Reklama

.

.

sobota 31. března 2018

Duben v českých dějinách

Croix
1. 4. 2018
1085 

Český kníže Vratislav II. obdržel od císaře Jindřicha IV. královský titul jako první z českých panovníků, byť ještě pouze pro svou osobu, nikoliv dědičně. Čeští králové (druhým byl ve 12. století Vladislav II. a konečně dědičný titul získal Přemysl I. Otakar) byli po samotném králi Svaté říše římské jedinými nositeli tohoto vysokého titulu osvědčujícího mimořádné postavení českého království v rámci politického útvaru Svaté říše římské ve středověku. Český král byl také jedním ze sedmi říšských kurfiřtů, mj. volitelů krále římského.

1. 4.
1926 – zahájení činnosti Národní banky československé, a.s., s povahou „veřejného ústavu“. Do té doby jako její předchůdce vykonával příslušnou agendu Bankovní úřad při ministerstvu financí.

3. 4.
1915 – 28. pražský pěší pluk přešel na východní frontě za 1. světové války na stranu Ruska. Později tak učinili hromadně také vojáci 36.mladoboleslavského pěšího pluku. V roce 1915 přebíhání „českých“ pluků a menších vojenských útvarů na ruskou stranu nabývalo masového měřítka. Z těchto jednotek mohly vzniknout československé legie v Rusku (na dalších frontách byly vytvořeny i francouzské a italské československé legie), které sehrály významnou roli ve věci obnovy české samostatné státnosti a založení Československa.

5. 4.
1355 – Karel IV. dosáhl během své římské jízdy nejvyšší možné panovnické hodnosti – císařského titulu. Do té doby vládl v Svaté říši římské jako zvolený římský král. Auctoritas imperialis byla v té době v politické rovině stále velmi vysoká a Karel byl od roku 1237 po dlouhé době prvním císařem s papežským posvěcením, proto si tohoto prestižního úspěchu velmi považoval, stejně jako jím získal ještě větší respekt v zahraniční i domácí politice, než doposud.

1945
Vyhlášen Košický vládní program „národní a demokratické revoluce.“ Na základě tohoto programu byl vytvářen nový politický systém poválečného Československa na principu „lidové demokracie“; v jeho rámci byla vytvořena Národní fronta, tvořící základ politického systému v socialistickém Československu po celou jeho éru. Národní fronta sdružovala politické strany a organizace všech směrů, které doma i v zahraničí vedly národně osvobozenecký boj proti fašismu. V souladu s tímto vládním programem byly z politického systému vyřazeny ty politické síly a strany, které se zkompromitovaly spoluprací s fašismem, nebo se podíleli na likvidaci republiky v době „Mnichova.“ Součástí programu bylo i vybudování nového systému státní moci ve formě národních výborů. Dále program zahrnoval požadavek konfiskace majetku fašistických nepřátel i domácích kolaborantů, což již před únorem 1948 významně zasáhlo do ekonomických a mocenských pozic buržoazie v Československu.

7. 4. 1348
Založení pražské univerzity Karlem IV. Byla to první vysoká škola tohoto typu ve střední Evropě. Zpočátku ji tvořily 4 fakulty, splňující požadavky na univerzitní vzdělávání své doby – artistická (vyučování tzv. sedmi svobodných umění, což zahrnovalo obory gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie a hudba), na které studium začínalo a po níž bylo možné pokračovat na vybraných dalších fakultách, jimiž byly teologická, právnická a lékařská.

15. 4. 1818
Založení Národního muzea v Praze.

16. 4.
1919 – Přijetí zákona o pozemkové reformě v Československu. Podle tohoto zákona došlo k záboru pozemků zemědělské půdy v rozsahu nad 150 ha, nebo jakýchkoliv jiných pozemků v rozsahu nad 250 ha. Rozdělování zabraných pozemků určoval následně přídělový zákon přijatý v roce 1920.

21. 4.
1945 – Jednotky 3. americké armády vstoupily na československé území a obsadily Aš.

25. 4.
1945 – Již v kapitole věnované měsíci březnu v českých dějinách zmiňovaný poslední nálet na plzeňskou Škodovku, která byla v jeho důsledku ze 70 procent zničena. Nálet provedlo 276 bombardérů B-17, zahynulo 76 místních obyvatel. Od roku 1942 provedli západní spojenci 11 náletů na plzeňskou Škodovku a Plzeň, takže dobře znali navigaci tímto směrem. Takto zničující byl však až tento poslední vzdušný útok. Britové se snažili útočit na Plzeň už od roku 1940, tyto útoky však skončily většinou úplným fiaskem. Zatímco snahu zasáhnout Škodovku jako velmi významnou zbrojovku ze strany západních spojenců lze do roku 1944 považovat za pochopitelnou, sérii náletů na česká města a zejména dopravní uzly a průmyslové objekty v posledních týdnech války už těžko.

1945
Osvobození Brna 2. ukrajinským frontem

28. 4.
1900 – První Českomoravská továrna na stroje v Praze – Libni, jak zněl její název, vyrobila první českou lokomotivu. Zahájila tak mnohaletou českou strojírenskou tradici v tomto výrobním segmentu.

30. 4.
1344 – Papežskou bulou Klimenta VII. (který byl vychovatelem Karla IV. v Paříži v době jeho dětství a mládí) bylo povýšeno pražské biskupství na arcibiskupství. České země se tím staly v církevní oblasti nezávislými na Německu. Prvním pražským arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic.



1945
Osvobození Ostravy sovětskými vojsky za účasti jednotek 1. čs. armádního sboru. Němci ztratili během ostravské operace 100.000 mužů na mrtvých, zraněných a nezvěstných a 150.000 zajatých. Na straně osvobozujících sovětských a československých jednotek padlo na 24.000 vojáků a 89.000 bylo raněných.

Pro zajímavost také: 1. 4. 1987 zahájení provozu letecké záchranné služby v Československu a to ve Středočeském kraji; provoz zajišťovala Letecká služba Federálního ministerstva vnitra; 5. 4. 1937 zahájení provozu na Letišti Praha-Ruzyně, 10. 4. 1348 založení Karlštejna, 18.4.1389 na tehdejší Boží hod velikonoční proběhl v Praze velký pogrom židovského města poté, co při průchodu židovským městem katolického kněze jdoucího zaopatřovat umírajícího a nesenou svátost oltářní zasáhly někým hozené kameny (3.000 obětí pogromu). 26.4.1476 byl dokončen tisk nejstarší datované tištěné knihy v Čechách, Statutů arcibiskupa Arnošta z Pardubic v latinském jazyce. Tisk provedla tiskárna v Plzni pod patronací pražské kapituly, která sem byla dočasně přesídlena.

10 komentářů :

  1. Autor napsal opatrnou - selektivni vzpominku na duben v nasich dejinach a "zapomel" se zminit o dubnu 1387 v
    Praze za Vaclava IV. ! (Cela Evropa o tom zdesene mluvila.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 1387 ? Co zapomněl pan Křížek zmínit? Poučte nás prosím!

      Vymazat
    2. 0:04 mno, snad to, že Václav dopomohl nevlastnímu bratru Zikmundovi k Uherskému trůnu ... jinak nevím. To ať objasní ten vševěd z 22:39. Zvlášť tu celou zděšenou Evropu. Asi u toho byl.

      Vymazat
    3. Alois Jirásek : Mezi proudy. Vřele doporučuji

      Vymazat
    4. Mohl byste to rozvést, 22.39? Na jaře 1387 řešil Václav IV. říššské záležitosti v Norimberku a pak se sice vrátil do Čech, ale jen na Křivoklát, kde v červnu jako římský král vydal listinu pro Štarsburk.
      CROIX

      Vymazat
  2. Co se nehodi to se zamlci , nebo popre !

    OdpovědětVymazat
  3. Škoda že se tu američané v 2 sv dostaly to zase fašouni budou oslavovat Plzeň.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, budou oslavovat osvobození, ačkoliv ji neosvobodili, nýbrž do ní jen vjeli. Osvobozená byla už předešlého dne, za což zaplatilo životem mnoho Plzeňanů, které však nikdo nepřipomíná. Opět se jedná jen o přepisování historie.

      Vymazat
    2. 16:50
      Díky za připomenutí, dnes již pomalu pamětníci vymírají a přiblbílci neustále opěvují američany jako osvoboditele Plzně.
      Rozdíl je v tom, že samozřejmně je vítali jako vítěze boje proti fašistům. Ale jako osvoboditelé, se příliš nechovali. I to by mohli posoudit pamětníci a dochovalé dokumety. V ti kteří přijeli do Plzně první byl průzkum. Ten byl nahrazen arogantními důstojníky kteří ale plnili jen rozkazy velení.

      Vymazat
  4. Je krásné vzpomínat na dějiny a na obětavost naši předků. Možná by bylo lepší zavzpomínat na rozkrádání těžce nabytého státu po hadráku. Ale to by asi špína národa nepřenesla přes svůj nanávistný pohled na havlijádu a posléze Klazijádu a Kalouskijádu. Takový Topol byl jen a je doposud něco jako Drahoš - hloupý a použitý.
    Václav z Plzně

    OdpovědětVymazat