Reklama

.

.

sobota 3. února 2018

Evropa sedí na hromadě utajených dluhů

3.2. 2018   argument!
Evropa sedí na hromadě státních dluhů. Je to celkem 12,5 bilionů euro za 28 zemí EU. Ani ekonomický vzestup nepomohl tuto horu dluhů snížit, píše německý Die Welt. A co je ještě horší, dluhová zátěž je ve skutečnosti větší. Ukazují to aktuální čísla Eurostatu.

Zapomíná se totiž na garance a záruky ve výši bilionů, které v oficiálních statistikách nejsou. Je pravda, že nejde o tvrdé dluhy. Jde jen o eventuální závazky, ale přesto je jejich výše znepokojující. Protože i kdyby došlo na splatnost jen menší části záruk, pak to může v rozpočtu udělat pěkné díry.

Tyto „utajené“ dluhy se nacházejí v různých podobách a různých zemích. Statistika Eurostatu má čtyři kategorie. Jsou to například garance států za závazky třetích osob. Pak to jsou tzv. partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, kdy stát ručí za určitá rizika. Pak tu jsou závazky firem, v nichž má stát většinový podíl, ale nejsou v kategorii státních firem. Státy také někdy ručí za určité úvěry.

Je to celý balík rizik, o kterých ani občané ani politici často nic nevědí. Za určitých podmínek se ovšem tyto „eventuální závazky“ mohou změnit v reálné závazky. Údaje Eurostatu jsou proto dalším krokem k transparentnosti veřejných financí EU, protože nabízejí komplexní obrázek veřejných financí jednotlivých členských států.

Tyto utajené dluhy jsou rozděleny velmi nerovnoměrně. Státní garance jsou problém u „vzorových“ zemí, zde je na špici Finsko s podílem 28 % HDP. Oficiálně má Finsko poměr dluhu k HDP 60,4 % takže naplňuje konvergenční kritéria. Jenže, kdyby se zahrnul podíl garancí státu, pak už to vypadá jinak, varuje Die Welt.

Na druhém místě u státních záruk je Rakousko, s podílem 20 % k HDP. Může to být také kvůli dosti velkému bankovnímu sektoru. A Německo je na třetím místě, poměr státních záruk k HDP je 14 %. Vidíme tu starou zátěž z finanční krize, ovšem i propojenost státu s veřejnými úvěrovými institucemi. Hlavní jsou ovšem exportní záruky, investiční záruky a zajištění úvěrů.(pokračování zde)

Obecně vzato je to centrální stát, kdo dává záruky. Ve Skandinávii se ale objevují i záruky obcí. V zemích Beneluxu, ale i Francii a dalších zemích, je velká část garancí směřována na finanční instituty.

U utajených dluhů projektů soukromého a veřejného partnerství vyčnívají Portugalsko a Slovensko, jedná se o více než 3 % HDP. Tyto projekty se často realizují z fiskálních důvodů, protože jsou pro vládu zpočátku nákladově neutrální.

Největší část utajených dluhů spadá na závazky státních firem – v Německu je to Deutsche Bahn. Jde také o Řecko, které podle Die Welt ještě s privatizacemi dostatečně nepohnulo. Je na vrcholu se 149 % k HDP. Německo je na třetím místě se 101 % k HDP. Tento vysoký podíl je možno vysvětlit i tím, že do statistiky se zahrnují i finanční instituty kontrolované státem, tedy například veřejné banky. Jejich podíl je v Německu ve srovnání s jinými zeměmi vysoký. A to se pak odráží v datech.

Nesplácené půjčky jsou zase další kategorií, která utajené dluhy zvyšuje. V této kategorii „vítězí“ Slovinsko, pak je tu Portugalsko.

Pohled do statistiky ukazuje, že dluhová problematika má v Evropě větší dimenze, než se původně myslelo.

11 komentářů :

  1. Jen si nemyslete,ze EU,je ekonomicky zazrak!Tolik tech penez neni !K tomu zivit statisice kudrnatich nefachcenku a navic pytle s penezi odchazi,odchodem Britanie ze spolku platicich.S Britanii odejde kazdy den 55mil.£,385 mil.za tyden...a to je veliky balik !V kazdem pripade Britanie udela dobre,ze se vymani z podruci EU.Maji svou vyrobu,odbytiste,trhy..kazdy chce obchodovat s UK.Vychodoevropske staty by za podobny pokus financne znicili,jsme novodobi otroci,ale v sofistikovanejsi podobe..uz nejsou lagry,dozorci,oz je OLAF,dnes se to nazyva supervisors.Zni to tak anglicky!

    OdpovědětVymazat
  2. A ty dluhy budou platit všichni v tom pitomém spolku eu.

    OdpovědětVymazat
  3. Přestaly bankovní "intervence" proti koruně, máme velice slušný růst HDP a proto je třeba odstranit Zemana a Babiše. Když chcete ovládnout státy pomocí dluhů, jsou to naprosto nevhodné osoby.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 14:54
      Jste naprosto nevhodná osoba, když záměrně neuvádíte, že bankovní intervence přestaly díky panu prezidentovi Zemanovi, který jmenoval guvernérem ČNB Jiřího Rusnoka, a pomíjíte fakt, že právě EU ovládá státy EU pomocí dluhů.

      Vymazat
    2. 15:06 - přečtěte si to ještě jednou.:)

      Vymazat
    3. 15:09 Přečetl jsem, omlouvám se :)

      Vymazat
  4. Copak, zdroje už nejsou? Spoluobčané, kteří dělali dluhy a prodávali zlato, byli královsky odměněni.

    OdpovědětVymazat
  5. To co se děje na Ukrajině, to se v menším dělo i u nás za Klause, vytunelovat zemi ve prospěch sionistů a zničit její průmyslový potenciál a dnes si hraje Klaus na českého patriota. Máte pravdu, nejhorší byl Tošovský, kterého Havel jmenoval dokonce předsedou dočasné vlády, ten neměl žádné skrupule. Dlouhý si také pomohl svou ničivou rolí na postu ministra k pozdějšímu angažmá u židovské Golden Sachs.

    OdpovědětVymazat
  6. Prosím vás, jsem laik, co se týče peněz. Komu to vlastně dluží země EU, kdo bude inkasovat oněch +- 12,5 bilionů Eur? A co s nimi bude dále podnikat? Já bych byl pro měnovou reformu 1953, tj. 1:50 a jen do výše 500 Eur.
    Za vysvětlení děkuje Laik

    OdpovědětVymazat
  7. EU není žádný právní subjekt, proto je vymahatelnost dluhů nulová. Je to něco podobného jako kdyby chtěl někdo peníze od Vyšegrádu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. EU nic nedluží - dluží ale členské "státy", a jakmile nejsou schopny splácet své dluhy, tak musí pod cenou prodávat svůj majetek - přístavy, letiště, ostrovy, lesy, nerosty, nemocnice, veřejnou dopravu,... Ukázkovým příkladem je Řecko.
      Kdo je v pasti zvané Euro, tak nemůže devalvovat, protože Němci hodnotu měny zvyšují, aby své "partnery", kteří finančně kolabují, mohli vytunelovat svými bankami.

      Vymazat