Reklama

.

.

čtvrtek 5. dubna 2018

Čína chystá odvetný úder proti USA

Prezidenti Trump a Si
Michail Kuvyrko
5. 4. 2018    Vzgljad,  překlad Zvědavec
Ministerstvo obchodu Číny slíbilo, že USA „spadnou do jámy, kterou vykopají pro jiné“, pokud budou pokračovat v obchodní válce s Čínou. Peking varuje, že „americká strana bude nucena zaplatit za své činy“ – má již připraven seznam odvetných opatření pro případ, že Washington bude své hroby realizovat. Nejvíce pesimistická prognóza: obchodní válka může přerůst ve skutečnou.

Soupis 1300 druhů čínského zboží, jejichž dovoz mohou americké orgány omezit, nezůstane bez odpovědi. Ministerstvo obchodu ČLR předložilo již dva seznamy se 128 druhy amerického zboží, pro něž se předpokládá, že budou zatíženy vyšším clem. První obsahuje ovoce, ořechy, víno, modifikovaný etanol, ženšen a bezešvé ocelové trubky, druhý zahrnuje výrobky z vepřového masa (Čína je největší spotřebitel vepřového masa na světě). V prvním případě se předpokládá navýšení cla o 15%, v druhém o 25%.

„Rozvineme kampaň a budeme bojovat až do samého konce,“ řekla mluvčí ministerstva zahraničí ČLR Hua Chunying. Podle ní prohlášení americké strany, že pro Čínu bude těžké přijmout odvetná opatření, svědčí o podceňování možností a odhodlání ČLR při obraně svých zákonných práv a zájmů. A rovněž ceny, kterou bude muset americká strana zaplatit za své činy.

V případě amerických omezení se jedná o zboží v celkové hodnotě 60 miliard dolarů, v případě Číňanů jsou to jen tři miliardy, čili 20 krát méně. Ale prostor pro manévry v obchodní válce má Peking opravdu značný. Formálně vyhlášená opatření Čínské lidové republiky jsou reakcí na předchozí sérii amerických omezení na ocel a hliník.

Pomsta komunistů

„Čína může zaměřit odvetu na takové položky amerického vývozu, jako je maso, obilí, sójové boby, ryby,“ soudí Alexej Bezborodov, ředitel výzkumné agentury InfraNews. „Jedná se o velké odbytové trhy, a pokud budou dodávky do Číny pro Američany zablokovány, nastanou jim těžké časy. Například možné odmítnutí Číny uzavřít smlouvu na novou úrodu sójových bobů ohrožuje zhruba 20 milionů tun produktů a to je obrovský objem. Kromě toho Čína nakupuje v USA drahé lososové ryby celkem za miliardu dolarů a to je také velmi zajímavý příběh. Rovněž mohou být přijata odvetná opatření na ocel a druhotné suroviny, jako je odpadní papír.“

O omezení dovozu sójových bobů ze Spojených států se v čínských médiích v poslední době aktivně diskutovalo. Sinolog Georgij Košečkov upozorňuje na politický aspekt takového opatření:

„Sójové boby se pěstují především v těch amerických státech, které hlasovaly pro Trumpa.“

„V první fázi bude s největší pravděpodobností přímá reakce Číny zaměřena na zemědělský sektor,“ uvedl Košečkov pro noviny „VZGLJAD“. „Ale na kompenzaci cel, které Trump oznámil, zemědělství nestačí. Další možné kroky budou celní omezení dovozu průmyslových výrobků a služeb, například letadel (na Čínu připadá zhruba čtvrtina všech zakázek společnosti Boeing), opatření na omezení proudu turistů z Číny do USA atd. A jelikož USA omezují příležitosti pro přímé investice do Číny, blokují fúze a akvizice, může vše skončit reciproční restrikcí čínských investic do USA.“

V této fázi konfrontace, domnívá se expert, je Čína schopna použít opatření analogická těm, která přijala v nedávném konfliktu s Jižní Koreou v souvislosti s americkým systémem protiraketové obrany THAAD: „I bez formálního zavedení obchodních omezení může dojít k aktivizaci čínského analogu Rospotrebnadzoru (Federální služba pro dohled nad ochranou spotřebitelských práv a lidským blahobytem) s cílem nalézt všechna slabá místa. Kromě toho na teritorii ČLR mohou začít bezpečnostní prověrky a podobná opatření v ekonomických objektech, které vlastní americké společnosti, s postupným zvyšováním míry „ochromení“ amerického byznysu.“

V případě další eskalace obchodní války by Čína mohla ostře podrazit americké státní obligace a uvalit embargo na vývoz vzácných kovů potřebných pro výrobu moderní elektroniky – Čína drží více než 90% jejich světové produkce.

„Vedení ČLR sotva věří v možnost dohody s Amerikou. Spíše doufá, že se podaří přečkat Trumpovu administrativu, a pokud to bude možné, pomoci k jejímu rychlému odchodu,“ shrnuje Košečkov.

Si Ťin-pching je bdělý


Přitvrzení obchodní politiky USA musí být posuzováno na pozadí nedávných změn v nejvyšším vedení ČLR. Na začátku března schválilo Všečínské shromáždění lidových zástupců řadu pozměňovacích návrhů k ústavě země, z nichž jeden zrušil omezení výkonu prezidenta a viceprezidenta ČLR na dvě pětiletá období. Mezitím se úřadující prezident Si Ťin-pching stal po Mao Ce-tungovi a Teng Siao-pchingovi třetím vůdcem země, jehož jméno bylo vneseno do textu čínské ústavy (před tím se objevilo ve stanovách Komunistické strany Číny – KSČ).

Radikální posílení pozice Si Ťin-pchinga po loňském sjezdu KSČ mu umožnilo pokračovat v prosazování svých lidí na klíčové pozice v čínském vedení. Zejména v polovině března byl do Státní rady Číny na post místopředsedy, který je odpovědný za hospodářskou politiku, dosazen Liu He, hlavní ekonomický poradce Si Ťin-pchinga. Liu He byl na začátku roku pověřen vedením čínské delegace na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

Zpočátku Liu He kandidoval na nového předsedu Čínské lidové banky s ohledem na dlouho plánovanou rezignaci 70letého Zhou Xiaochuana, který řídil čínskou centrální banku půldruhého desetiletí a měl pověst globalisty a stoupence neoliberálních doktrín. Tato varianta však nebyla realizována: nástupcem Zhoua byl jmenován jeho první náměstek Ji Han. Nicméně Liu He, jak bylo výše uvedeno, nezůstal bez vysokého postu a novým ministrem financí se stal jeho spolužák Liu Kun, který dříve zastával místo náměstka ministra.

Všechna tato přeskupení ve finanční elitě ČLR v souvislosti s prohloubenou obchodní válkou jsou nesmírně důležitá. „Střet mezi Čínou a USA je objektivně nevyhnutelný a problém není jen v Trumpově povaze ani v ambicích prezidenta Si. Hlavní konflikt se nevyvíjí ani tak v oblasti výroby, jako v oblasti financí, kde Čína, i když nevysílá přímý signál, jasně dává na srozuměnou, že disponuje možností vlastních ofenzívních akcí, byť odvetných. Právě v oblasti financí Čína provádí fakticky stejnou politiku (například úvěrovou ve vztahu k celé řadě regionů) jako kolektivní Západ. Hrozbu pro Spojené státy v současném systému globalizace nepředstavují čínští výrobci a obchodní značky, ale výzva americkému finančnímu monopolu,“ řekl novinám VZGLJAD Pavel Rodkin, docent na Vysoké škole ekonomické.


Tchajwanský faktor


Vzhledem k tomu, že Si a jeho doprovod se přiblížili k absolutní nadvládě v čínské politice, postup Číny v obchodní válce s USA může jít daleko za hranice čistě ekonomických opatření. A formální důvody pro to se již objevily.

Není to tak dávno, připomíná Georgij Košečkov, co byl v Americe schválen takzvaný Taiwan Travel Act, který umožňuje bilaterální rozhovory oficiálních představitelů USA a Tchaj-wanu, který ČLR považuje za své území. Tato událost se dosud v čínských médiích příliš nerozviřovala, ale v budoucnu má „tchajwanský akt“ jednoduše potenciál vyvolat protiamerické nálady v zemi.

„Otázka Tchaj-wanu je pro Čínu velmi citlivá, podobně jako pro Rusko otázka Krymu,“ zdůrazňuje Košečkov. „Tímto zákonem Spojené státy ve skutečnosti porušily zásadu „jedné Číny“, která je základem pro uspořádání diplomatických vztahů ČLR se všemi zeměmi. Z celého komplexu důvodů mohou být následky v budoucnosti takové, že obchodní válka nezůstane čistě obchodní. Čínská společnost se méně zajímá o zahraniční politiku, než například Rusové, ale její aktivní část je již dosti rozjitřená. Oficiální „jestřábi“ z čínského vydavatelství Global Times („dcery“ hlavních stranických novin „Lidový deník“) píší o své připravenosti uštědřit lekci USA a přijmout všechna možná opatření, včetně ozbrojeného připojení Tchaj-wanu. A také o tom, že v reakci na obchodní válku se Američané střetnou s „národním odporem“, to znamená s bojkotem.“

Pravděpodobnost vojenské invaze čínské armády na Tchaj-wan je nyní mnohem větší, než před nástupem Si Ťin-pchinga k moci, tvrdí sinolog. Také v silových strukturách nedávno Si Ťin-pching upevnil své pozice. Zejména na začátku roku došlo k podřízení vojsk Ozbrojených lidových milicí znovu pod Ústřední vojenskou radu Čínské lidové republiky, nad níž má Si přímou kontrolu. Poté čínský ministr obrany jmenoval svého zástupce – generálmajora Wei Fengheho, který předtím velel raketovým vojskům.

Šance pro Dálný východ


Ale neexistuje zase moc alarmujících scénářů. „Ekonomiky Číny a USA jsou příliš vzájemně závislé na to, aby začaly něco okázalého. Nyní Trump testuje reakci Číny, ale boj bude pravděpodobně poziční. Bez podobného zápalu, jaký vidíme v případě Západu proti Rusku,“ věří Alexej Bezborodov. Podle jeho názoru se Trump pravděpodobně nedotkne nejvíce principiálních pozic v čínsko-americkém obchodu, jako je loňský mega-kontrakt na dodávku několika set Boeingů do Číny, protože tím utrpí všichni. Silná devalvace jüanu je rovněž nepravděpodobná, protože je pro celosvětovou ekonomiku velmi nebezpečná.

Zhoršení obchodních vztahů mezi Čínou a USA zároveň otevírá příležitosti pro ruské hospodářství. „Obvykle z obchodní války nejvíce vytěží ten, kdo na ní nemá podíl. Taková země má příležitost získat výhody z omezení uložených na obou stranách konfliktu. Pro Rusko se nejviditelněji naskýtá možnost růstu vývozu sóji do Číny z Dálného východu, zejména z Amurské oblasti, která je největším ruským producentem této kultury," sdělil novinám VZGLJAD Moses Furshchik ze společnosti FOK (Finanční a organizační poradenství).

Porostou rovněž šance, že Čína nakonec otevře svůj trh ruskému vepřovému masu, aby kompenzovala pokles dodávek z USA.

A konečně Američany slibovaná omezení dovozu čínských investičních zařízení mohou vést ke snížení jejich ceny. To bude pro Rusko velmi přínosné ve světle realizace investičních projektů, které se nyní zahajují na ruském Dálném východě.

15 komentářů :

  1. aj tak je nepochopiteľné, že Čína podporuje svojho úhlavného nepriateľa USA dovozom jeho produkcie (bravčové mäso, sójové boby, lietadlá, ...) to všetko v rámci nevyhnutných strategických vzťahov malo byť dávno importované z Ruska, kvalitnejšie a lacnejšie, resp. v rámci kooperácie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 13:29 USA mají s Čínou obchodní deficit kolem 400 miliard dolarů. Takže Číňané mají hodně dolarů na utrácení, třeba i "zbytečně". A Amíci by měli být vděční, že od nich Číňani vůbec nakupují. Jenže v jejich namyšlenosti jim je něco jako vděk naprosto neznámá věc.

      Vymazat
    2. Zatim se Cina nezminila o trilionech dolaru , ktere drzi v US Treasury Bonds. Cili cenne papiry /certifikaty/, jako dusledek obrovske obchodni nerovnosti /imbalance/ kdy cina vic vyvazi a malo dovazi..
      V dusledku smlouvy NAFTA , Clinton 1993 , odstehovani tovaren do Ciny , Mexika atd.a ztrata prace pro miliony v USA a
      navic 11 milionu , kteri do USA pribehli ilegalne, nehlede na emigranty legalni...
      Za to si jiz po leta skupuje pomoci Volnyho trhu a Globalizace Cina celej zapad...
      A porad triliony zbejvaj..
      Za nima sou jeste Rusko, Japonsko ,Sarabia a Emiraty..
      Kdyz zablokujou nakup bondu , neni kdo by financoval US vladu, kongres, senat , administraci a Pentagon valky a financovani vsech flotil a zakladen atd...
      Tedy financni bezedna bazina ovladanym kde kapital to ma bejt uplne zakladni , ale ted uz chybi , misto toho jsou..
      .Astronomicke Dluhy.....
      Tedy system Dluhismu nahradil vsecko...
      Jenom na urokach plati Usaci rocne obrovsky sumy , aniz by vubec mohli zacit splacet aspon trochu samotne narustajici dluhy...

      Vymazat
  2. Proč nepochopitelné, obchod je obchod. Když vidíte, že většina amerických suvenýrů (nejen nich) je vyrobená v Číně ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ja myslim,ze Trump , May a Johnson, Havel Schwazrederg TAKY BYLI VYROBENI V CINE !!
      Neni naplat je treba se Putinovi branit. Zadny bedovani.
      Pomyslim zautocit vlastni otravou /uz jsem votravenej dost /jedovatou Kremroli z KREMLU.!!! Abra-kadabra.
      /Kolik asi dostanu za to/.

      Vymazat
  3. Málo platné, jsou státy a bude jich přibývat, které si od Američanů nenechají kroutit rukama. Jen my si od nich necháme v rámci nerozborného přátelství třeba zakroutit krkem. Láska je láska...M.R.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je havlismus
      A Dvorak je havlista
      Dokud se nezbavite havlismu a havlistu tak budete dale upadat hloub do riti

      Vymazat
    2. Hele exulante nech pana Dvořáka napokoji on už prohlédl a ví co je to za pakáž.

      Vymazat
  4. 18:05
    A ty seš havlokokot!!!!

    OdpovědětVymazat
  5. A to si Trump vcelku dost naivně myslel, že dokáže USA vytáhnout z bahna jen pomocí obchodu. Ale na to je již pozdě a další prostředky na záchranu bankrotu USA, jsou smrtelné pro celý svět. Karel z Plzně

    OdpovědětVymazat
  6. Amíci dluží Číně tolik že jako každý zadlužený zločinec mají jedinou možnost svého věřitele zlikvidovat ....
    Kdy přijde trest za zločiny USA?Kdy se zastaví jejich zločinná činnost???

    OdpovědětVymazat
  7. Poznámka:
    Pod pojmem vzácné kovy jsou míněny kovy vzácných zemin jako yttrium, europium,holmium(zářivky, výbojky,bílé LED diody) , resp.samarium a neodymium (permanentní magnety).

    OdpovědětVymazat
  8. Myslím, že USSA jsou v slepé uličce. Dokážete si to představit, co by řekl svět, kdyby USSA zautočily na Činu? Obchodní válka předchází válku horkou. Myslím, že ti kovbojové postupují stejně jako před druhous světovou válkou s Japonskem. Prý to byla spravedlivá válka Japonsko-USSA. Japonci vynikali krutostí - tak nám to ukázali ve filmech. Budiž, to je asi pravda. Na druhé straně co měli Japonci dělat, když měli ropu pouze na 6 měsíců. USSA udělali válku - Pearl Harbour, Roosvelt o tom útoku věděl - a věděli, že tuto válku vyhrají. Napište tu "střízlivě uvažující" - co tak asi měli udělat jiného? Moc by mě zajímala argumentace takového střízlika. Pak shodili 2 atomovky. Co měli udělat jiného? Nechat si pozabíjet drahocenné emerické hochy? JinaK jak by tak asi dopadl válečný konflikt mezi Činou a USSA? Názor: atomovky nemusí být použity. Hitler též nepoužil chemické zbraně /chudák se nadýchal jakéhosi svinstva, nevím jestli chloru/. Tento názor má nějakou validitu? Pokud dojde k atomovému konfliktu i pouze v relaci Čina - USSA, bude to znamenat smrt miliard lidí, což trouby /jak jinak označit lidi, kteří pořad připouštjí tuto možnost/ asi nevědí, a to nikoliv lidí pouze v Číně a USSA. Propukne po konfliktu hladomor. Dokážou si ti omezenci představit co se bude dít na základě toho co se děje po Čeronobylu a Fukišimě? Oni zřejmě neuvažují.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Total Recall 3? A co britská federace a USB? Až v USA bude "soušlism" tak to Čína už asi nebude existovat a Rusko, tak to už neexistuje ani dnes:)

      Vymazat
  9. Mo, až do té jámy ti namyšlení ignoranti spadnou, okamžitě najmout buldozery a zahrnout, aby byl svět v klidu a nebál se, že ta hovada zase vylezou.

    OdpovědětVymazat