Reklama

.

.

neděle 28. ledna 2018

Ukrajina 2013 – 2014: Krvavá cesta k referendům (5. díl)

Mojmír Babáček
28.1.2018  Outsidermedia
Boje zesilují
V pátek 2. 5. 2014 brzy ráno zahájila ukrajinská armáda útok na Slavjansk. Podle ministra vnitra prozatímní ukrajinské vlády bylo cílem operace osvobození pozorovatelů OBSE. Armáda postoupila přes několik kontrolních stanovišť k okraji města. Obránci na ně spustili palbu, při které použili i granátometů a ručních protiletadlových zbraní. 


Sestřelili s nimi dva vrtulníky ukrajinské armády. Jeden pilot zemřel, druhý byl zraněn. Posádky vrtulníky opustily před zahájením palby. Vůdce slavjanských vzbouřenců Vjačeslav Ponomarjov oznámil že několik jeho mužů padlo. Podle zveřejněných zpráv ukrajinské jednotky neMojmír Babáček pronikly do centra města a večer byli zabiti dva ukrajinští vojáci při protiútoku obránců města na kontrolní stanoviště před městem.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov řekl, že útok ve Slavjansku definitivně pohřbil ženevskou dohodu o mírovém řešení ukrajinské krize. Ruský premiér Dmitrij Medveděv se obrátil na ukrajinskou vládu se žádostí, aby „přestala vraždit vlastní občany“. Odpoledne Rusko vyzvalo k uspořádání mimořádné schůze Rady bezpečnosti OSN. K té sice došlo, ale západní státy odmítly o útoku ukrajinské armády na Slavjansk jednat. Ze situace ve Slavjansku vinily Rusko.

V Oděse zorganizovali příznivci fotbalových klubů Černomorec Oděsa a Metalist Charkov před vzájemným zápasem společný pochod s ukrajinskými vlajkami, který, když fanouškové začali zpívat ukrajinskou hymnu, napadli proruští demonstranti s baseballovými pálkami. Při střetech, do kterých se zapojily tisíce lidí, došlo i ke střelbě. Tři lidé byli zabiti a 15 lidí zraněno. Podle jednoho zraněného stříleli proruští demonstranti a proukrajinští demonstranti potom vyrazili k jejich štábu v budově odborů a zaútočili na ni zápalnými lahvemi. Došlo k požáru, při kterém přišlo o život přes 40 lidí. Hasiči přijeli pozdě. (ZDE a ZDE)

Upalování lidí v oděském Domě odborů  - 2.5.2014  Viníci dodnes nestanuli před soudem.

Večer se před budovou oděsské policie shromáždilo asi 200 lidí, hrozilo útokem na policejní budovu a žádali propuštění zadržených a demisi oděsského gubernátora. (ZDE, ZDE a ZDE) .

V sobotu 3. 5. 2014 psala ukrajinská agentura TSN, že mezi oběťmi požáru bylo 15 ruských občanů a 5 občanů 100 km vzdálené Podněsterské republiky, která už řadu let usiluje o nezávislost na Moldávii. Z vyvolání násilností v Oděse se navzájem obviňovaly ruská a ukrajinská vláda.

Z bojů o Kramatorsk - 2014
Brzy ráno zaútočila ukrajinská armáda na Kramatorsk a ovládla televizní věž. Armáda také ovládla kontrolní stanoviště na přístupech k městu a město obklíčila. Odpoledne obsadila správní objekty včetně centrály tajné služby. Ulicemi města projížděly obrněné transportéry. Ve městě ale pokračovaly pouliční boje a vzbouřenci ještě ovládali hlavní náměstí. Podle ruské televize došlo k obětem na životech.

I ve Slavjansku pokračovaly boje. O postupu ukrajinské armády svědčil fakt, že tam bylo obnoveno vysílání ukrajinských televizních kanálů. Pozorovatelé z mise OBSE byli propuštěni. Na jednom z kontrolních postů před městem si je převzal generální tajemník Rady Evropy, Thorbjorn Jagland, a byli odvezeni do Doněcku, odkud měli pokračovat do Berlína. Protichůdné zprávy přicházely z obce Andrijivka, asi 10 km od Slavjansku. Podle vzbouřenců byla obec přepadena aktivisty z Pravého sektoru, kteří zastřelili 10 lidí a 40 jich zranili. Podle velitele ukrajinské Národní gardy vzbouřenci krytí živým štítem sestaveným z místních dětí zastřelili dva ukrajinské vojáky a 12 jich zranili.

Blockpost na východě Ukrajiny - 2014
V Luhanské oblasti vyhlásili vzbouřenci, ústy lidového gubernátora, Valerije Bolotova, mobilizaci mužského obyvatelstva a zákaz nočního vycházení. Bolotov zveřejnil výzvu, aby byl v každém městě zřízen vojenský štáb, který bude ve styku s „centrálním štábem jihovýchodní armády“, aby byla v každé obci vytvořena domobrana a aby příslušníci ukrajinské armády, kteří nebyli obyvateli luhanské oblasti, oblast do večera opustili. Ostatní se měli dostavit do sídla jihovýchodní armády a složit tam přísahu věrnosti luhanskému lidu a nebo být pohnáni před stanný soud. (ZDE)

Ruská média obvinila NATO, že na Ukrajinu vyslala žoldnéře z Polska, Lotyšska, Litvy a Estonska, kteří působí u ukrajinské armády jako polní velitelé a poradci. Ukrajinské ministerstvo vnitra obvinila, že jim vyrábí ukrajinské pasy. John Kerry zatelefonoval Sergeji Lavrovovi a dohodli se na rozšíření vlivu OBSE na události na Ukrajině. Kerry vyzval Rusko, aby přestalo podporovat ukrajinské povstalce. (ZDE a ZDE)

Opolčenec na stráži barikády v Doněcka
Představitelé ruského parlamentu hodnotili akce ukrajinské armády jako válečný zločin, za který by měli být členové ukrajinské prozatímní vlády pohnáni před mezinárodní soud.

V neděli 4. 5. 2014 v noci přistály dvě helikoptéry u televizního vysílače u Konstantynivky poblíž Doněcka. Vyskákali z ní vojáci, kteří zaútočili na vysílač a došlo k přestřelce, do které se zapojily i tanky a obrněné transportéry. Vysílač byl, podle Avakova, dobyt. Slavjansk i Kramatorsk byly nadále obklíčeny ukrajinskou armádou, ve městech ale ukrajinští vojáci nebyli.

V Doněcku obsadili vzbouřenci vyprázdněnou budovu ukrajinské tajné služby SBU a sídlo podnikatelské organizace Průmyslový svaz Donbasu, jejímž výkonným ředitelem byl Serhij Tahuta, oligarcha, kterého prozatímní ukrajinská vláda jmenovala do funkce gubernátora Doněcké oblasti. Z okna budovy byla vyvěšena vlajka Doněcké lidové republiky.

V Luhansku došlo v noci ke střelbě, při útoku povstalců na vojenskou jednotku a sídlo vojenské správy. Dva vojáci byli zraněni. K přestřelkám došlo i u kasáren vojáků ukrajinského ministerstva vnitra a pohraničníků. Na příjezdech k městu povstalci zřídili kontrolní stanoviště.

V Oděse demonstrovalo asi 2000 lidí, kteří skandovali heslo „Oděsa je ruské město“ a asi 200 lidí žádalo před sídlem městské policie propuštění 172 lidí, kteří byli v pátek zadrženi.

Na sociálních sítích se objevila zpráva, že budovu odborů v Oděse, kde sídlil štáb proruských aktivistů, zapálili příslušníci Pravého sektoru i se jmény a adresami útočníků. Autory zpráv byli proruští aktivisté. Na policejní stanici, kde byli zadržováni účastníci pátečních nepokojů, zaútočil odpoledne asi dvoutisícový dav proruských demonstrantů a dosáhl jejich propuštění. (ZDE)

Rusko vyslalo velké vojenské posily na Krym, který leží nedaleko od Oděsy. Podle ukrajinské státní agentury Ukrinform neměla sobotní ruská vojenská aktivita na Krymu obdoby od druhé světové války .

Ruská média psala, že Kramatorsk, včetně tamního letiště, Slavjansk, Andrijivka a Konstantynivka jsou znovu pod kontrolou vzbouřenců a na severu Doněcké oblasti byl zastaven postup ukrajinské armády. V pondělí psaly noviny o tom, že například u Kramatorsku obrněné transportéry ukrajinské armády jenom rozstřílely barikády a potom zase odjely a vzbouřenci začali znovu kontrolovat příjezdové cesty. (ZDE)

Rusko dalo znovu najevo, že věří, že Ukrajina nakonec, díky jednání mezi povstalci a ukrajinskou vládou, nevstoupí do NATO, když náměstek ministra zahraničních věcí, Sergej Karasin, řekl televizi Rossija 24: „V nejbližších dnech bude vyvinuto nové úsilí, aby si kyjevské orgány sedly se zástupci jihovýchodu k jednacímu stolu“. Povstalci i v pozdějších dobách často opakovali jako základní podmínku svého setrvání v ukrajinském státu to, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Ještě týž den večer došlo k telefonickému rozhovoru mezi Vladimírem Putinem a Angelou Merkelovou, ve kterém Putin zdůrazňoval, že je třeba, aby došlo k jednáním mezi ukrajinskou vládou a vzbouřenci. Merkelová navrhovala, aby jednání zprostředkovala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. (ZDE)

V pondělí 5. 5. 2014 ráno navrhl německý ministr zahraničí, Frank-Walter Steinmeier, aby byla o Ukrajině uspořádána druhá mírová konference v Ženevě.

Ukrajinské ministerstvo vnitra vyslalo do Oděsy zvláštní prapor Národní gardy, který tam měl pomáhat se zajištěním bezpečnosti ve městě. Více než 40 lidí, zadržených během nepokojů v Oděse, kteří ještě nebyli propuštěni, bylo odvezeno mimo město.

V poledne zahájily čtyři obrněné transportéry ukrajinské armády palbu na kontrolní stanoviště vzbouřenců u vesnice Semenovka, která leží na silnici spojující Slavjansk a Doněck. Nejméně 5 vzbouřenců utrpělo při střetech u Slavjansku vážná zranění.

Britská televize BBC napsala ve zprávě o Slavjansku, že mnoho místních lidí vzbouřence podporuje a ukrajinskou armádu pokládá za agresory. Po jedné hodině odpoledne ministr vnitra Avakov oznámil, že u Slavjansku se ukrajinské jednotky střetly s asi 800 těžce vyzbrojenými muži, kteří pálili ze zbraní velkého kalibru a použili minomety a další vybavení. Čtyři ukrajinští vojáci přišli o život a 30 jich bylo zraněno. Podle mluvčího vzbouřenců padlo při střetu nejméně 20 jejich mužů. Armáda do města nepronikla. U Slavjansku byl sestřelen i další vrtulník ukrajinské armády. Při pádu do řeky se posádka nezranila. Byl to už čtvrtý vrtulník ukrajinské armády zničený povstalci (podle vrchního velitele sil NATO v Evropě bylo z ukrajinských zbrojnic ukradeno několik protiletadlových střel. (ZDE)

Ukrajinské ministerstvo vnitra oznámilo, že nedaleko Slavjanska zlikvidoval ukrajinský vrtulník raketovým útokem nákladní vlak, který chtěli povstalci přestavět na obrněný vlak a použít ho při obraně města.
Protestní pochod rusky mluvících obyvatel Doněcku proti politice kyjevské vlády - 2014

Úřadující prezident Turčynov řekl, že na příjezdových cestách do Kyjeva byly postaveny zátarasy a „Řekněme si to otevřeně. Obyvatelé těchto oblastí podporují separatisty, podporují teroristy, což provádění protiteroristické operace významně ztěžuje“. To o den později potvrdil i šéf SBU, Valentyn Nalyvajčenko na uzavřené schůzi ukrajinského parlamentu. (ZDE a ZDE)

V úterý 6. 5. 2014 ukrajinská vláda nařídila zavřít letiště v Doněcku. V pondělí a v úterý si tam nepokoje vyžádaly 8 mrtvých a 16 zraněných. Policejní velitelství v Luhanské oblasti, podle agentury Unian, vydalo prohlášení, že mezi lidmi už je takové množství zbraní, že se vzdává odpovědnosti za bezpečnost a pořádek. (ZDE)

Serhij Tihipko, který v roce 2004 vedl prezidentskou kampaň Viktora Janukovyče, vyzval prozatímní ukrajinskou vládu aby rezignovala kvůli neštěstí v Oděse. Úřadující prezident Turčynov jmenoval nového šéfa oděsské regionální správy. Stal se jím spojenec oligarchy Igora Kolomojského, podnikatel Igor Palycja. Jeho majetek se odhadoval na 82 miliónů dolarů. Nově jmenovaný šéf oděsské policie varoval, že policisté budou střílet na každého, kdo by se pokusil obsadit policejní stanice. Byl jmenován i nový velitel ukrajinské armády.

Předseda ruské státní dumy Sergej Naryškin prohlásil, že na Ukrajině hrozí genocida. Ruský ministr zahraničí Lavrov řekl, že nemá smysl pořádat v Ženevě další konferenci o Ukrajině, když závěry té první nebyly naplněny. Později nová jednání připustil pod podmínkou, že se jich budou moci zúčastnit povstalci. (ZDE)

Referenda


V ukrajinském parlamentu neprošel 6. 5. 2017 návrh zákona předložený ukrajinskou vládou, podle kterého se mělo na Ukrajině zároveň s prezidentskými volbami uskutečnit referendum o tom, jaké má mít Ukrajina uspořádání. Poslanci žádali, aby separatisté nejdřív složili zbraně. (ZDE)

V noci na středu 7. 5. 2014 dobyla ukrajinská armáda v přístavu Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny radnici, obsazenou vzbouřenci od úterka. Podle agentury Unian uvedli povstalci u Slavjansku do bojové pohotovosti protitankové řízené raketové komplety Fagot. Vůdce doněckých separatistů Vjačeslav Ponomarjov oznámil, že lidový gubernátor Pavel Gubarev byl osvobozen vyměnou za 3 důstojníky ukrajinských ozbrojených sil (SBU).

Ruský prezident Vladimír Putin, po jednání se švýcarským předsedou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Didierem Burghalterem, vyzval ukrajinské vzbouřence k odložení referenda o odtržení od Ukrajiny s tím, že musí být řádně připraveno. Předčasné prezidentské voby označil za krok správným směrem. Za cestu k řešení ukrajinské krize označil přímý dialog mezi vzbouřenci a ukrajinskou vládou. Tvrdil také, že Rusko stáhlo své vojáky z ukrajinských hranic, i když to NATO nemohlo potvrdit. Vzbouřenci Putinovi odpověděli, že odklad referenda zváží a své rozhodnutí oznámí ve čtvrtek.

Ukrajinská centrální banka oznámila, že dostala 3 miliardy dolarů od Mezinárodního měnového fondu. Ukrajinská prokuratura zveřejnila podezření, že vzbouřenci jsou financováni i oligarchou Rinatem Achmatovem, bývalým blízkým spolupracovníkem Viktora Janukovyče, Oleksandrem Jefremovem a dalšími patnácti firmami. (ZDE)

Ve čtvrtek 8. 5. 2014 dopoledne oznámil tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij, že „protiteroristická“ operace na východě země bude pokračovat nezávisle na rozhodnutí regionů, jestli odloží referenda. O několik hodin později, se separatisté v Luhansku i v Doněcku jednomyslně shodli, že plánované referendum se v neděli 11. května uskuteční.

Ruský ministr zahraničí, Sergej Lavrov, naléhal v telefonickém rozhovoru na Johna Kerryho, aby přiměl prozatímní kyjevskou vládu, aby navázala dialog s bouřícími se regiony na jihovýchodě země. Na stejné téma potom hovořil i s německým ministrem zahraničí, Frankem-Walterem Steinmeierem. O dvě hodiny později vydali úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov a předseda prozatímní vlády Arsenij Jaceňuk společné prohlášení, ve kterém navrhli, aby bylo uspořádáno zasedání u kulatého stolu, ke kterému by zasedli „politické síly a občanské skupiny ze všech ukrajinských regionů“. Šéf OBSE Didier Burkhalter jednal ve středu s Vladimírem Putinem o plánu urovnání krize a vrcholní ukrajinští politici přistoupili na některé zásadní prvky této mírové „cestovní mapy“. (ZDE)

Neozbrojený civilista zastřelený ukrajinským vojenským ostřelovačem (Mariupol, květen 2014)

Podle ukrajinských zdrojů napadli povstalci policejní stanici ve městě Mariupol. Asi 60 povstalců vniklo dovnitř a došlo tam k přestřelce, po které většina vzbouřenců utekla do města. Čtyři z nich byli zadrženi. Armáda potom poslala do města obrněné transportéry a v centru města se bojovalo. Ukrajinské úřady hlásily 20 mrtvých z řad povstalců. Nemocnice potvrdily smrt nejméně pěti lidí a čtyřicet zraněných. Podle organizace Human Rights Watch utrpěli zranění střelné rány do nohou a prsou z automatických zbraní a v jedné nemocnici bylo mezi 15 zraněnými 6 policistů. Podle Arsena Avakova bylo 20 povstalců zabito a 4 zajati, během operace jejímž cílem bylo osvobodit policejní stanici v Mariupolu od „teroristů“. Podle povstalců došlo ke střetu, když se lidé z oslav konce 2. světové války vydali k policejní stanici, kterou měli obsazenou vzbouřenci a kterou obléhaly bezpečnostní složky. Střílet začali ukrajinští vojáci. Podle místních obyvatel přešla místní policie na stranu vzbouřenců a armáda na ni proto zaútočila. Šéf policie byl ale údajně zajat vzbouřenci. V kavárně Arbat svědčila jedna z číšnic, že tam ukrajinští vojáci zastřelili tři neozbrojené muže. Novináři viděli na zemi kaluže krve. Vzbouřenci vybudovali v centru města barikády a vrátili se k budově radnice, kterou v uplynulém týdnu dvakrát dobyli ukrajinští vojáci a zase se stáhli. Z videozáznamů z pátku vyplývalo, že ukrajinští vojáci stříleli na neozbrojené demonstranty, ale i že z davu na ně byla palba opětována. (ZDE a ZDE)

Podle ruských agentur na policejní stanici zaútočila Národní garda, protože policisté nechtěli střílet do svých spoluobčanů a mezi útočníky byli i ozbrojení příslušníci Pravého sektoru. Pozdější zprávy potvrzovaly poslední verzi. Na policejní stanici obsazenou vzbouřenci zaútočila Národní garda z obrněných transportérů. Podle místních médií byl zadržený velitel místní policie odsouzen k smrti a oběšen v místním parku. (ZDE)

V sobotu 10. 5. 2014 napsala agentura Interfax Ukrajina, že ukrajinská Národní garda stáhla své jednotky z Mariupolu, aby se předešlo dalším agresivním akcím separatistů a nebyla ohrožena bezpečnost civilního obyvatelstva. V noci došlo ve městě k požáru v místní radnici. Na sobotu byl vyhlášen den smutku.

Úřadující ukrajinský prezident Turčynov nabídl představitelům regionů na východě země jednání, ale odmítl jednat s „teroristy“. Ty varoval před uspořádáním referenda: „Pro tyto oblasti je to krok do propasti. Je to euforie, která může vést k velmi složitým důsledkům, a mnoho lidí tyto důsledky pociťuje už nyní,“ řekl Turčynov. Podle něj ti, kdo jsou pro samostatnost, si neuvědomují, že to přinese úplný rozvrat ekonomiky, sociálních programů a vůbec života většiny obyvatelstva. V zásadě tak odmítl možnost, že by ukrajinská vláda přistoupila na jednání s povstalci, které by vedlo k tomu, že by Ukrajina nevstoupila do NATO. (ZDE)

V neděli 11. 5. 2014 byla na východě Ukrajiny zahájena referenda o nezávislosti těchto oblastí na kyjevské vládě. Referendum bylo doprovázeno boji mezi ukrajinskou armádou a vzbouřenci. Z bojišť ale nepřicházely zprávy.

Z oblasti obce Andrijivka se ozývaly palba a exploze od sobotního večera přes celou noc. Bojovalo se u televizní věže. Podle ministerstva obrany tam byl zraněn jeden ukrajinský voják. Bojovalo se i v oblasti jednoho ze závodů na okraji Slavjanska. Ke střetům mezi vzbouřenci a ukrajinskou armádou docházelo i ve městě Krasnyj Lyman. Vzbouřenci z Doněcku hlásili, že nemají zprávy ze dvou tamních volebních středisek. Podle mluvčího organizátorů referenda v Luhanské oblasti tam v jednom volebním obvodě zastrašovali voliče ozbrojení lidé „z nějaké národní gardy“. Uvedl také, že do 9 hodin ráno hlasovalo 22 % voličů. I z Doněcké oblasti hlásili organizátoři referenda, že před volebními místnostmi jsou obrovské fronty voličů (to potvrdil i zpravodaj britského deníku Guardian.

V Doněcké oblasti odpovídali voliči na otázku: „Podporujete samostatnost Doněcké lidové republiky?“ V Luhanské oblasti na otázku: „Podporujete státní samostatnost Luhanské lidové republiky?“V obou oblastech žije skoro 8 miliónů lidí. Ve tři hodiny odpoledne hlásily z Doněcké oblasti volební účast 69 % a z Luhanské oblasti 78 % voličů. (ZDE)
Doněck - referendum 2014
Ve městě Krasnoarmějsk, asi 30 km od Doněcku, vojáci z Národní gardy obsadili po skončení hlasování volební středisko a když se před budovou radnice srotil dav, začali do něj vojáci střílet, psala agentura Associated Press. Agentura Reuters později informovala o jednom mrtvém. (ZDE)

Německý bulvární nedělník Bild am Sonntag napsal na své webové stránce, že na Ukrajině bojuje na straně prozatímní vlády asi 400 amerických elitních vojáků americké firmy Academi. Odvolával se při tom na zpravodajské zdroje z úřadu německé kancléřky. Ten, podle agentury DPA, informaci získal od amerických tajných služeb. Název Academi si jako nový název zvolila americká firma Blackwater, známá z podílu „soukromých kontraktorů“ na americké okupaci Iráku a Afghánistánu. (ZDE)
Žoldnéři americké firmy Academi (dříve Blackwater) nasazení na východě Ukrajiny (foto Die Zeit)
V pondělí 12. 5. 2014 ohlásili vzbouřenci v Doněcké oblasti, že referenda se zúčastnilo 75 % voličů a z nich 90 % hlasovalo pro nezávislost oblasti. V Luhanské oblasti přišlo podle vzbouřenců 80 % voličů a z nich 96 % hlasovalo pro samostatnost. Západní agentury se shodly, že účast v referendu byla masivní. Vůdce vzbouřenců v Doněcku oznámil, že vzhledem k výsledkům referenda budou ukrajinští vojáci v oblasti považováni za okupanty a podle toho s nimi bude zacházeno. (ZDE)

Ukrajinský prezidentský úřad oznámil, že „protiteroristická operace“ ukrajinské armády se v některých oblastech východní Ukrajiny dostala do závěrečné fáze. Voliči preferovaný kandidát na prezidentskou funkci Petro Porošenko, řekl že nevidí jiné řešení než pokračovat v „protiteroristické operaci“.

Podle ruské agentury ITAR-TASS zahájila ukrajinská armáda palbu z minometů na Slavjanské obytné čtvrti, zatímco ukrajinská média psala, že separatisté ostřelují místní televizní věž.

Tisková služba ruského prezidentského úřadu zveřejnila prohlášení, podle kterého úřad pohlíží na výsledky referenda s úctou, ale doufá, že bude navázán dialog mezi prozatímní vládou a představiteli Doněcké a Luhanské oblasti.

Ruský ministr zahraničí, Lavrov, zopakoval, že Rusko se nezúčastní dalších mezinárodních jednání o Ukrajině, protože nebyla splněna dohoda z ženevských jednání ze 17. dubna.

Vedení Doněcké lidové republiky upustilo od záměru uspořádat ještě referendum o připojení k Rusku, zatímco v Luhansku se o něm ještě uvažovalo. Představitelé Luhanské lidové republiky požádali OSN o uznání svého nového státu a oznámili, že Luhanská oblast se nezúčastní prezidentských voleb, plánovaných kyjevskou vládou na 25. 5. 2014.

Sesazený ukrajinský prezident Janukovyč vyzval ukrajinskou vládu, aby své vojáky, kteří už zabili přes 300 mírumilovných Ukrajinců, stáhla z východní Ukrajiny: „Celý svět uviděl, kolik lidí přišlo hlasovat v referendu. Můžete jeho výsledky ignorovat, ale musíte přiznat, že vedete válku proti vlastnímu národu.“

Lidový gubernátor Doněcké oblasti Pavel Gubarev jmenoval dosavadního velitele domobrany Igora Strelkova vrchním velitelem Doněcké oblasti. Západní média tvrdily, že Igor Strelkov je důstojník speciálních sil Hlavní správy ruské rozvědky se jménem Girkin. (ZDE) (Po odchodu ze své funkce žije Girkin v Rusku a v roce 2017 přiznal v televizní debatě, že vojenské operace na východě Ukrajiny zahajoval on se zbraněmi a trochou peněz z Krymu a dodal: „Na ostatní otázky vám jako důstojník… nemohu odpovědět a neodpovím“).

Igor Strelkov, vydal v nové funkci dekret podepsaný Pavlem Gubarevem, podle kterého měli být všichni příslušníci „neonacistických skupin“, resp. bojovníci ukrajinské Národní gardy, zadrženi a v případě ozbrojeného odporu na místě zničeni. Armádní jednotky měly s vedením Doněcké lidové republiky zahájit jednání o odchodu ze země. Jejich výzbroj měla být zabavena. Igor Strelkov také požádal Rusko o vojenskou pomoc. Jeden z vůdců doněckých vzbouřenců Denis Pušilin podle agentury Reuters, řekl, že doněcký region požádal ruskou vládu, aby zvážila jeho začlenění do Ruské federace.
Ukrajinská armáda ostřeluje Doněck - léto 2014

Povstalecká armáda byla nakonec vytlačena ze Slavjanska a Kramatorska a od té doby drží postavení v okolí Doněcka a Luhansku. Na frontových liních pokračují donekonečna přestřelky, protože ukrajinská vláda ani Západ, který jí podporuje, nejsou ochotni přiznat, že většina obyvatel těchto oblastí nesouhlasí s příklonem Ukrajiny na Západ. Touha Evropské unie po rozšíření území svého vlivu a touha USA po ovládnutí světa vojenskou převahou převažují nad respektem k demokratickému právu na odlišný názor. U Evropské unie, jejímž původním cílem bylo zabránit válkám v Evropě, je to obzvlášť zarážející. Dokud se demokratické státy nebudou schopny dohodnout ve svých vztazích na demokratických principech, budou tím zpochybňovat poctivost svých demokratických záměrů a budou svět ohorožovat světovou válkou. Jedním z cílů vzniku Evropské unie bylo zabránit tomu, aby v Evropě v budoucnosti došlo k válkám. Na Ukrajině dodnes probíhá občanská válka, ve které na jedné straně Rusko podporuje ukrajinské povstalce a na druhé straně Evropská unie podporuje válku ukrajinské vlády proti nim.

Z tohoto hlediska je volba Miloše Zemana prezidentem České republiky volbou demokratické Evropy bez chorobného boje o moc.

- - -

4 komentáře :

  1. Pravý obraz převratu na Ukrajině řízený USA

    http://www.vlasteneckenoviny.cz/?p=195517

    OdpovědětVymazat
  2. Takový nějaký divný konec pěti kapitol, nikde zmínka o jižním kotli, do kterého se dostala Ukrácká armáda, kde byla rozmetána 72 výsadková brigáda a z obklíčení se probilo necelý tisíc vojákú jen s lehkými zbraněmi, slavný Ilovajský kotel , viz video z těch dob https://vk.com/video-69552144_169887079, ano v té době mohli být osvobozeny nejen Mariopol ale tyto republiky, Putin je zastavil , nevím za jaký nesplněný lživý příslib západu, vítězná bitva o doněcké letiště a samostatná kapitola Debalcevská kapsa, která měla sloužit jako klín mezi oběma republikami a ve které se octlo na 6000 ukroušů, , kde Blackwatry a jejich západní poradce vyvážely z kapsy jako zraněné a civilisty, lživá ČT psala jednotky odjely, nemusely, mohli je zmasakrovat, ale to snad nebyl záměr, kdo to trochu v té době sledoval, tak ví že kosa zostra podávala neskutečně precizní každodenní zpravodajství

    OdpovědětVymazat
  3. Je to nejake usekle, na to, jak bylo vse kompaktni, jasne a podrobne, nakonec pekne preskocili jednou vetou par let boju a dulezitych udalosti. Ale chapu, ze clanek (cely serial) mel za ukol popsat spis puvod konfliktu, jak vse zacalo... I tak bych uvital jeste jeden dil:)

    OdpovědětVymazat
  4. Především jsou tady nesmysly, které pocházejí z ukrajinských prolhaných zdrojů. Videozáznamy i svědectví dokládají, že to v Oděse i Mariupolu bylo jinak.

    OdpovědětVymazat