Reklama

.

.

sobota 30. prosince 2017

Svět ruskýma očima 434

zajoch
30. 12. 2017 Outsidermedia

Horší než nepřátelství s Anglosasem může být jen jediné – přátelství s ním * Pomoc při narození dítěte v Rusku nízkopříjmovým rodinám * Americké síly zvláštního určení jsou stále méně „zvláštní“ * Muftí, předseda Duchovní správy muslimů republiky Severní Osetije promluvil o euroislámu a porovnal jej s
islámem, podle něj pravým


Kvůli čemu přijel Boris Johnson do Moskvy?

Dmitrij Sedov
23.prosince 2017


Poprvé za pět let přijel britský ministr zahraničí do Ruska k jednání se svým ruským protějškem Lavrovem.

Jeho návštěvě předcházely dvě události. První z nich bylo vystoupení Mayové s agresívním proslovem proti Rusku a Putinovihttp://outsidermedia.cz/svet-ruskyma-ocima-434/ na každoročním banketu u londýnského starosty. Shrnutí jejího bouřlivého a žlučovitého sdělení vyznělo podivně banálně: „Rusko se stane hodnotným partnerem, pokud se naučí hrát podle našich pravidel. Jinak se střetne s naší rozhodností…“ Přitom ji nikdo neokřikl. Její přípitek nijak neodpovídal atmosféře banketu. Vznikla otázka, co se to s ní stalo.

Dále před návštěvou Johnsona v Moskvě vydala britské Mi5 dokument zaplněný tvrzeními, že Rusové jsou strašní nepřátelé, jejich operace jsou natolik vážné, že západní služby jsou s nimi nesrovnatelné. Každý občan Velké Británie si byl povinen uvědomit, že žije přímo pod deštníkem Moskvy a chrabrá britská kontrarozvědka musí vynakládat heroické úsilí k jeho ochraně. Dokument se musel podepsat na vztazích s Ruskem, už tak zničených maniakální rusofobií Londýna.

Johnson poskytl před návštěvou několik rozhovorů a v jednom z nich srovnával Rusko s předvěkou Spartou jako zosobnění nedemokratičnosti.

Ruská diplomacie zná dokonale mechanismy formování britské politiky a je jí tedy jasné, co znamená ostřelování před útokem. Proto nic užitečného od návštěvy nečekala. Britský ministr přijel vysondovat, zda se v postoji Ruska k nejcitlivějším bodům mezinárodní politiky (Sýrie, Írán, Severní Korea) před prezidentskými volbami v roce 2018 něco změnilo. Z úst Lavrova slyšel, že se nezměnilo nic. Otázkou je, zda bylo třeba, aby britský ministr přijel pro odpověď, kterou mohl znát předem. Přesto ta odpověď nevypadá jednoznačně.

Předně musel Londýn uznat důležitou úlohu Ruska ve všech třech uvedených problémech. Například v Sýrii má Rusko pod kontrolou vojensko-politickou situaci a vytváří záruky politického urovnání. Nelíbí se to ani Washingtonu, ani Londýnu, protože to brání vstupu jejich politických chráněnců, kteří prohráli svůj vzdor Asadovi. Myslí si, že by bylo dobré, kdyby Moskva přitlačila na Asada a požadovala po něm, aby k vedení země měly přístup všechny zainteresované síly. Tehdy by si již mistři „oranžových revolucí“ věděli rady. Nechť zde podle nich Rusko dokáže skutečné dodržování demokracie.

Jenomže se Sergejem Lavrovem je velmi těžké jednat na tak ožehavá témata. Podobných lovců ve všech možných sortách viděl mnoho a Johnsonovi sotva co slíbil.

S Íránem je to ještě složitější. Britský ministr si přál zachovat dohodu o „jaderném fasciklu“ nedotčenou. Ovšem zde je otázka obranyschopnosti Íránu v případě zhoršení situace. RF dodala Íránu jenom jeden pluk protiletadlového raketového systému S-300 PMU, který na zajištění území nepostačuje. Teherán další nákupy systému PVO včetně S-400 zastavil a vsadil na vlastní systém Bravar-373, který podle odborníků zaostává za ruskými systémy. Jestliže budou Američané Írán dále ohrožovat, potom bude opět v popředí národní obrana Íránu. Potom by ruské dodávky moderních komplexů považovaly Anglosasové za nepřátelské akce. Může na takové jednání Rusko přistoupit?

Ovšem Lavrov není dnešní ani včerejší a ví s kým má co do činění. Na takové otázky nedává odpovědi.

Ve věci Severní Koreje Moskva nejednou oznámila, že nemá možnost ovlivnit Pchjongjang a problém se musí řešit mezinárodním úsilím. Představuje to zmírňování v nárocích konfliktních stran podle zásady, že „oba nemají pravdu“ s následujícím oboustranným zmrazením aktivit, to je skončení amerických a jihokorejských manévrů a severokorejského raketového jaderného programu.

Anglosasové nikdy neberou formuli „oba nemají pravdu“ v potaz. Oni totiž vždy pravdu mají. S Čínou na toto téma není možno jednat – tvrdě stojí za vzájemným zmrazením. Že by tedy bylo před volbami Rusko povolnější k pro ně výhodnějšímu řešení? Že by například souhlasilo se zadušením KLDR ekonomickými sankcemi? Zejména o tom nyní diplomaté USA a Velké Británie neustále hovoří. Avšak ani zde nezaznamenali úspěch. Johnson v Moskvě slyšel jen o stejné odpovědnosti obou stran v krizi.

Existuje informace, že speciální služby dvou zemí aktivizují před mistrovstvím světa ve fotbalu 2018 spolupráci ve věci boje s terorismem. Pro Anglosasy je to typické. Dokud informace nepotřebovali, spolupráci anulovali. Rusku dokonce ani nevydávali nenapravitelné zločince, bez ohledu na jasné důkazní materiály. Škodili jak mohli, organizovali protiruské kampaně, vypověděli „ruské špiony“ bez důkazů. Nyní bude na šampionátu mnoho anglických fanoušků a nelze vyloučit teroristické činy proti nim. Je tedy podle nich možné začít s ruskými speciálními službami jednat. Anglosaská politika se po věky nemění.

Je jasné jedno, že Lavrov ani na minutu nezapomněl na pravidlo vyřčené jedním ze zakladatelů ruské geopolitiky, vynikajícím vojenským rozvědčíkem Alexejem Jedrichinem-Wandamem: „Horší než nepřátelství s Anglosasem může být jen jediné – přátelství s ním.“

Převzato z Fondsk.ru

* * *

Putin podepsal zákon o měsíčních příspěvcích při narození prvního dítěte

28. prosince 2017

Zákon dává právo na získání příspěvku při narození nebo osvojení prvního dítěte každý měsíc až do jeho věku 1,5 roku. Pomoc bude závislá na příjmu rodiny, který nemá být vyšší než 1,5 násobek životního minima práceschopného obyvatelstva regionu.

Uvažuje se i o příspěvcích na druhé dítě narozené nebo osvojené do jeho věku 1,5 roku. Platby půjdou z prostředků mateřského fondu. Platby začnou 1. ledna 2018.

Výdaje federálního rozpočtu spojené s platbami budou na první dítě v roce 2018 21 miliard rublů, v roce 2019 přes 55 miliard rublů a v roce 2020 68 miliard rublů.

Pokud se bude realizovat příspěvek na druhé dítě, potom půjde z federálního rozpočtu v roce 2018 přes 24 miliard rublů, v roce 2019 přes 63 miliard a v roce 2020 přes 78 miliard.

Převzato z Novosti@mail.ru
 

* * *

Šílené síly zvláštního určení

Alexej Naumov

Spojené státy posílají nejlepší bojovníky na porážku do celého světa.

Americké síly zvláštního určení (dále SZU) jsou stále méně „zvláštní“. Washington každým rokem častěji vtahuje SZU do jakýchkoliv, dokonce nejbanálnějších operativních akcí. Poprvé v roce 2016 byly větší ztráty u SZU než u normálního vojska. Stejná situace je letos: bojovníci USA se rozjíždějí po celém světě a umírají daleko od domova.

Senátor Lindsey Graham, člen výboru pro ozbrojené síly, který by měl být informován o vojenských intervencích USA ve světě, řekl: „Nevíme přesně, kde ve světě jsme a co tam děláme.“ … „Nevěděl jsem, že máme v Nigeru tisíc vojáků,“ přiznal, když tam teroristé zabili čtyři příslušníky SZU.

Grahama je však možno pochopit. Podle údajů Společného velitelství speciálních operací uváděných TomDispatch jsou Američané stabilně přítomni ve více než osmdesáti zemích světa a například v roce 2016 provedli operace ve sto čtyřiceti třech zemích. Pod Silami speciálních operací se rozumí nejlépe trénovaní a nejvíce bojeschopní američtí vojáci: Slavní SEALS (lachtani), oddíl Delta, americké SZU a další podobné jednotky.

Pomáhají hledat a ničit teroristy, bojují s výrobou a přepravou drog. Trénují místní bojovníky, aby nedovolili odlehlým zemím změnit se v odnože IS nebo výcviková střediska skupin s šahádou na praporu.

Počet členů SZU se zdvojnásobil a jsou vysíláni na delší dobu než dříve. Před deseti léty měly 9 generálů a admirálů, dnes jich mají 70. V roce 2001 pracovalo na různých místech planety 2,9 tisíc amerických „specnazovců“, dnes je jich kolem osmi tisíc. Jiné je i jejich rozmístění: v roce 2006 bylo 90 % všech na Blízkém východu, v Africe jen 1 %. Dnes je v Africe 18 %. Američané provádějí své silové operace v Evropě, asijsko-pacifické oblasti i v Jižní Americe. Všude.
 

Voják na celý život

Bývalý náčelník Společného velení speciálních operací Cleveland řekl, že je důležité vědět, proč se Společné velení speciálních operací přeměnilo z prostředku podpory na hlavního aktéra, protože to pomůže pochopit, proč mají USA těžkosti se současnými válečnými kampaněmi v Afghánistánu, Iráku, proti IS a al-Kájdě a jejich filiálkách v Libyi, Jemenu a v neoznámených kampaních v Pobaltí, v Polsku a na Ukrajině, které nezapadají do tradičního amerického modelu válek.

Společné velení speciálních operací má pro Američany několik pozitiv – je levnější, než když se pošle účinný vojenský kontingent, příslušníci jsou mnohem univerzálnější než obyčejní vojáci, jsou schopni zničit jakéhokoliv viditelného teroristu a splnit jakoukoliv přechodnou diplomatickou úmluvu mezi válčícími zeměmi. Navíc ještě zákonodárci mnohem ochotněji schválí, aby do horkého místa byla vyslána speciální složka než plnohodnotnou válečnou intervenci. Také veřejnost se tolik nerozhořčí, protože do džungle nebo do pouště nepoletí jejich sousedi, kteří vstoupili do armády kvůli profesním výhodám, nebo kvůli bezplatnému studiu, ale jde o superprofesionály z elitních oddílů. Důsledkem je, že američtí prezidenti bláznivě rozhodují jakýkoliv problém „specnazem“, namísto toho, aby se válečným operacím vyhýbali a přijímali politické kompromisy.
 

Přetažení z úspěchů

Dnešní SZU jsou přetíženy. Mnozí příslušníci už absolvovali přes 10 misí a konec tomu je v nedohlednu. Obama zvýšil počet speciálních operací a Trump na tom zřejmě nehodlá nic měnit.

Někdy dojde k selhání. Třeba koncem ledna zaútočili na komplex al-Kájdy v Jemenu a zahynul při tom jeden „lachtan“ a tři byli zraněni. V říjnu při útoku teroristů zahynuli v Nigeru dva ze „specnazu“ a dva pomocní bojovníci. Efektivita speciálních operací není nijak ohromující. Od roku 2001 zlikvidovali američtí bojovníci tisíce řadových teroristů a pohlavárů v Pákistánu a Afghánistánu, přesto jsou Talibové v těchto zemích silnější než dříve.

Síly společného velení a někdy i CIA provedly za 8 let přes 200 náletů. Přesto podle hodnocení ministerstva zahraničí USA posílila al-Kájda na Arabském poloostrově z několika set bojovníků na 4 tisíce. Na stránkách Foreign Policy vysvětluje expert Mika Zenko, že tento počet se nemění již více než 5 let.

Ne že by příslušníci SZU špatně vykonávali svoji práci – vina je na politických vůdcích země a velitelích vyššího postavení, kteří nedokáží zformulovat dobrou strategii vysoce profesionálních a vysoce bojeschopných speciálních vojsk.

Bojovníci jsou psychicky unaveni. Takto se vyjádřil v dopise jeden z instruktorů: „Středisko přípravy sil speciálních operací armády USA se změnilo ve ztracený močál škodlivých a předpojatých vyšších důstojníků – vykořisťovatelů. Ti jsou podněcováni submisivními veliteli stojícími na nižších stupních, ti jsou také vinni.“ Podle dopisu se velitelé zajímají jen o služební postup, nikoliv o kvalitu přípravy podřízených.

„V minulých dvou letech velitelé a poddůstojníci systematicky měnili základní standardy SZU, snižovali a překrucovali hodnotící stupnici a přitom přijímali taková opatření, aby nadřízení nemohli kurzisty vést k odpovědnosti za jejich školní, fyzické a osobní neúspěchy.“ Podle anonymního instruktora vedou kurzisty k tomu, že není nutné projít testy a splnit zadání. Hlavní je znát potřebné lidi, a pak můžete zůstat v řadách elity ozbrojených sil.

Instruktor celý dopis shrnul: „Toto je budoucí pokolení SZU. Za několik let bude náš pluk bratrstvím parazitů bez jakéhokoliv charakteru, přežívajícím z těch úspěchů, které vytvořili naši předchůdci. Situaci je možno změnit, ale musí to být hned. Musíme se vrátit zpět k naší profesi. Pomozte nám vypořádat se s tím bordelem. Osud pluku na tom závisí.“

Vztah prostých Američanů k SZU se mění. Nejsou přijímáni jako „svoji“, ale jako armáda cizinců.

Převzato z Lenta.ru

 
* * *

EU bude lámat běžence: „Ať přijímají euroislám!“

Oxana Orlovskaja
25. prosince 2017


Syrský muslim a islamista Basám Tíbí rozpracoval „euroislám“ – „adaptovanou verzi islámu“ pro běžence, kteří se chtějí usídlit v EU, ale kvůli svým náboženským principům se nemohou efektivně integrovat do evropského života.

Euroislám konkrétně navrhuje oddělení náboženství od politiky, odmítnutí džihádu a šaríji, přijetí demokracie a tolerantnosti, při níž jsou si rovni lidé různé víry, nejsou jedni podřízeni druhým, není převaha sijadátu a náboženská převaha muslimů.

Muftí, předseda Duchovní správy muslimů republiky Severní Osetije Alanija Chadžimurad Gacalov uvedl, že podobné návrhy mohou přijít jen od nevěřícího a jsou absolutně nerozvážné.

Dále záležitost rozvedl: Podle mne to mohl navrhnout jen hloupý a nemocný člověk. V islámu není povýšenost, je snášenlivost. V islámu je vše, co dnes propaguje západní demokracie, je to dávno zakotvené.

Odmítnutí šarijátu: Šariját, to je základ islámu, právní opodstatnění islámu, to je islám. Jak může být islám bez šarijátu? Toto navrhuje člověk nevěřící. Nemohu jej hodnotit, ale to co slyším, to je absolutně nepoctivé. Základní principy islámu jsou blaho pro veškeré člověčenstvo. Není džihád takový, jak je dnes chápán. Není v něm všechno to negativní, co se dnes snaží do něj vnést část muslimů. Je to milosrdenství, je to dobro, je to tříbení lidské duše. Proto každý člověk, který se drží islámu, je blahem pro jakékoliv společenství, včetně islámského.

Tento člověk se vydal nesprávnou cestou a mluví hlouposti. Jaké jsou demokratické hodnoty? Podle mne v Evropě absolutně nejsou. Máme hodnoty zde, v Rusku, ty stojí nad všemi evropskými hodnotami. Protože zde je lidskost, milosrdenství, mravnost, a tam to není.

A pokud mi někdo začne říkat, že Evropa je území demokracie, je to směšné. Nemůže víra (ani pravoslavná) být tam, kde jsou jednopohlavní sňatky, kde se porušuje mravnost , kde se kazí smysl morálky. Musí se tam napravit vše a to není věcí těch, kteří přijíždějí. Běženci jednoduše potřebují zlepšit morálku a výchovu. Musí se bojovat s jejich neznalostí, vychovávat je a učit.

K čemu je zde šariját? Proč směšovat dvě věci? U lidí, kteří přijeli, problém s šarijátem není. Přesněji řečeno, oni nepřivezli šariját, s nímž jsou problémy, oni sami s ním mají problém. Nedodržují co mají předepsáno. Většina z nich se nemodlí. Všechno, co tito lidé dělají (alespoň když čteme, že jsou drzí, urážejí ženy, parazitují), to je v islámu přísně zakázáno. Problém je třeba nehledat v islámu, ale v jeho nositelích, kteří jej nechápou, a potom v historii. Jsem odpůrcem pojmu válka civilizací. My všichni jsme plodem jedné současné civilizace. Avšak různé vrstvy této civilizace mají různou úroveň, vzdělanost a kulturu. Existují různé kultury stojící proti sobě a také nekulturnost. To není islám.

Pokud by se lidé drželi toho co islám předepisuje, obecně náboženství, také křesťanství, dávno by přišel blahobyt. Protože v islámu je demokracie konkrétně předepsána – volení, vzájemná úcta, svoboda, rovnost, bratrství – všechno, co na Západě je, ovšem jen slovy a koná se opačně.

Převzato z Pravda.ru



- - -

2 komentáře :

  1. Poznámka ke druhému článku o Zvláštních jednotkách USA ( Navy SEALs, Special Forces, Rangers atd). Ano , během posledních 10 letech se zvýšil počet vojáků těchto jednotek. Ale v žádném případě tak, aby se během 10ti let zvýšil počet generálů a admirálů z 9 na 70 jak je uvedeno v článku - to je čirý nesmysl. V USA nestaví jako v armádě ČR do čela útvaru který má 600 vojáků generála ( na to stačí podplukovník) a vyšší hodnosti musí odpovídat také funkce a počet vojáků. Brigádě o 4-5 000 mužích velí stále jen plukovník. Brigádní generál slouží jen jako zástupce velitele divize ( či velitele 5ti aktivních skupin Zelených baretů - kterým je generál major) Aktivní skupině velí vždy plukovník.

    OdpovědětVymazat
  2. Tak na to jim náboženský fanatici neskočí euroislám. V usa válkách umírají nastrčené figurky tak je to pro američany v pořádku.

    OdpovědětVymazat