepřesáhly meze plodného vzájemného vyjednávání. Přejeme si, aby hlava státu stála nad stranami, nikoho neprotežovala a nikomu se nemstila. Chceme, aby prezident přispíval k dobré pověsti naší země jako spolehlivého partnera svých spojenců a toto spojenectví neoslaboval v zájmu těch, kteří našimi spojenci nejsou!“

     Z těchto slov lze vyvodit, že ne tak úplně byste byl (jestli vůbec) nestranným a nadstranickým prezidentem, protože pokud nechcete nikoho protežovat , jak potom chcete  přispívat k dobré pověsti naší země jako spolehlivého partnera svých spojenců a toto spojenectví neoslabovat v zájmu těch, kteří našimi spojenci nejsou!“ Jinými slovy, budete servilní a solidární vůči našim západním zemí, protože to jsou spojenci, zatímco byste přehlížel a neakceptoval potřeby spolupráce např. s Ruskem, Čínou atd., protože to podle Vás jednak přesáhlo meze plodného vzájemného vyjednávání, notabene by to zřejmě neprospělo dobré pověsti naší země!

     Na otázku občanů, v čem by byla pro Vás jako prezidenta, nejtěžší spolupráce, jste řekl: „Neřeším to takto. Prezident má být úplně nezávislý. Má být protiváhou všem, kdo by chtěli moc zneužít a šli by za hranice toho, co jim náleží v našem prostoru. Kde je systém vah a protivah a nic nesmí být příliš mocné. Prezident by tohle měl hlídat a já to hlídat budu umět. Strávil jsem mnoho let v herním prostředí a poznám falešné hráče. Umím tuhle jejich hru ukončit. Můžete se spolehnout, že to budu dělat.“  Většího hubu nevymáchanou a chvastouna než jste Vy, pane Horáčku, v Česku už sotva nejdeme. Kdybyste byl někde v cirkusové manéži, vystupoval jako kouzelník Habakuk, tak bych Vám snad věřil, protože v práci kouzelníků je spousta fíglů a ty neumí každý. Jak ale chcete uhlídat systém vah a protivah bez toho, že tam není nic mocného, tak to by nedokázal ani zmíněný Habakuk. Jak ale možno zříti,  Vy to dokážete už jen proto, že jak říkáte, máte za sebou zkušenosti z rolí veksláka a hazardního hráče a že se tedy v lumpech vyznáte.

      A vy se řadíte kam, pane Horáčku, mezi ty čestné, slušné, poctivé, neprofláknuté, nebo ty, které jste schopen identifikovat, protože poznáte falešné hráče? Nebo také jinak: myslíte, že Vám uvěří tolik lidí, aby Vám dali hlas a vy porazil Miloše Zemana? Pokud věříte na zázraky a na svoje silná, namyšlená a především nevěrohodná slova, pak jste buďto blázen, nebo si děláte  z občanů dobrý den.  Mohu Vás však ujistit, pane Horáčku, že ani jedno ani druhé Vám popularitu ani šance na úspěch v prezidentských volbách  nezajistí, spíše si jimi kopete vlastní hrobeček.

    Ale nezoufejte, pane Horáčku, stále máte šanci o trůn bojovat. Za dalších pět už jednak nebude Vámi nenáviděný M. Zeman kandidovat, budou ale jiní kandidáti, jiné „bojové“ podmínky, možná budete mít i více šancí. To ovšem za předpokladu, že ještě za těch pět let „dospějete“, přehodnotíte své nezkrotné ego, potlačíte své charakterové negativa, dáte více na objektivní realitu života společnosti a dáte více na rozum občanů, které dnes považujete za hlupáčky po kterých chcete, aby uvěřili Vašim falešným proklamacím, jak bude všechno jinak, jak se všechno změní, až Vy budete prezidentem České republiky. Toho bych se právě obával a dnes alespoň za sebe říkám, že „Nepotřebujeme totiž, aby v příštím volebním období byl prezidentem Michal Horáček!“. Pokud Vám to něco připomíná pane Horáčku, pak  ano, je to parafráze na Vaše velkohubé štěkání o nutnosti nezvolení M. Zemana prezidentem! A věřte, budete mít smůlu, vlastně už ji máte. Smiřte se s tím!

Přeji všechno dobré, žijte krásně jako dosud, ale na funkci prezidenta zapomeňte!

Jiří  Baťa , občan ČR