Reklama

.

.

čtvrtek 1. února 2018

Co udělá Brusel s demokraticky zvolenou vládou, která se mu nelíbí? Zavřou se banky a země je na kolenou. Ekonomka Švihlíková vypustila na veřejnost další ohromující zprávy k Řecku


1.2.2018 ParlmentníListy
Německo skupuje výdělečné řecké přístavy a letiště za zlomek ceny. I ta Čína byla oproti tomu vstřícnější. Nemocnice, školy, úřady, kde se přes zimu netopí. Pacienti v nemocnicích, kteří si musí kupovat obvazy. Unie ve vleku německých a francouzských bank, které způsobily základ nesplatitelného dluhu Řecka. 
 
 
I to zaznělo na besedě s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou a Kostasem Tsivosem z Ústavu řeckých a latinských studií Filozofické fakulty UK v Praze nad jejich knihou Řecká tragédie, kterou představili v Městské knihovně v Plzni. Hovořilo se také o hliněných nohách eurozóny či o německém šovinismu, který v Německu vyvrcholil dokonce i napadáním řeckých restaurací. Němci by si také prý rádi přivlastnili bájný Olymp, když už Akropolis není na prodej…

„Proč jsme se vrhli na společné téma? Nejdříve nás mrzelo a pak rozčilovalo, jakým způsobem se u nás začala popisovat řecká dluhová krize. V roce 2010 to bylo využito i ve volbách,“ uvedla na začátku ekonomka Švihlíková. 

Opatrně s eurozónou!


Kniha není jen o Řecku. Je to případová studie toho, jak dnes funguje EU a eurozóna. Na jednom, nejkřiklavějším příkladu, ukazuje, jak ve skutečnosti probíhá mocenský zápas uvnitř eurozóny. U nás se tu a tam vynoří téma eura a eurozóny a na tomto případu se nám podařilo ukázat, že není ideální do eurozóny vstupovat, alespoň do té doby, dokud funguje, jak funguje, a trestá určité země – nejen Řecko, ale i Kypr, Irsko, Portugalsko, Španělsko,“ pokračovala hned dále.

Tsivos ji doplnil slovy: „Pokryli jsme vývoj od roku 2009 do dneška. Vadilo mi paušální démonizování mých krajanů ve většině médií. Vycházím z pozice, že nejsme žádné holubice, ledacos jsme pokazili, máme svůj podíl viny. Ale nechceme sloužit jako obětní beránci zájmům nějakých cizích velmocí. Řecko hlavně po druhé světové válce patřilo k Západu, ale nepředstavovalo typickou západní demokratickou zemi. Měli jsme období, kdy vládly vojenské režimy. Naše ekonomika nebyla nijak vyspělá. Řekové chodí hodně k volbám, až 80 procent. Třetí nejsilnější strana je nacistická strana Zlatý úsvit. Nyní nám vládne levicová vláda, která vyhrála přesně před třemi roky pod heslem Naděje. Slibovala, že bude vyjednávat nové podmínky k nastartování naší ekonomiky s věřiteli, ale po půl roce přišel zlom, hned po referendu. Dopady pro řeckou ekonomiku a společnost jsou …“ hledal chvíli vhodná slova Řek žijící trvale v ČR, „…nenapadá mne lepší výraz než katastrofické. Řecko za tu dobu přišlo o jednu čtvrtinu svého hrubého domácího produktu. Neexistuje nikde případ země, která by v mírových podmínkách ztratila téměř polovinu svého hrubého domácího produktu. Zchudla, pod hranicí chudoby žije čtvrtina společnosti. Podle mne je největší dopad ten, že elita národa, mládež, lidé, kteří umí cizí jazyky, mají diplomy, odchází z Řecka. Za těch devět let tak odešlo půl milionu mladých lidí. To je největší rána, která bude mít dalekosáhlé dopady nejen na ekonomiku, ale i na demografii a budoucnost mé země.“

Problém bank. Řecko jako za války


Švihlíková pak pokračovala: „Moje oblíbená činnost je vyvracet mýty. Takové, že žijeme v tom nejlepším ze světů a jak jsme na tom dobře. Tady chci vyvracet mýty, jak si Řecko všechno zavinilo jen samo, jak musí splácet dluhy a jak eurozóna dělá všechno proto, aby mu pomohla. To je prostě x lží vedle sebe.“

Řecko má podle autorů knihy dva a půl tisíce ostrovů. „Ne všechny jsou samozřejmě obydlené, ale stejně jde o obrovské náklady. Protože tam musíte mít dopravu, školu, lékaře, policii. To jsou obrovské náklady, které si kompaktní území, jako je naše, vůbec neuvědomuje.

Pořád se řeší, jak se řečtí důchodci válejí pod olivovníkem, pijí ouzo a nic nedělají. Tak jsem se na to pořádně podívala. Řekové třeba mají delší pracovní dobu, než je v Německu. Obrovské, neuvěřitelné výdaje jdou na zbrojení. Jsou to ty největší částky v rámci NATO. A je tam plno skandálů. Navíc, množství zakázek je pro německé zbrojařské firmy,“ konstatovala Švihlíková.

Pak na chvíli zabrousila do historie: „Málo se ví, že v dějinách už bylo hodně pokusů o měnovou unii. Dokonce už v 19. století – například skandinávská či latinská – a všechny se rozpadly a skončily špatně a přežila jen jedna jediná, německá, která byla završena sjednocením Německa roku 1871. Ukazuji z různých úhlů pohledu, že taková měnová unie může přežít jedině tehdy, když se změní v unii politickou. To by se mělo u nás vědět a minimálně o tom diskutovat. Gró na začátku bylo, že hlavními věřiteli Řecka byly německé a francouzské banky. To, co se v té době Merkelové povedlo, bylo, že tento problém bank, které byly věřiteli, přenesla na problém celé eurozóny, že je to problém všech,“ odhalila problém Švihlíková. „Ukazuje se, že peníze, které posílají věřitelé, jdou na zablokovaný účet. Řeckým lidem z toho jde pět procent a to ostatní jde zpátky. Nikdy se nezachraňovalo Řecko. Od začátku se zachraňovaly německé a francouzské banky. Ale bylo to prezentováno jako záchrana Řecka. Jeden z těch důvodů podle mne bylo, aby se Řecko ukázalo jako exemplární příklad: Takhle dopadnete, když budete zlobit. Řecko je exemplární případ totálního selhání. Jeho dluh není menší než byl. Je větší. Protože ten dluh je nesplatitelný. Dokonce i MMF říká, že ten dluh je nesplatitelný a že se musí velká část odpustit. Řecká ekonomika je v katastrofálním stavu. Když ztratíte čtvrtinu HDP, tak je to srovnatelné s válkou,“ šokovala přítomné známá ekonomka a autorka řady publikací. „Řecko bylo také donuceno k tomu, aby privatizovalo. Oni do svého privatizačního programu byli přinuceni zahrnout letiště, přístavy – asi vás nepřekvapí, že to hlavně kupují Němci. Je to pár měsíců, co byl v Řecku na návštěvě francouzský prezident Macron. Ten zosobnil to, jak dnes funguje EU. Vyjádřil se v tom smyslu, že je hrozné, jak se to tam privatizuje a řekl Tsiprasovi něco jako: „Nás mrzí, že jste tolik věcí zprivatizovali těm Němcům, my jsme chtěli, aby i na Francouze něco zbylo.“ Ministr financí pak uvedl, že přístav Pireu, strategický a jeden z největších na světě, koupili Číňané. Ale ti s Řeky vyjednávali důstojněni než ti „partneři z EU“. „Samozřejmě, že šlo o byznys, ale jednali s nimi s větší důstojností,“ vyzvedla Švihlíková na světlo další nepříliš publikovanou věc.

Bič nikoliv na bohaté


Na Řecko byla podle Švihlíkové aplikována katastrofálně nefunkční politika, která nesplnila žádný z účelů, který měla. „V posledním půl roce dochází k malému uvolňování informací. Jeden z posledních případů byl šéf skupiny věřitelů z Nizozemska a ten, když se jednalo o půjčkách, tak tam dokonce řekl, že Řekové všechno utratili za ‚chlast a ženské‘. Takhle se vyjadřuje klíčová osoba EU! Navíc jde o lež jako věž. A v nedávném rozhovoru přiznává to, co někteří politici říkali před sedmi osmi lety – ano, my jsme zachraňovali francouzské a německé banky, Řecku z toho šlo minimum. Pravda velmi pomalu vyplývá na povrch. Ty ekonomické nástroje, které se aplikovaly na Řecko – a bylo to i v případě Portugalska, Španělska, Kypru, Irska a i Itálie – to byl takový bič. Prostě škrtat na sociálních výdajích, šetřit na důchodcích, zvyšovat daně, ale nebudeme si všímat bohatých Řeků, kteří si ‚ulévají‘ peníze ve Švýcarsku. To se nechávalo stranou a nikoho to nějak netrápilo.

Otázka je, co uděláte s vládou, kterou si lidé demokraticky zvolí, ale centru, tedy Bruselu, se nelíbí. Ta SYRIZA byla úplně rozdrcena. Co uděláte? Zavřete banky! A v tu chvíli máte tu zemi na kolenou. V tomto ohledu je tato řecká zkušenost strašně důležitá. Je to silný případ, který odhaluje, co je za všemi těmi řečmi o evropských hodnotách, jak je EU krásná a jak jsou si tam všichni rovni. A tyhle, s prominutím, kecy nemají s pravdou nic společného,“ pustila se ostře do EU Švihlíková. „Je to i veliká lekce pro nás, protože my jsme to rozhodnutí, kdy vstoupit do eurozóny, neučinili – za sebe říkám, zaplať pán Bůh. Je třeba vědět, jak se nakládá se zeměmi, které se dostanou do problémů. Ano, Řecko na tom mělo velký kus viny, ale nebylo to všechno jeho zapříčiněním.“

Nesvéprávné Řecko = Protektorát Německa


Diskuse začala otázkou ženy středních let k řeckému dluhu. Podle Švihlíkové probíhá střet německých postojů a MMF. „Němci nechtějí Řekům odepsat nic. Je to paradoxní, protože když se vrátíme do padesátých let, tak Řecko odpouštělo bývalému nacistickému Německu dluhy. Ironie dějin nemůže být větší. Mezinárodní měnový fond má vnitřní kontrolní orgán, který velmi zkritizoval působení v řecké krizi. Je doloženo, že v případě Řecka MMF pravidelně porušoval svoje vlastní předpisy. Německo říká – Řecku neodpustíme ani cent. A MMF na to – my nevstoupíme do toho programu, pokud nedojde k výrazné úlevě dluhu, protože je nesplatitelný. To bylo jasné již v roce 2009. Podle posledního vývoje se mi zdá, že je trochu větší naděje na to, že by Řecko mohlo dostat nějakou úlevu. Ale jakou, to vám nedokážu říci,“ rozohnila se ekonomka. „Prostě Řecko není suverénní země – vždyť co musí dělat za programy, co muselo všechno prodat a co ještě prodá. Je prostě v tuto chvíli německý protektorát. A nejsem jediná, která to říká. Třeba američtí ekonomové. Řecko prostě není suverénní země a to je obrovské varování.“

Tsivos pak pokračoval slovy: „Řecký dluh je tak vysoký, že je nesplatitelný. Moje země je protektorát, kdy Německo a další země mají pod drobnohledem všechny veřejné výdaje, které povolují, jak jim to vyhovuje. Současná vládnoucí strana SYRIZA je karikatura politického programu, který prezentovala před třemi roky. My, co žijeme v zahraničí, nemůžeme volit, protože máme obrovskou diasporu. Asi čtyři miliony. Každý čtvrtý Řek žije za hranicemi. Abychom se zúčatnili voleb, musíme přicestovat do země. V lednu 2015, když se konaly volby, tak jsem tam přicestoval a volil jsem pro SYRIZU, Tsiprase. Dnes jej nepoznávám, stejně jako převážná většina nejen jeho voličů, ale i krajanů. Jde o degradaci veřejného politického života,“ konstatoval smutně.

Švihlíková to okomentovala slovy. „Proč byste dělali politiku, když ji dělá Berlín?“ A Tsivos pokračoval: „Řecko je v tomto asi zvláštní příklad. Cizí zájmy zde hrají velkou roli. Je otázka, nakolik ta společnost a její ekonomika funguje jenom pro ty cizí zájmy a nakolik slouží místním lidem.“

Eurozóna na hliněné noze aneb co uchvátí, nevydá


Starší muž se pak pozeptal, zda by Řecku nepomohlo vystoupení z eurozóny. „U nás panují názory, že Řekové svoji ekonomiku projedli. Že měli vysoké platy, důchody, vyšší než u nás. To tady někteří politici prezentovali. A dělala by jiná strana, která by se dostala k moci, jinou politiku?“

Švihlíková odpověděla, že eurozóna stojí na jedné noze, a ta je ještě k tomu chromá. „Hledalo se řešení a mocensky, hlavně podle Německa, bylo vybráno, aby ten problém se dal na celounijní nebo celozónovou úroveň – a žádný odchod z eurozóny. Mohlo by se Řecko vrátit ke své vlastní měně? Teoreticky ano. Ministerstvo financí mělo rozpracovanou nouzovou variantu vládních poukázek, které by se začaly na chvíli používat. Ekonomiku by to ale velice zasáhlo. Byl výběr mezi tím prodlužovat agónii s eurem, anebo udělat řez a zažít velkou, ale možná krátkou velikou krizi. Navzdory tomu Řekům návrat k drachmě se zdál deprimující. Není to nemožné vrátit se k vlastní měně. Není ale rozpracován žádný postup, jak to udělat. Jednou jsem napsala článek ‚Co eurozóna jednou schvátí, nikdy více nenavrátí‘. Řecko si bylo vědomo, že dováží třeba léky a tam by byla devalvace drachmy velmi nepříjemná. A jestli by někdo dělal něco jiného? Program SYRIZY nebyl vůbec špatný,“ zhodnotila vítěznou stranu řeckých voleb ekonomka. „To nebyl nerealistický program. Uváděl, co je třeba opravit, kde jsou daňové úniky, to nebylo naivní, snílkovské. Ale jedním z hlavních bylo, že ekonomika, která je na dně, musí splácet dluh. Musíte ji postavit na nohy a upravit splácení. Ale SYRIZA byla donucena se úplně podvolit. Řecká krize tedy ukázala, že volby jsou u těchto zemí úplně zbytečné. Jste donuceni dělat jednu stejnou politiku. To je právě to. To není demokratický deficit. To je absolutní porušení demokracie. Až jsem se divila, jak toto dobře popsali američtí ekonomové, kteří poukazovali na to, jak bylo Řecko nejen ekonomicky zdecimováno.“

„Vzpomínky na drachmu také nejsou nejlepší,“ přidal se Tsivos. „Po vstupu Řecka do eurozóny většina mých krajanů viděla, že mají blíže k bohatším státům. Co se týče dalšího politického vývoje, vidím, že u většiny mých krajanů panuje veliká frustrace. Třicet čtyřicet let po pádu vojenské diktatury panovaly dvě politické strany, které dohromady dostávaly asi 90 procent hlasů. SYRIZA před rokem 2012 měla jen 4 procenta. Pak dostala 36 procent. Jestli dnes existuje nějaká politická síla, která by dokázala vyvést Řecko z problémů, tak druhá největší politická strana je Nová demokracie. Otázka je, kolik lidí přijde k volbám.“

Jak dluh vznikl a šlo mu zabránit? To byla otázka staršího muže z publika. Švihlíková reagovala slovy: „Nelze popřít, že Řecko mělo problém s výdaji a příjmy. Ale nebylo tím specifické, tento problém měly všechny země. Pro zajímavost, která země byla v roce 2007 zadluženější z hlediska veřejného dluhu? Bylo to Německo, nebo Španělsko? Španělský dluh byl vůči německému poloviční! U Řecka hrály velkou roli zbrojní výdaje, které jsou naprosto enormní pro tak malou ekonomiku. Řada bohatých Řeků neplatí daně, měla různé osvobození, ulévala si peníze do Švýcarska a jinam. A pak jsou náklady na obhospodařování svých ostrovů. Že byla chyba vstupovat do eurozóny, to vám řekne každý ekonom. V tu chvíli máte jednu monetární politiku, jedno centrum, které řídí z Frankfurtu nad Mohanem.“

Když dluh nakynul, aneb jak (ne)zachránit cizí banky


V roce 2001, když se začínalo s eurem, tak mělo Německo podle Ilony Švihlíkové velké problémy a bylo ve špatné kondici. Byly sníženy hlavní úrokové sazby. „Kvůli Německu. Tomu to pomohlo. Ale ostatní země – Řecko, Portugalsko, Španělsko, Irsko – byly v úplně jiné fázi a u nich to vedlo k přehřátí ekonomiky. Mohutně se investovalo, někde do stavebnictví, třeba ve Španělsku, někde to byla větší spotřeba, někde soukromá, někde vládní, ale vedlo to k tomu, že investoři začali vnímat celou tu eurozónu jako jedno dluhové území. Což byla jejich chyba. Tím pádem byly snazší cesty k úvěrům. A stalo se, že země, které měly přebytkové ekonomiky, typicky Německo, začaly půjčovat těmto zemím na periferii. Recyklovaly svoje přebytky. Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko, Kypr měly velmi silnou expozici německých a také francouzských bank. A ty půjčovaly s tím, že riziko je minimální. Tímto způsobem ten dluh nakynul s tím, že velká část toho soukromého dluhu se stala veřejným. Řada zemí, třeba Irsko, zachraňovala svůj bankovní sektor. Takže soukromé dluhy se staly dluhem státu. Proto ta expozice německých a francouzských bank, které by musely padnout, protože půjčovaly na míru, ale špatně. Vytvořily si špatnou expozici, ale protože se nechtělo dovolit, aby banky tohoto centra padly, tak se problém přesunul na státy. Někde byl problém větší jako u Řecka, někde menší, to v případě Portugalska, ale logika byla všude stejná. Problém je, že ta eurozóna funguje pořád velmi asymetricky.“

Tsivos k tomu dodal: „Historicky a paradoxně ten dluh Řecka vznikl ještě před vyhlášením nezávislosti země v roce 1830. První půjčky byly poskytovány v roce 1825 britskými bankami. Prostě delegace povstalců se vydala do Londýna a podmínky byly opravdu tvrdé. Poskytnout peníze někomu, kdo ještě nemá svůj stát. Na druhé straně díky těm půjčkám přestali být Řekové považováni za něco jako teroristy. Řecko vzniklo v nejchudší periferii tehdejší Osmanské říše. Britové, Rusové, Francouzi, kteří povstalcům poskytli své peníze, začali mít... ... ... ... .... ....
 
(celý text najdete zde)

38 komentářů :

  1. Za pozornost stojí i zmínka o obrovských výdajích na armádu. Je to totiž paradox. Řecko, člen NATO zbrojí kvůli Turecku - také členu NATO.
    Jak má NATO ochránit jakoukoliv členskou zem z vnějšku, když nedokáže zabránit vojenským konfliktům uvnitř?
    Otázka pro absolventy pomocné školy, má smysl v takovém paktu dál zůstávat?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. NATO není schopno uchránit ani vnější hranici Evropských členů před invazí VOJENSKY NEOZBROJENÝCH MELANINEM NABITÝCH LIDIČEK Z JIHU... Tedy to, co dokáže obyčejná americká IMIGRAČNÍ POLICIE. Nelíbí-li se někdo na čáře (na letišti) imigrační úřednici, bez pardonu vás OTOČÍ A KOPNE DO (_!_)... TEDY POŠLE VÁS zpět, odkud jste přivandroval - BEZ ODVOLÁNÍ...


      Vymazat
    2. Ono schopno by bylo a velmi lehce, ovšem bylo by to značně nehumánní.Není tady politická vůle tento problém řešit, a ano souhlasím s názorem že NATO je nástroj politické a obchodní moci- nákup modernizace a servisování, potažmo udržování v provozuschopném stavu jsou nemalé a jisté peníze, a do značné míry pakt umazává možnost přejít ke konkurenci.

      Vymazat
    3. Zločinecké NATO!1. února 2018 12:03

      Severoatlantická aliance NATO byla založená v r. 1949. Varšavská smlouva jako vojenský blok na obranu evropských demokratických států vznikla až v r. 1955 jako reakce na existenci agresivního útočného paktu NATO.
      NATO je nebezpečný, válkychtivý, mezinárodní útočný vojenský pakt! Mocenský imperialistický nástroj a skanzen studené války! Útočný pakt armád pro americká válečná dobrodružství ve světě. Ohrožuje světový mír a bezpečnost mnoha mírumilovných států!
      NATO realizuje mise v Iráku, v Afghánistánu, na hranicích doteku s Ruskem v Pobaltí, ale nikdy nevyslalo mise na ochranu hranic Schengenu před migranty.
      NATO válčí v Afghánistánu, v Iráku, své jednotky má v Pobaltí, poradce na Ukrajině, kde koordinují útoky proti domobraně v Doněcku.
      Armády členských států NATO slouží jako křoví, kryjící a legalizující agresivní záměry zločinné zahraniční politiky USA. Vyslání vojáků AČR do pobaltské mise NATO je v rozporu Ústavou ČR, se zájmy ČR a nás občanů! Také s Chartou OSN a Severoatlantickou smlouvou. Co tohle všechno má společného s obranou naší ČR?!

      Vymazat
    4. Placete vsichni sice opravnene, ale s NATO, je to uplne stejne, jako s EU. EU, do ktere jsme vstupovali, je take podstatne jina, nez NATO. Kdyz jsme do NATO vstupovali, tak melo jeste obrannou doktrinu, ale zacinalo ji menit na doktrinu "predbeznych uderu". btw. i nas p.President, je zastancem nazoru jako: "U Kabulu, bojujeme za Prahu".
      Jinak to ze Recko zbrojilo hodne draho, je zodpovednost pravicovych vlad, ktere si nejspis potrebovaly nakrast a cim drazsi zakazka, tim lepe se do ni da skryt "korupne".

      Vymazat
    5. oprava: misto "nez NATO", ma byt "podobne jako NATO, do ktereho CR vstoupila"

      Vymazat
    6. Reakci na tento článek jsou dalši popisy situace bez jakéhokoliv praktického návrhu na řešení!

      My tu nemáme žádný vliv na dluh Řecka a když tak vstupem měny eura budeme muset začit ručit za jeho dluhy a taky je i platit!
      Dost bychom se tu mohli,ale nasmát,kdyby pani ekonomku Švihlíkovou napadlo navrhnout dělit se s NAŠIMI bankstery o lup 2 000 000 000 000 z umělé inflace a to fifty fifty.Tyto peníze leži zabunkrovány v ČNB čekají na zašmelení a zmizení jako se to stalo našemu zlatu.
      Jakékoli trestní odnámeni odkládá policie PRÝ SOCIÁLNI čssd ad akta.

      CO KDYBY NAPSAL TEN ŽENSKÝ NEBOJSA ČLÁNEK O TOM PROČ NESMÍ ČNB ASPON BILION ZAPŮJČIT V MEZIČASE NAŠIM PODNIKATELŮM!

      Dyt by neubylo,a naše úplně zničená tzv Sředni třida mohla na tom vydělat a zaplatit prima platy misto dnešních žebráckých!

      CO VY NA TO LIDOVÍ KOMENTÁTOŘI.NENÍ NIC STRAŠNĚJŠIHO PRO POLITICKOU TŘIDU ŠMEJDŮ NEŽ KDYŽ SE OVČANÉ ZAČINOU KONEČNĚ STARAT O SVOJE PENÍZE,ŽE ANO NEBO NE?

      Vymazat
    7. Mozna ti nedoslo, hloupy anonyme ;-) , ze CNB nepatri CR, jak by se z nazvu dalo mylne usoudit, ale je to franchiza Rotschildu, v ramci Bretton-Woodskeho systemu.

      Vymazat
    8. Je pravdou,že ČNB lapkové prý kradli řizenou inflací řadu let každému z jeho platu 5000 korun a důchodcům 3000 a domorodci by rádi platili ještě více nebot prý jsou s olupováním velice spokojeni a nikdy jim nebylo lépe!
      Odměnuji se členům ČSSD ,kteři dále chtěji rajtovat na mrtvých oslech novým zvolenim a dávaji si ukrást

      NPZ UŽ DESITKY LET VE VÝŠI ASI NEJMÉNĚ 8 000 korun ,

      AČKOLI DOBŘE MUSÍ VĚDET,ŽE HO VYPLACELI I NEBOZI KOMUNISTÉ A TO BEZ ROZDILU VŠEM.

      Že ne? A z čeho bylo placeno zdravotnictvi školství nízke nájmy atd na to se už zapomnělo a infekce shrbených hřbetů nabývá v naši rozvojové republice domorodců KONGO monumentálních rozměrů.

      Vymazat
    9. SOTVA TU NĚKDO DÁ SPRÁVNÝ KOMENTÁŘ DO PRANICE

      hned se najde ponrava,Jura,která vyleze z dirý někde v zahraniči a sam senochrup, nám tu ovlivněn ohlupovadly tisku a TV bude kázat nesmysly a dřistat jak to přeci nejde,což je standartem bídy neomarxistů a jejich diktatury humanistů!

      Vymazat
    10. Juro,sundeje si trenky a podivejte se kdo jste!

      BANKSTEŘI,KTEŘI PORUŠOVALI PŘI INTERVENCICH PRŮKAZNĚ PLATNÉ ZÁKONY ČESKO RUPSKA PATŘI DO BASY!

      Vymazat
  2. Absolventi pomocné školy odpověď na tuto otázku znají .Vzdělaná zkorumpovaná pseudoelita nikoliv .

    OdpovědětVymazat
  3. my se mame u nas němci kupovat nic nemusi už všechno maji od dob slavne velke sametove loupeže tisicileti

    OdpovědětVymazat
  4. Ilona Švihlíková dlouhodobě upozorňuje na to, co udělá s ekonomikou vlastnění bank cizími majiteli. Je veřejné tajemství, že u nás je 98% peněz v bankovním systému obhospodařováno dcerami cizích bank, které v případě, že se naše vnitřní politika bude ubírat "nesprávným směrem", zavřou kohoutky. Je to pro nás varováním: měla by existovat čistě česká banka, a my občané, bychom měli své vklady převést do ní, a zároveň bychom měli učinit všechno, abychom naše dluhy u cizích bank co nejdříve umořili. A asi bychom měli mít po ruce nějakou hotovost pro překlenutí krize. Připravme se na czexit. Je to naivní? Když nás to udělá dost, bude to cizí banky hodně bolet, vždyť si to pípají i vrabci na střeše, že z naší země plynou od dcer jejich zahraničním matkám nemalé zisky, a to i tehdy, jsou-li tyto matky ve svých mateřských zemích v mínusu. Pomalu, ale jistě znovu vykoupit podniky, hospodařící s vodou a jiným národním bohatstvím. Nebýt tolik závislí, to jest zranitelní. Zdravím Pavla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A koho jste volila?

      Vymazat
    2. "...co udělá s ekonomikou vlastnění bank cizími majiteli." - "Jestliže američtí občané někdy dovolí soukromým bankám kontrolovat otázku své měny, nejdříve inflací a potom deflací, banky a korporace, které kolem nich vyrostou, je připraví o veškerý majetek, až se jejich děti na kontinentu, který si jejich otcové podmanili, probudí jako bezdomovci." Thomas Jefferson ...

      Vymazat
    3. 8,19
      Zatím, jak se zdá, tečou peníze pouze jedním směrem. A to ven z republiky. Z těch cca 300 miliard ročně, které nás nenávratně opouštějí mají právě banky svůj dost podstatný díl. Zatím jsme pro většinu bank zlatou slepicí, která snáší zlatá vejce.
      Stačí se podívet vedle za kopec, třeba k rakouské Erste. Jaké mají úroky z úvěrů, bankovní poplatky a výnosy z úspor a porovnat to s tím, co nabízí Česká spořitelna. Pár známých tam pracuje a má v Rakousku bankovní účet. Tak že informace mám, jak se říká, přímo od pramene.
      To ale nic nemění na tom, že nám schází česká banka, která by nebyla ve vleku politických rozhodnutí cizých zemí.
      Mimochodem, také jedno ze Zemanových dětí, které mu paradoxně nikdy nikdo nevyčítal.

      Vymazat
    4. Ano Pavlo- tesat do kamene.Znárodnění měly v programu pouze 2 strany. KSČM a ČSNS.Volil jsem komunisty.Lidičky jsou zatím pořád opíjeni západním snem, a kořalečka jednou dojde, nastoupí kocovina a doufám že i vystřízlivění a to myslím jak mladých tak starých.

      Vymazat
  5. Kvízová otázka: Jaké je ZÁKLADNÍ POLITIKUM každé země? Bystřejší vědí, méně bystřejší se právě dozvídají. Jsou to PENÍZE. Kdo ovládá peníze, ovládá tím i všechno ostatní! Proto politika státu, jehož peníze ovládá někdo jiný, jsou jenom "kecy, prdy bačkory". Z toho plyne, že světovou politiku dělají ti, kdož vlastní banky. Slovní spojení jako "německé, britské, národní atd. banky" je zavádějící. Nic takového neexistuje. Vždy se za silným státem se silnou armádou schovává se svou bankou nějaký mno, však víte, že! A z ulity své anonymní nedotknutelnosti všechno řídí.

    OdpovědětVymazat
  6. Ano pane Hricák a na to jsem upozorňoval již před našim vstupem do NATO. Již tenkrát měly po USA největší výdaje na zbrojení v přepočtu na občana. Těm všem našim mudrlantům to muselo být jasné i Zemanovi ale narcisizmus je u vrcholových politiků jasný.

    OdpovědětVymazat
  7. Ještě bude "legrace", s merkelovou se kýve židle, a tak jí budou zachraňovat sociální demokraté - co by neudělali pro devastaci vlastní budoucnosti. Macron je v eu jako kůl v plotě, ale krměj nás tím, jak si s odchozí dnes již neblaze proslulou kancléřkou báječně rozumí a jak zase bude dobře. Jenže lidi je už mají podle mého skromného pozorování plný zuby. Francie se svojí vizí evropy dokonce odrazuje i své jižní křídlo, které nevěřícně zírá, zda si nědělají prdel, a takovéto musíme kývat s francií je ale již s poněkud ztuhlou šíjí. Nakonec to zachraní rumunsko, když to jsou s francouzi vlastně skoro jeden národ nebo co bizarního se jim vlastně honí v hlavě. Do toho pan babiš, který někde v provence či kde požírá lanýže, se lísá ke kůli v plotě, využívaje skutečnosti, že zatím lidi netuší, jak zoufalý je to kůl. Jejich představa, že v eu bude po jejich, ikdyž jsou všichni opačného názorun a ikdyby čert na koze jezdil, je dnes již značně naivní. Co se týče Německa, je třeba s ohledem na příhodnou konstelaci, a tlačit je tvrdě do kouta. Nemají jiné spojence než jsme my, s macronem se uspíší pád dosavadní jejich politiky. Babiš za toho svýho macrona zaplatí, ale ještě to neví. A levné to nebude, pustí mu to pěkně žilou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 9:32 Otázkou je, zda nás v současnosti Německo považuje za "spojence" nebo za "vazala"? Pochybuji, že jsme v pozici, "tlačit je tvrdě do kouta", když jsme v ní nebyli nikdy v historii!
      Jediné, co nám v historii proti Německu mohlo pomoci, byl silný "spojenec". Krutou pravdou je, že nás vždy, dříve či později, tento "spojenec" zradil. "Zdůvodnění" své zrady si vždy tento "spojenec" našel...
      L.S.



      Vymazat
    2. Pro L.S.
      Vazalem jsme samozřejmě.
      Zásobujeme je levnou a stabilní energií levnými a kvalitními výrobky, levným a velmi kvalitním lidským zdrojem(jak já ten výraz human resource nesnáším), žereme ochotně méně kvalitní potraviny.
      To, co nezvládly hitlerovy tanky, zvládly rotschildovy banky.jednoznačně jsme otroky- jak nám zavíraly západní země pracovní trh si pamatujete?A to tam chtěl našinec pracovat!A před invazí muslimů se skloní a ještě je vítají, ještě to zvládnou!!!

      Vymazat
    3. 10:44 - tlačit tvrdě do kouta bylo myšleno obecně, všichni. My myšleno vaši vazalové Německa, tedy zase my všichni. To je jasné, že jeden je jedna otravná moucha, ale 4 nebo pět je čtyři nebo pět otravných much, a to nic příjemného není. Navíc si nekomunikovat a dělat si z toho srandu dovolit nemohou, ikdyž to tak může někdy vypadat. Problém je, že babiš to chce asi zdá se dělat přes macrona, ale to bude asi nějaký omyl.

      Vymazat
  8. Ke knize Švihlíkové a Tsivose je připojena i poznámka Jana Kellera

    "Řecko bylo první":

    "Snad v žádné jiné záležitosti nejsme dnes podrobeni tak masivní propagandě jako v případě Řecka. Na jedné straně prý stojí Řekové jako údajně nevěrohodní a nespolehliví dlužníci, na straně druhé prý solidní a racionálně uvažující věřitelé, především ti němečtí. O tom, jak neuvěřitelně a nenasytně si solidní věřitelé mastí kapsu na úkor Řeků, se příliš nemluví.
    Co je vlastně solidního na jednání finančních institucí, které půjčovaly Řecku i přesto, že bylo dávno jisté, že své půjčky nebude moci splatit? Co je racionálního na tom, že se Řecku jakožto členu NATO nabízely horem dolem ke koupi americké tanky a německé ponorky, aby se mohlo bránit svému sousedu, který je rovněž členem NATO?
    Evopská unie sehrává v případě Řecka úlohu velkého pokrytce. Navenek se tváří jako solidární útvar, vevnitř jsou však jednotlivé ekonomiky tvrdě hnány proti sobě. Společná měna euro, která vyhovuje nejsilnějším z nich, drtí ty slabší.
    Za propagandistickou clonou respektování různosti jsou všechny národy postaveny před jednu a tu samou volbu. Buď budou „dobrovolně" osekávat veřejný sektor, snižovat platy a udržovat seniory a další velké skupiny obyvatel kousek nad hranicí bídy, anebo se zadluží a příjde exekutor, který nařídí privatizaci všeho, co ještě není soukromé. Až bude vše státní pod cenou prodáno a veřejný sektor zlikvidován, přistoupí se nuceně ke snižování platů a tvrdosti vůči seniorům, nižším příjmovým vrstvám a celým patrům vrstev středních.
    Evropa není v krizi proto, že by Řekové lenošili a popíjeli ouzo. Takové pomluvy o nich šíří ti, jejichž vinou narůstá majetková i příjmová nerovnost mezi privilegovanými a zbytkem společnosti prakticky ve všech zemích Evropy.
    V Řecku, jehož klasické pravicové i levicové strany jsou zkorumpovány ještě více než v jiných zemích, probíhá experiment, jak obyvatelstvo celé jedné země vyvlastnit od zbytku toho, co zatím ještě není v rukou nadnárodních korporací a velkého finančního kapitálu.
    Podle běžných neoliberálních praktik jsou samozřejmě za viníky problémů vydáváni chudí, marginalizovaní a ti, kdo jsou bez práce. Oběti systému, které nemají šanci se bránit, jsou prohlášeny za skutečné příčiny systémových potíží.
    Ti, kdo tvrdí, že Řekové jsou nezodpovědní, nerozlišují mezi zkorumpovanou špičkou země a rostoucí masou obyvatel, kerá už teď žije na hranici bídy. Ti, kdo tvrdí, že věřitelé jsou zodpovědní, namlouvají lidem, že bankéři nevědí, komu půjčují.
    Nenechme se podobnými bajkami ošálit. Po Řecích přijdeme na řadu my."

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Do takové situaci kdysi natlačili Německo tzv. Versailleskou smlouvou .. a potom se místní penězoměnci šeredně divili. Ve stejné době drželi v bídě i Italy a mafie měla volnou ruku... až Italové zvolili Mussoliniho, který Itálii pozvedl (do roku 1938) a zpacifikoval i Mafii, kterou na Italy VYPUSTILA až americká okupační správa...

      Po Druhé světové si vůči Němcům zdaleka tak moc nedovolili.

      Vymazat
    2. Celá ta současná a slavná západní civilizace stojí na lichvě. Silní okrádají slabé, bohatí chudé a inteligentní hloupé. Přitom zdaleka nejde jenom o nerozumné zadlužování. Dnes v otázce bydlení existují pouze dvě alternativy. Buď platit státem neregulované nájemné, nebo si vzít hypotéku a za ní si pořídit bydlení vlastní. V nákladech jsou si tyto alternativy prakticky rovny.
      Další kapitolou jsou leasingy na auta. Systematickými kroky jsme nuceni do koupě stále nových a nových aut, bez kterých se, alespoň my na venkově, neobejdeme. Většina současně vyráběných aut má životnost nějakých 200-250 tis. km. Potom začne majitel řešit, zda investovat do rozsáhlé a nákladné opravy, nebo se auta zbavit a koupit nové. Vydatně tomu tlačí káru bruselská i naše administrativa neustále zpřísňujícími nároky na technický stav a produkci emisí.
      Tak že většina lidí, pokud chce bydlet, si bere hypotéky. Aby je mohli splácet, musejí za prací často dojíždět. A aby tam spolehlivě dojeli, berou si na úvěr auta.
      A kolotoč zadlužování se nám vesele roztáčí. Spotřebitelské úvěry na zbytečnosti tomu už jenom dodávají kosmetickou úpravu.

      Vymazat
    3. Západní (evropské) hodnoty1. února 2018 12:25

      • www.novarepublika.cz/2017/07/evropske-hodnoty-jsou-shnile-brambory.html
      Západní hodnoty jsou ty které především vyhovují západním státům. Kdo se postaví proti je označen za toho kdo je proti těmto hodnotám. Po 17.11.1989 jsme přijali západní hodnoty a to tím, že jsme se podle všech ekonomických kritérií stali kolonii Západu. A funguje to takto. Oni nám dají evropské dotace v řádu milionů EUR, za které musíme stavět cyklostezky, rozhledny a další nesmysly a my jsme jim darovali veškerý průmysl, zlikvidovali jsem si zemědělství a odvádíme na Západ zisky v řádech stovek milionů EUR. Takže to vypadá, že nám EU daruje peníze na ty cyklostezky, na kterých musí viset velká tabule, jak to postavila EU. Ale na miliardových ziscích, které plynou od nás na Západ žádná taková tabule není. Jinými slovy oni nám dají 10 EURO a MY ODVEDEM 10.000 EURO a ještě jim děkujeme a protože oni na Západě mají pořád málo tak naše centrální banka nám ještě korunu úmyslně znehodnotí, aby to, co dovážíme, bylo pro nás vícenásobně dražší, a to co vyvážíme, aby bylo vícenásobně levnější. A rozdíl jde do bilionů korun, o které jsme okradeni. NO A TO VŠECHNO JSOU ZÁPADNÍ HODNOTY, KTERÉ NESMÍ NIKDO KRITIZOVAT A NIKDO O NICH NESMÍ ANI DISKUTOVAT, PROTOŽE TYTO HODNOTY TO JE TO, NA ČEM STOJÍ ZÁPAD. Mimochodem Západ vyloupil Afriku, Latinskou Ameriku a Asii. A teď rabuje střední Evropu a chystá se vyrabovat Rusko a Čínu. A TO JSOU VŠECHNO ZÁPADNÍ HODNOTY.
      KDE JSOU ZÁPADNÍ EVROPSKÉ HODNOTY? Na zbytečných summitech, na shnilých bramborách, na přípravě války s Ruskem, na evropském zábavním podniku? Evropské hodnoty jsou shnilé brambory a podřadné jídlo pro nás - Slovany.
      Pokud se mluví o západních (evropských) hodnotách a o cestě do Evropy, patří k tomu i no-go zóny, nezákonní emigrace vetřelců, jejich terorismus a kriminalita. Bez toho už dnes Evropa nemůže být. Nejdeme přece do staré dobré Evropy, ale do té nové dnešní.

      Vymazat
  9. Zajímavé je, že Slovensko je v Eurozóně a nic takového popisovaného se tam neděje a výhled na tento rok má, že předstihne v ekonomice ČR. Je smůla, že Slovensko je hned vedle, a děláte těmito kecy ze Slováků blby.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 10:33 Článek je o Řecku a ne o Slovensku, i když ani to se s těmi 51,8% z HDP státního dluhu (2016) nemusí zrovna "chlubit".
      Pro srovnání ČR měla v roce 2016 státní dluh 36.8% z HDP, Řecko 180,8%.
      "Krásné počasí, to by se túrovalo... Ale mysli na zítřek!"

      Vymazat
    2. Na tie tvoje drísty o "ekonomickom zázraku na Slovensku tu nie nikto zvedavý, pretože je to "lež jako věž". "ekonomický zázrak" postavený na montovniach, cez 500 000 ľudí v zahraničí, ďalšie tisíce potĺkajúce sa od fušky k fuške, aby vyžili, ale samozrejme, v evidencii nezamestnaných nie sú. Úrady sa už postarali, aby sa radšej odhlásili. A ďalší cca pol milióna migrantov z Indie, žijúcich na sodiálnych dávkach. Na západnom Slovensku nemá kto už ísť robiť do ďalšej montovne, na Strednom a Východnom Slovensku už 50- nici prácu nezoženú. To je úžasná ekonomika!

      Vymazat
    3. 10:33 Slovenský ekonomický zázrak se projevuje hromadným úprkem Slováků ze země, zejména mladé generace. V Praze a ve středočeském kraji přibývají snad rychleji než Ukrajinci. Mám dva slovenské spolužáky z VŠ, všechny čtyři jejich děti se hned po ukončení studia odebrali do ciziny (Německo, Anglie, Irsko). Když jsem se jich zeptal, kdo ty mladé nahradí, tak se zasmáli, že už je předem nahradili Ukrajinci. Když se je zeptám na přínos eura pro Slovensko, tak začínají nezadržitelně nadávat na slovenskou vládu a varují, abychom v Česku euro nepřijímali. Tak tomu říkám koloběh života!

      Vymazat
  10. A jak by se jinak měla chovat diktatura kapitálu v zemích EU? Co je cílem kapitálu: maximalizovat zisky a minimalizovat náklady. A co nelze koupit, to se dá machinacemi beztrestně ukrást - u nás 5,5 bilionů Kč. Kolik to bylo v Řecku? A kam tečou zisky a kam teče nakradené. Do Řecka a ani do CR určitě ne, naopak od nás ročně přes 200 milard jen na dividendách.
    Rád bych si přečetl učetnictví za Česko. Zadlužení státu, zadlužení krajů, obcí, zadlužení soukromých osob, zadlužení zahraničního obchodu - a komu to vše dlužíme! Rád bych si i přečetl dividendy bank/rok, pojišťoven/rok, ostatní převody peněz z ČR do zahraničí a kam/rok. Nebo je to přísně tajné, abychom s psíma očima vzhlíželi k Bruselu, kdy nám usmrkne desetinu toho, co EU z nás vyždímá?
    A kdo, kdy a komu dluhy splatí, kdy dopadneme jako Řecko - vždyť co nám v našem (?) státě vůbec ještě patří? Zatím víme, že doženeme Německo za 80 roků, pokud Německo nebude zvyšovat po těch 80 roků své zisky z naší práce.

    OdpovědětVymazat
  11. Rekove si z velke casti mohou za sve otroctvi v EU sami. Politici zprava i zleva jim sypali z pujcek a zadny nerekl, bacha, zerete na dluh, vase platy plati EU! A kdyz prislo na vraceni penez, Rek zacal mavat rudym praporem a demonstrovat za odpis dluhu. Jako uz tolikrat v historii, Rek si pujcoval a nikdy nevracel a kdyz, tak jenom zlomek. (Ze to idioti v EU nevedeli? Ale vedeli a vedeli, ze Rekove i ukazatele do Eurozony a EU falsovali!). To ovsem banky neprijaly, ty potrebuji otroka, ktery plati uroky az skoro zajde a z dluhu se nevymota. Za bankami stoji politici Francie a Nemecka, ktere sve banky nenechaji krachovat a zalibne prihlizeji jak na zebrakovi v Recku bohatnou. Mezitim jsou vsichni v EU zadluzeni tak, ze sotva kdy neco splati, zeme drzi nad vodou uz jenom ECB a ruzne fondy z penez obcanu EU. Obyvatelstvo prestarle, suroviny skoro zadne, vse se musi nakupovat ale ne z Ruska! Musi to byt z USA, i kdyz drazsi a v horsi kvalite. Jinak zacne hegemon praskat bicem.
    Postatou neuspesnosti Eura je ztracena vyhoda vlastnich men, ktere jednotlive zeme pred vstupem do Eurozony mohly samy regulovat podle stavu hospodarstvi, rizenou inflaci meny. Cas od casu zavedli novou Liru namisto 100 000 starych a jelo se dal. To dnes uz nejde a tak Italie slape na miste a jinde je to stejne.

    OdpovědětVymazat
  12. Stejně jako v Řecku se ani u nás Církvi Svaté (ha-ha-ha)nechce platit daně. Je to cizí stát v naší zemi. Největší patazit, zhoubný nádor.

    OdpovědětVymazat
  13. Odchodem z NATO a EU se pro většinu občanů skoro nic nezmění ale budeme mít nějakou perspektivu. O mnoho přijdou zvrhly paraziti, proto tak straši.

    OdpovědětVymazat
  14. Anonymovi 12:29: Obyčejní Řekové za svoje problémy určitě nemůžou, můžou za to politici, kteří se tam poslední desetiletí střídali. Kromě zkreslování účetnictví státu se nechali zkorumpovat největšími řeckými magnáty, aby tito nemuseli platit daně. Nezapomínejte, že na zkreslování účtů se významně podílela americká banka Goldmann@Sachs. Důchody sice měli vyšší než my, ale důchody nepobírají zdaleka všichni, třeba jen otec rodiny, který živí několik dalších lidí. Nene, obyčejní Řekové svou vlast neprožrali, jen neprohlédli tuto hru. Nevíme, jestli byly v zemi nějaké síly, které na skutečnosti, že se země zadlužuje nebo že ti nejbohatší - třeba loďaři - vlastně nepřispívají do rozpočtu žádnými daněmi. Jsou to Jižané, možná je to nezajímalo, blízkost moře, turisti, úplně jiný životní styl - možná bychom byli v takové zemi také lhostejní, dokud bychom nespadli na dno, nevím. Tím to neomlouvám. Nechali to dospět moc daleko, a už nebyla cesta zpět. U nás jsme taky párkrát zvolili lidi, kteří neudělali nic jiného, než přiškrtili ekonomiku a zadlužili nás - příkladně pan Kalousek. Sice si tam dlouho neposeděl, ale to, co napáchal, stačilo. Ale v posledních volbách jsme je už nezvolili. Jestli to nebylo z bláta do louže, to se teprve ukáže. Myslím, že by pan Babiš měl dostat šanci něco dokázat v čele vlády. Moc tomu sice nevěřím, ale nevidím nikoho jiného, ostatní už u vlády byli, nevychované spratky Piráty nepočítám. Jak řekla mamka ve filmu "Na samotě u lesa" ústy Daniely Kolářové: "Tatínek už dojil, děti". Zdravím, Pavla

    OdpovědětVymazat
  15. 10:33 Slovenský ekonomický zázrak se projevuje hromadným úprkem Slováků ze země, zejména mladé generace. V Praze a ve středočeském kraji přibývají snad rychleji než Ukrajinci. Mám dva slovenské spolužáky z VŠ, všechny čtyři jejich děti se hned po ukončení studia odebrali do ciziny (Německo, Anglie, Irsko). Když jsem se jich zeptal, kdo ty mladé nahradí, tak se zasmáli, že už je předem nahradili Ukrajinci. Když se je zeptám na přínos eura pro Slovensko, tak začínají nezadržitelně nadávat na slovenskou vládu a varují, abychom v Česku euro nepřijímali. Tak tomu říkám koloběh života!

    OdpovědětVymazat