Reklama

.

.

pátek 23. března 2018

Francouzští Socani III. část

Yekta Uzunoglu
23. 3. 2018
Mitterrand poté, co Komunistickou stranu v očích svých vlastních voličů odrovnal a jeho fronta ve volbách prohrála, každý mohl očekávat, že jako prezident Mitterrand podá demisi. Ale to ještě neznali Mitterranda. Pokračoval ve funkci klidně s pravicovou vládou vedenou Jacques Chiracem jako s předsedou vlády. Ale k odvolání slibu zestátnění podniků či bank a reforem slíbených před rokem 1981 došlo daleko dříve.


Vyšlo najevo, že Mitterrand měl založenou "protiteroristickou celu" která spadala přímo pod něj, nebyla ani součástí ministerstva obrany, ale ani policie či Jandarmeri. Ano, přímo patřila pod jeho povel! Zda tato jednotka měla legislativní oporu, to nevíme, ale víme jedno: že v roce 1985 Greenpeace vehementně protestovala proti jaderným testům v Mururoa, a že právě francouzská tajná služba chtěla jejich loď „Rainbow Warrior' potopit bombovým útokem, a víme, že tato akce byla financována z účtu, na který měl podpisové právo jen prezident, tedy Mitterrand! Při této akci byl zabit novinář Fernando Pereira. Ale ani odhalení těchto skutečností nestačilo, aby Mitterrand odstoupil, přece to dělal pro stát, že!

Kolik osob se za jeho působení stalo terčem bombových útoků včetně jeho choti Daniel Mitterrandové a kolik ministrů či vysokých státních činitelů za jeho působení spáchalo sebevraždu? Rozhodně jich nebylo málo a to včetně světoznámé zpěvačky Dalidy, se kterou měl Mitterrand vztah plný lásky......

Po Mitterrandovi přišel na jeho místo nejdřív Jacques Chirac a následně Nicolas Sarkosy. Nicolas Sarkosy nechal za sebou takový stát, který bylo možné nějak restaurovat, občan si myslel, že by to mohl být François Hollande opět z francouzské socialistické strany,  doufali, že v něm najdou aspoň kus Mitterranda, doufali marně. Jediné, to co ti dva měli společného, byla svérázná polygamie. Tak byl objeven Emmanuel Macron. Jeho stát už nepotřebuje socialisty, ale ani jinak ideově zabarvenou politickou stranu. Tak nastal konec Socanů ve Francii jako už nepotřebného koně podobně jako v dalších částech Evropy. To je elementární rozdíl mezi Francií a zbytkem Evropy, kdy ve Francii Socany potřeboval především stát, kdežto jinde především kapitál jako záložního koně, a nyní je nepotřebují ani jedni, ani ti druzí, a je konec socanismu!

3 komentáře :

  1. Darbujan a pandrhola nebo Jestřab kontra Hrdlička.

    OdpovědětVymazat
  2. Jekto, nikdo tě nečte, teď frčí Skřípal.

    OdpovědětVymazat