Reklama

.

.

sobota 6. ledna 2018

Ilona Švihlíková hodnotí výsledek státního rozpočtu ČR. Proč hlavním problémem není přebytek rozpočtu, ale spíše nápadný nesoulad mezi plánem a realitou a neschopnost státu investovat a strategicky plánovat...

6.1. 2018   Argument,část článku
Ministerstvo financí zveřejnilo na svém webu výsledky hospodaření státu za rok 2017, který, i když ještě nemáme data za celý rok, bude z hlediska ekonomického růstu i vývoje na trhu práce, velmi úspěšný.Vývoj rozpočtu to potvrdil – státní rozpočet skončil malým schodkem, přesahujícím 6 mld. korun.

Pro jistotu uveďme, že jak příjmy, tak výdaje, se pohybují přes 1 270 miliard, tedy přes jeden bilion korun. S malou nadsázkou tak můžeme výsledek rozpočtu považovat de facto za vyrovnaný.

Pravicová opozice dlouhodobě kritizuje vládu za to, že i v době růstu, a dokonce i velmi vysokého růstu, není schopna držet rozpočtové přebytky. Je to (paradoxně?) argumentace à la Keynes, který rozpočtové saldo uchopil jako aktivní nástroj hospodářské politiky a vyvrátil bludy o tom, že je potřeba mít vždy rozpočet vyrovnaný. Empirická zkušenost nám nicméně ukazuje, že jen málo zemí je schopno v dobrých časech docilovat dlouhodobějších přebytků, spíše jsou deficity menší, nebo je rozpočet, tak jako u nás, víceméně vyrovnaný. Vzhledem ke stavu celkové soustavy veřejných financí u nás a také tomu – jak bylo správně uvedeno i na tiskové konferenci MF – že je ČR schopná obsluhovat svůj dluh velmi dobře a mohla se těšit jako jedna z mála zemí i ze záporných výnosů – nepovažuji tuto skutečnost za primární problém. Saldo rozpočtu by nemělo být dominantním cílem hospodářské politiky – jak to dopadá, když se tak stane, už víme. Zkušenost politiky kalouskovských škrtů, které vedly k druhé recesi, je v tomto ohledu dostatečně poučný (a politicky odstrašující).

Osobně mě – při hrubém pohledu, bez detailnějšího rozboru na plnění jednotlivých kategorií daní atd. – trápí spíše, že a) plánovaný schodek se dlouhodobě a masivně rozchází s realitou b) stát není schopen uskutečňovat naplánované kapitálové (investiční) výdaje.

Podíváme-li se na vysvětlení toho, že rozpočet skončil (opět) podstatně lépe, než bylo v návrhu rozpracováno, pak najdeme příčiny na obou stranách. Příjmy byly vyšší – to i ministryně financí v tiskové konferenci vysvětlovala, protože správně odhadla, že to bezesporu padne jako otázka. Příjmy byly vyšší jak kvůli hospodářskému růstu, který překonal očekávání, tak i, jak tvrdí paní ministryně, kvůli lepšímu výběru daní. Na straně výdajů se snižovaly náklady na obsluhu dluhu (to je právě ten pozitivní vývoj výnosů z dluhopisů), ale bohužel neplnění kapitálových výdajů. (viz také rozhovor s Martinem Fassmannem zde).

Nerozebírala bych odlišnost plánu a výsledku, kdyby rozdíl byl malý a kdyby se jednalo o jednoroční výkyv. Ale podíváme-li se do minulých období, vidíme, že se jedná o jev dlouhodobý a rozdíl značný. Vždyť na minulý rok byl plánován deficit 60 mld., ergo rozdíl mezi skutečností a plánem je přes 50 mld. korun! Někdo jistě může namítat, že se jedná o rozdíl v pozitivním slova smyslu – deficit skončil lépe, než se čekalo. Taková odpověď ale nemůže uspokojit. Jednak nám ukazuje, že je něco špatně v plánování rozpočtu – odborně, či politicky (naplánuju větší deficit, ergo např. podseknu v odhadu příjmy, abych pak vypadal dobře?), jednak je pak potřeba podrobné analýzy, která ukáže, jako v tomto případě, na nedostatečné využití naplánovaných zdrojů na investice.

Zatímco procentní plnění v příjmech celkem bylo přes 102 %, pak u výdajů celkem to bylo 98 %, přičemž už v prvním odstavci MF konstatuje, že se nedočerpalo 22,2 mld. Téma investic zaznívá nejen pravidelně z úst prezidenta, ale bylo také zmiňováno při rozpravě v Poslanecké sněmovně.

Nejde ale jen o EU, jak se často uvádí. Spoléhat se dlouhodobě na zdroje z EU není dobrá politika, nemluvě o tom, že odlivy zisků od nás vysoce převyšují vše, co od EU dostaneme (a což západní země EU čím dál častěji chtějí používat jako bič na „neposlušné“ země, kam patří především Polsko a Maďarsko).(pokračování zde)

12 komentářů :

  1. Pryč z EU!!!
    Žádné odvody žádné dotace, žádné vyvádění zisků.
    Uděláme si v zemi pořádek a pak se uvidí, jaký bude rozpočet.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 21:43 Souhlas moje řeč.

      Vymazat
    2. Je to nesmysl, naše země už patří zahraničnímu kapitálu, takže vyvádění zisku se nikdy nevyhneme, na tom vystoupení ze zločinecké EU nic nezmění.

      Vymazat
    3. 21:43 Obávám se, že vyvádění zisků nesouvisí s EU, ale s vlastněním podniků cizinci. Zisk je u nás zdaněn a pak si s ním vlastník může dělat, co libo. Jiná věc je, v jaké výši je díky různým pobídkám zdaněn a jestli vůbec.

      Vymazat
    4. 3:32,3:40 100% souhlas. V.J.Horák

      Vymazat
    5. zisk sa zdaňuje u vás? - i to mi je novina

      Vymazat
    6. Anonymní7. ledna 2018 3:40
      Nemusíte mít obavy. Je v pravomoci států, zákonným způsobem upravit, jaká část zisku firem, musí být reinvestována v zemi, kde byl ten zisk vytvořen. Mnoho států tyto zákonné úpravy má. P.K.

      Vymazat
  2. Zmíněný (říjnový)rozhovor s Martinem Fassmannem vřele doporučuji.

    OdpovědětVymazat
  3. Jiří Jírovec7. ledna 2018 0:46

    Paní Švihlíková,

    plánovat schodek rozpočtu je přece čistě politická záležitost, která dává možnost uspokojovat různé sliby na výdajové stránce. Nižší výsledný schodek je méně napadnutelný než překročení plánovaného vyrovnaného rozpočtu.

    Pokud jde o investice, tedy jejich nízkou úroveň, jde o to, že šmejdi v parlamentu i nižších zastupitelských orgánech ( a že jich tam nesedí málo) nejsou ochotni příjmout zákony, které by umožnily zrychlení přípravy staveb.

    Je známé, že jedna farmářka brzdila stavbu dálničního okruhu kolem Hradce nějakých 18 let!!! Existují případy, kdy si spekulanti rozparcelují půdu, aby ji pak draze prodávali státu. Jsou-li dvě varianty silničního obchvatu, pak lze předpokládat, že mezi sebou vedou boj dvě skupiny šmejdů, podle toho, kde půdu vlastní. Media psala o jednom krátkém úseku dálnice, který má 1000 majitelů se kterými se musí investor vypořádat, aby mohl získat stavební povolení.

    Připočtěte k tomu organizace jako Děti země, které soudně napadají kde co. Pro ně to je způsob obživy, ne snaha něco chránit.

    Vaše ekonomické rozbory mohou být správné, ale jsou k ničemu, protože se vyhýbají tomu, aby označily pravé, tedy politické příčiny současného stavu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiří Jírovec7. ledna 2018 0:46
      Pane Jírovče, je mnoho špatného, co se toleruje a naopak mnoho dobrého, co se kriminalizuje. Vládní úředníci pouze slepě vykonávají svoji práci, ale občané by v tom měli rozlišovat a slepě nepřijímat jejich argumentaci.
      Podle mého názoru, při výkupu půdy pro celostátně prospěšné stavby, by se mělo tvrdě rozlišovat mezi spekulanty a letitými (někdy i po generace) držiteli půdy. Vládní úředníci je často zahrnují do jedné kategorie „potížisté“, ale pouze tím zakrývají svoji neprofesionalitu, anebo napojení na spekulanty.
      Pokud vím, tak zemědělská podnikatelka paní Havránková, pouze chtěla za jí odebranou půdu, nějakou jinou, nikoliv peníze. Vlády to nebyly schopné akceptovat. To je skandální.
      Stejně tak je skandální, že dosud není zákon, který by spekulantům odebrat možnosti blokovat tyto stavby. Spekulant je ten, který předmětný pozemek nakoupí kolem data a později, kdy bylo rozhodnuto, že zde bude realizována celostátně prospěšná stavba. Jistě to lze právnicky precizovat. P.K.

      Vymazat
  4. Jsou to ale na MF kouzelníci,hlavně na blbosti lidí si postavit svatozář.
    Paní Švihlíková.
    Proč se navíc prodalo státních dluhopisů,přes 130mld.
    Jestli stouplo HDP o dvě procenta,tak by to mělo činit pro stát navíc přes 70mld.Jestli neprostavím,neinvestuji tak jako v roce 2016 přes 45mld.tak se to musí objevit v kladných číslech hospodaření státu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 9:39

      Než začnete, podobně jako Kalousek a další mluvící hlavy v televizi, mluvit o "kladných číslech", poslechněte si Martina Fassmanna (odkaz je v článku nahoře).

      Vymazat