Reklama

.

.

neděle 4. března 2018

Film "Masaryk"


Jan Buzek
4. 3. 2018
Na Honzu Masaryka mí rodiče a prarodiče vzpomínali jako na miláčka národa a Dr. Edvarda Beneše vedli jako nejvyšší politickou autoritu. Jenže oni žili v době národních států a ta už končí. Moderní Česko již nepotřebuje své osobnosti a hrdiny. Naopak! Máme pochopit, že vše proběhlo nevyhnutelně tak, jak mělo. Můžeme si za to sami a nejlepší bude přijmout za to svůj díl odpovědnosti … vždyť oba státníci Masaryk i Beneš byli nakonec jen lidé.
A to já opravdu nemůžu, pročež musím tvůrcům filmu i svým oblíbeným hercům poslat palec dolů.


Dílo věnované méně známému nebo prakticky neznámému období života Jana Masaryka a “dnům zrady” je zajímavou a inspirativní podívanou. Výprava a kamera jsou velkolepé a kritizovat herecké výkony Karla Rodena a Oldřicha Kaisera nejen že nelze, ale zcela jistě by Vás to odradilo od dalšího čtení.

Dramatické podání doby Mnichovské smlouvy a počátku války ve většině diváků probudí hlubokou účast a zájem pochopit, proč se vše seběhlo právě tak, jak to známe z výkladů dějin.

Film nám podává Jana Masaryka, jako alkoholika, náruživého konzumenta kokainu, krále zábavy a milence paničky britského poslance. A naopak, ve střízlivých okamžicích náš hrdina pracuje na blaho vlasti a domáhá se audience na britském ministerstvu zahraničí, potupně konzumuje odmítání, i vyvedení z foyeru opery, kam se pokouší proniknout za svými protějšky na diplomata až příliš necitlivě.

Vedle toho nám Oldřich Kaiser prezentuje prezidenta Edvarda Beneše, těsného spolupracovníka TGM, jako muže nerozhodného, nejistého. Beneš si ve filmu telefonicky stýská Janovi do Anglie, že už za ním nikdo nestojí a že opravdu spolehnout se může jen na svou paní Hanu a něj, na Jana. Věří Beneš, že linka není Angličany odposlouchávána nebo tomu má věřit divák?

Film Masaryk nebyl natočen ani v r. 68, ani zkraje 90’let, ani později ale právě roku 2016. Proč právě dnes a jaké poselství a poučení přináší svou filmovou velkolepostí našim současníkům?

Film nám hojně ukazuje prostopášné chování Masaryka a kontrastně odměřené a povýšené chování britského ministerstva. Filmovým záběrům cudně uniká, že velvyslanec státu, o jehož obětování už bylo beztak rozhodnuto, musel být non stop sledován MI6 a o jeho slabinách a vydíratelnosti muselo být ministerstvo spravováno denně. A o Benešově nerozhodnosti též. Divák se má patrně domyslit, že zdvořilé diplomatické odmítání neplodného vyjednávání s Janem bylo vlastně tím nejdůstojnějším jednáním, jaké mu mohli Britové nabídnout. Je naopak s podivem, že česká rozvědka o této slabosti českého velvyslance nevěděla, resp. nechala jej v úřadě. Pokud tedy i to nebyl záměr…

V Čechách mezi tím probíhá mobilizace. Demokratické Československo se na obrannou válku připravuje přinejmenším od nástupu Hitlera k moci, tedy celých 15 let. ČSR disponuje možná nejlepší armádou a zcela jistě tím nejlepším obranným opevněním v Evropě. Nejmodernější zbrojovky na světě, ty české, už po řadu let chrlí ty nejlepší zbraně, výzbroj a výstroj. Nikde jinde na světě si civilisté neudržují kondičku v takové míře, jako čeští Sokolové. Poměr sil německé a české armády vystihuje poměr 1,3 : 1, což na efektivní obranu bohatě stačí. A přesto všechno si měkkota Beneš ve filmu telefonuje jen s feťákem Masarykem a rozhodnutí podvolit se diktátu je prezentováno jako samostatné, bez konzultace s generály. Roztomile působí i to, že když si Beneš stěžuje na nátlak spojeneckých velvyslanců, kamera zabírá Citroen C2 přijíždějící na Pražský hrad, jako by ve hře byl velvyslanec francouzský. Naopak ruští historici uvádějí, že v den předcházející odvolání mobilizace navštívil britský velvyslanec Pražský hrad 6x, naposled 2 hodiny po půlnoci.

Film Masaryk nám prezentuje historii způsobem: “Jinak to ani dopadnout nemohlo!” Filmový narkoman v Londýně a třasořitka na Hradě v Praze zhatili nedozírné investice do národní obrany, zlomili páteř národa a místo zastavení Hitlera jej vyzbrojili.

Ujišťuji každého, že film Masaryk Vás v klidu nenechá. Ten, kdo si uvědomuje, že programuje nás nejen zpravodajství ČT, ale že film to dělá také, bude si stále dokola klást otázku: Kdo, proč a proč v právě v tomto roce nám předkládá další film bořící idealizovaný obraz českých osobností? Čím je doba mnichovské zrady podobná té naší? Možná tím, že ukončila letité financováni stavby pohraničního opevnění nakupováním státních obligací uvědomělými Čechoslováky ve víře, že takto zajišťují svoji spokojenou budoucnost v prosperující res-publice. Jenže hned při první zkoušce odolnosti se obranný systém zhroutil, když nevydržel její nejslabší článek - politik.

A film se ani trochu neupejpá a barvitě nám ukazuje proč. Jako by naznačoval, co se stane s našimi po léta dotovanými fondy důchodového připojištění. “My za to nemůžeme, to zahraniční partner zklamal.”

Na Honzu Masaryka mí rodiče a prarodiče vzpomínali jako na miláčka národa a Dr. Edvarda Beneše vedli jako nejvyšší politickou autoritu. Jenže oni žili v době národních států a ta už končí. Moderní Česko již nepotřebuje své osobnosti a hrdiny. Naopak! Máme pochopit, že vše proběhlo nevyhnutelně tak, jak mělo. Můžeme si za to sami a nejlepší bude přijmout za to svůj díl odpovědnosti … vždyť oba státníci Masaryk i Beneš byli nakonec jen lidé.

A to já opravdu nemůžu, pročež musím tvůrcům filmu i svým oblíbeným hercům poslat palec dolů.

Autor je aktivista Aliance národních sil 

33 komentářů :

  1. Film nám předkládá pithartovské vidění období J.Masaryka a E.Beneše.
    Pan Pithart /Podiven/ ve své knize "Češi v dějinách nové doby " zahrnující historické období od Národního obrození až do roku 1939 zpochybňuje kromě jiného státotvornost Čechů.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Beneš a Jan Masaryk se zasloužili o stát. Pithart se do dějin Československa zapsal jako zbabělec a vlastizrádce.

      Vymazat
    2. Do dějin Českého státu se Pithart zapsal především jako bordelář a špindíra, po kterém musel Klaus nechat kancelář českého předsedy vlády odhmyzit a deratizovat. Když to Klaus řekl veřejně, Hejvl a jeho kamarila prskali vzteky a národ se bavil.

      Vymazat
    3. 22:52 O co že se ti dva tento? Co se týče toho zednářskýho patvaru vzniklého právě také v ložích USA (ale hlavně Francie, kde jeho páteř - tzv. československý národ vymyslel žabožrout Aristied Briand, vysokostupňák Velkého Orinetu, spoluložník Žida Kirbüse, známého též jako Kerenský - hrobníka to Ruska)! Československo bylo uměle vytvořeným státem na Pařížské mírové konferenci po první světové válce. Obyvatelstvo se skládalo z několika vzájemně nekompatibilních a rozhašterených národností, včetně Čechů, Němců, Maďarů, Slováků, Rusínů a Židů. Díky tomu bylo od začátku nestabilní. Hlavní město Praha bylo domovem pro 118 000 Židů, z nichž byla většina komunistů nebo jejich sympatizantů. Pražští Židé byli dobře organizováni a otevřeně sympatizovali se SSSR. Komunistická strana Československa (v čele s Klementem Gottwaldem, Rudolfem Slánským, Josefem Guttmannem a jinými, většinou Židy) byla členem komunistické internacionály (Kominterny) a byla připravena spustit v Československu komunistickou revoluci při první příležitosti. Po německé anexi Sudet v září 1938 se Československo rozpadlo podle etnických hranic a velké části území s množstvím obyvatelstva se připojilo k okolním zemím. Zbytek bývalého Československa - Čechy a Morava - s hlavním městem Prahou, se stal zcela bezbranným a náchylným k převzetí moci komunisty. I proto, aby zabránil takové pohromě, Hitler udělal z Čech a Moravy německý protektorát. A tak ČSR - tato jepičí pidiříše upletená zednářem TGM z dezertérského lejna po zásluze zanikla dříve než s ní on sám či jeho nástupce dokázali zapráskat! - https://www.youtube.com/watch?v=B-oTS2XulNU

      Vymazat
  2. Je zajímavé, že řada věcíve filmu popisovaných se stala jinak a to spíše opačně.
    Viz:
    http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-serialy-filmy-kino-a-tv/463075/film-masaryk-versus-skutecnost-co-se-nikdy-nestalo-a-bylo-uplne-jinak.html?kapitola=721522
    Tzv. básnická license se má používat, tehdy,
    když o něčem můžeme důvodně předpokládat, že by se to mohlo tak udát ale jistě to nevíme.
    Zdůsob, jakým to bylo použito v Masarykovi je prostým falšováním dějin.

    OdpovědětVymazat
  3. Zapomněl jsem se dívat na druhý díl filmu, i když jsem byl zvědavý jestli se dozvím, že Jana Masaryka nařídila zabít britská tajná služba. Asi se tomu vyhnuli. V prvním dílu nám byl Masaryk představen jako sexuální mašina a narkoman. Už se těším, až naši slavní režiséři natočí soužícího Havla. Také se nemohu dívat na některé herce, kteří se morálně proflákli. Kaiser hulákající u soudu s Hučínem nemůže zahrát nikdy váženého Beneše. Jak se zdá, sereme si do vlastního hnízda a systematicky podlamujeme sebevědomí.

    OdpovědětVymazat
  4. Mno nic já se na takové hnusy dívat nebudu.

    OdpovědětVymazat
  5. Není důvod se pořád divit, že existují lidé, kteří jsou placeni za odnárodnění Čechů. Každý přece také musí vidět, že jsou stále drzejší a troufalejší, nic jim není svaté. Považuji proto za nezbytné opustit plané řeči a bezzubé fňukání nad takovým chováním a připravovat se k činům, které budou adekvátní odpovědí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vrazda J.Masaryka mela zpusobit povstani /z jeho popularity na kterou vrai a jejich puvodci sazeli/ , aby se potom mohla neustale opakovat propaganda , jak jsou ty komunisti zli..

      Vymazat
  6. Celých 15 let? Snad 5 let, ale budiž, může to být překlep. Kde jste ovšem vzal, že jsme měli možná nejlepší armádu na světě? A nejlepší obranné opevnění? Maginotová linie, na rozdíl od našich opevnění už dávno dokončená, byla snad horší? A nejmodernější zbrojovky? Jediné, co si Němci převzali, byl jakýsi kulomet a pak částečně i tanky. Samozřejmě děla, auta apod. což ovšem nemá s moderností nic dělat. Naše letadla byla snad horší, než polská, v každém případě bychom po týdnu byli bez letectva.
    Německý plán tažení je dnes znám (nemusím snad připomínat, že opevnění na rakouských hranicích bylo 0), i bez jeho přesné znalosti našim generálům bylo jasné, že to skončí porážkou. Zde Benešovi asi opravdu nic jiného nezbývalo. Co se mu dá vytknout, je darebáctví, kterým si dělal alibi: mám na mysli prokázanou misi Nečase do Paříže a objednání si nátlaku na ČSR, aby mohl říci: já nic, já muzikant, prodali nás (v tom měl pravdu), o nás bez nás (v tom samozřejmě lhal zcela nestydatě).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Polské stíhačky PZL 11 v některých parametrech nestačily na Avie B 534, které zase zklamaly v boji s maďarskými Fiaty CR 32 při okupaci jižního a východního Slovenska.
      Ono úplně stačilo, když Masaryka odposlouchávali Němci, kteří rádi předali Britům, jak označoval ministra války Hore-Belishu za svini a Admiralitu za sbor páprdů, co mají dvanáct bitevních lodí a bojí se, že o ně přijdou ...

      Vymazat
    2. Maginotova linie byla mozna dokonala ,ale Nemci ji proste obesli a bylo po ptactvu .A že film je svinska lez podle podivena ,tomu docela verim.Podivam se na to.ČT nam sugeruje uz davno ,ze jsme tady čechácci zasluhujici si dohled dokonalych Nemcu.a o demokracii jen zertuji.Ted se chystaji odvolavat zvoleneho Ondracka -podvodny kabaret smejdú

      Vymazat
    3. Hitler vojenský útok na ČSR nechystal a kdyby ho taková hloupost přece jen napadla, byl by sám zlikvidován vojenským pučem.

      Vymazat
    4. 17:07 - A co Plán Bílý?!

      Vymazat
    5. 6:52 Hitler se svým generálům nesvěřoval, prostě jim vydával rozkazy. To německé řinčení zbraněmi v roce 1938 byly jen spektakulární provokace s politickými nikoliv vojenskými cíli.

      Vymazat
  7. Fašistický internacionalismus vítězí, zatímco vlastenci se vraždí na frontách. Podobně jako se za stadionem perou huligans a delegáti se sázkaři si posílají kapříky.

    OdpovědětVymazat
  8. Co nám vyprávěla naše učitelka dějepisu ve škole na konci 50 let, která komunisty nemusela a měla stále potíže. V Únoru Masaryk prý prohlásil, že proti svému lidu a národu nepůjde. To byl zřejmě zdrogovaný, a že opravdu sovětský velvyslanec 6x navštívil našeho prezidenta kde mu přislíbil pomoc Sovětského svazu(Dny zrady), s podmínkou, že Československu pomůže taky Anglie a Francie. Bylo by to logické, protože kdyby pomohlo jen Rusko, tak by se mohli obě západní velmoci připojit k Hitlerovi proti nám. Proto třeba ti Francouzi na Hradě. Tolik moje informace ze ZDŠ. Ani přes důvěryhodnost zdroje nevím jak to opravdu bylo. Přesto jaké informace z výuky dějepisu vám dnes přinášejí vaše děti? Naše rodiče měli velký zájem o to co se učíme a dokud jsme si nenapsali úkoly nesměli jsme ven. Že konec toho co jsem napsal sem nepatří? Já myslím, že jo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byl to román, protože skutečnost lze jen těžko popsat. Každý autor bude vždy poplatný době a pak z toho všeho je pouze ten román.
      Podíval jsem se jen na část obou dílů a mohu jen konstatovat, že tam bylo režimně sděleno jen to, že"sovětský svaz podepsal dohodu s německem", bez toho, že to bylo až po zradě Britanie a Francie.
      Jinak se s autorem neshodnu na tom, že by naše válka s Německem byla aspoň trochu úspěšná.
      Výsledkem by bylo, že by jsme tady asi nebyli, já určitě, jelikož jsem se narodil v r.38 a autor by přešel o rodiče a potažmo tak i o svůj život.
      Pražáci by neměli co ukazovat světu, protože nestihli ani repliku přístavby staroměstské radnice.

      Vymazat
    2. 1O:11: Máte pravdu jen částečně. Pravdu mají asi ti, kteří tvrdí, že morálně devastující pro budoucí generace bylo to, že ČSR s Němci neválčila. Kdyby válčila, bychom ted byli jiní, třeba jako Maďaři a Poláci ve věci uprchlíku. Poláci mám ten dojem nakonec dají Emeričanům sbohem. Vemte si Srby, ti válčili také. Jaký asi mají vztah k těm dnešním pánům - Emeričanům. Vidíte po tom, jaký mají vztah k Rusku. Bohužel mně se jeví, že v Evropě patříme opět k nejservilnějším národům, snad s vyjimkou takových převlekačů kabátů jako pobaltské státy - ty byly proněmecké v období druhé světové války a to i s akceptací fašistické ideologie /ta třeba u Maďarů, kteří proti Sovětům také vytáhli do války nebyla - omluvte mou povrchní znalost - ale nic nevím o nějakých komandech v Maďarsku, které by vraždily Židy/.

      Vymazat
    3. V Maďarsku za diktátora Horthyho bylo pronásledování Židů ne příliš častým jevem. Ekcesem bylo vraždění Srbů a Židů ve Vojvodině v roce 1942 - popravy a házení mrtvol pod led zamrzlé řeky nechal Horthy vyšetřovat a pachatelé z řad maďarských armádních důstojníků museli útect do Říše pod ochranu Hitlera. K masovému pronásledování a deportacím došlo až na nátlakl Německa a pak po převratu 16.10.1944 a ustavení vlády "vůdce" Ference Szálasiho.

      Vymazat
  9. od očitého svedka mám podané ako sa vlastne Masaryk zahlušil - totálne ožratý vypadol z okna - jeho komorník nepočul nič podozrivé, a ani nemohol, zbytok je volovina - ikona - vraj - tým očitým svedkom bol môj otec ktorý v uvedenú noc slúžil ako stráž v predsieni prezidenta republiky, a aj videl kedy odnášajú ožratého Masaryka do jeho apartmánov, oni totiž súdruhovia mali vždy večer po zasadaní vlády večeru a pitku, každú fľašu okoštoval vždy vojak ktorý bol tam prítomný, po dvoch hodinách ho striedali, zaujímavé ale pravdivé ....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zajímavé, otec mého známého sloužil v té době taky jako stráž při ostraze Černínského paláce a jeho vzpomínky na tu dobu byli zcela jiné. Nesloužil ten váš ocko za Havla?

      Vymazat
    2. Pokud mám správné infi, tak pitevní zpráva se o alkoholu nezmiňuje.

      Vymazat
    3. 7.10 Jen ještě dodám, že voják, který tam byl přítomný nebyl žádný koštér, jestli je to víno otrávené ale dali mu normálně taky napít. Nedělejte z komára ťavu.

      Vymazat
  10. Film byl asi o jiném Masarykovi, skákání v čase bylo zmatečné.Beneš byl tvrdě v obraze a žádný měkota nebyl. Dovedl vidět pragmaticky i několik tahů dopředu. Zachránil existenci mnoha čechů.
    Jen ta syrová nahota nezájmu "hodného demokratického západu" je snad pravdivá, to se asi i při největší vůli nedalo zastínit.
    Zcela jsou však opomenuty postoje slovenska a sovět.svazu. Jen byla zmíněna smlouva o neútočení. (R-M).
    Na filmu jsou k pochválení opravdu pouze herecké výkony a výprava. Jinak je to jen čísi fantazie, variace nad dějinnými fakty.

    OdpovědětVymazat
  11. Také ani já nemohu přijmout takové vylhání osobnosti Jana Masaryka a Edvarda Beneše, takové vylhání doby Mnichova.
    Poznal jsem J. Masaryka sice jen z hovorů z Londýna a pak z po válce vydané knihy, viděl jsem ho na koncertech, třeba v Rudolfinu, člověk s širokým úsměvem, přátelským chováním, nikdy jsem mu nezazlíval, když se sedl po koncertě na schody Rudolfina a rozdával své podpisy, třeba o pražském jaru 1947! Byl to člověk z lidu a to se dnes trestá! Pro mne je na filmu nejen odpudivý protičeský děj, ale i skutečnost naprosto realitě vzdáleného ztvárnění podoby a jednání jak Masaryka, tak Beneše. Divákovi je zřejmé, že film měl zadané vyznění protimasarykovskými a protibenešovskými živly, zřejmě pohrobky těch politických hochštaplérů, kteří přivedli stát svojí blbostí k únoru 1948. A VŠICHNI, CO CHTĚJÍ VĚDĚT, VÍ O TĚCHTO ŽIVLECH, ŽE BYLY PRONACISTICKÉ, PROTIČESKÉ A PŘEDEVŠÍM VE SLUŽBÁCH SETRVÁVAJÍCÍ DIKTATURY KAPITÁLU. NEDOVEDU OHODNOTIT HERECKÉ VÝKONY, PRO NEVĚROHODNOST DĚJE a PODOB JSOU PRO MNE I HERCI PROPADÁKEM. ZASE JEDNO DÍLO, KTERÉ ENERGICKY DOKAZUJE VÍTĚZSTVÍ KAPITÁLU NAD DEMOKRACIÍ U NÁS, VÍTĚZSTVÍ LŽI NAD PRAVDOU! S prominutím, větší filmovou hnačku jsem v posledních 30 letech neviděl a ne že by nebyly! Cenzoři by chtěli zakazovat lidem myslet, psát, škoda, že nesmí ovlivnit existenci ubohosti ve službách soudobé totality - samozřejmě, také ji slouží a bylo by to nesmyslné.
    Film Masaryk mimo titulu nemá nic společného s životem a dílem Jana Masaryka a Edvarda Beneše. Je to dílo poplatné vládnoucímu kapitalismus, je to dílo zavilé propagandy, desinformací, je to dílo zvrhlosti tvůrců.

    OdpovědětVymazat
  12. Z dnešního pohledu je vše jasné. Ano za komunismu jsme se učili že SSR nám nabýdlo pomoc. Dnes jsem přesvědčen, že postup presidenta Beneše byl naprosto správný. Vždyť nešlo o to že nám vyhrošoval Hitler.
    Pravdou je, že nás napadli i ostatní sousedé. Pokud jde o Čechy a Moravu tak to byli Poláci. Pokud jde o Slovensko tam to byli Maďaři. A Maďarům zabránilo v obsazení Slovenska pouze to že se osamostatnili a požádali o ochranu Hitlera. Prostě válka na tolika frontách se nedá nejen vyhrát, ale je likvidační.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ad 11:14
      Já si též myslím, že postup prezidenta Beneše byl správný. Nechci se nyní o tom více rozepisovat,ale Poláci nenapadli Čechy ani Moravu, ale zabrali Těšínské Slezsko v duchu jejich přesvěčení, že: "Ostrawica polská granica!" Taktéž byly Polskem zabrány vesnice na Slovensku a to Oravě a Spiši. Pokud jde o Slovenskou hranici s Maďarskem, tak se o ní rokovalo ve Vídni začátkem listopadu 1938. Za vládu II. čs. republiky zde vystupoval páter Tiso, což bylo rozumné. Maďarsko a Itálie měli dlouhodobě dobré vztahy. Itálii tam zastupoval hrabě Ciano, zeť duceho. Takže to dopadlo, jak to dopadlo, celý jih Slovenska skončil v rukou Maďarů, včetně Lučence a Košic. (Maďarské požadavky byly i na Banskou Bystrici, ale toto jim nevyšlo.) Pokud jde o okupaci Slovenska, tak Německo okupovalo Petržalku a Devín a mělo nějaké zóny na západním Slovensku podél řeky Váhu.
      Vyhlášení Slovenského státu byla nutnost, neboť, buď by je zabralo Německo, anebo by si je rozdělilo Maďarsko a Polsko.
      Po napadení Polska Německem 1. září roku 1939 se k Německu připojilo i Slovensko a jejich armády porazily Polsko a Slovensku připadly ty vesnice, které zabrali Poláci v roce 1938. Dokonce Hitler nabídl Tisovi, že si může ukrojit větší krajíc z polského pecnu, ale to páter Tisou odmítl. Tiso a slovenská vláda měli jiný zájem a to byla Morava, alespoň ta východní polovina, ale to už je jiná písnička.
      Morave

      Vymazat
    2. 11:14: Špatně. Poláci a Maďaři zabrali část uzemí právě z toho důvodu, že Ceskoslovensko neválčilo. Myslím, že oba národy - i Poláci i Maďaři mají svou hrdost a tak by vypadaly vyloženě jako hyeny. Do ležícího kopou jen mizerové.

      Vymazat
    3. Ad 2:27. V Maďarsku a Polsku byl v r. 1938 nacistickofašistický režim, tedy spojení ideologie Adolfa Hitlera s ideologií Musoliniho. Maďarsko se zdá v současnosti být ze své ideologie snad již vyléčeno, Polsko naopak do svých "nejlepších tradic" fašismu a přátel Adolfa Hitlera - pana Pilsudského a Becka, znovu vrací. A že jsme neválčili - nás 7 milionů Čechů - proti nacistickému Německu a z 3/4 fašistické Evropě? Naštěstí v čele státu tehdy stál rozum a ne exhibující se trotl. Kdo stál na naší straně a mohl ve válce mimo kibicování pomoci? Sudeťáci a Slováci byli akorát pátou kolonou, Poláci a Maďaři, jak jest i zde psáno, byli spojenci Hitlera - viz mezistátní smlouvy! Francie a Anglie také podporovala ideu Velkoněmecké říše. A SSSR daleko, daleko. Akorát by dnes "historici" psali, že 2. světovou vyvolali svoji tvrdohlavostí jacísi Češi, co uprostřed Evropy žili a otravovali srdce Říše vyvolených modrookých blonďáků! A přidali by asi jako "vzdělanci" pohrdlivou poznámku o alkoholíkovi Husovi, protože symbolem mu byl kalich.

      Vymazat
    4. 13:18 Národ i kultura mohou zaniknout a nic vážnýho se nestane. Rasa, rasa zaniknout nesmí! To je pak konec civilizace! Rasa a její zájem stojí nad jednotlivými jejími větvemi, národy. A WWII. prohrála Naše rasa jako celek, ne jen nějací Němci! Každý Čech se moh dříve či později poněmčit, nikdo to nepozná, ale čmoudem se nestane a do mentality koránu či jiných divošských kultů nepronikne i kdyby se potentočkval! Slované by bývali byli z velké části odsunuti za Ural, kde by toto území osídlili naší, tedy Bílou rasou a zachránili ho tak pro nás! Nyní připadne rase žluté, bohužel. Tak jako celý zbytek Ruska a ten ocásek na konci Asie zvaný Evropa zase rasám tmavým. Páč dějiny píší jen rasy rozpínavé a ostatní - ty zdegenerované a změkčilé z ní bývají odejity. A to čeká nás, je to po porážce v roce 45 náš neodvratný osud. Stalinský systém na Východě jen dočasně zakonzervoval stav, který se ale i tak stal historicky neudržitelným. Celkově vyhrál sice SSSR, ale Rusové byli poraženým národem ve WWII - http://img-fotki.yandex.ru/get/3304/tapirr.11f/0_27c44_2dd8151b_orig.jpg

      Vymazat
  13. Tento dvoudílný film je dalším kamínkem v mozaice přepisování naší historie.Není cílen na starší diváky,kteří si tu dobu buď pamatují,nebo ji znají z podání svých rodičů ,popř.prošli předsametovým školním systémem .Cílem jsou dnešní mladí,kteří již takto podané dějiny budou brát jako historické skutečnosti. Pokřivování dějin je jedním z nástrojů který postupně vede k vykořenění národa od jeho historicky daného území ,ke ztrátě identity národa, ke ztrátě pospolitosti a nakonec ke ztrátě státnosti .Tím pak dochází k jeho snadnější manipulaci a ovládání.A to je cíl.
    To se děje spolu s postupným rozbíjením sociálně ekonomické a kulturně výchovné funkce rodiny.
    Tak dojde k rozbití historického a rodinného ukotvení člověka.A konkrétně pro nás to bude znamenat komplexní ztrátu "českého prostoru" a rozpuštění v Evropě,ať to bude EU,nebo muslimská Evropa.
    Pod tímto úhlem pohledu pak začne do mozaiky zapadat řada opatření,která se zavádí v rámci EU ,my je implementujeme do zákonných opatření a posuzujeme li je samostatně,zdají se nám nesmyslná.SAMI SI KOPEME HROB.

    OdpovědětVymazat