Reklama

.

.

čtvrtek 8. února 2018

Postavte se Americe! Zeman není loutka. Srbský režisér přivezl film o Kosovu a informace, které tu běžně nejsou

Boris Malagurski
rozhovor
7.2.2018   ParlametníListy

ROZHOVOR Prahu čeká premiéra filmu dokumentujícího situaci v Kosovu, tedy území, kde jednostranně před devíti lety tamní Albánci vyhlásili nezávislost. Srbský režisér a dokumentarista Boris Malagurski, který dílo osobně představí, pro ParlamentníListy.cz popisuje, jaká je v Kosovu situace nyní a jak těžce se tam žije srbské menšině. Malagurski také mluví o českém prezidentu Miloši Zemanovi a o jeho předchůdci Václavu Klausovi. Oceňuje, že nepatří k loutkám „amerických geopolitických zájmů“.




V pátek budete v Praze osobně představovat svůj nový film „Kosovo – moment v civilizaci“. Co vás vedlo k volbě právě tohoto tématu filmu?

Když takzvaný „ministr zahraničí“ tzv. „Kosovské republiky“ oznámil, že Kosovo v roce 2017 požádá o členství v UNESCO, věděl jsem, že musíme pokračovat v činnosti, kterou jsme začali před dvěma lety, kdy jsme úspěšně lobbovali proti vstupu Kosova do UNESCO. V té době jsme spustili do té doby největší srbskou petici, kterou jsme předali do centrály UNESCO v Paříži, a nyní jsme chtěli posunout boj o krok dále. Proto jsem se rozhodl natočit dokument o srbském dědictví UNESCO v Kosovu a Metohiji, abych světu ukázal, že světové kulturní dědictví by nemělo zůstat střeženo těmi, kteří ho roky, desetiletí a staletí ničili.

Čelil jste během natáčení filmu ze strany aparátu tzv. státu Kosovo a jeho orgánů nějakým konkrétním překážkám? Bylo natáčení přímo v Kosmetu (Kosmet = Kosovo a Metochije – pozn. red.) nebezpečné?

Náš tým se na takzvaný stát vůbec neobracel, ani s nimi nemáme co probírat, protože je neuznáváme. Žádným překážkám jsme nečelili, protože jsme v Kosovu a Metochiji natáčeli tajně. Data natáčení a práce jsme drželi v tajnosti a přijeli jsme tam hned po kosovských volbách, protože jsme se dozvěděli, že albánské tajné služby budou příliš zaneprázdněné odposloucháním albánských politiků v Kosovu, a nikoli srbskými tématy. Vše jsme museli stihnout během extrémně krátké doby deseti dnů. Bylo to samozřejmě nebezpečné, ale už jsme zkušení a problémům se dokážeme vyhnout. Kdykoli to bylo kritické, začali jsme mluvit anglicky a Albánci si mysleli, že jsme Američané a odvážně nám ustoupili.

Jak se v současnosti v Kosovu a Metohiji žije srbské komunitě, která je tam ve výrazné menšině?

Srbové v Kosovu mají zoufalý život. Žijí v evropském ghettu 21. století. Bez nároku na návrat do svých domovů, práva na zaměstnání, práva na důstojný život. Kromě institucionálního mučení existuje proti Srbům také jemnější, psychologičtější, ale stejně destruktivní forma tortury.

Například, v Gračanici, jedné ze srbských enkláv v Kosovu a Metochiji, je hlavní ulice, která se nachází hned vedle slavného kláštera Gračanica. Náš tým seděl v kavárně v té ulici a viděli jsme projíždět džíp bez střechy, ve kterém seděli čtyři Albánci. Poslouchali albánskou nacionalistickou hudbu, která byla neuvěřitelně hlasitá. Pomyslel jsem si, že to je provokace. Projeli ulicí, ale žádný ze Srbů nereagoval. Pak se vrátili tou stejnou ulicí. Takhle se projížděli kolem dokola. Znovu a znovu. Pokoušeli se vyprovokovat útok, aby mohli pokračovat v propagandistické rétorice o „násilných Srbech“ a „albánských obětech“.

Srbové se nenechali vyprovokovat. Ale není to pro ně snadné. Představte si, že musíte takovým provokacím čelit. Že nacházíte zničené hřbitovy, zničené domy, hrozby na každém kroku, vraždy svých politických vůdců, nemají nikoho, komu se svěřit, nikdo vás nechrání a navíc si velká část světa si myslí, že jediní viníci jste vy a můžete za všechny problémy.

Otázka ohledně Kosova, kde Albánci v roce 2008 vyhlásili nezávislost, je pro většinu evropských politiků velmi citlivá, většinou k tomu nechtějí zaujmout jasný postoj a jen mluví o právu na sebeurčení národa. Jak si to vysvětlujete?

OSN jasně uvedla, že právo na sebeurčení národů se týká bývalých kolonií. V ostatních případech má primát zásada nedotknutelnosti hranic, tedy suverenita a územní celistvost států. Věc je velmi jednoduchá – jestliže má ve světě existovat určitý řád, respektování mezinárodního práva a vláda spravedlnosti, pak je jasné, že Kosovo je neoddělitelnou součástí Srbska. Ale existují ti, kteří nechtějí pořádek. Ti, kteří chtějí, aby o průběhu událostí ve světě rozhodla síla, aby mohli násilně používat nespravedlivá řešení, neboť jim přináší krátkodobý zisk nebo jsou v souladu s jejich geopolitickými zájmy. Takoví politici jsou pohromou civilizace. Jsou to lidé, kteří se této síle odevzdají v naději, že to něco vynese i jim. Tito lidé budou historií zapomenuti, protože historie si bude pamatovat ty, kteří bojují za spravedlnost, pořádek a stejná práva pro všechny.

Trailer k filmu Kosovo – moment v civilizaci:



Rozumím, že to srovnání není vůbec přesné, ale proč podle vás představitelé EU nebo Západu obecně nevystoupili razantně s podporou celistvosti Srbska, tak jako v případě Krymu a Ukrajiny, a dokonce často dělali opak?,

Přesně proto, že jim oddělení Kosova zapadalo do geopolitických zájmů, ale odloučení Krymu těmto zájmům neodpovídalo. Dobrým příkladem je Katalánsko. V den hlasování o nezávislosti Katalánska jsme viděli scény policejní brutality. Nebyly tam žádné vážnější nepokoje, byly sporadické, s nižší intenzitou.

Nyní si představte, že by byly vytvořeny katalánské ozbrojené skupiny, které by začaly zabíjet španělskou policii a civilisty. Že by tyhle skupiny měly spojení se světovými teroristy a že by prováděly teroristické útoky proti španělskému státu. Představte si to na chvíli. Přesně to dělali albánští extremisté v Kosovu koncem 90.let, proti srbskému státu, srbské policii, srbským civilistům a dokonce i neposlušným Albáncům. Pokud by se to stalo dnes v Katalánsku, bombardovali by Američané Madrid, aby zabránili pokusům Španělska o zastavení teroristů? ... .... .... ....

(celý rozhovor najdete zde)


Pozvánka na páteční promítání:


12 komentářů :

  1. Až na to, že právě Zeman se "uvedl" krátce po jím prosazovaném a stále obhajovaném členství v NATO tím, že s Havlem "povolili" přelet amerických bombardérů k bombardování Srbska, právě při Kosovské krizi.
    Jedna z věcí, kterou na Zemanovi stále nemůžu vydýchat a kterou mu paradoxně nikdo z jeho kritiků nevyčítá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, to mu nikdo neodpáře.
      To, že mu to vyznavači NATO = Západu a "liberální demokracie" nevyčítají ale nevidím jako paradoxní.

      Vymazat
    2. Trochu na jeho obhajobu: vláda dlouho vzdorovala diskuzí, když už nad nimi půl hodiny létaly (bez povolení) bombardéry NATO. Zeman ví, že jsme jen kolonií a tehdejší atmosféra byla poznamenaná těžkou protisrbskou propagandou. Většina "zpracovaných" občanů by odmítnutí přeletů letounů NATO nepochopila. Vše má svůj čas. Pravda, stojí to utrpení mnoha lidí.

      Vymazat
    3. Jestli se nemýlím,tak letadla přes Prahu začala létat hned druhý den po vstupu do NATO. Létala by i kdyby to nikdo nepovolil.Nějak by se to zdůvodnilo.Nedělejte si iluze.

      Vymazat
  2. Kosovo je Srbska duša .

    OdpovědětVymazat
  3. Bojujme za něj proti arabům!!!!
    Žádný masar ve Srbrenici nikdy nebyl,to jen uASSackej ksindl to pořád namlouvá!!!!!

    OdpovědětVymazat
  4. Srbové v Kosovu mají strašný život bylo by to samé pro nás kdyby se tu dostaly migranti.

    OdpovědětVymazat
  5. poraďte: Etnická identita je co? Národní identitu chápu-čech,slovák....Ale jaké se používá slovo pro slovany,germány.....
    díky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 9:40

      Řecké ethnos znamená národ. Nejjednodušší odlišení od moderního (politického) pojetí národa spočívá v tom, že etnikum značí něco zděděného, co není na naší volbě, kdežto k národu se "hlásíme" - nebo taky ne.
      Tady je patrný - zatím nevyjasněný - problém v pojetí, jaké presentuje pan Miroslav Povolný.

      Známe etnografii (národopis), etnografická musea (ukazují většinou regionální kroje a venkovské stavby a zemědělské náčiní)...

      Slovanství můžeme vidět - podobně jako např. germánství - jako určitý typ panetnicity, tedy etnicity "vyššího stupně". To, že jde o fenomén veskrze moderní, je patrné i dobou, kdy se panslavismus a pangermanismus objevují.
      Důležitým rysem totoho pojetí (pan)etnicity je zdůrazňování původnosti, kořenů, takříkajíc "zdravého jádra" v minuosti, k němuž je třeba se vrátit. Je to ovšem smíšeno též s prvky náboženskými (pravoslaví, protestantismus).

      Oproti tomu moderní pojetí národa etnicitu příliš nezdůrazňuje (a ovšem ani nepopírá) - u nás např. Masaryk a jeho humanismus, ale už Karel Havlíček. Trochu pomíchané je to u Aloise Jiráska (politicky se hlásil k národním demokratům; nevím ovšem, zda umanutý antisemita Adam B. Bartoš vidí národní demokracii podobně jako Jirásek).

      Je příznačné, že slovem identita se nejvíce ohánějí tzv. identitární hnutí, která jsou jednou z podob krajně pravicových proudů označovaných zpravidla jako neonacismus. Rozbor toho, čím se neonacismus odlišuje od nacismu už se sem nevejde - a na to se ani neptáte.

      Vymazat
    2. (9:59)
      Je třeba povšimnout si i spojitosti pangermanismu s romantismem, který byl - ve své vědátorské větvi - produktem německých homosexuálů jako Winckelmann. Ti své zkoumání evropské antiky (zejména řecké historie a umění) prolnuli vytvářením legend, které pak vystavili jako vzor, podle něhož by mělo být utvářeno skutečné a ryzí němectví. Nejzazším výkonem tohoto pojetí pak je v umění Richard Wagner, v politice Adolf Hitler. Materiálem pangermanismu není ale jen antika ve své (romantiky censurované) původní podobě, ale i např. písně Nibelungů a pod. Tato původně severská mytologie je ovšem antikou také ovlivněna. Pohanské příběhy jako kulatý stůl krále Artuše nebo skandinávské ságy zapsali mnichové šířící křesťanské kulty, kteří do Irska a Skotska přišli ze Středomoří. I to je dokladem, že autenticita (originalita) toho všeho je dosti sporná.
      - Ostatně i Jaroslav Hašek se tomu ústy Švejkovými trefně vysmívá, když chválí, že někdo je "přímo odněkud".

      Vymazat
    3. 9:59-Předpokládám, že jste si otázku 9:40 položil sám. Přesto jsem rád, že se národní identitě věnuje někdo s filosofickým vzděláním, kterému nemohu konkurovat ale mohu žádat o vysvětlení mých pochybností v jeho výkladu. Bude-li čas, prostor a zájem, tedy: Identita byla vždy dvojí, rodová a politická(státní). Má otázka tedy zní, jak se do politického národa(říše) implantuje ideologie(náboženství)? Pokud vím, "Antika" byla pohanská, závislá na bozích. Germáni převzali říši s křesťanstvím a s tvrdostí jim vlastní christianizovali celou Evropu i zámoří. Má druhá otázka tedy zní, jakou úlohu má žido-křesťanská kultura dnes a s čím ji porovnat. Hlavně je to klišé, kdo mi určí body, které mohu porovnat s Biblí?

      Vymazat
    4. 16:43

      Žádat můžete, ale s pomocí zvenčí moc nepočítejte; jelikož se jedná o VAŠE "pochybnosti", musíte se s nimi vypořádat sám, stejně jako s otázkou, kdo je implantoval do Vaší pomatené mysli.

      Váš úvodní předpoklad je mylný. To je jediná otázka, na kterou Vám dokážu odpovědět. Jenže na to se neptáte, to tvrdíte.

      Vymazat