Reklama

.

.

pátek 29. prosince 2017

V Bundestagu na AfD útočí ze všech stran, tlučhuba Schulz a Spojené státy evropské, jak je to s PESCO – němečtí poslanci jsou zbyteční, čemu slouží SEA GUARD, je zřetelný zápas o jinou Evropu, ostrá diskuze k imigraci, jak je to s propouštěním v Siemensu a další, včetně informace o strmém propadu prodeje nejznámějšího německého deníku Bild v drbylinku.

- OP  -
22.12.2017

-OP- pokračuje ve sledování dění v německém Bundestagu, zejména si všímá počínání AfD viz. http://www.novarepublika.cz/2017/12/nemecko-co-jeste-nezaznelo-co-se-psalo_12.html. AfD začala jednoznačně provětrávat letité stojaté vody. Dosud média stranu dávala do pozadí nebo je označovala za pravicové extremisty. V Bundestagu je umlčet nejde a lidé si toho všímají. 


AfD se v mnohém shoduje s levicí Die Linke. Za levici byla dosud nejvíce slyšet Sahra Wagenknechtová a Gregor Gysi, parlamentní většina je však donedávna nebrala vážně. Časy se ale mění a takový vývoj je přínosný zejména v době, kdy je nutné rozhodovat o vážných politických a hospodářských směrech dalšího vývoje. Pozn. autorky/překladatelky, čtení je pro vytrvalé, z obsahu vybírá i pro nás důležitá témata a snad to může být i příkladem pro ČR. Negativní stránky AfD budou i nadále pod drobnohledem.

Ve dnech 12. a 13. prosince pokračovaly rozpravy k různým bodům jednání v německém Bundestagu (ten je také někdy nazýván jen zkratkou BT) a proběhla první hlasování.

Nezačnu popořadě, ale začnu od toho nejzajímavějšího, co zaznělo 12. prosince. Předseda SPD Martin Schulz nedávno na sjezdu strany prohlásil, že do roku 2025 by měly vzniknout Spojené státy evropské, to zaznamenala všechna média. Jak se ale k této myšlence na půdě BT postavil představitel Unie (CDU/CSU) Florian Hahn, tedy strany, která stojí za nejvýznamnější silou sjednocené Evropy kancléřkou Angelou Merkelovou? Ve svém projevu řekl následující: „co mě irituje na vizi do 8 let vytvořit Spojené státy evropské, jednoduše to není to, co si lidé v této zemi nebo i v jiných zemích EU, přejí. Taková snění o post národní budoucnosti Evropy je převažující většinou EU občanů odmítána“. Dále pokračoval otázkou, s kým by vlastně chtěl Schulz tyto Spojené státy založit, s Lucemburskem a Bruselem? Vyslovil, že něco takového je mu záhadou. Všichni, co nesdílejí fantazii předsedy SPD, všichni skeptici, realisti a představitelé evropských zemí, tak ti budou podle Schulze postaveni před dveře? Florian Hahn ještě doplnil, že „to není žádná vize Evropy, která vede do budoucna, to je evropský radikalismus à la Schulz, jedna netolerantní vize, která Evropu rozděluje a ohrožuje jí a nebude jí sjednocovat“. Tato slova Floriana Hahna zazněla v Bundestagu v rámci rozpravy týkající se podpisu o realizaci PESCO a Brexitu. K těmto tématům se dále v textu vrátím.

V rámci jednání v Bundestagu byly prodlouženy mandáty pro zahraniční mise celkem do 6 zemí (o sedmé dále v textu), které na konci roku končily. Jedná se o nasazení německých ozbrojených sil k obraně a zamezování teroristického jednání prostřednictvím IS teroristických organizací na základě článku 51 Charty OSN, v souvislosti s článkem 42 odstavcem 7 Smlouvy EU a v souladu se závěrem vrcholných představitelů států v rámci setkání členů NATO v červenci 2016. Dále se jedná o prodloužení mise k podpoře bezpečnostních sil vlády v regionu Kurdistán a bezpečnostních sil v Iráku, na multidimenzionální integrované stabilizační misi OSN MINUSMA v Mali, na akci v rámci NATO v Afganistánu za účelem vzdělávání a k podpoře národních obranných a bezpečnostních sil. AfD byla z většiny proti. Ve středu pak následovalo odsouhlasení prodloužení hybridní operace realizované na základě rezoluce OSN UNAMID v Darfuru a mírové mise UNMISS v Jižním Súdánu, s těmi souhlasila i AfD.

Představitel AfD Peter Felser v této souvislosti prohlásil „přivedeme naše vojáky zpět, nejlépe ještě před Vánoci“. Jako hlavní důvod považuje nedostatečnou zahraničně bezpečnostní strategii pro nasazení německé armády. Prohlásil, že by měly být pro mise definovány cíle a následně musí být změřitelné, zda mělo nasazení nějaký smysl a také podle něj není ustanovena žádná strategie pro vystoupení z těchto aktivit. Felser to považuje za neodpovědné vůči vojákům a z toho důvodu strana AfD v hlasování nesouhlasila s prodloužením mandátů pro účast německé armády na akcích proti IS, v Kurdistánu a Iráku, v Mali a v Afganistánu. Uvedl, že on sám se takto rozhodl také pro to, že před 25 lety došlo ke změně paradigmatu, což sám zažil, a kdy se německá armáda z obranné proměnila na intervenční. Zajímavá byla v té souvislosti také řeč poslance Alexandera S. Neu za levici (Die Linke), který upozornil na to, že vláda požádala o odsouhlasení prodloužení mise proti IS, dodal ale, že IS je v současné chvíli poražen, což v předminulém týdnu vyhlásily syrská i irácká vláda a doplnil to slovy (pozn. jen ve zkratce): „musíte to přeci vědět, protože se jedná o vlády těchto zemí. Vy, to ale asi víte lépe, jako mnozí mí předřečníci. Samozřejmě, že je IS poražen a Rusové ohlásili realizaci odsunu svých jednotek a německá armáda má zůstat? Navíc žádost vlády na prodloužení této mise je pouze kopie z loňského roku a žádosti před 2 lety. Vláda se ani nenamáhá aktualizovat text, za jak blbé nás tu máte?“. Podle poslance Neu nejde v současnosti v Sýrii o IS, ale o vojenskou účast Německa na místě a tzv. anti IS koalice není nic jiného než anti Assad a anti Irák koalice. Do řeči mu krátce vstoupil poslanec za Svazek90 a Zelené Anton Hofreiter s otázkou k poslancům: „víte vlastně, že to je zločin?“. Neu pokračoval zmínkou o tom, co řekl ministr zahraničních věcí USA Kerry před rokem a půl, a to, že válka v Sýrii může být ukončena během 3 týdnů, pokud Assad odstoupí. On ale neodešel a zdá se dokonce, že válku vyhrál. To ale washingtonský scénář nepředpokládal. Musel tedy nastoupit plán B, což již nebyl pád Assada, ale teritoriální rozdělení Sýrie. Zkrátka USA obsadilo protiprávně některé východní oblasti Sýrie a plánovali tam etablovat nové lokální vedení. Fakta mluví za sebe. V závěru se ozval poslanec Albert Weiler za CDU/CSU s ironickou otázkou: „vy jste si Vaší řeč odsouhlasil s AfD, jde nyní o koalici mezi extrémní levicí a extrémní pravicí?“.

Hlasování týkající se zahraničních misí německé armády proběhlo také v souvislosti s operací SEA GUARDIAN, kterou AfD podpořila (pozn. jde o bezpečnostní operaci vedenou NATO, která má přispět k bezpečnosti ve Středomoří a posílení jižního křídla aliance. Cílem je včas rozpoznávat krizový vývoj a námořní terorismus prostřednictvím lodí a letadel, které poskytují celkový obraz tamní situace. Současně mohou být kontrolovány lodě, zejména pokud působí podezřele, že by mohly mít něco společného s teroristickými organizacemi. Získané informace slouží i pro operaci Sofie a stálému zastoupení NATA v Egejském moři. V rámci obou operací jde i o pomoc při zvládnutí uprchlické krize ve Středozemním moři, německá vláda se pro účast rozhodla v září 2017 v maximálním počtu 650 vojáků). V souvislosti s jednáním v Bundestagu šlo o pokračování již v listopadu zahájených rozprav k této záležitosti. Poslanec za SPD Karl-Heinz Brunner například kritizoval levici (Die Linke) za vyjádření o imperiální politice NATO, o údajných tajných zájmových sférách a německém expanzionismu a o AfD prohlásil, že se zaplétá do nudných teorií. Zmínil, že denně lidé ztrácejí v hloubkách moře své sny a přání a naděje důstojný život. Uvedl, že se rozšiřuje převaděčství a pašování zbraní. V zájmu Německa je stabilita a perspektiva států Severní Afriky a států Blízkého a Středního východu. SPD z toho hlediska operaci podporuje, zejména za situace, kdy v Libyii není žádná funkční státní síla a je tak umožňováno porušování lidských práv, existuje obchod s otroky, který je tam na denním pořádku a také slouží jako útočiště teroristům (pozn. k Libyii se ještě vrátím v závěru). Toto vše zhoršuje uprchlickou krizi. Dodal ještě: „Afriku máme za dveřmi“. Roderich Kiesewetter z CDU/CSU ve své řeči zmínil, že tato mise je rozhodující pro navazování partnerství s regiony Blízkého a Středního východu a Severní Afriky, také v souvislosti s vyškolováním tamních bezpečnostních sil a jejich přibližování se bezpečnostní kultuře Evropy, protože jen společně lze zvládnout výzvy mezinárodního terorismu a imigrace. CDU/CSU mise podpořila. Za AfD vystoupil Jan Ralf Nolte, který sdělil, že považuje boj proti terorismu a pašování zbraní ve Středomoří za důležité. Zmínil však, že je nutné mluvit o bezpečnostní situaci v Německu, kdy musí být chráněny Vánoční trhy a za situace, kdy Německo v roce 2015 v hodnocení bezpečnosti podle Světového hospodářského fóra kleslo na 31 místo. Navíc za situace, kdy je známo, že mezi uprchlíky přišli také islamisté a kriminálníci a tato migrace se uskutečňuje ve Středomoří. Dodal, že Německo posílá vojáky přes půl světa, na místo, aby chránili dveře do domoviny. Sdělil, že sice AfD s operací souhlasí, ale do budoucna musí být přesně ustanovené priority a cílem musí být navracení imigrantů zpět do Afriky. Katrin Voglerová za levici apelovala za vytvoření legálních cest, aby se Středomoří neproměnilo v masový hrob. Uvedla, že co se týká námořní záchranné služby u Libye, tak tzv. libyjská pobřežní stráž násilím brání organizacím poskytujícím pomoc zachraňovat lidi z moře, v rámci tohoto mandátu by ale měla tato stráž být vyškolována, toto je podle ní celé nesnesitelné. Poslankyně Voglerová ve své řeči také uvedla, že postrádá konfrontaci s celou tou situací, co jí způsobilo a co přivodilo tuto nestabilitu. Právě v případě Libye to byly státy NATO, s nimiž nyní Německo spolupracuje v rámci SEA GUARDIAN, a které přispěli k tomu, jak to tam v této oblasti vypadá. Levice s prodloužením mandátu pro tuto operaci nesouhlasila.

Na žádost frakce Die Linke byl na jednání Bundestagu zařazen bod týkající se pozice vlády k otázkám PESCO (stálá strukturovaná spolupráce), dále Brexitu a dalších otázkách týkajících se Evropské rady v Bruselu, která přijala rozhodnutí o zřízení PESCO (doplnění – ke zřízení došlo za účasti 25 členských států, tedy necelý měsíc poté, co obdržela od členských států společné oznámení, v němž vyjádřily svůj úmysl se této spolupráce účastnit. Členské státy účastnící se PESCO přijaly současně s rozhodnutím o zřízení PESCO související prohlášení, ve kterém uvítaly politickou dohodu, která stanoví první seznam 17 projektů, jež mají být v rámci PESCO uskutečněny. Tyto projekty zahrnují oblasti, jako je odborná příprava, rozvoj schopností a operační připravenost v oblasti obrany. Tyto první projekty by měly být formálně přijaty Radou začátkem roku 2018. V německém Bundestagu se k tomu strhla velká debata, která mj. zprostředkovává obraz toho, jak protichůdné názory existují, co se týká bezpečnosti EU a Brexitu).

Z nejzajímavějších projevů poslanců uvádím následující:

Heike Hänselová za levici Die Linke vyčetla hned v úvodu kancléřce Merkelové, že veřejně vůbec nereagovala na tak zásadní záležitost jako je militarizace EU a Brexit a nebylo vydáno žádné prohlášení vlády před konáním EU Rady ve dnech 14. a 15. 12. 2017. Podle ní to poukazuje na situaci, kdy Merkelová jen vyčkává, takový způsob se však již v dnešní době přežil. Máme totiž v Evropě mnohé k diskuzi. Právě uběhlo 10 let od podpisu Lisabonské smlouvy, my levice jsme tenkrát byli proti a varovali jsme před nedemokratickou a militarizovanou Evropou. Z CDU/CSU, SPD a Zelených se nám tenkrát vysmívali s tím, že vůbec neexistují žádné vojenské struktury, no, a nyní vláda bez souhlasu Bundestagu odsouhlasila vyzbrojování a vojenskou unii. Považujeme to za útok na práva Bundestagu, na demokracii a mírovou zahraniční politiku. Je to nástup tzv. obranné unie, ale obrana je zde nevhodné slovo, protože jde spíše o EU se schopností vést války pod německým vedením. Na tom my (levice) spolupracovat nebudeme. Vaše Evropa je Evropou války a vyzbrojování. Myslíte si, že si to lidé přejí, se dotázala politička. Co si lidé přejí, jsou spíše sociální jistoty. Lidé očekávají nějakou alternativu k této neoliberální a militarizované Evropě. Požadují nějaký plán B a reakci na krizi a sociální nerovnosti v Evropě. Nemyslím si, jak dále uvedla, že si to takto představovali zakladatelé, a že namísto usmíření nad zákopy u Verdunu následuje vyzbrojování Unie. Levice je proti tomu, my nepotřebujeme vojenskou Unii, potřebujeme znovuvybudování sociálních států, to je náš projekt budoucnosti Evropy. Jürgen Hardt (CDU/CSU) k aktuálnímu tématu PESCO uvedl, že na stálo vybudovanou strukturu pro spolupráci lze považovat za další stavební kámen, stejně jako jsou dosažení Schengenského prostoru, společného vnitřního trhu a evropské měny. Za AfD Rüdiger Lucassen uvedl, že vláda Německa před 4 týdny odsouhlasila dokument zakládající stálou strukturovanou spolupráci v evropské obranné politice, což považuje za cestu do slepé uličky a k bezohledné centrální politice EU. Prostřednictvím PESCO je úmyslem natěsnat různé národní organizační formy do „bruselského korzetu“ a doufat, že se státy přizpůsobí. A Brexit ukázal, že taková integrace se nekoná. Lucassen dále zmínil, že ministryně obrany von der Leyenová řekla, že „PESCO je dalším krokem směrem k evropské armádě, k evropské bezpečnostní a obranné Unii“. Lucassen dále uvedl, že francouzský prezident směřuje ke společnému EU rozpočtu, společnému ministerstvu financí, Euro bondům. Jak by se ale mělo Německo zachovat v EU armádě v případě, že francouzské letectvo a její cizí legionáři armádu použijí např. na realizaci puče v Západní Africe. Příkaz k tomu dá bruselský Superúřad? Co pak bude v takovém případě s výhradou parlamentu. To jsou vše otázky, které klade AfD směrem k vládě a ministerstvu obrany. Uvádí, že by tak chtěli rozhodovat na evropské úrovni a současně mít národní parlament. Jedná se tak o kvadraturu kruhu. To nelze, pokračoval ve své řeči a doplnil, že občané Německa se musí dozvědět, kam to celé směřuje. Rovněž vyčetl ministryni obrany, že neumožňuje veřejnou debatu a mj. požaduje vyškolování vojáků, v jaké asi řeči, by to měli uskutečňovat? Lucassen se rovněž dotazoval jaký je rozdíl mezi obrannou Unií a obrannou aliancí, ta již existuje 60 let, jmenuje se NATO. Uvedl, že pokud se budou budovat evropské paralelní struktury, tak se bude oslabovat evropský pilíř NATA, a to považuje za nebezpečnou cestu. To je pak dobrý předpoklad pro Spojené státy evropské, tak jak je chce Martin Schulz (pozn. o tom byla zmínka hned v úvodu). Vláda Německa se však vyhýbá společné debatě v parlamentu a nesouhlasila ani se svoláním zvláštního jednání, které by AfD podpořila. AfD nesouhlasí s touto cestou k budování evropské armádě, to je pomýlená cesta. Vyzýváme Vás bezodkladně vzít zpět váš souhlas s PESCO.

Zajímavá byla v této rozpravě strana prounijních zástupců, uvádím například Alexandera Grafa Lambsdorffa z FDP, který kontroval Lucassenovi z AFD, že v současnosti neexistuje žádná společná evropská strategická kultura, což neumožňuje postupovat společně v rapidně se zhoršujícím se světě. Podle něj PESCO poskytuje předpoklady pro to, konečně realizovat evropské obranné projekty budoucnosti. Nepotřebujeme 27 různých strategií proti cyber zločinům. Je důležité konsolidovat jednotlivé zbrojní průmysly. Např. v Evropě existuje 14 různých bojových tanků, američané mají pouze jeden. Do budoucna se může ušetřit 10 mil euro, pokud se bude vše dělat společně.Za Svazek90 a Zelené vystoupila Franziska Brantnerová a řekla, že Evropané v dobách Trumpa, Erdogana, Putina a dalších potřebují kupředu posunout evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku. Evropa by neměla být „hracím míčem“ těchto aktérů. Dále uvedla, že je nutné si politiku tvořit samostatně a cílem jsou společné synergie. Spolek obou stran v principu není proti PESCO, jde jim ale především o obsah jednotlivých projektů a žádají v té souvislosti, aby spadaly pod kontrolu parlamentů, protože si budou zejména u velkých zbrojních projektů hlídat své finanční podíly. Dotázala se v té souvislosti, kdo ale bude hlídat celý projekt jako celek, protože u takových miliardových projektů hrozí velké nebezpečí korupce a nedostatečného managementu. Poslankyně Brantnerová vyzvala vládu, alby se v Bruselu zasadila o to, aby Evropský parlament mohl tyto projekty kontrolovat. PESCO by podle ní „nemělo být krásným vánočním dárkem zbrojnímu průmyslu“.

K tomuto tématu se za AfD ještě vyjádřil Martin Hebner s apelací na to, že jde o rozhodnutí vlády, která v současnosti funguje pouze formálně, rozhoduje o důležitých rozhodnutích a prezentuje hotové skutky bez jakéhokoliv zahrnutí Bundestagu. Bundestag, to jsou zvolení zástupci lidu, kteří jsou zodpovědní za tuto zemi a ne formálně vládnoucí vláda. Dále ve své řeči řekl, že EU se nachází na scestí. Toto platí i o tom, že Bundestag by měl mít slovo k otázkám týkajících se Brexitu. Při Brexitu musí jít o vytvoření společného soužití ve společném vnitřním trhu, jako bylo dřívější Evropské hospodářské společenství, což bude protiváhou překotně provedené nucené integrace do evropské superbyrokracie, jak je to zde pěkně nazýváno Spojené státy evropské.

Za levici (Die Linke) také vystoupil Andrej Hunko, který obdobně jako AfD řekl, že PESCO je krok špatným směrem, protože cílem je vyzbrojování a nikoliv odzbrojování. Levice nemá nic proti spolupráci, zde je ale smyslem vyzbrojování a levice chce budování kolektivního bezpečnostního systému se zapojením Ruska, které bude směrovat k odzbrojení a snižování výdajů. Levice nesouhlasí s obsahem této spolupráce z důvodu požadavků na zvyšování národních výdajů na obranu, které pak bude každoročně kontrolováno EU komisí a projednáváno EU Radou, a to asi až k tomu, že budou dosaženy cíle 2 % HDP států, které jsou stanovené v rámci NATO. Levici také vadí, že 20 % rozpočtu PESCO půjde na zbrojní zakázky a 2 % na výzkum a technologie, tedy nikoliv peníze na personál, nýbrž konkrétně na zbraně. To určitě potěší zbrojní průmysl. Dále má být vytvořen společný obranný fond. Levice vyzývá vládu, aby souhlas s touto smlouvou stáhla.

Proti názorům a vyjádřením ze strany AfD a levice ještě pro úplnost uvádím stručně obsah projevu zástupce SPD v osobě Fritze Felgentreue, ten považuje PESCO za konturu pro schopnost jednání vůči novým výzvám posledních let, uvedl, že se již nelze spoléhat na USA ve stejné míře jako dříve. Podle něj zejména v souvislosti se Sýrií bylo očividné, jaká vznikají rizika při nízké angažovanosti USA a Evropy a dávají tak vzniknout politickému vakuu v nestabilním regionu. Pak jiní akceschopní aktéři tam zcela nepokrytě hájí své zájmy. Felgentreu uvedl, že na PESCO je nezbytné pohlížet jako na doplnění NATO, které i nadále bude opěrou bezpečnosti Evropy. Bez tohoto rámce by rovněž bylo nemožné se zapojit mnohým zemím ve střední a východní Evropě. Závěrem uvedu již jen vyjádření CDU/CSU, přičemž poslanec Thorsten Frei tuto spolupráci podpořil, vzhledem k tomu, že Evropa na Blízkém a Středním východě nehraje žádnou roli, avšak za vše nese konsekvence, zejména Německo, a to ve vysoké míře. Má za to, že je odpovědností investovat do bezpečnosti.

Dalším bodem jednání v Bundestagu byla debata týkající se podaného návrhu AfD k plnému odstranění zákona o prosazení práv v oblasti sociálních sítí (NetzDG) a návrhu levice k jeho částečnému odstranění. V rámci debat byly zřetelné zcela protichůdné postoje stran týkající se provozu on-line platforem a bylo zřejmé, že v budoucnu bude nutné o obsahu zákona dále diskutovat a případně ho upravovat nebo precizovat. Hlavním cílem zákona je jednodušší a rychlejší prosazování osobních a vlastnických práv.

Ve svém proslovu politička AfD Joana Eleonora Cotar z AfD vyčetla ministrovi Maasovi z SPD, který zákon připravoval, nedostatečnou akceptaci skutečné svobody názoru. Řekla: „jednoduše máte strach před svobodou a opravdovou debatou o skutečných problémech naší země“. Takto také vysvětlovala žádost AfD na odvolání zákona NetzDG a kritizovala také, že hlasování o zákonu, které proběhlo 30. 7. 2017, kdy už skoro nebyl přítomen žádný poslanec v Bundestagu, proběhlo tak, že parlament nebyl vlastně vůbec usnášeníschopný. Díky 50 poslancům bylo rozhodnuto o svobodě slova. Tento zákon nepovažuje za nic jiného než za cenzuru. Provozovatelé tak mají povinnost do velmi krátké doby odstranit protiprávní vyjádření, jinak totiž hrozí miliónové pokuty. Poslankyně také zmínila, že o takových situacích poté nerozhodují soudy, co je a co není trestné, ale nějaké privátní společnosti a jejich pracovníci, kteří se tak stávají soudci o svobodě názoru. Ve skutečnosti tak došlo k tomu, že výklad práva je tzv. outsorcován ministerstvem spravedlnosti na další subjekty, a to vše za situace, kdy veřejnoprávní vysílání se stalo hlásnou troubou vládnoucích stran a občané to musí ještě svými nucenými poplatky ve výši 8 miliard ročně podporovat. Poslankyně Cotar se při své řeči obrátila na ministra spravedlnosti se slovy, že mu zřejmě jde o znovuobnovení diskuze v rámci stranicky ovlivněných médií, neboť mezitím se mnozí obrátili k alternativním médiím a uvedla dále, že má strach ze svobodné a opravdové debaty o skutečných problémech Německa. Na závěr dodala, že nejen AfD si myslí, že tento zákon je ostudou Německa. Podle ní pouze různorodé a kontroverzní myšlenky umožňují a zajišťují pluralismus. Ano, ne všechny názory jsou pohodlné, musí se ale snášet, o tom je demokracie. Prosazování práva nepatří do soukromých rukou nýbrž do rukou veřejných soudů.

Johannes Fechner (SPD) v pokračující debatě uvedl, že zákon považuje za správný, zejména, že zákon umožňuje postupovat proti nenávisti a štvaní a trestným činům v oblasti internetu, protože, bohužel, často i jen slova vedou k násilným činům. V Německu je tak podle něj také konečně povinnost, aby sociální sítě musely uvádět osoby, které se jich účastní. Ve své řeči uvedl, že AfD jde jen o umožnění nenávisti a štvaní v internetu a dodat, že například politička AfD Jeanette Ihme, členka předsednictva strany v Sársku na Facebooku uvedla nechutné věci o přistěhovalcích, a že byla zcela oprávněně odsouzena na 90 dní proti štvaní a právě proti takovým lidem je ten zákon. Politik také nařkl AfD, že návrh připravila velmi špatně. Nicola Beerová za svobodné demokraty (FDP) řekla, že sociální sítě hrají důležitou úlohu, mají ale za to, na rozdíl od AfD, že je nezbytné zasahovat proti občanské nenávisti, antisemitismu, diskriminaci a nenávistným komentářům. Je důležitá rovnováha mezi právním státem a svobodou. Je to záležitost k tomu povolaných úřadů, je to věc policie a soudů v právním státě Německa. Na sociálních sítích se takové negativní vyjádření pohybují velice rychle, velmi rychle se rozšiřují a také se na nich úporně zachovávají. Obrátila se však na politiky z SPD a CDU/CSU s tím, že požadavkům je sice zákon přiměřený, podle ní ale i nebezpečný, protože pokud stojí na povinnosti mazat komentáře a na pokutách, tak se odvrací od našich principů. Proto by měl být zákon odvolán a strana svobodných připraví nový návrh zákona a o tomto návrhu budeme ještě hodně diskutovat, dodala. To bude správné řešení k nalezení správné rovnováhy.

Alexander Hoffmann (CDU/CSU) ve své řeči uvedl, že všichni byli zajedno o tom, že jde o téma strašně těžká, na jedné straně stojí základní právo na svobodu názoru a na druhé straně stojí ostatní práva jako např. právo na ochranu osobnosti. Obrátil se na AfD, že s jejím návrhem dává najevo, že není zapotřebí žádná regulace, když se ale člověk podívá na internet, tak například zjistí, že někdo píše o nějaké veřejné osobě, zde citoval: „Proč se tato bestie neukamenuje? Ta má nulový charakter. Pro peníze a moc se z nouze sama prodá. Nemůže někdo toho starého střelit do hlavy?“. Jsou také případy, kdy patnáctiletá dívka byla znásilněná na party a video bylo následně zveřejněno na sítích a následně se rozšířilo po celém světě, dívka se z toho nikdy nevzpamatovala, propadla drogám a přišla později o život. Dalším případem je dívka, která se stala obětí kyber šikany, totiž nechala se přesvědčit, aby cizímu muži poslala fotografii, kde je nahá, tyto pak byly vystaveny na sítích a byla následně vydírána. I ona si později již závislá na drogách vzala život. A to jsou přesně odpovědi na vaše postoje. Je nezbytné, aby bylo známo, že to, co je zveřejněné, nějaké vyjádření, obrázek má dopady mnohdy obrovské dimenze, než jaké je vyjadřování v nějakém dialogu.

Dalším bodem rozprav v Bundestagu bylo první projednávání návrhu zákona předloženého levicí Die Linke týkající se zákazu masového propouštění z profitujících firem a k posílení práva zasahování zaměstnanců při strategických rozhodováních v podnicích.

Dietmar Bartsch (Die Linke) se k jejich návrhu zákona vyjádřil následovně: pro tento návrh jsou aktuálně důvody, je zcela očividné, že koncerny nepotřebují žádnou jednání schopnou vládu. To, co se děje těsně před Vánoci je nepochopitelné. Po pohromě s leteckou společností Air Berlin, která měla nedozírné následky pro mnoho zaměstnanců a následují problémy týkající se Siemensu při tzv. restrukturalizaci. Obnáší to odbourávání pracovních míst a zavírání provozů, což se celosvětově dotkne 7000 pracovníků. Skandální ovšem současně je to, že akcionářům firmy Siemens se budou zvyšovat dividendy. Jedni tedy obdrží k Vánocům dividendy, jiní existenční strach. Je to bezohledné a nezodpovědné. Obrat ve firmě Siemens vzrostl ze 79 miliard euro na 83 miliard. Zisk v roce 2017 vzrostl na 7,2 miliard euro, po 5,5 miliardách euro v minulém roce. Bartsch ve své řeči citoval šéfa Siemensu Joe Kaesera, který řekl: „přál bych si, aby zaměstnanci v dobách, kdy podnik hospodaří se zisky, se toho také účastnili“. Bartsch, ale dodává, že to je snad špatný vtip. Je nehorázné, co se děje. Co při tom zmůže politika? Doplnil, že Siemens má značné zisky i díky veřejným zakázkám a vláda před touto firmou jen roluje červené koberce a rovněž je součástí každé hospodářské delegace. Obrátil se na kancléřku Merkelovou, aby až zase bude sedět v letadle se šéfem Siemensu mu připomněla, že v minulých 20 letech Siemens obdržel 1,5 miliard dotací ze státního rozpočtu na zakázky, například v Görlitzi. Také ve firmě Bombardier jsou zaměstnanci pod tlakem a hrozí tam propouštění, včetně obecné deindustrializace v těchto regionech.

Carsten Linnemann (CDU/CSU) uvedl, že je nutné vzít v potaz digitalizaci, zánik míst a také probíhá řada změn v oboru konstrukce zařízení, ve strojírenství až k oboru elektro. Celé obchodní modely jsou zpochybňovány a podniky se musí rozhodovat, jaké budou jejich obchodní modely v budoucnosti. Jde o podnikatelsko-provozovatelská rozhodnutí, při kterých nemá politika co dělat. Nemá se do nich míchat. To vy tady, ale děláte. Již i ta debata zde v Bundestagu není dobrou vizitkou pro investování v Německu. Středně velké podniky a energeticky náročné obory jsou stále více odepisovány, než kolik je do nich investováno. Ve skutečnosti je váš návrh zákona dobrý pro to, že trpět budou zaměstnanci a nikoliv koncerny, protože ty se přestěhují do zahraničí. Je samozřejmé, že hospodářství má také společenskou odpovědnost, to ano. Linnemann dále uvádí, co je kritiky hodné je to, že se zaměstnanci teprve po několika týdnech dozvědí z médií, jak to bude s jejich budoucností.

Bernd Rützel (SPD): doplnil, že nejde jen o katastrofu pro jednotlivé postižené zaměstnance, ale pro celé hospodářství. Tak obrovská firma by měla být schopná její dobře vyškolené a kvalifikované zaměstnance ve svém podniku přeškolovat a využívat je poté v nových oborech, které mají budoucnost. Rützel věří, že o návrhu zákona se bude ještě hodně debatovat. Steffen Kotré z AfD doplnil, že celá léta byla budována byrokracie, která představuje státní dirigování, které má mnohdy za následek snižování schopností inovací v německém hospodářství a i v oblasti systému daní by se dalo učinit mnohem více. Škodlivý obrat ve výrobě energií také učinil své a připravil národní hospodářství o miliardy eur. Je také očividné, že při všech těch klimadiskuzích nejsou vědecky zohledňovány a přezkoumávány vlivy na hospodářství. Tady je zakopán pes. Ve své řeči ještě zmínil, že sice nechce dělat nějaký závěr v případě firmy Siemens, ale dříve se jednalo o prosperující oblast v elektrárenství a proč tomu tak dnes není, se dotázal, kvůli škodlivému obratu ve výrobě energií. Jde o direktivní zásahy státu, které vedly k tomu, že existuje riziko masového propouštění.

Dalším bodem jednání je na žádost AfD debata o levicově extremistických násilných činech proti činnosti demokratických stran.
AfD na středečním jednání 13. 12 v této věci zastupovala poslankyně Beatrix von Storchová a vyjmenovala politiky, kteří podporují násilí ze strany levice. Poslanci různých parlamentních stran vyčítají AfD, že má velmi různá meřítka pro posuzování extremistického násilí. Zatímco zástupkyně SPD Sonja Steffen předhazovala AfD, že rozlišuje lidi podle“ vyznání a původu“, a tím také zpochybnila demokratičnost AfD a expert CDU/CSU poukázal na to, že v roce 2006 provedené trestné činy extremistů jsou provedené z většiny ze strany extremistické pravice. Von Storchová to vše považuje od politiků za systematické zlehčování tohoto násilí prostřednictvím médií. Jiná věc je to, že toto násilí je přecházeno, nýbrž je také podporováno a to díky členům Bundestagu a vlády. Důvodem k debatě byly také demonstrace, které proběhly v souvislosti se stranickým sjezdem AfD, který se uskutečnil počátkem prosince v Hannoveru a při kterých byla poslanci za AfD Kay Gottschalkovi extremistickými levičáři zlomena ruka. Von Storchová na závěr uvedla, že taková demonstrace je nedůstojným divadlem.

Dalším středečním bodem jednání byla žádost prezentovaná Alexandrem Gaulandem, představitelem AfD, který k ní uvedl, že strana žádá zavedení plné kontroly hranic včetně tzv. zelené hranice za účelem odmítání lidí při neoprávněném překročení hranic. Gauland v Bundestagu řekl: „ano, lidé mohou být ilegální“, což bylo doprovázeno silným bučením mnohých poslanců. AfD argumentuje tím, že všichni imigranti, kteří hledají ochranu a přicházejí ilegálně z třetích zemí, které jsou ustanoveny jako bezpečné státy, tak to je v rozporu s § 18 azylového zákona. Podle Dublinského nařízení II je za azylové řízení odpovědná země prvního pobytu imigranta. Podle něj ani Ženevská konvence nezavazuje Německo k přijímání uprchlíků z bezpečných států, jeden z poslanců ale dodal, že AfD však nezmiňuje, že § 18 má ještě další část a tou je to, že evropské právo stojí nad německým právem a z toho důvodu je také celá záležitost komplexnější. Gauland řekl, že je zcela protichůdné mít otevřené hranice a sociální stát.

Odpůrci však upozorňují, že je nezbytné upozornit na otázku nákladů za takto pojatou ochranu hranic, realizaci hraničních kontrol, prostoje na hraničních přechodech, které bude mít finanční důsledky pro firmy, nemluvě o nedostatku personálu. Otevřená by byla i otázka, co by se dělo v případě násilných pokusů přechodu hranic, zda by se střílelo? Na tyto problémy upozornil poslanec a expert na vnitřní otázky z CDU Armin Schuster, zajímavé na něm je, že je kritikem uprchlické politiky kancléřky Merkelové.

Posledním, avšak v současnosti významným bodem jednání v Bundestagu byla otázka fiskálně-politické odpovědnosti států eurozóny pro stabilitu a růst v Evropě, který byl projednáván na žádost FDP. Nejzajímavější byl postoj AfD prezentovaný Peterem Bohringerem. Řekl, že mimo jiné, v souvislosti se žádostí FDP frakce o fiskálně politickou odpovědnost je nutno říci, že je dobrý požadavek mít především národní odpovědnost, tedy mít odpovědnost ve vlastních rukách, protože to, co žádá Macron tj. společný státní rozpočet Spojených států evropských, tak to AfD kategoricky odmítá, a to nejen z důvodu, že to není v souladu s článkem 110 německé ústavy (Grundgesetz) a je to také protiprávní podle výroku Ústavního soudu. Také proto, že se to týká ekonomie, tak AfD stojí za Ludwigem Erhardem. Přívrženci EU ve formě EU superstátu, a kterých je v tomto domě více než dost (v Bundestagu), nebo jak ve svém proslovu na sjezdu strany ukázal předseda Martin Schulz. On vážně požaduje Spojené státy evropské a tím degradaci Německa k nesuverénní správní jednotce, a to nejpozději do roku 2025. Do řeči mu skočil poslanec SPD Johannes Kahrs: „Jaký nesmysl! Nerozuměli jste tomu! Neposlouchali jste!“. Souběžně byl slyšet pokřik z AFD: „Rozuměli jsme tomu dost dobře“. Poslanec Boehring pokračoval tím, že dokud Evropská centrální banka a Spolková (centrální) banka budou realizovat TARGET2, trvalou Bail-out politiku a toto vydávat za peněžní politiku s částkou více než 1 bilión euro ročně, tak do té doby nelze provádět fiskální politiku. Bohužel podle něj návrh FDP, přes pár dobrých částí v textu, představuje obvyklé Keynesiánské myšlenky. Boehringer cituje z navrženého textu: „požaduje optimální využívání EU rozpočtu k posílení konvergence k vytvoření nových impulsů růstu a ESM (Evropský stabilizační mechanismus) ke zvládnutí krizí“. Tak toto přání bylo vysloveno již v roce 1997, dodal ve své řeči Boehringer. Také první dohoda o stabilizaci eura byla formulována v tomto duchu a ta je permanentně od roku 2005 porušována, stokrát!, ačkoliv je stále formálně v platnosti a zde v Bundestagu je stále udržována „fikce“ o jejích kontrolách a sankcích. Boehringer dále uvedl, že neexistuje žádná smysluplná politika záchrany eura a to je již od začátku špatně konstruováno. A jen tak mimochodem (dodal poslanec), Einstein jednou řekl: „bláznovství se dá definovat tak, že se dělá stále totéž a přitom se očekávají jiné výsledky“. Také víra v růst nemůže fungovat ve špatném systému. Žijeme v dobách kompletně dysfunkčních peněžních toků a trhů s dluhopisy. Tzn. „ještě více záchrany eura prostřednictvím více dluhů neexistujících peněz“, které EZB produkuje, což má za následek pouze chybné alokace kapitálu a iluze o růstu. Není však žádný reálný růst. Ministr financí EU, který je také nově požadován, tak to bude zcela ilegální. EU není žádný stát a podle názoru německého Ústavního soudu ani být nemůže, bez předchozího referenda.
Z SPD mu do řeči skočil poslanec Johannes Kahrs se slovy: „to je pravicově radikální nesmysl“.

Boehringer pokračoval, že součástí suverenity je to, že i nadále bude v Bundestagu rozhodováno o příjmech a výdajích. Ještě jednou zopakoval:

„... degradace Německa na správní jednotku suverénních Spojených států evropských by byla prosaditelná jen prostřednictvím souhlasu většiny německého národa a všechny současné myšlenky o superstátu a o euru jsou protiprávní a protidemokratické. Z tohoto domu (Bundestag) neměl nikdy vzejít návrh tímto směrem“.

Podle AfD je nutné společné financování dluhů odmítnout, avšak realita vypadá jinak, protože Euro-bondy dávno máme, dodal, že už nemá ve stanoveném čase čas to vysvětlovat.

Na úplný závěr uvedl: „posloucháme stále řeči o stabilizaci, pořád to samé“. AfD nechce, aby zůstalo jen u řečí.

Poslankyně z SPD Bettina Hagedornoná to komentovala slovy: „oni nemají pět pohromadě!“.


Co se ještě psalo


http://www.epochtimes.de/politik/deutschland/afd-fraktion-fordert-anerkennung-jerusalems-als-hauptstadt-israels-a2295247.html

Článek zveřejněný v Epochtimes čerpá ze zpravodajského magazinu Focus a dne 15. 12. uvedl, že frakce AfD požaduje uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele – izraelský velvyslanec Jeremy Issacharoff je rozčarován Merkelovou. AfD vyzvala vládu, aby uznala Jeruzalém za hlavní město Izraele (pozn. toto bylo také součástí jednání v Bundestagu). Podle AfD postoj vlády bude brzdit uznání mírového procesu. Izrael je fakticky od roku 1949 vládcem nad západní částí a od roku 1967 i východní částí města. Německo by mělo akceptovat rozhodnutí jiných suverénních států. V Berlíně byly nedávno na ulici páleny izraelské vlajky. Merkelová by měla rozhodnutí Izraele uznat. Izraelský velvyslanec kritizoval její postoj i za to, že nesdílí stejný postoj jako americký prezident Trump. Velvyslanec uvedl, že po uznání Jeruzaléma hlavním městem bude mírové vyrovnání s Palestinci možné. Také rozšiřování sídlišť v oblasti Západního Jordánu je ze strany Evropy zveličováno, a čím větší tlak je činěn proti Izraeli, tím se více drží zpátky a to je zcela kontraproduktivní. V současné době žije v oblasti Západního Jordánska 600 tisíc obyvatel, v 90. letech to bylo jen 100 tisíc. Velvyslanec ještě uvedl, že tato sídliště nebyla žádnou brzdou ani mírovým smlouvám s Egyptem a Jordánskem.

http://www.mmnews.de/wirtschaft/39525-bargeld-kontrolle-eu-zieht-die-daumenschrauben-an
a http://eur-lex.europa.eu/legal-content/DE/TXT/HTML/?uri=CELEX:52016PC0825&from=EN


Příprava nové verze nařízení týkající se kontrol hotovosti na hranicích EU


Článek uvádí, že média o tom zatím mlčí, ale EU pod rouškou boje proti kriminalitě vydala nové nařízení, podle kterého mohou být při přechodu hranice EU zkonfiskovány hotové peníze i v hodnotě menší než 10 000 eur, než jak bylo dosud. Konkrétně může být zabavena hotovost a stačí pouze podezření na kriminální jednání při vývozu nebo dovozu do EU do nebo z třetích zemí. Dosud platilo, že peníze do 10 000 nemusely být deklarovány. Nyní to však může jít i pod tuto hranici. Kdo převáží více nebo kdo lže, tomu může celní správa vše odejmout. Teoreticky tak může být zcela svévolně zkonfiskováno i jen 1 000 eur.

Nově však nařízení definuje pojem hotovosti a to tak, že se budou za hotovost brát i zlaté šperky, stříbro nebo jiné cennosti jako diamanty nebo drahé hodinky. Vše co je nějak hodnotné se může počítat do této hranice.

Po mém nahlédnutí do návrhu nařízení (původní nařízení bylo přijato v roce 2005 jako tzv. nařízení proti praní peněz a financování terorismu pod číslem EG č. 1889/2005) bude tento návrh rozšířen nad rámec hotových peněz, a to také na přenosné cenné papíry na majitele, které umožňují vyplacení určité sumy peněz bez registrace nebo uvedeného jména. Dále se jedná o suroviny s vysoko likvidní hodnotou hodné úschovy (včetně zlata a stříbra, jak je zmíněno výše), nebo i o jiné hodnoty, které mohou být na trhu lehce směněny za hotové peníze. Jde také o karty, které obsahují nárok na určitou hodnotu, zpravidla jsou uloženy ve formě EC-karty z plastu. Každá osoba, která bude překračovat hranice se třetím státem a bude mít tyto hodnoty při sobě, na těle nebo v zavazadle, bude povinná takové hodnoty ohlásit příslušným úřadům členského státu, stejně jako účel převozu a způsob nabytí (pozn. mnozí si vzpomenou na tzv. celní prohlášení, které se muselo v době socialismu vyplňovat na hranicích ČR).

http://www.t-online.de/nachrichten/deutschland/bundestagswahl/id_82932006/afd-sorgt-im-bundestag-fuer-unerwarteten-effekt.html

Článek v T-online „AfD se v Bundestagu postarala o neočekávaný efekt“ uvádí, že příchodem strany AfD do Bundestagu se zlepšila disciplína, alespoň tak to vidí parlamentní víceprezident Thomas Oppermann. Tento SPD politik za tím vidí především obranný reflex ostatních stran. Ráno vždy společně nastoupí AfD a ostatní jsou také přítomni, nechtějí přenechat pole AfD. Na druhou stranu však dochází k velkým názorovým rozdílům. Na jedné straně stojí Unie CDU/CSU, SPD a Zelení, kteří chtějí prostřednictvím kompromisů přebírat odpovědnost za demokratický vývoj a na druhé straně stojí AfD a levice Die Linke, kdy se jedná o populistické strany na pravém a levém okraji, a které jsou ochotny přijímat odpovědnost jen v případě, pokud mohou v maximální míře prosadit své pozice.
Bohužel se k této druhé skupině nyní staví i svobodní z FDP.

Zdroj: Bundeskanzlerin Angela Merkel (CDU, M) geht während einer Sitzung im Deutschen Bundestag an der Fraktion der AfD vorbei. (Quelle: Wolfgang Kumm/dpa)

http://www.t-online.de/nachrichten/id_82935576/spd-und-union-starten-sondierungsgespraeche-am-7-januar.html

T-online také uvedlo, že startovní termín pro další jednání Unie o možné koalici, tentokrát se stranou SPD začnou 7. ledna 2018 a budou pokračovat až do 11. ledna. Tato jednání by měla proběhnout mnohem rychleji, než jak bylo u dojednávání případné Jamaika koalice. Již dne 12. ledna by měl být prezentován výsledek jednání. Mělo by se jednat celkem o 15 tématech, stěžejní jsou finance a daně, hospodářství, energie, rodina a také migrace/integrace. Následně by mělo být na sjezdu SPD, který se bude konat 21. ledna rozhodnuto, zda strana bude s textem dohody o koalici souhlasit. SPD považuje všechny varianty za možné, jedná se o pokračování tzv. dosavadní velké koalice, nebo o částečnou koalici, která se bude týkat jen některých zásadních bodů spolupráce a stejně tak je možné i tolerování menšinové vlády Unie – CDU/CSU.


Drbylink 

Články týkající se vzpomínkových dlažebních kostek a vandalismu extremistů je doplněním informací, které zazněly v Bundestagu v souvislosti s extremismem.

https://www.welt.de/politik/deutschland/article110873303/Stolpersteine-in-Greifswald-herausgerissen.html

článek uvádí, že v německém městě Greifswald byly těsně před výročím připomínajícím Křišťálovou noc (9. listopadu 1938) vytrhány všechny mosazné dlažební kostky na chodnících, které připomínají místní oběti nacismu. Policie vychází z toho, že jde o pravicové extremisty.

http://www.deutschlandfunkkultur.de/das-projekt-stolpersteine-es-waren-unsere-nachbarn.1124.de.html?dram:article_id=336916

Článek Susanne Trotzki popisuje historii nápadu a realizaci vsazování mosazných dlažebních kostek připomínají vyhnání a likvidaci židů, romů, politicky stíhané, homosexuály, svědky Jehovovy a oběti eutanázíí za doby národního socialismu. Stalo se již vícekrát, že byly kostky poničeny nebo v případě brandenburského města Zossen byly pomazány černou barvou.


Co ještě zaznělo k Siemensu a jeho investici v Libyi

Jak bylo zmíněno výše v textu resp., co zaznělo v Bundestagu (pozn. cituji znova slova poslance za SPD Karla-Heinze Brunnera: „v Libyii není žádná funkční státní síla a je tak umožňováno porušování lidských práv, existuje obchod s otroky, který je tam na denním pořádku a také slouží jako útočiště teroristům“ k nezbytnosti prodloužení operace SEA GUARDIAN, včetně informací o návrhu zákona levice Die Linke k zákazu masového propouštění z profitujících firem mě zaujaly následující informace, které vše dokreslují. Leze se jen ptát, zda jsou německá vláda a politici již zcela prolhaní, když jsou „s takovým státem“ uzavírány kontrakty, jako níže uvedený firmy Siemens.

https://de.sputniknews.com/politik/20171218318738952-saif-gaddafi-libyen-praesidentschaft/

Článek zveřejněný ve Sputniknews v němčině uvádí, že se Libye v současné době nachází v těžké krizi a je ovládána dvěma vládnoucími silami. Východní část země je pod kontrolou lidem zvoleného parlamentu, který sedí ve městě Tobruk, zatímco ve hlavním městě Tripolisu vládně Národní přechodná rada podporovaná OSN a EU. Úřady na východě působí nezávisle na Tripolisu a kooperují s národní armádou, která je pod vedením Chalify Haftara, a která dlouhodobě vede válku proti islamistům nacházejícím se v Libyi.

https://de.sputniknews.com/politik/20171211318647742-libyen-krise-russland-gaddafi-westen/

Podle jiné informace vydané také Sputniknews rozklad státu Libye způsobený USA, Francií a Velkou Británií má za následek hospodářskou, sociální a politickou katastrofu. Libye padla za oběť široce pojaté informační válce, kterou Západ a státy Zálivu rozpoutaly proti této zemi, jak v článku uvádí italský politolog v rozhovoru se Sputnikem. Tento považuje za možné další řešení návrat syna Gaddafiho Saifa al-Islama do politiky, který byl nedávno propuštěn z vězení.

Pozn. mě v té souvislosti už napadá jen výrok „třetí se směje“, tedy alespoň podle následující informace, která byla uveřejněna na:

https://deutsch.rt.com/newsticker/61978-siemens-erhalt-kraftwerksauftrag-uber-700/

Článek informuje o tom, že Siemens získá smlouvu na výstavbu dvou elektráren za 700 mil euro v Libyi ve městech Misurata a Tripolis s výkonem 650 a 690 Megawattů.

Zdroj: Quelle: www.globallookpress.com , Siemens erhält Kraftwerksauftrag über 700 Millionen Euro aus Libyen (Illustration), AddThis Sharing Buttons Share to Facebook350Share to TwitterShare to RedditShare to StumbleUponShare to Google+Share to TumblrShare to Vkontakte.

Pro zajímavost doplňuji informaci o tom, jak volila v podzimních volbách do Bundestagu některá města postižená propouštěním ve firmě Siemens – Erfurt, Lipsko, Görlitz a Berlín:

Pozn. že by měli dostat voliči z těchto měst za vyučenou, že si neváží pracovních míst? To je ale už jen v oblasti konspirace.
http://www.erfurt.de/ef/de/rathaus/wahlen/bund/jahre/126847.html
https://www.leipzig.de/buergerservice-und-verwaltung/wahlen-in-leipzig/bundestagswahlen/bundestagswahl-2017/wahlergebnis/

http://www.pi-news.net/2017/12/128-millionen-bild-finstere-weihnacht/

Peter Bartels, bývalý šéfredaktor německého deníku Bild píše o tom, jak je smutné být svědkem pádu toho úspěšného deníku. Tento ještě před 20 lety vydával téměř 5 miliónů výtisků denně. Konstatuje, že se toho naštěstí nedožil jeho zakladatel Axel Springer, protože se dnes před Vánoci 2017 denně prodá pouhých 1,28 miliónů výtisků. Bartels má za to, že hlavním důvodem jsou nekonečné tirády na Obamu, ponižující výmysly muslimo-Merkelové, ministra vnitra de Misérie (de Maizière), plátku šunky Altmaiera (CDU) a polévkové slepice Drehhofera (míněn Horst Seehofer z CSU). A to všechno i přes neuvěřitelné volební souboje, které se nyní odehrávaly, jako nikdy před tím. Bartels je všechny považuje za hrobaře tohoto deníku.

Podle zdroje: http://www.bildblog.de/auflage/, byl vývoj mezi lety 1998 a 2017 následující:

https://www.welt.de/vermischtes/article171799119/Nordrhein-Westfalen-Autohaus-empfiehlt-syrischem-Bewerber-Rueckkehr-in-Heimat.html

Článek zní, jako kdyby byl vydán na 1. apríla, o vtip však podle informace zveřejněné na Welt.de nejde. Firma, která prodává auta, obdržela dopis zájemce – syrského uprchlíka o nabízené výuční místo. Odpověď obsahující jeho zamítnutí ho doslova šokovala, neboť v ní stálo – doslova: „Chtěl bych Vám doporučit, abyste se vrátil do své země, válka byla ukončena a Vy tam budete velmi potřebný pro obnovu země“. K tomu došlo, ačkoliv jeho životopis byl perfektní a pomáhala mu při tom konzultantka z úřadu práce. Firma se musela nakonec omluvit s tím, že budou následovat personální konsekvence.

- - -

6 komentářů :

  1. Stejná pakáž jako u nás. U nás také vztekle útočí na SPD a pana Okamuru. Prostě kavárenská pakáž jak jinak je nazvat. Nejraději by se ke korytům nachali přikovat.
    Václav

    OdpovědětVymazat
  2. A mezi tim kulturni obohaceni vrazdi

    OdpovědětVymazat
  3. Velmi důležité informace. Soustřeďte se prosím také na Rakousko. Německo a Rakousko nás musí prioritně zajímat. Díky

    OdpovědětVymazat
  4. Je zajímavé, že samotným Němcům se nelíbí evropská armáda PESCO, i když se dá předpokládat, že by v ní měli hlavní slovo.
    Nejspíš bychom si měli ve střední Evropě vybudovat vlastní společnou obranu svého území. Potom můžeme s nějakým PESCO, třeba spolupracovat. Ale svěřit obranu vlastního území do rukou EU, která odmítá chránit území Schengenu před nelegálními přivandrovalci, nesmíme připustit. P.K.

    OdpovědětVymazat