Czexit je jediná možnost, jak přestat být krmelcem Evropy! 3. část

Jaroslav Tichý

15. 3. 2018

V souvislosti se sílícím voláním našich voličů po odchodu z EU, která se mění prakticky den ze dne k horšímu, a to jak z hlediska svých pravidel tak i své podoby, sílí současně strašení našich občanů ze strany našich veřejných propagandistických prostředků a různých „odborníků“ ohledně obrovských negativních dopadů příp. Czexitu na naši zem a na její obyvatele. Protože jde o zavádějící a záměrně zkreslená tvrzení, pojďme si k celé záležitosti říci více. 

1. část je ZDE http://www.novarepublika.cz/2018/03/czexit-je-jedina-moznost-jak-prestat.html 

2. část je ZDE http://www.novarepublika.cz/2018/03/czexit-je-jedina-moznost-jak-prestat_14.html#comment-form

Za situace, kdy se náš stát zbavil naprosté většiny svého majetku a tedy i příjmů z něho, kdy dopustil zničení části výrobních kapacit, zprivatizování ostatních kapacit (ať již zahraničními investory, jak výše popsáno či různými „kapitány českého průmyslu“, kteří následně vesměs zkrachovali) dostal se dnes do situace, že je závislý prakticky výlučně na následujících zdrojích příjmů:

·     daň z příjmu od právnických osob (19 % oproti dřívějším 100 % zisku státních podniků) a ještě k tomu od necelé 1/3 dřívějších subjektů (viz zničené podniky, podniky v rukou cizích vlastníků a jejich daňové prázdniny v ČR, příp. zdaňování cizích firem činných u nás v zahraničí, zlegalizované úniky našich i cizích firem činných u nás do daňových rájů);

·     daň z příjmu od fyzických osob (15 %)

·     zisky zbytkových státních podniků (dnes jde již jen o jejich minimální počet, byť některé z nich jsou co do velkosti významné - ČEZ, Budvar, Lesy ČR);

·     daň z přidané hodnoty (21 % až na výjimky)

·     spotřební daně

·     daň z převodu nemovitostí (4%)

·      darovací daň a

·     některé další.

Obecně platí, že došlo ke značnému nárůstu nepřímých daní při současném poklesu přímých daní. Daňové břemeno bohatých tak bylo ze značné části přesunuto na střední třídu, která za současných podmínek rychleji chudne. Tímto rysem se vyznačují všechny tzv. východoevropské země v porovnání se zeměmi Západu. Podobně je tomu v rozvojových zemích. ČR v tomto ohledu není výjimkou.

Závěr 1:

Máme-li zjednat nápravu v tomto směru s cílem „postavit se opět na vlastní nohy“, je nemožné tak učinit v rámci našeho pokračujícího členství v EU, která je nejen hlavním původcem naší současné situace, nýbrž i překážkou v možné nápravě. Nemůžeme totiž setrvávat v pozici kolonie EU (a zejména pak Německa) a přitom současně se snažit o naši emancipaci a opuštění naší pozice kolonie.

Jaká je tedy skutečnost?

Přichází postupně průmyslová revoluce 4.0, a to se všemi svými průvodními důsledky. Již se u nás projevila např. úbytkem 2 tis. pracovních míst ve Škodě Mladá Boleslav či v menších počtech na jiných místech republiky (např. Krnovsko 300 pracovních míst atd.). Jde o proces, který se bude postupně šířit i do dalších odvětví (bankovnictví, autodoprava, soudnictví/advokacie, různé druhy služeb, stavebnictví atd.).

V čem spočívá průmyslová revoluce 4.0?

V robotizaci lidské práce a tedy v její náhradě, přičemž tato robotizace u nás:

·     dle propočtů nahradí v ČR do roku 2035 až 30 % lidské pracovní síly, u osob s nízkým vzděláním tato úspora může dosáhnout až 44 %;

·     přináší úspory na mzdách, na sociálních a zdravotních příspěvcích, odbourává problémy s pracovníky a s odbory atd.;

·     současně s tím zvyšuje nároky na stát a jeho zdroje potřebné k výplatě minimálního garantovaného měsíčního příjmu. Ty zdroje jsou již nyní nedostatečné, neboť pocházejí prakticky jen z příspěvků na zdravotní a sociální pojištění od zaměstnaných lidí u nás a zčási i z vybraných daní. Jiné zdroje nejsou a poklesem zaměstnanosti se budou tenčit, zatímco nároky na výplatu minimálního garantovaného měsíčního příjmu stoupat;

·     staví nás (s ohledem na nevhodnou strukturu naší ekonomiky) na 4. místo z nejohroženějších zemí. (je to způsobeno strukturou a zaměřením české ekonomiky, z velké části postavené na produkci bez přidané hodnoty, na subdodávkách do Německa a dalších zemí EU. Jde o výrobu a s ní spojená pracovní místa, jež budou zcela nahrazena roboty či algorit-my). Hlavní těžiště dosavadní průmyslové výroby přitom u nás spočívá ve výrobě automobilů. Místo nich se již začínají vyrábět elektromobily, a to prakticky plně roboticky. Víme již, jak a čím tento výpadek (ne-li výroby, tak zcela určitě alespoň pracovních míst) nahradíme?

·     vzdělávací systém, který se opožďuje za výraznými proměnami v práci jako takové a setrvale připravuje nové pracovní síly na již překonané, resp. neexistující potřeby. Produkuje tak z velké části i nadále pracovníky do továren, kde však jejich místa budou v dohledné době nahrazena roboty.“

Kde bude tato robotizace zaváděna nejdříve?

Tam, kde mají majitelé továren nejvyšší náklady na pracovní síly. Tedy doma, např. v Německu. Pokud si tam ovšem postaví místo lidí roboty, ty rychle nahradí i lacinější pracovní sílu např. u nás. A všechny roboty mohou stát a pracovat těmto zahraničním podnikatelům u nich doma. (tedy do jisté míry dojde i v dalších západních zemích k obdobě naplňování hesla America first!). Západní Evropa se na to již připravuje, a proto Brusel volá i po harmonizaci daní v rámci EU.

Závěr 2:

Ke ztrátě pracovních míst postupem času určitě dojde. Nikoliv však z důvodu našeho vy-

stoupení z EU, nýbrž z důvodu nastupující náhrady lidské pracovní síly roboty v rámci prů-

myslové revoluce 4.0. 

Jaroslav Tichý je činný v Alianci národních sil