Reklama

.

.

sobota 30. prosince 2017

Trump vyhrává závod s časem

Zbyněk Fiala

30.12.2017 VašeVěc 

Americký prezident Donald Trump ustál nejnebezpečnější fázi svého funkčního období, a teď dokonce posílil vlastní volební zázemí i vyhlídky Republikánů ve volbách „v mezidobí“. Přinejmenším u těch voličů, kterým slíbil rozdat peníze.


Ve Spojených státech zatím neuspěly pokusy zbavit se prezidenta, který odmítá napadnout Írán či Sýrii a zdráhá se stupňovat konflikt s Ruskem jinak než planou rétorikou. Měl být smeten v důsledku vyšetřování, zda není v komplotu s ruským nepřítelem. Jenže tohle vyšetřování zatím nevede nikam. Zjištění, že Trumpův štáb se po zvolení s někým setkal a že před volbami ruská sdělení občas vyjukla na Facebooku, přestávají být zajímavá i pro aktivistická média. Naopak to pomohlo sjednotit Republikánskou stranu, která se cítila ohrožená jako celek. Možná i proto se nakonec podařilo prosadit klíčovou složku Trumpova programu, kterou je daňová reforma. Voliči mají mít nějaký čas pocit, že tenhle prezident se jim vyplatil.
Bude dost ekonomů, kteří přesvědčivě spočtou, že tomu tak není, ale Trump spoléhá na to, že nejvýmluvnější jsou peníze v kapse. Těch, komu daňová reforma přijatá 21. prosince peníze přinese, bude opravdu hodně. Většina amerických domácností, která se živí malým podnikáním typu „máma a táta“ nebo podílnictvím v malé skupině osob, pocítí největší efekt v tom, že taková „průchozí“ firma daně z příjmu neplatí. Celý zisk putuje až k vlastníkovi, který odvede jen daň z osobních příjmů, ale předtím může zdvojnásobit stávající paušální daňový odečet. A vzhledem k tomu, že se zároveň zrušil institut minimální daně, bude hodně těch, kdo nakonec nedají federálnímu rozpočtu nic nebo skoro nic. Zkuste najít někoho, kdo z toho nemá radost.
Řeči o národohospodářské nerovnováze takového řešení berou republikánští stratégové na lehkou váhu. Věří v efekt prudkého snížení efektivní daně z příjmů korporací až někam k 9 procentům. To by mělo přilákat zpátky největší americké firmy, které se zatím skrývaly před daňovými výběrčími v zahraničí. Slevu dostanou i na dodatečné zdanění svých zadržených zisků, pokud je převedou do USA. Tam mohou zároveň využít bleskových odpisů nefinančních investic. To jsou jasné růstové stimuly.
Horší je to politicky. Skutečná slabina reformy spočívá v tom, že platí až pro příjmy získané v příštím roce. Daňová přiznání podle nové úpravy se tak poprvé vyplní až na jaře 2019, kdy už bude po listopadových volbách v mezidobí. Klíčový elektorát pocítí reálné peníze v kapse až v době, už bude dohráno.
To by bylo pro obklíčený úřad prezidenta Donalda Trumpa kritické. Voličům je proto třeba sdělit v předstihu, na co se mají těšit. Federální daňové úřady pracovaly i přes svátky na plný plyn, aby mohly nejpozději v únoru písemně ohlásit jednotlivým poplatníkům, s čím mohou počítat. Reforma sice nejvíc přihrává nejbohatšímu jednomu promile, ale každému je jasné, že politicky nejvíc zabere jinde - tam, kde se počítá každý dolar, natož pár ušetřených tisícovek.
Není tu jen úspora ze snížených daní z příjmů podílníků malých a středních firem, které se vejdou do kategorie „průchozího podnikání“. Jistou naději mají i zaměstnanci větších korporací, že snížení daní pocítí na růstu mezd. A skupina dalších poplatníků, kteří jsou na tom o něco lépe, si zase libuje, že bylo zrušeno povinné zdravotní pojištění, proti kterému protestovali zdraví středně příjmoví občané.
V podstatě se ruší značná část solidární složky v americkém zdravotnickém systému, a tím fakticky padá celá Obamacare. V Evropě jsme zvyklí, že zdravotnické pojištění platí všichni, ale čerpají pochopitelně jen nemocní. Statistiky ukazují, že 90 procent nákladů na zdravotnickou péči směřuje k osobám v posledních letech života, kdy na to samozřejmě nemají.
V Americe je zdravotní péče zboží jako každé jiné. Kdo na to má, ten kupuje to, co potřebuje. Nějaká starobní a chudinská péče je tam taky, ale klíčovým zákazníkem jsou ti, kdo dokážou platit z drahé soukromé pojistky a ze svého. Jen tak se podařilo dosáhnout toho, že náklady na zdravotnickou péči v USA jsou dvojnásobné (17 procent HDP) ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi, ale statistiky průměrného věku dožití nebo kojenecké úmrtnosti jsou tam podprůměrné.
Barack Obama se pokusil vnést do systému větší míru solidarity, ale odpor farmaceutické lobby a pojišťoven byl příliš velký, než aby se nedal přemoci bez výpalného. Tím byl slib, že zdravotnická reforma bude pro pojišťovny a farmaceutický průmysl výhodná. Tím se ovšem zvýšení solidarity pořádně prodražilo. Zejména mladší zdraví Američané nelibě nesli, že se musí povinně pojišťovat násobně rostoucí částkou. Dražší bylo i stonat, protože vytrvale zvyšovaná spoluúčast pacientů přerůstala i možnosti pojištěných. Ochota pojistit se proto klesala, ale tím narůstaly měrné náklady pro ty, kdo už v systému byli. Trumpův útok na Obamacare proto nebyl útokem na něco, co je v zemi populární. Hlavní argument byl, že to nefunguje a že se to zhroutí.
Problém civilizovaného systému zdravotní péče tedy zůstává, stejně jako potřeba bojovat proti extrémnímu narůstání nerovností. S tím už si možná Trump neporadí a zůstane to jako úkol pro Demokraty, až se vrátí k moci. Ale tak jako Trump oslovil jiný elektorát než jeho předchůdci, také Demokraty může současná krize změnit a posunout blíže k tomu, co hájil Bernie Sanders.

12 komentářů :

  1. Pane Fiala, napsal jste hodnotny clanek, ale protoze president Trump v nem vystupuje positivne, tak vam to cenzor smaze.

    Jmenoval jste dve dulezite veci, kterymi je Trump prinosem. On jich vsak udelal v roce 2017 - 12.

    OdpovědětVymazat
  2. nejsi pojištěn, nemáš na léky... padneš na ulici a budou tě štítivě překračovat. teprve až zhebneš tak polda přivolá koronera aby odklidil tvoje tělo. Nejsi člověk ani za živa, jsi pouhý odpad. A kolik jich takových ve Spokojených Státech je? i kdyby jen jeden milion tak jsou to pořád lidé.. sakra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo přesně to je i u nás chlap měl raka a pojišťovna odmítá hradit léčbu. I když máme pojištění tak kapitalisté z pojišťovny řeknou že to nehradí a nechají člověka zdechnout. A chudáci děti to samé takové reportáže jsou na Barrandov TV.

      Vymazat
    2. V Cesku to neni lepsi

      Vymazat
  3. Zbyňku, děkuji za ten rozbor. Je perfektní. Jen jsem zvědav, spíše pochybuji o tom, že se podaří zastavit tímto způsobem zadlužování státu. Spíše, podle mého, zadlužování poroste, protože ty impulzy k oživení nebudou dostatečně k oživení fungovat. Ale že to prezidentovi přinese okamžitý úspěch, to si myslím, že ano. Tedy těch, co ocení okamžitý úspěch, mladých a zdravých, je na podporu dostatek. Vzpamatují se, až se objeví ty sekundární účinky. Pokud se nemýlím, Clinton odešel s přebytkem, doublejů to stačil velice brzy právě daňovými opatřeními (a válkou v Iraku) prošustrovat. Z ekonomického pohledu je tedy váš článek velice dobrý. Ale právě dnes (30.12.)jsem zachytil dva články ve Spieglu, které mi způsobily husí kůži na zádech (v našich zprávách se ještě neobjevily.) První je o tom, že USA podezřívá Rusko z porušeni dohod o raketách středního doletu a vidí nutnost protiopatření. Sešlo se kvůli tomu vedení NATO. To konkrétně znamená rozmístění raket s hlavicemi ve střední Evropě. Němci, přesněji S.Gabriel z toho nejsou nadšeni, co ale říká Flintenmaedchen, německá ministryně obrany, to jsem ještě neviděl. Nadšeni jsou pochopitelně Pobaltijci. Druhá zpráva je ohledně Iranu, kde se udála demonstrace proti režimu, a účastníkům této demonstrace je, podle prezidenta, nutno pomoci. Že druhý den byla větší demonstrace ve prospěch režimu, to již nehraje žádnou roli. Připadá mi to jako ve Švejkovi, kdy se popisuje, jak cikán Růžička si pekl ve stodole zajíce, ale za to, že stodola chytla, nemohl. Tak z toho řinčení žádnou radost nemám. Přeji hezký Silvestr a nový rok. Václav

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 23:44 Václave, když jsem si přečetl Váš komentář, zažil jsem "dežaví". Vzpomněl jsem si, jak nás, coby študáky, někdy v polovině 80-tých let nahnali na mírovou demonstraci, kde nám oznámili, že se v ČSSR budou rozmísťovat rakety středního doletu (tehdy SS20) s jadernými hlavicemi a to kvůli zachování míru. Tehdy jsem si říkal, jak je to pokrytecké a primitivní oblbování mas bolševikem. Až později jsem se dozvěděl, že šlo o skutečnou reakci na původní rozmístění Pershingů v Západní Evropě v ramci NATO. Bolševikům jsem tehdy poněkud křivdil. A je to tu zas, jenom od nás ty rakety budou mířit na východ misto na západ. Tak mne občas napadá, jestli jsme tehdy nestáli na té lepší straně. Dnes tedy určitě stojíme na té špatné. A z toho jde hrůza!
      Zdraví jirka

      Vymazat
    2. Emeritní plukovník v.v.31. prosince 2017 6:00

      1:12 - Jirka, tehdy jsme stáli na té lepší straně. Dnes určitě stojíme na té špatné. A z toho jde hrůza! Když USA a Evropa zaútočí na Rusko nebo Čínu, bude to útok sebevražedný, až se nám panenky přetočí! A my budeme na straně poražených!

      Vymazat
    3. 6:00 Žádná panika! Do 30-ti let bude všecko O.K. a už bez východní lůzy a barevných! - http://veda-a-technika.eurozpravy.cz/veda/210211-zkazu-zeme-by-lidstvo-prezilo-svet-po-jaderne-valce-by-ale-nikdy-nebyl-stejny/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

      Vymazat
  4. Trump možná prozatím pro sebe vyhrává boj s časem, USA ale nikoliv. Snížení daní je typická neoliberální taktika vedoucí ve svém důsledku k závodu ke dnu. Každé snížení daní bez náležité kompenzace vede k nižším příjmům státního rozpočtu a tím buď k nižším výdajům státu na veřejné služby, nebo k vyššímu zadlužení státu. Z čeho chce Trump financovat obnovu infrastuktury (mnohde prý v dezolátním stavu), kterou sliboval ve svých předvolebních projevech, popřípadě na úkor čeho? Je pravda, že dolarů si zatím USA mohou natisknout, kolik chtějí, ale jak ještě dlouho? Domnívám se, že Trump svojí daňovou reformou ten blížící se sešup jen urychluje.
    Jirka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale kdeze
      Ekonomika jiz davno neni ta stara
      Kdovi jak funguje
      Svet se hrouti, Trump stavi armadu, letadlove lide
      Do par mesicu valka
      To Evropa to vzdala, odzbrojila ze, vlezla pod supi kridla nemecka, tedy zeme ktere vzdy rado organizovalo evropu a vzdy k placi
      Jestli padne narusena a 50 procenty nemcu nenavidena Merklova tak padne eu
      Co zbyde, klece pro zeny jako ted v Berline

      Vymazat
    2. No rozlozi se to
      Kde rychleji?
      V USA nebo v Evrope?

      Vymazat
  5. Extrémní nárůst nerovnosti je základem existence kapitalismu a s tím si neporadí ani sám bůh. T

    OdpovědětVymazat