Reklama

.

.

pondělí 4. prosince 2017

Tragický konec a trapný začátek soudu v Haagu


Miroslav Polreich
4.12.2017 VašeVěc 


Mezinárodní soudní tribunál (ICTY) a dle plného a velmi absurdního názvu, bych měl dodat „pro stíhání osob odpovědných za závažné porušení mezinárodního humanitárního práva spáchaná na teritoriu Bývalé Jugoslávie“. Byl založen rezolucí č. 827 Rady bezpečnosti OSN dne 25.května 1993. Iniciátorem založení byl německý ministr zahraničních věci Klaus Kinkel a tehdejší velvyslankyně USA v OSN paní Albrightová.


Jeho samotný vznik je pochybný a dle mého, ne ojedinělého názoru, neoprávněný. Již v samotném názvu se hovoří o „stíhání osob“, OSN je však organizací států a ne jednotlivých občanů. Charta OSN nezná instituci, která by opravňovala stíhat jednotlivé osoby. Může tudíž jenom řešit spory mezi státy nebo přijímat opatření proti těmto státům. Jednotliví občané podléhají jurisdikci výlučně svých svrchovaných států. Vychází to z podstaty charakteru OSN i suverenity členských států. Celkem jednoduché a srozumitelné právní věty, jiné v chartě nenaleznete.

Pro přesnost se podívejme na textaci v samotné Chartě OSN, která však opravdu umožňuje Radě bezpečnosti OSN zřizovat pomocné orgány. Přesná textace článku 29 zní: “Rada bezpečnosti může zřídit pomocné orgány, které považuje za nutné k výkonu svých funkcí“. Nic víc, nic míň. Může tudíž vytvářet různé pomocné orgány, komise, které by usnadnily cestu k jejímu vlastnímu rozhodování. V žádném případě to nemohou být orgány s exekutivní pravomocí a to dokonce ani nad jednotlivými občany suverénních států. A nemůže zakládat nad nimi soudní tribunál. Politická účelovost soudu je zřejmá i tím, že do těchto kompetencí nebyla zahrnuta iniciace a podpora, která vedla ke vzniku občanské války a uskutečnění agrese, vážným ztrátám na životech s cílem rozbití Jugoslávie. Zde odpovědnost padá na Německou spolkovou republiku a to dokonce v té době v přímém rozporu se stanovisky USA, EU (orgány NATO se v počátečním období situací vůbec nezabývaly). Později vyvolaly některé členské státy NATO přímou agresi proti Jugoslávii včetně České republiky.

Dle výše uvedeného právního výkladu řada renomovaných právníků zpracovala rozbory a svolávala konference k tomuto problému, protože zpochybňovali právní legalitu soudu. Sám jsem se jedné takové konference v New Yorku na své náklady zúčastnil. Bohužel neznám nikoho z českého odborného prostředí, včetně kdysi tradičně známých „puristů“ brněnské university, kteří by se u nás k této diskusi či protestu připojili. To svědčí o krajně omezeném právním prostředí v naší společnosti, zvláště „odborných“ institucí.

Nebyly však pasivní. Horoucně naopak pomáhaly tuto atmosféru vytvářet. Vzpomeňme jen jak fandil protisrbskému boji Petr Pithart „Tuto armádu je třeba ničit a zničit, protože za poslední dekádu přepadla již tři sousední státy: Slovinsko, Chorvatsko a Bosnu… zůstala po ni zničená města, desetitisíce mrtvých. Je to armáda agresivní navenek, teroristická dovnitř….hromadně popravující muže, hromadně znásilňující ženy a zapalující celé vesnice“. Tak perlil právní věty učitel Právnické fakulty UK, účelově a lživě ovlivňující politickou atmosféru dle zásady Carl von Clausewitze „V průběhu války se lež stává určitou vlasteneckou povinností, ne – li dokonce cností“.

Pithart nebyl však sám. Účinným propagátorem agrese byl i prezident Havel, podle kterého „jsou možnosti zasáhnout i v případě ozbrojeného konfliktu i bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, pokud k tomu zavazují humanitární důvody“ (Právo 13.2.1999). Na druhé straně Václav Klaus jako předseda poslanecké sněmovny měl jiné stanovisko: “Někteří naši politici a žurnalisté si totiž chtějí našeho několikadenního členství v NATO „užít“ a tváří se proto rozhodně, ostře a válečnicky…. Je to typické české siláctví, které zakrývá slabost….Je to boj proti všemu srbskému obyvatelstvu“.

Významným organizátorem a představitelem zpochybňujícím legalitu soudu byl Ramsey Clark, bývalý ministr spravedlnosti USA a profesor práva na Harvardské universitě. Ten po zpracování podrobných studií s celým týmem dalších, zvláště amerických a kanadských právníků se vyjádřil velmi laicky:
„Každý přece ví, že Rada bezpečnosti nemá žádnou pravomoc či posvěcení uvádět podobný soud do života… Haagský soud není nic jiného než politický nástroj, jímž především USA prosazují své geopolitické zájmy“.

Naše odborná akademická veřejnost, tím myslím právnické fakulty zůstaly neteční a raději bez názoru. Zařadily se tak do jednostranně živené protisrbské atmosféry, která tehdy díky proněmeckým mediím byla u nás převažující. Svědčí to o stavu našich odborných institucí a omezenému volnímu prostoru pro jejich práci. Nakonec myslím, že pohled na legalitu soudu zůstane účelově mimo diskusi. Podívejme se ale na další absurditu, která se používá k obhajobě pravoplatnosti soudu.

Haagský tribunál (nyní nám je prezentován klamavě jako orgán OSN) dokonce bývá porovnáván se soudy v Norimberku a Tokiu, které soudily válečné zločince z druhé světové války. Účelově se opomíjí, že tyto tribunály nebyly ustaveny na základě orgánů OSN, právě z výše uvedených důvodů, ale dohodou vítězných mocností. OSN byla již v té době plně funkční. Bylo zcela zřejmé, že RB OSN není oprávněna tyto orgány ustanovit. Takže jakákoliv srovnání, která se mediálně a hlavně propagandisticky nyní používají rovněž samotnou touto analogií zpochybňují legalitu haagského soudu.

Není mým záměrem podrobně se zabývat právní stránkou věci, i když ze své univerzitní specializace „mezinárodní právo“ mám odborný pohled. Všechny právní aspekty jsou dále plně zadokumentovány studiemi, se kterými se v našem „akademickém„ prostředí nepracuje.

Podívejme se však i na jinou stránku celé věci. Za jaké situace a pod jakým politickým nátlakem soud v Haagu byl nucen pracovat a páni soudci se podřizovat. Nakonec jistě by mě mohla doplnit i členka tohoto soudu, Češka, dr. Ivana Janů, jejíž tamní úslužná „praxe“ byla asi podstatným argumentem pro pozdější jmenování do místa soudce našeho Ústavního soudu. A po skončení této funkce získala i jiné důležité místo v kategorii jmenování prezidentem. Já jsem s ní i osobně udělal špatnou zkušenost. Jak odborně tak morálně.

Zde je malý, ale podstatný ilustrující příběh pohledu na nejenom nelegální, politicky manipulovanou, ale i morální pokleslost „práce„ soudu. Problematiku Jugoslávie jsem i později podrobně sledoval.

Naše media uveřejnila informaci, že je souzen jugoslávský admirál Milodrag Jokič, který dle žaloby bezdůvodně odstřeloval historické město Dubrovník, přestože v něm nebyla instalována žádná vojenská zařízení a je obecně známo jaké historickou hodnotu město má. V oblasti pracoval jako člen mise OSN pracovník MZV pan Lukaštík, který podrobně informoval o situaci. Podle těchto podkladů byly naopak v historickém středu města chorvatské baterie, které odstřelovaly veškerou lodní dopravu v blízkosti Dubrovníku. On sám se účastnil jednání s příslušnými veliteli baterií, aby odstřelování zastavili, nebo aby umístili baterie mimo město. Nevyhověli. O těchto skutečnostech byly vedeny podrobné záznamy, které byly předány OSN. Tyto doklady nebyly však soudu nikdy předloženy, nebo se jimi z účelových důvodů nezabýval. Došlo tak k manipulaci v důkazním řízení procesu proti Jokičovi.

Sám jsem žádal o postoupení veškeré dokumentace k tomuto případu k soudu do Haagu. Z našeho MZV (sám jsem po odchodu Jiřího Dienstbiera také odešel) jsem nikdy odpověď nedostal. Obrátil jsem se i na středisko OSN v Praze, aby zajistili předání dokladů. Po zjištění podstaty mé žádosti, odmítli se mnou dále jednat. (vedoucí střediska byl rakouský státní příslušník). Obrátil jsem se proto přímo na International Court of Justice do Haagu ve věci „Manipulation of facts concerning bombing of Dubrovnik“, Přes urgence jsem nikdy nedostal ani potvrzení o přijetí korespondence, natož odpověď. Samozřejmě jsem se obrátil i na paní Janů se stejným výsledkem.

Dne 19.3.2004 tisk přinesl stručnou zprávu, že admirál Jokič byl odsouzen.

Je to jen malá ilustrace práce soudu, ve stínu daleko závažnějších pochybení, kterého nakonec mluvčí NATO Jamie Shea jednoznačně charakterizoval: „Státy NATO tyto soudy zřídily, financují je, a denně podporují jejich činnost. My dodržujeme, nikoliv porušujeme mezinárodní právo“ ještě dodal. (Právo 18.5.1999).

Uvedl jsem několik zásadních vět, které charakterizují „právní„ podstatu předmětného soudu a způsob jeho praktického výkonu „spravedlnosti“. Myslím, že nemusím více dodávat. Jistě by další informace mohla poskytnout členka tohoto soudu Dr. Janů. Pochybuji však o její právní kvalifikaci a morální způsobilosti a tím i schopnosti a vůli respektovat právo v souvislosti s fakty.

Dnes jsme podrobně informováni o velmi tragickém ukončení jednání soudu a to dokonce přehledem o porovnání jednotlivých verdiktů i úmrtí vězněných osob. To jsou fakta podávaná s jistým bulvarizujícím nádechem, ale podstata věci, kdo vyvolal občanskou válku na základě jakých příčin a zájmů se stále zamlčuje, včetně agresivní účasti České republiky, po sto letech její existence.

Současná podstata a charakteristika naší společnosti a akademické komunity to neumožňují. Není to otázka jen k zamyšlení. Celá kausa soudu v Haagu je další výzvou ke změně.

- - -

25 komentářů :

  1. Americania su svati ludia a nemozno ich nikde na svete sudit.Su to nadludia!OSN sro USA je holyud spravodlivosti.Hrdme sa,ze sme v exklusivnom vrazednom spolku s menom Nato a lizme prdel juesej!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám rád stručnou slovenštinu, souhlasím. Teda nesouhlasím s tím lízáním. "EklHavluje"se mi to!

      Vymazat
    2. ICTY práva zrada
      Zavraždili Vlada
      Ti co už je dobře znaj
      Cyankali vychlastaj

      Vymazat
  2. Pan doktor Polreich upozornil na jednu stránku ICTY v Haagu a tou je účelové založení a vydržování tohoto soudu ze strany zemí NATO, především USA a G.B. Je to propagandistický nástroj zemí, které se dopustili několikanásobné agrese z cílem zničit Jugoslávii. Pravděpodonými motivy, proč byla Jugoslávie zničena byly:

    1/ Jugoslávie byla dlouho přední zemí v hnutí nezúčastněných - tedy zemí, které nechtěli patřit do žádného velmocenského bloku během studené války

    2/ představovala pro západní korporace nebezpečný příklad fungující tržní ekonomiky skloubené se socialistickými zásadami, tedy něčeho, co mohlo být vzorem pro mnoho zemí světa. Ostatně touto cestou jde nyní Čína, Vietnam a další ...

    3/ jako fungující a prosperující mnohonárodní, vícenáboženský a vícejazyčný státní útvar představoval vážnou konkurenci vznikající Evropské unii. (proto také sjednocené Německo bylo první, které přímo vyprovokovalo a zbraněmi i financemi hnalo odštěpenecké svazové republiky do konfliktu.

    Je hanbou administrativ České republiky (včetně prezidentů Havel, Klaus, Zeman a mnoha dalších kolaborantů na úrovni vlád ČR), že se bez mrknutí oka přidaly na stranu agresorů a zničily do té doby velmi přátelské vztahy s Jugoslávií a se Srbskem! Leo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 19:29 pokud byste četl pořádně, tak je zmíněno, že exprezident Klaus tak bez mrknutí oka ne!

      Vymazat
  3. Postoj a veškerá jednání naší zahraniční politiky k
    dění v Jugoslávi a k Srbsku po "šmirglu" je velkou
    hanbou, navíc je to smutné vzhledem k histori.
    V.J.Horák

    OdpovědětVymazat
  4. Vse je o lidech, tedy o jednotlivcich v rozhodujicich funkcich (president, mimistersky predseda, ministr....) a pokud tyto lidi zkorumpujete tim, ze je nalezite uplatite...pak budou schvalovat a prosazovat za penize vse co jim reknete. Casem pak nebude potreba penez k uplaceni, protoze cichnou k moci...a to je vic nez penize. Neomezena moc sama prinasi penize. A ti, kteri to vi a jsou zatim bez tech funkci, ti i bez tech prvotnich korupcnich penez budou sami ochotne dopredu aniz by je k tomu nekdo pobizel kolaborovat za ucelem dostat se do techto funkci. A mit tu moc. A penize.
    Politika je jedinna legalni forma zlocinu.

    OdpovědětVymazat
  5. Vyplatí se vrátit se k tomu, co říkal Slobodan Miloševič v Haagu:

    http://www.zvedavec.org/komentare2009/12/3414-slobodan-milosevic-moje-pravda-cast-1.htm

    http://www.zvedavec.org/komentare_3415.htm

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji p. Polreichovi za skvělý a poučný článek.
    Já jsem přesvědčen, že soud v Hagu je zločinecká organizace.
    Václav

    OdpovědětVymazat
  7. Nový článek o ICTY od Nebojsy Maliče: http://messin.cz/?p=1699

    OdpovědětVymazat
  8. Mně stačilo přečíst poslední jméno v úvodním odstavci - Madelaine Albright - ta krvavá řeznice, která poté v Kosovu koupila za pár dolarů mobilního operátora, aby ho pak za desítky milionů prodala. Jinak vynikající článek a díky za něj.

    OdpovědětVymazat
  9. Jiří Jírovec4. prosince 2017 22:18

    Haagský soud byl paskvil, protože byl zřízen, aby sloužil jedné straně.

    Rozpad Jugoslávie byl do značné míry dán geopolitickými zájmy Německa a NATO (tedy USA). Nezanedbatelnou úlohu hrála neochota relativně bohatého Chorvatska a Slovinska (za války měly proněmecké vlády) podílet se na podpoře ekonomicky slabších republik.

    Osamostatnění jednotlivých republik vyžadovalo zdůvodnění. Bylo jednoduché: se zkurvenými, Jugoslávii dominujícími Srby se nedá žít a s nábožensky nesourodou situací rovněž ne. To následně vedlo k etnickým a náboženským čistkám.

    Významnou roli na cestě k bombardování Srbska hrála Albrightová se smlouvou z Rambouillet. Ta by znamenala vojenské obsazení Srbska a ovládnutí jeho vojenských základen organizací NATO. Miloševič ji odmítl podepsat, kdežto zástupci Kosova nakonec přistoupili na hru, že díky jejich podpisu budou Srbové těmi, kteří zvolili válku.

    Po devadesáti dnech bombardování Srbska byla nakonec podepsána daleko mírnější dohoda, kterou by byli Srbové klidně podepsali místo té ponižující z Rambouillet.

    President Havel ztratil podporou bombardování Srbska jakýkoli morální kredit. Tedy pokud kdy nějaký měl. Představu ze začátku devadesátých let, že by vojenské bloky měly zmizet mu prý rozmluvil sám Kissinger. Po projevu v Kongresu, označeném Chomským za servilnost hodnou kazatele nedělní školy nastala éra sbírání čestných doktorátů.

    Havel završil svou roli teoretického humanisty podpisem dopisu schvalujícím válku Bushe Jr. v Iráku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 22:18

      S Vaším výkladem mohu v zásadě souhlasit (v letech 1995-1996 jsem byl několikrát pracovně v Chorvatsku i v Bosně). Především úloha Německa (Genscher) a Rakouska (Mock) byla hanebná.

      Připomněl bych ale jednu důležitou a neprávem opomíjenou věc, která tomu předcházela: jugoslávské vedení, tehdy v čele se Slobodanem Miloševičem, odmítlo (narozdíl např. od Borise Jelcina a Jegora Gajdara) programy Mezinárodního měnového fondu i Světové banky. A to byl jejich hlavní, naprosto neodpustitelný zločin.

      Vymazat
    2. Milošević na rozdíl od Gajdara a Jelcina, byl pracovník bankovního sektoru s dlouhou praxí v USA. Věděl, o co jde. Čest jeho památce!

      Vymazat
    3. Pane Jírovče, ve všem, co jste napsal, souhlasím. Pro mne je utrpení slyšet od rána do večera v českých médiích lži o Jugoslávii, o válkách v letech 1991-1999, o "genocidě ve Srebrenici", o "popravách v Račaku". Je směšné vymýšlení nových národností, jako například "Kosovar" (místo kosovský Albánec) či "Bosňák" (Srb muslimského vyznání). Propagandistická lež na lež, faleš na faleš, podlost, lumpárna a svinstvo! Leo

      Vymazat
    4. Já jsem ten první, co byl sluhou u drogisty Průši.

      Vymazat
    5. 23:17
      23:37
      Dva duchaplné příspěvky k článku. Už chybí jen třetí debil (Honolulu).

      Vymazat
    6. Jane Kopecký, Vy nejste rád, když víte kdo k vám hovoří? Proč jsem na indexu?

      Vymazat
  10. Myslím, že celou válku v Yu rozpoutal Vatikán a sv. otec jako boj katolické církve proti pravoslaví. Řadu materiálů k tomu bylo u zavražděného Milošoviče. BND se přidala jako druhá síla a teprve pak amíkům došlo, že si můžou krásně zaválčit.

    OdpovědětVymazat
  11. To o Vatikánu jsem někde slyšel, no a Němčouři měli na Jugoslávii žízeň už od Hitlera, protože se cukli od původního záměru, být s Ádou loajální a Áda je chtěl exemplárně potrestat, čímž oddálil Barbarosu a tím pádem ve finále prohrál. Němci jsou dobří analitici, spočítali si že to možná byla jedna z příčin krachu tažení na východ. A oni nezapomínají a využili první možnost jak se pomstít. Tenkrát jako malej kluk jsem nechápal dědu když říkal "mrtvej Němec dobrej Němec". Aottj.

    OdpovědětVymazat
  12. preto to celé začalo tým, že skončila podpora Poľska a uvoľnené financie sa začali prevážať do chorvatska v diplomatickej pošte - myslím že akéhosi farárika aj chytili, keďže Ján Pavol II robil čo robil po rozbití Juhoslávie prehlásil - tisícročná krivda bola napravená ... skutočne Vatikán spolu s Nemeckom a Rakúskom spôsobili rozpad Juhoslávie, trhy a majetky - ako prehlásil Solana - mali sme ich vybombardovať do doby kamennej, čo už - verili sme naivne, že po 1989 sa nám otvoria trhy, ukážeme svetu čo vieme a rozvinieme svoje schopnosti - podarilo sa,zbytok sveta nám ukázal čo vie on - nie sme schopní sa ani uživiť svojimi potravinami ...

    OdpovědětVymazat
  13. Podívejme se, zakladatelem tzv. Haagského tribunálu byla balkánská řeznice, která jako první měla být souzena a německý postnacista - s krví na rukou i v žilách poděděnou po otci a dědech!
    Jinak všichni Slované jsou pro velkolepý a nejcivilizovanější Západ obtížným hmyzem, který musí být vyhuben a nahrazen Bruselu milými kamarády muslimy z DAEŠ. Pronacistický/fašistický Vatikán a Německo měly spadeno hlavně na pravoslavné Srbsko, které bylo velkou překážkou nově se formujícího bruselského euronacismu Západních nadlidí na Balkáně.

    OdpovědětVymazat
  14. Dík panu Polreichovi za věc objektivizující článek i panu Jírovcovi za doplňující příspěvek.

    OdpovědětVymazat
  15. V té kritické době měli Češi držet h..ubu, jak to řekl Francouz a nebýt za mouřeníny. Hlavně Pithart co slyší trávu růst. O Havlovi škoda mluvit.

    OdpovědětVymazat