Reklama

.

.

úterý 13. března 2018

Svoboda slova a síla peněz

Mojmír Grygar
13. 3. 2018
Od první veřejné volby prezidenta státu, kdy se střetl Miloš Zeman s Karlem Schwarzenbergem (nebudu se zabývat srovnáváním majetku ani vzdělání venkovského „zemana“ s „knížetem“ staleté dynastie), uhnízdil se u nás jeden neblahý jev – nesmiřitelný rozpor drásající veřejné mínění a poškozující i osobní vztahy blízkých lidí. Za této situace můžeš být jen pro nebo proti, žádná třetí možnost neexistuje. 




Mnozí účastníci sporu nejsou přístupni žádnému racionálnímu argumentu, jejich rozlišovací škála se dělí na kult a cejch, na podkuřování a nadávky. (Kdo nemá přístup k internetu, nemohl si užít zvláštní ukázku pochlebování, kdy byl Karel Schwarzenberg nedávno formou happeningu korunován za českého krále; stalo se tak na půdě Knihovny Václava Havla štědře podporované Zdeňkem Bakalou.) Ani druhá volba prezidenta tento nebezpečný stav, který můžeme nazvat dreyfusiádou po česku, nezměnila. Spíš naopak – naděje na demokratickou diskusi, z které může vyrůst přijatelný kompromis, se vzdaluje do nedohledna. Chtít po prezidentu Zemanovi, který je sám předmětem nevybíraných útoků, aby sjednocoval rozvášněné odpůrce, znamená žádat po něm, aby prokázal zavilým nepřátelům (Miloš mi prdel! Miloše do koše!) andělskou shovívavost a velkorysost. To by snad bylo možné za předpokladu, že by se jeho odpůrci začali k němu chovat slušně, přestali ho zahrnovat nadávkami (psanými, mluvenými, kreslenými, filmovanými, modelovanými, inscenovanými), a byli přístupni rozumnému dialogu. Bohužel opak je pravdou. 

Na nedávné manifestaci na Václavském náměstí jsme viděli podivný emblém: červené trenýrky pověšené na šibenici: tomu se říká – chytrému napověz. (Ale pointou tohoto vzkazu se raději nebudeme zabývat.) Povolební situace nepřinesla uklidnění – média, včetně televize placené   vxšxexmxi   jejími uživateli (tedy také dvěma miliony osmi sty Zemanových přívrženců), pokračují v nenávistné štvanici. Noviny placené oligarchou Zdeňkem Bakalou, kterého Miloš Zeman dlouhodobě označuje za parazitního přivlastňovatele národního majetku, mají své důvody, aby válečnou sekyru proti prezidentovi nezakopaly. Zpronevěřily by se svému pánu i principu tržního hospodářství – zaměstnanci slouží zaměstnavateli, ale ne vždy přitom jde jen o peníze. Miliardářovy noviny a média přispívají do jeho pokladny zřejmě zanedbatelnou částkou, ale přinášejí mu jednu cennou službu: napadají nejen prezidenta a další politiky a novináře (a není jich málo!), kteří Bakalu považují za gaunera a nepřestávají přinášet argumenty svědčící proti němu. Kdo slyšel bohatě dokumentovaný výklad Jaromíra Soukupa v televizi Barrandov věnovaný způsobu, jak Bakala získal od státu OKD a jak se podniku zbavil, když už přestal být „zlatým dolem“, nemohl být neotřesen. Jak je možné, že při tomto mamutím tunelování ministrovali lidé pověření hájením státního a veřejného zájmu? Kdo připustil, že se tolik kozlů mohlo stát zahradníky? A proč se zřejmé podvody kryly firemním tajemstvím? Proč do tohoto procesu zasahovali lidé, kteří k tomu neměli žádné oprávnění?

Když jsem viděl, jak několik hostů Zemanovy inaugurační slavnosti začalo na protest opouštět Vladislavský sál (Němcová, Kalousek, Schwarzenberg, Pospíšil, Feri a další), důvody jejich gesta byly ihned zřejmé. Vždyť Bakala již v roce 2010 přispěl třem politickým stranám – ODS, TOP 09, VV – na jejich předvolební kampaň částkou bezmála 30 milionů. Karlu Schwarzenbergu ještě nadto na jeho neúspěšnou prezidentskou kampaň připlatil 2,5 milionu korun. Nedivte se proto, prosím, že dámy a pánové z jmenovaných stran nemohli snést, aby prezident ve svém projevu jejich mecenáše a dobrodince nazval pravým jménem. Že se manifestačně přihlásili k Bakalovi a k České televizi se dá pochopit, ale jejich tvrzení, že odešli na protest proti útokům na svobodou slova, je směšné a trapné. Domnívají-li se, že svoboda projevu v Bakalových médiích a v české veřejné televizi je ohrožena, nemusí se bát. Nikomu se zatím nepodařilo zpochybnit ochrannou ruku mocných, kteří bdí, aby dobře placení novináři a hlasatelé hájili jejich zájmy. Svědčí o tom také událost, která vzbudila u mnoha lidí, a nejen u ateistů, údiv a pobouření: 5. května 2013 církev uspořádala ve Svatovítské katedrále Te Deum na počest úspěšného a prospěšného působení České televize. Protože to bylo krátce po prosazení "restitučního" zákona, bylo každému jasné, kdo koho a proč chválí. Slavnostní mší se jen veřejně potvrdilo, co diváci mohli v uplynulých letech dobře pozorovat: televize vynaložila mnoho úsilí, aby pomohla prosadit církevní "restituce", které vedle masivního výprodeje českého průmyslu a přírodních zdrojů patří k nejúspěšnějším akcím polistopadové obnovy kapitalismu u nás. S tak hrubým porušením nestrannosti veřejné instituce placené  vxšxexmxi  posluchači televize, nejen katolickou menšinou, se hned jen tak nesetkáš. Skutečně je na místě se ptát: kdo tu porušuje právo svobody slova? Cui prodest? Kdo má z toho prospěch?

- - - 



29 komentářů :

  1. Červené trenky jsou totiž HAVLOVY HUMANITÁRNÍ BOMBARĎÁKY!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mojmír GRYGAR

      3. 2. 1928, Babiná (okr. Zvolen, Slovensko)
      Literární teoretik a historik
      Otec byl úředníkem státních drah, bratr Milan Grygar (* 1926) je malířem, syn Jan Grygar (* 1955) hercem Mahenovy činohry v Brně. Druhá žena Mojmíra Grygara Elvíra Olonova (* 1931) je literární historička. – Obecnou školu Grygar navštěvoval na Slovensku, maturitu složil na reálném gymnáziu v Olomouci (1947), kde byl žákem Oldřicha Králíka. V letech 1947–1952 studoval literární vědu a estetiku na FF UK u Jana Mukařovského (PhDr. 1952 prací Neruda bojovník za pravé vlastenectví české literatury). Na Grygarův odborný a politický vývoj však v této době silně působili zejména tehdejší reprezentanti marxistické literární vědy Arnošt Kolman a Ladislav Štoll. V letech 1951–1954 byl asistentem Jana Mukařovského v estetickém semináři. Od roku 1954 pracoval v Ústavu pro českou literaturu ČSAV, nejprve jako aspirant, od roku 1957 jako vědecký asistent, od roku 1961 jako vědecký pracovník (CSc. 1961 prací Umělecká reportáž jako literární druh) a později vedoucí oddělení teorie literatury. V roce 1960 byl na několikaměsíční stáži v SSSR. V letech 1969–1971 působil jako hostující profesor Slovanského semináře univerzity v Amsterdamu a po rozhodnutí zůstat v cizině natrvalo se zde 1971 stal vědeckým pracovníkem, později univerzitním docentem (do roku 1993, kdy byl penzionován). Založil zde studium bohemistiky jako hlavního oboru (přednášel rovněž na katedře rusistiky), podílel se na organizaci tzv. Českých dnů, s nimiž se pojilo pořádání tematických vědeckých sympozií, věnovaných tvorbě Václava Havla (1980), Jaroslava Haška (1983), Jaroslava Seiferta (1985), Bohumila Hrabala (1987), Jana Amose Komenského (1992) aj. Od začátku 70. let je členem Nizozemské literárněvědné společnosti a AILC (Mezinárodní společnost srovnávací literatury) a od roku 1980 Společnosti pro vědu a umění (USA). V roce 1980 absolvoval stáž k problematice sémiotiky na Brown University v Providence (USA). Spolupracoval se Záhřebskou slavistickou skupinou, která se od 1985 věnovala ruské avantgardě a podílela se na mezioborovém výzkumu evropského avantgardního hnutí organizovaného univerzitou v Bielefeldu (Zentrum für interdisziplinare Forschung). Od roku 1991 vyučoval na domácích univerzitách (mj. v Praze a Olomouci).
      Užíval šifer -gg-, M. G., MG, mg, -r. V Literárních novinách 1993 se podepsal pseudonymem Avatar.

      Vymazat
    2. Mojmír Grygar vstoupil do literárního života na počátku 50. let jako literární kritik. Zaměřoval se především na soudobou domácí literární produkci, do sféry jeho zájmů však spadalo i výtvarné umění. Jedním z klíčových témat jeho tehdejších literárněkritických článků, vesměs ovlivněných dobovou kulturní politikou, byla otázka vztahu marxismu a literární vědy. Knižně debutoval literárněhistorickými pracemi Julius Fučík (založena na vztahu biografie a tvorby) a Jan Neruda, v níž sledoval především princip národnosti v Nerudově literární kritice. Životu a dílu Julia Fučíka věnoval i řadu dalších prací, především pak „životopisnou črtu“ Žil jsem pro radost, v níž na základě dostupných historických dokumentů usiluje o rekonstrukci a vylíčení Fučíkovy osobnosti, jeho života a díla, nicméně umělecký záměr knihy zůstává podřízen ideologickému a didaktickému plánu. Studium Nerudovy a Fučíkovy literární tvorby Grygara nasměřovalo k zájmu o teoretické otázky literární publicistiky a literatury faktu. Výsledkem byla publikace Umění reportáže, v níž sledoval daný žánr jakožto součást umělecké literatury i součást mimoliterárního společenského procesu a propojil v ní teoretickou reflexi s konkrétním výzkumem, což je charakteristické i pro další Grygarovy práce. Vycházeje ze strukturalistické kategorie estetické funkce pokusil se vytyčit základní znaky umělecké reportáže a její odlišnost od reportáže dokumentární. Výzkum literárních druhů a směrů Grygar později pojal jako integrální složku zkoumání otázek literárního vývoje (v časopisecky otištěných studiích Pojetí literárního vývoje v ruské formální metodě a v českém strukturalismu, in Česká literatura 1968; On a Structural Analysis of the Literary Process, in sborník Theory of Literary History, New York 1985). Z hlediska metodologie Grygar využívá estetické, poetické a sémiotické koncepce českého strukturalismu, na které také v celém svém vědeckém díle navazuje a dále je rozpracovává. V tomto ohledu je významná zejména jeho strukturalistická analýza Vančurova Jana Pekaře Marhoula − Rozbor moderní básnické epiky, v níž se jako jeden z prvních teoretiků pokusil o narativní analýzu lyrické kompozice tohoto Vančurova díla.

      Vymazat
    3. V polovně šedesátých let se do jeho optiky dostala problematika vztahu mezi literárními a mimoliterárními jevy v uměleckém textu. Důraz kladl mj. na význam tvůrčího individua, vnímatele i adresáta literárního sdělení, a na polaritu mezi individuálním tvůrčím záměrem a dynamikou literární struktury. Na podobu a směřování aktuálních zahraničních teoretických koncepcí upozornil v knize Pařížské rozhovory o strukturalismu, souboru 12 rozhovorů s předními francouzskými strukturalisty (Roland Barthes, Jacques Lacan, Michel Foucault, Claude Lévi-Strauss atd.), které byly z velké části převzaty z Les Lettres françaises. Odkaz klasických představitelů pražské školy (zvl. Jana Mukařovského a Felixe Vodičky) v souhrnné podobě představil v Terminologickém slovníku českého strukturalismu, ve kterém rekonstruoval pojmovou soustavu českého strukturalismu v literární vědě a v souvisejících disciplínách. V komentářích k základním pojmům pražské strukturální estetiky, teorie umění a poetiky usiloval o nastínění jejich geneze a proměn i o jejich zasazení do širšího dějinného vývoje strukturální teorie. Od sedmdesátých let Grygar věnoval zvláštní pozornost moderní ruské literatuře a srovnávací sémiotice umění. Ve své koncepci srovnávací sémiotiky umění navazuje na srovnávací uměnovědu Jana Mukařovského (např. La sémiologie et l´analyse comparative des arts, in sb. Actes du VIIe Congres de l’Association Internationale de Littérature Comparée 2, Montreal – Ottawa 1973, L´art nouveau du point de vue de la sémiotique comparée des arts, Russian Literature 1980; Die Theorie der Kunst und der Wertung im tschechischen Strukturalismus, in sb. Beschreiben, interpretieren, werten, München 1982). Srovnávací sémiotické metody aplikuje při výzkumu vztahu mezi moderní poezií a malbou, ve studiích o českých a ruských avantgardních směrech, orientovaných k historickému aspektu i k problematice avantgardní poetiky: z tohoto hlediska se věnoval zejména ruským básníkům Velimiru Chlebnikovovi, Borisi Pasternakovi, Vladimiru Majakovskému, z českých pak Vítězslavu Nezvalovi, Vladislavu Vančurovi, Karlu Teigemu, Emilu Františku Burianovi (Kubism i poezija russkogo i češskogo avan-garda, in sb. Texts and Semiotics of Culture, Haag – Paříž 1973; Het Russisch Futurisme a Het Tsjechisch Poetisme, in sb. Historische Avantgarde, Amsterdam 1982; Znakotvorčestvo. Semiotika russkogo avantgarda, Sankt-Petěrburg 2007 aj.).

      Vymazat
    4. BIBLIOGRAFIE
      Práce o literatuře: Julius Fučík. Život a dílo (studie, 1953); Jan Neruda (studie, 1955, s K. Polákem); Žil jsem pro radost. Životopisná črta o Juliu Fučíkovi (1958); Umění reportáže (studie, 1961); Rozbor moderní básnické epiky. Vančurův Pekař Jan Marhoul (studie, 1970); De Nationale wedergeboorte in de Tsjechische Literatuur (holand., skripta, Amsterdam 1975); Overzicht van de Tsjechische Literatuur met bijzondere aandacht voor stromingen van 1880 tot W. O. II. (holand., skripta, Amsterdam 1979); Schets van de Tsjechische Literatuur uit de tweede helft negentiende eeuw (holand., skripta, Amsterdam 1985); Terminologický slovník českého strukturalismu 1. Prolegomena. Obecné pojmy estetiky a teorie umění (skripta, Amsterdam 1985; rozšíř. s tit. Terminologický slovník českého strukturalismu. Obecné pojmy estetiky a teorie umění, 1999); Přehled starší české literatury (skripta, Amsterdam 1988); Trvání a proměny (soubor studií, 2006); Znakotvorčestvo. Semiotika russkogo avantgarda (Sankt-Petěrburg 2007).
      Účast v týmových pracích: Slovník českých spisovatelů (1964); Dějiny české literatury 4 (1995).
      Příspěvky ve sbornících a almanaších: Česká literatura druhé poloviny 19. století (1955); Novinářský sborník (1959); Konference o novinářském díle Jana Nerudy (1959); Umění a kritika (1961); Jak číst poezii (1963); O poslání a možnostech moderního umění (1964); Problémy literárnej avantgardy (Bratislava 1968); Československé přednášky pro 6. mezinárodní sjezd slavistů v Praze (1968); Problémy sujetu (Bratislava 1971); KSČ a literatura (1971); Prague. Poesie. Front Gauche (Paris 1972); Actes du VIIe Congres de l’Association Internationale de Littérature Comparée 2 (Montreal – Ottawa 1973); Voz’mi na radost’ (Amsterdam 1981); Proceedings of the IXth Congress of the International Comparative Literature Association 3 (Innsbruck 1981); Beschreiben, interpretieren, werten (München 1982); The Structure of Literary Process (Amsterdam – Philadelphia 1982); Actes du Colloque d’Avant-gardes tcheque et slovaque (Paris 1983); Language and Literary Theory (Ann Arbor, USA 1984); Theory of Literary History (New York 1985); Proceedings of the Xth Congress of the International Comparative Literature Association (New York – London 1985); Myth and Reality (Amsterdam 1986); The Slavic Literatures and Modernism (Stock-holm 1986); Les effets de l’émigration et l’ exil dans les cultures tcheque et polonaise (Paris 1987); Histoire de la littérature russe. Le XX siecle. La révolution et les années vingt (Paris 1988); Dutch Contributions to the Tenth International Congress of Slavists (Amsterdam 1988); Issues in Slavic Literary and Cultural Theory (Bochum 1989); Festschrift für Herta Schmid (Amsterdam 1989); Semantic Analysis of Literary Texts (Amsterdam – New York – Oxford – Tokyo 1990); Aspekte kultureller Integration (München 1991); Ptáci vítají jitro zpěvem, poddůstojníci řvaním. Záznam sympozia ke stému výročí narození Karla Poláčka (1992); Dutch Contributions to the Eleventh International Congress of Slavists (Amsterdam – Atlanta 1994); Slovo v úzkosti a naději (1994); Světová literárněvědná bohemistika 1, 2 (1995); Václav Černý – Život a dílo (1996); Primum necessarium je vzdělání a mravnost: 130 let Slovanského gymnázia v Olomouci /1867–1997/; 95 let České reálky v Olomouci /1902–1951/ (1997); Badatelská metoda Oldřicha Králíka v kontextu soudobé literární vědy (1998); Jan Mukařovský and the Prague School / und die Prager Schule (1999); Kapitel zur Poetik Karel Hynek Máchas (München 2000); Slovo – struktura(lismus) – příběh: Pocta Květoslavu Chvatíkovi (Příloha Aluze 2000); Pátečníci a Karel Poláček (2001); Kapitel zur Poetik: Vrchlický und der tschechische Symbolismus (München 2003); Český strukturalismus po poststrukturalismu (2006); Otázky českého kánonu (2006).

      Vymazat
    5. Vážený pane Mojmíre Grygare, velice moc děkuji za zveřejnění Vašeho curriculum vitae.
      Obdivuji Vaši nesmírnou pracovitost a vitalitu. Přeji pevné zdraví.

      Antonie Podhradská, Praha

      Vymazat
  2. ...havlovy, zapomenutý humanitární bombarďáky...
    / jestli by to nebylo logičtější..??/

    OdpovědětVymazat
  3. Je načase začít připravovat účet, všem těm vykukům a jak by řekl Paroubek, šibalům. Čím více se jich odkope jako při proslovu pana presidenta, tím lépe, alespoň se nemusí přiliš hledat. Jen tak dále.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 22:45 Přesně tak známe nepřátele Českého národa.

      Vymazat
    2. Obávám se, že už je pozdě... Přes 140 středních a vysokých škol bude ve ctvrtek demonstrovat za čistotu ústavy, za jmenování nového premiéra. A až se příště přidají ještě základky a mateřské školy, tak možná padne i prezident.
      Proti dětem se špatně bojuje. Je to hnus.

      Vymazat
    3. Bojovat proti dětem? Proč? Děti je třeba VYCHOVÁVAT A VYKÁZAT JIM JEJICH MÍSTA ve společnosti přiměřená jejich zásluhám... a to že žijí, mohou se vyžívat na školách aniž by se musely starat o své materiální zabezpečení a školné znamená, že pro společnost je jejich přínos zatím NULOVÝ a dokud nezačnou být užitečné (ne křepčením ve squatech a NA "DEMOŠKÁCH") JE POSLEDNÍ MANUÁLNĚ PRACUJÍCÍ SPLEČENSKÝM PROSPĚCHEM VYSOKO NAD NIMI.

      Přínos přemoudřelých studentů je srovnatelný s přínosem Cikánů na dávkách... OVŠEM S PERSPEKTIVOUZAPOJENÍ SE DO PRACOVNÍHO PROCESU, STUDUJÍ-LI OVŠEM NĚCO UŽITEČNÉHO (ne třeba romistiku, nebo genderová studia, či teologii například) a stát se pak přínosem pro společnost lépe, než vytvářením pracovních míst pro vězeňskou stráž...

      Vymazat
  4. Když oni, tak ti druzí taky: Protest Proti Lžím České Televize

    https://www.facebook.com/events/1003203963138213/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. http://www.skrytapravda.cz/domaci/1500-protest-proti-lzim-ceske-televize-uz-to-zacina

      http://www.skrytapravda.cz/domaci/1501-lzete-pane-rediteli-ct-dvoraku-nebo-uhybate-nebo-klickujete-nebo-mlzite

      Vymazat
  5. Bohužel názory těchto vysoce vzdělaných humanistů mladá generace nepochopí,ani nechce chápat protože je to složité a není to cool. Nejsem si jistý zdali současní maturanti vědí kdo to byl Jan Neruda a zdali vůbec něco od něj přečetli.Možná na maturitní otázku odpověděli výpisem z Wikipedie.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. odpověď na tuto otázku najdete zde https://www.youtube.com/watch?v=MCUdMT4_g3I

      Vymazat
  6. 23.08,23.11,23.19,23.24
    proč to tady uvádíte?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 0:14- velká škola života, pro naši mladou generaci, kolik úsilí a intelektuální práce je potřeba, aby se vzdělaný člověk dožil, toliko požehnaných velikonočních svátků. Takže nic pro váš mozek, soudím dle hloubky a prostoty vašeho dotazu. Povolný

      Vymazat
  7. Havla jsem znal mnohem blíže, než Miloše Zemana. To co tady způsobil Havel, bude mít následky po několik generací, avšak nikdy by mě nenapadlo, chodit s transparenty, nebo dokonce po něm házet vajíčka. Z toho usuzuji, že lidé, kteří se tak nenávistně chovají k současné hlavě státu, jsou přinejmenším, mírně debilní, prostě duševně jednodušší.

    OdpovědětVymazat
  8. Už jenom to, že si někdo dovolí ječet o útoku na svobodu slova jen kvůli vyslovení dle mého poměrně dost krotké kritiky, je na pováženou. Kdyby pan Zeman použil jen desetinu těch sprostot, které se na něj denně valí od těch deprivantů, považujících se nevím proč za lepší lidi, asi by je všechny rovnou trefilo a byl by od nich pokoj. Za starých dobrých časů když přijeli do obce komedianti, bývalo zvykem schovávat slepice a pouštět psy. Naši předkové byli moudří lidé.

    OdpovědětVymazat
  9. Musíme všichni pochopit, že tento hnus se načal tvořit po hadráku a hlavně za vlády ODS. Naprostý rozvrat školství. Důraz na to že máme málo vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tím se naprosto zdevastovalo středoškolské vzdělání. A souromými školami dotovanými naprosto nesmyslně státem se zdevastovalo celé školství od základního až po vysokoškolské. Proto je možno vystudovat vysokou školu o výkendu. Stejné je to s podporou škol. Není vyvážená dle potřeby společnosti a proto je dnes nadbytek škol vyrábějících "právníky, filosofy" a podobná idividua pro společnost nejenom nepotřebná, ale dnešním zaměřením těchto vzdělávacích ústavů spíše škodlivá

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neziskovky působí na školách cíleně a dlouhodobě. Ano, hned po revoluci se na jejich rozvoji začalo pracovat. V 1991 vláda založila Nadační investiční fond, do kterého šlo 1% z akcií kupónovky. Ten pak ve dvou vlnách Parlament rozdělil nadacím - v 1999 484 milionů 39 nadacím a v 2001 849 mil. 64 nadacím a zároveň podíl na budoucím výnosu z prodeje zbývajících akcií v portfóliu NIF (viz výše).
      V současnosti má na starosti nestátní neziskový sektor Rada vlády pro NNO, jejíž předsedou je ministr Pelikán a mezi členy se vyskytuje i Robert Basch, ředitel Nadace Open Society Fund (OSF). Jejími největšími donory jsou G. Soros, velvyslanectvi USA a Google.
      Ani jeden z politiků nebo polit. stran nepůjde do otevřeného konfliktu s touhle "Godzillou", to by k nám i možná na přátelskou pomoc přijelo vojsko NATO.

      Vymazat
  10. Jednou naši vnuci se budou divit, jací blbci byli jejich dědové, jací hulváti to byli, při současném pasování se do role "nejcivilizovanějších". Budou kroutit nevěřícně hlavou, co to za nevzdělance, ba duchovní trpaslíky, obývalo českou kotlinu. Bude pro ně překvapením zrod této nové pseudokultury v době, kdy bylo hlásáno jakési OBROZENÍ II. A teprve "analytici" je upozorní, že nejde o národní obrození, ale obrození kapitalismu a s ním spojené švejkoviny. Švejkoviny? Skutečně? Na současnosti, co je prosím vás vtipného, úsměvného, humorného? Kde je to všechno odlehčující, co sebou nesl ten hrůzostrašný socialismus? Kde jsou Werichové, Buriáni, Menšíkové? Kde je jaká legrace? Příklad: byl jsem s malým vnukem na "O kočičce a pejskovi" - probůh větší hovadinu jsem v životě neviděl, chudáci Čapci a chudáci české děti - ten tedy kapitalismus skrouhl nejvíce. Pokud jsou ostatní divadla pro děti stejné kvality, pak je lepší nemít žádná, ony si děti umí samy zahrát divadlo daleko lepší a ještě není mrzačen jejich mozek. A ještě by se ušetřilo pár desítek miliard Kč, vyhozených ze ten pakulturní brak, které by mohly dostat děti, co nemají na jídlo, jako žebračenky. O stavu mysli národa, jeho trudnomyslnosti po r. 1989 svědčí i to, že nemáme humoristický časopis a ten humor časopisecký - Jiránek, Renčín atd zemřeli. A že by hulvátství, které předvádí pražská kavárna byl humorný - snad jako nacistické koncentráky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naši vnuci a pravnuci se divit nebudou.Budou je totiž vychovávat dnešní mladí užiteční idioti,kteří dnes tu nenávistnou atmosféru vytváří.Vše,co je proti rodině,státu,vlastenectví,to pro ně bude normální.
      A všichni ti užiteční idioti vedení neziskovkama a sorosovinou se podílejí na tomhle:
      To přijde
      https://www.youtube.com/watch?v=rmUAMZyS1dI

      Vymazat
    2. Pane, co mi nedopřejete trochu iluzí před smrtí a víru v lepší rozum potomstva dnešních, kapitalismem zdrogovaných!

      Vymazat
  11. Kapitalismus je založen na vykořisťování jedněch druhými. Kapitalismus ale žije parcelováním jedněch od druhých - to aby se neinfikovali třeba nějakou ideou humanity, která je tč. u nás v perzekuci a exekuci. Díky kapitálu a jejím sluhům, všem těm Němcovým, Ferdovým, Kalousům, Černozadkům, Fialovým... Všem těm nadšencům sudetoněmeckých nacistů, fanatikům válek a zabíjení, okupací a hromad mrtvol! To je ta krása, to povznášející na našem současném žití v kapitalismu, to je ten zisk oproti hnusnému a hlavně nudnému socialismu. Oč byli naši otcové ochuzení, o to by se jim měly snížit důchody! Kam se dohrabali? Co je nám po rovnosti, právu, pravdě, spravedlnosti, co je nám do humanity, řezničina, to je podívaná, války, to je život a pak drogy, chlast a perverzita - v sexu, životě, vztazích. To je idea dneška, našeho milovaného velkého světového kapitalismu. Běžte do háje s lidskostí, to se dnes nenosí. Podařilo se nám zrodit terorismus, to jsou dramata, to hlasatelé TV a rozhlasu nestačí ani s radostí nám sdělovat kde a kolik mrtvých, sadisticky zavražděných a pak dojit a dojit dojemné slzy, jindy zase ukřižovávat, ach jak slastný je ten kapitalismus!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skvěle napsáno. Kam bychom my, majitelé velkého kapitálu, přišli, kdybychom podporovali nějaké vyšší cíle (intelektuálové, morálni a estetické). Naši aranžeři davů (geniální p. Nohavica) musí útočit na na ty nejnižší emoce (pudy), s těmi se tak báječně manipuluje prostřednictvím reklamy. Aneb jak je výše napsáno Sex, drogy a rokenrol (tomu se omlouvám).

      Vymazat
    2. 10:35

      A co ráčíte aranžovat Vy, smím-li se optat?

      Kokotko

      Vymazat
    3. Kokotko, Kokotko, - nemůžeš nevíme na co?

      Vymazat
  12. Velikonoční výzdobu v domácnosti

    OdpovědětVymazat