Pokud vyhraje Zeman, bude to pro Brusel a Berlín signál, že náš národ se nepodvolí západnímu vyděračskému nátlaku ne jen ohledně přerozdělování migrantů. Nechci za prezidenta žádného euroháchu a proto volím Miloše Zemana

Adam Mikulášek

13.1. RukojmíPokud jde o Drahoše, tak jeho případná výhra by znamenala shrbení páteře před vyděrači z EU, podobně, jako jsme se za Háchy hrbili před nacistickým Německem. Drahoš má s Háchou mimo jiné také společnou absenci předchozích politických zkušeností. Rovněž ten důraz na „nekonfrontačního“ prezidenta mi připomíná volbu právě Emila Háchy, tehdy také politická vrchnost potřebovala na Hradě nějaké to „želé“, které by nikoho příliš nedráždilo, hlavně pak naše západní sousedy. 

Vědomě odmítám je nazývat „uprchlíky“, neboť většina jich žádní skuteční uprchlíci nejsou, dokonce ani ekonomičtí migranti ochotní pracovat, jde o migranty za německými sociálními dávkami. Skuteční uprchlíci by se tak agresivně nedomáhali vstupu do Německa, příp. do jiných zemí se štědrým sociálním systémem, viz kauza nespokojených křesťanských tzv. uprchlíků z Iráku (přemalovaný kravín…), ale byli by rádi za jakoukoli bezpečnou zemi s trochu kloudnou ekonomikou. Nebo vzpomeňme na agresivní snahu migrantů se dostat z Francie do Británie…, přitom spousta našinců by brala francouzské platy či důchody všemi deseti. Ovšem dávkovým migrantům to nestačí, proč by brali prst, když mohou celou ruku?

A prohra Zemana by do zahraničí sdělovala, že tuhle hrozbu většina národa začíná podceňovat, že raději řeší, jaký má prezident názor na poplatky v nemocnici, o nichž stejně rozhoduje úplně někdo jiný…, případně, zda bude prezident „levicový“ nebo „pravicový“…, nebo zda to bude prezident, který „odstraní bezpečnostní rámy na Hradě“, jako by betonové zátarasy na nedávných pražských vánočních trzích nebyly mnohem důležitějším svědectvím faktu, že bezpečnostní situace se zhoršila, a že i ty kontroly na Hradě tudíž mají logiku.

A pokud jde o Drahoše, tak jeho případná výhra by znamenala shrbení páteře před vyděrači z EU, podobně, jako jsme se za Háchy hrbili před nacistickým Německem. Drahoš má s Háchou mimo jiné také společnou absenci předchozích politických zkušeností. Rovněž ten důraz na „nekonfrontačního“ prezidenta mi připomíná volbu právě Emila Háchy, tehdy také politická vrchnost potřebovala na Hradě nějaké to „želé“, které by nikoho příliš nedráždilo, hlavně pak naše západní sousedy. Dnes by se „korektně“ řeklo � musí nás „dobře reprezentovat v zahraničí“, tedy jít na ruku lidem typu Juncker a Merkelová, pokud razí jinou zahraniční politiku, tak nás podle eurohujerů „táhne na východ“, jako by nás na ten východ netáhla spíš EU a Německo, viz nástup cenzury internetu (inspirace Čínou…), případně povýšení multikulturalizmu na „státní ideologii“, což je zase velmi podobné, jako když v Rusku na „státní ideologii“ povýší národovecko-pravoslavný konzervatizmus.

V obou případech jsou vyznavači opačného světonázoru považováni za „nepřátele“, příp. za „hrozbu“, v Německu národovci, v Rusku zase multikulturalisté a prosazovatelé různých těch práv všelikých menšin. Naopak Zeman po žádné cenzuře nevolá, aspoň jsem si toho za těch pět let jeho prezidentování naprosto nevšiml.

Naopak, ten hon na tzv. „agenty Kremlu“ mi silně připomíná právě ruský strach z „cizích agentů“ všude možně. Jestli nás teda někdo „táhne na východ“, pak to není Zeman, dokonce ani skuteční fanoušci Vladimira Putina, ale naopak lidé, kteří chtějí cenzurovat, vytvářet seznamy těch či oněch nepohodlných osob a médií, zavírat do vězení za kritiku islámu či za vtipy na nějakou etnickou, náboženskou či sexuální menšinu, atd., atd. Dělání „nepřítele“ z Ruska, zatímco Saudové, kteří kamenují a sekají ruce, jsou naši „spojenci“, jimž dodáváme zbraně na vraždění jemenských civilistů…, dle mého slouží jen k odvedení pozornosti lidí od skutečného posunu celé Evropské unie, pokud jde o svobodu a demokracii, velmi citelně „na východ“.

Přeji pro 2. Kolo prezidentské volby všem voličům, ať už se rozhodnou pro Zemana či Drahoše (kteří s velkou pravděpodobností dnes postoupí), silnou dávku zdravého selského rozumu a schopnosti nenechat se ošálit různými uměle vyvolanými pseudoproblémy, které jen mají odvádět pozornost od problémů opravdových.

Současná situace mi silně připomíná období před pádem Římské říše, kdy se různí mocichtiví ctižádostivci byli ochotni proti jiným takovým spojit i s největšími germánskými nepřáteli Říma, aby získali vládu nad stále se zmenšující a do chaosu upadající říší. Dnes také národ netáhne za jeden provaz a místo skutečných hrozeb se handrkujeme o podružnosti, a to samozřejmě na úkor naší vlastní země, národa, hodnot (jestli ještě nějaké vůbec máme…) a našeho způsobu života.

Doporučuji zhlédnout:

Vzestup a pád Říma – Manipulátor