Reklama

.

.

středa 4. dubna 2018

Demokracie?

Jiří Jírovec
4. 4. 2018
Král Václav jedna parta je se šmělinářským šmejdem … Karel Kryl, Demokracie
Demokracie, tedy vláda lidu, je pojem s nímž politici s oblibou žonglují. Vyspělost demokracie se mylně měří její stabilitou. Čím stabilnější, tím lepší - tedy pro existující moc.
Každá moc (označující se ráda za elitu) hledá způsob, jak se co nejdokonaleji odisolovat od spodiny. Slouží k tomu peníze, vojenská nebo policejní síla, tradice a podvod zvaný volby.
Lid si zvolí své zástupce (poslance, senátory, presidenta) a dál už nemá do ničeho kecat.
V+W zpívali v Konšelské: Zvolili jsme ho, abychom ho měli, teď ho tu máme, zdalipak ho znáš…


Česká demokracie je nevyspělá. Ke korytu pustila nebo pouští Johny, Bárty, Gazdíky, Bartoše a jiné zástupce početně bezvýznamných uskupení.

Ve "vyspělé demokracii" platí, co říká Karel Infeld Prácheňský v Záskoku: "Já pán ty pán, ale kdo má peňauze je ještě větší pán".

Gary Hart se v roce 1988 ucházel o nominaci za demokratickou stranu. Kampaň chtěl financovat z vlastních zdrojů a tak obnovil hypotéku na svůj dům! Byl to fešák, byl by pravděpodobně populární mezi ženami. Od své vlastní byl odloučen. Nicméně tisk na něj vytáhl fotografii s modelkou jménem Donna Rice a pak ho špehoval až byl spatřen, jak vchází do domu, ve kterém bydlela.

Dokázat se dá všechno, ale ne, že chlap nezasunul. Hart kandidoval v nešťastném mezidobí ohraničeném (jebačkářem) Kennedym a Clintonem, jehož právníci překlasifikovali orální sex na asexuální činnost, která může poskvrnit oděv Lewinské a nebo jiných kuřeček, ale politicky je OK.

Postupem času se americké presidentské volby staly finančně náročnou operací. Podle medií stálo Obamovo zvolení jednu miliardu dolarů. S pravděpodobností hraničící s jistou lze vsadit na to, že jde o korupci, protože takový president je nutně dárcům zavázán.

Americké presidentské volby jsou nepřímé. V podstatě jde o řadu estrád proložených hlasováním. Primární volby vyberou kandidáta republikánů a demokratů.

Teprve pak se přidají nezávislí kandidáti. Ti mají nulovou naději na úspěch, ale přece jenom mohou rozvlnit zatuchlou atmosféru voleb.

Mezi nejznámější "samozvance" patřili miliardář Ross Perot a právník a zastánce práv spotřebitelů Ralph Nader.

Další kolo voleb nevolí presidenta, ale volitele, kteří se po listopadových volbách setkají a určí, kdo bude president. Počet volitelů je různý v různých státech. Základní pravidlo je, že vítěz bere vše. Podle zvyku zaručuje presidentství získání alespoň 270 volitelů. Poodle ústavy ale nejsou volitelé vázáni hlasem plebsu a mohou určit presidentem i člověka, který vůbec nekandidoval.

Nezávislí kandidáti to nemají lehké. Ross Perot, texaský miliardář, získal v roce 1992 19% všech hlasů, ale ani jednoho volitele.

V roce 2000 požadoval Al Gore přepočítání hlasů na Floridě. Tam šlo o 27 volitelů. Nastala obrovská právní tahanice o rozsah přepočítávání hlasů. Ve hře byla nespolehlivost volebních automatů i různá pravidla pro vyhodnocování platnosti hlasů v různých volebních obvodech. Bush byl nakonec vyhlášen vítězem nad Al Gorem o 537 hlasů.

Ralph Nader tenkrát dostal na Floridě přes 90000 hlasů a byl obviněn z toho, že tím, že kandidoval, připravil Al Gora o vítězství.

Tato dávno zapomenutá historie kontrastuje s odsuzováním nedemokratičnosti presidentských voleb v Rusku. Naše media mluvila o podvodech. Považte, výsledky prý musely být anulovány v sedmi volebních okrscích. Údaj o tom, že okrsků bylo 170000 se krčil kdesi v pozadí.

Jakmile je americký president zvolen, veřejnost nemá sebemenší možnost další vývoj ovlivnit.

"Ulice" měla úspěch jen s protesty proti válce ve Vietnamu a do jisté míry uspěla i pokud jde o formální odstranění rasové diskriminace. Oba případy lze považovat za důkaz, že není možné dosáhnout změnu "demokratickým procesem", tedy přes volené zástupce.

Byla to doba, kdy se mladí lidé a umělci angažovali a postavili se proti establishmentu. Třeba Joan Baez, Bob Dylan, Pete Seeger, John Lennon a skupina Peter Paul and Mary.

Heslo "make love, not war" je dávno zapomenuto.

V USA teď demonstrují studenti proti snadné dostupnosti zbraní v USA. Nedosáhnou vůbec nic, protože jsou všem politikům u prdele. Vrchnost neposílá svoje děti do škol, kde se střílí. Sama je chráněna policií a nejrůznějšími ochrankami. Proti zastřeleným studentům stojí kšeft za miliardy dolarů, které jsou Američané ochotni vyhodit za zbraně.

Když se v roce 2010 sešlo 20 světových papalášů sešlo na fotografování v Torontu, stála ochrana těchto šašků (nic jiného nejsou) přes 900 miliónů dolarů.

Kanada, jako demokratická společnost, umožnila i protesty proti tomuto setkání. Podle amerického vzoru vyhradila místo, vzdálené od kongresového centra, několik kilometrů. Oči papalášů je třeba chránit, aby neochořely pohledem na nějaký transparent.

Tom Paxton napsal v šedesátých letech písničku "Co ses dnes naučil ve škole, můj drahý synku". Je vlastně nadčasová a možná odráží i výchovu v českých školách. Zde je: https://www.youtube.com/watch?v=rvr30mQF9ek

31 komentářů :

  1. Nikomu neberu jeho názor, že nevěří veřejnoprávní televizi. Ale když se podívám všude kolem, tak jinde vidím a v rozhlase slyším, jenom samý brak.Pamatujte, pokud je něco zadarmo, tak to nevěstí nikdy nic moc dobrého do budoucna.Proto jsem za zachování poplatků, jako Švýcaři, ti ho také v referendu schválili.Pokud si za něco platíte, potom je to vaše právo a všech, kteří si platí za vyváženost, stejně jako vy!
    J. Gacek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. K.Kryl také v Dachau blues říká: " a intelekt, když bez duše, pak podoben je ropuše, čislepci v mečem v tanci "... jak nádherné a výstižné

      Vymazat
    2. Tady ale nejde o zrušení poplatků, ale o kontrolovatelnost jak se s tímto obrovským rozpočtem hospodaří. Je to jediná instituce žijící z daní (i když se tomu říká poplatky), kterou nemůže NKÚ kontrolovat. A ta slavná rada je televizí přímo placena, takže kapři si rybník...

      Vymazat
    3. Sdílím Váš názor s výhradou,že si vyberu, komu věřím a tomu platím. A ČT to rozhodně není. Když si vzpomenu na druhé kolo presidentské volby a vidím toho tlustého moderátora u p. presidenta Zemana, jak tam poskakoval jako Spejbl a s přibývajícími hlasy pro p.Zemana, poskakovat přestal, původně patrně v domění, že to p. Zeman prohraje, což se nestalo je mi ztohoto člověka do dnes šoufl. A na toto tlustý p...e se mám den co den dívat? Posloucht ty jeho nenávistný kydy? Navíc přestali vysílat na anténu jejich program, takže ho nechytám. Nikde v zákoně není, že si musím koupit adaptér. Takže ČT půjdu odhlásit, protože mi neposkytuje placené služby.











      nějaký

      Vymazat
    4. Tak Esteban Bureš to dal dokupy s Hamáčkem a ste v prdeli, debilové komoušský! Budete tomu dělat akorát tak stafáž - Jééééééééé, pane šeditelí! - https://www.novinky.cz/domaci/468175-zvrat-babis-mozna-nabidne-cssd-vnitro-a-ctyri-resorty.html

      Vymazat
    5. No a ty už jsi v prdeli dávno 7.15 - ty diskuzní debile, psychopate, úchyle, a duševní mrzáku. Už z toho, co neustále bleješ na diskuze je jasný, že jsi totálně v prdeli - magore trapnej! Neříkej, že vstáváš tak brzo, protože jdeš do práce. Lezeš denně z pelechu brzo a rovnou k počítači, abys vyblil ty sračky, a pak u toho dřepíš celý den ty zbytečnej lidskej odpade. Máš stejnou cenu pro společnost, jako nepotřebnej krám ve sběrným dvoře.

      Vymazat
    6. Milý pane Gacku, byla by to pravda pokud by se jednalo o jiný produkt než ČT a ČR, tam platí, že ať platíte či neplatíte žádný vliv na obsah nemáte.

      Vymazat
    7. 9:49 Hele ty rudá posranino, esi zavčas nevysmrádneš i celou tou se svou zdegenerovanou famílijej na Sibíř, kde ti jistě pederast Putler poskytne krom azylový kvóty i nějakej ten stakan votrávený pěny do koupelny, tak budeš absolvovat kombinované kurzy létání a plavání pana Trujilla svržením z helikoptéry do žraločí zátoky! Tak si vyber:)))

      Vymazat
  2. 23:13
    ''Pokud si za něco platíte, potom je to vaše právo a všech, kteří si platí za vyváženost, stejně jako vy!
    J. Gacek''

    Totální kočkopes, platit ale nemít možnost ovlivnit, příkladem referendum, kterým zde pomazané hlavy v žádném případě nesouhlasí, proč asi?

    Redaktoři ČT, létají povinně na školení, kde veřejnoprávní Tv neexistuje!? Vše je povětšinou v soukromém vlastnictví! Čerpám ze slov Klepetka, Voldánové atd. Pane Gaceku přemýšlejte hlouběji.
    Zdraví Ramón

    OdpovědětVymazat
  3. Veliký (podle Sartrea největší) americký spisovatel John Dos Passos ve svém prvním skvělém románě "Three Soldiers" (1921) líčí jak tři obyčejní Američané prožívají válku v Evropě, kam byli posláni, aby - slovy presidenta Wilsona - "učinili svět bezpečným pro demokracii".
    Uběhlo dalších sto let .....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. velký spisovatel Sinkler napsal \vzduch zdarma
      Kde je tomu konec?

      Vymazat
    2. Pane Kopecký spisovat je fabulátor a vy jste něco podobného

      Vymazat
  4. Jean Nicolas Arthur Rimbaud sa narodil v Charleville na severe Francúzska. Bol synom kapitána pechoty Frédérica Rimbauda, ktorý opustil rodinu, keď mal malý Arthur 6 rokov. Jeho a ďalších troch súrodencov (brat Frédéric a sestry Vitalie a Isabelle; jeho ďalšia sestra zomrela v roku 1857 krátko po pôrode) vychovávala prísna matka Vitalie Clifová.

    Keď mal 8 rokov, napísal do svojho školského zošita toto:
    Slnko, pozemská pochodeň, haslo vysielajúc zo svojho ohnivého telesa posledné a slabé svetlo, ktoré napriek tomu umožňovalo vidieť zelené lístie stromov, malé kvety, ktoré vädli a obrovské vrcholy borovíc, topoľov a storočných dubov… Čerstvý vietor pohyboval lístím stromov šumotom podobným šumotu strieborných vôd potoka, ktorý tiekol okolo mojich nôh… Papradie ohýbalo svoje zelené čelo pred vetrom….

    V tej dobe bol Rimbaud tak hlboko veriaci človek, že keď raz videl, ako sa veľkí chlapci špliechali pri odchode z kaplnky svätenou vodou, vrhol sa na nich a bil a driapal hlava-nehlava. Týmto súbojom si vyslúžil nadávku „ten hajzel pobožný“.

    Na strednej škole sa mu dostalo takej cti, že jeho latinské verše vyšli v bulletine Akadémie v Douai. Pokojne vyzerajúci žiak bol v skutočnosti odbojnej, nespokojnej povahy, ktorá sympatizovala s revolucionármi.
    V sedemnástich rokoch fajčil a nosil dlhé vlasy. Túžil po centre všetkého literárneho diania – po Paríži. Niekoľkokrát dokonca ušiel z domu a zúčastnil sa na bojoch komunardov v hlavnom meste Francúzska. V tejto súvislosti tiež vypracoval dnes stratený Projekt komunistickej ústavy.......
    Jozef Karika

    OdpovědětVymazat
  5. Je to již otřepané, ale je třeba připomínat, jak již Platón hodnotil demokracii...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Supman 4. dubna 2018 23:45

      Ano, ale neméně otřepané je připomenout, že demokracie v městském státě otrokářského Řecka před 2500 lety a v dnešní masové a technologicky zotročené společnosti mají kromě názvu velmi málo společného.

      Vymazat
    2. Jean Paul Sartre (1905 - 1980), francouzský filosof, spisovatel a dramatik, významný představitel existencialismu, dualista, značně rozporuplný člověk, který několikrát během života pootočil směr svého nazírání na ...

      Nyní doplňte pane
      Kopecký:"..............", děkuji.
      Supmen

      Vymazat
    3. 23:45
      nějak jsem vás nepochopil. Dle mého názoru je to naprosto stejné. Ale asi máme každý jíného učitele.

      Vymazat
    4. Anonymní 5.dubna 2018 0:01

      Připomněl jsem Dos Passose jako skeptického pozorovatel světa demokracie.

      A jaký je účel Vaší repliky? Začít debatu o Sartreovi? Tím, že budete kopírovat, co si někde vygooglujete?

      Vymazat
    5. a ja že Socrates

      Vymazat
    6. Je potřeba společensky kultivovat mladou generaci fakty, pro lepší orientaci, pouhé štěky jí nic nedají 0:08 a lenost jim brání tyto si zjišťovat a ověřovat.
      Dos Passos se narodil v Chicagu (Illinois) jako nemanželský syn známého madeirsko-portugalského právníka z Wall Street, Johna Randolpha Dos Passose Jr. (1844-1917) a Lucy Addison Sprigg Madison z Petersburghu ve Virginii.

      Jeho otec byl odborníkem na kartely a horlivým zastáncem mocných průmyslových konglomerátů, proti kterým později jeho syn ostře protestuje ve svých působivých románových dílech zabývajících se dvacátými a třicátými lety dvacátého století.

      Johnu Dos Passosovi se dostalo prvotřídního vzdělání. To mu zajišťoval otec, který se k němu ale paradoxně odmítal hlásit až do posledního roku jeho života. V roce 1907 se John Dos Passos pod jménem John Roderigo Madison zapsal na The Choate School ve Wallingfordu (Connecticut). Poté šest měsíců cestoval se soukromým učitelem po Francii, Anglii, Itálii, Řecku a po Středním východě a studoval díla mistrů klasického umění, architektury a literatury. Od roku 1912 navštěvoval Harvardovu univerzitu a po jejím absolvování v roce 1916 se oficiálně stal estétem.

      Ve snaze zabránit jeho odchodu do armády, platil po dokončení studií na Harvardu Dos Passosův otec svému synovi ještě rok studia umění a architektury ve Španělsku. Ale Dos Passos, podobně jako mnoho jiných mladých mužů jeho věku a postavení, v roce 1917 do armády odešel. V červenci 1917, kdy se Amerika ještě neúčastnila v Evropě již zuřící první světové války, se Dos Passos spolu se svými kamarády E.E. Cummingsem a Robertem Hillyerem přihlásil jako dobrovolník do S.S.U. 60 polního lazaretu armádního sboru Norton-Harjes, kde se stal řidičem sanitky. Jako řidič sloužil i v Paříži a středoseverní Itálii. Poté se ještě stal členem zdravotnického sboru americké armády – v pozdním létě roku 1918 začal pracovat u lékařského armádního sboru armády Spojených států amerických v táboře Crane v Pennsylvánii.

      Zděšen brutalitou války a bezvýznamným utrpením, kterého byl svědkem, stával se Dos Passos čím dál tím více radikálním a kromě toho se odcizoval světu a společnosti, již zosobňoval jeho otec. Stal se z něj politický rebel.

      Na konci války byl Dos Passos nasazen v Paříži, kde mu Zámořský vzdělávací výbor armády Spojených států amerických (the U.S. Army Overseas Education Commission) povolil studovat antropologii na Sorbonně. Jedna z postav v trilogii USA prochází prakticky těmi samými válečnými zkušenostmi jako John Dos Passos a po válce také zůstává v Paříži.

      Vymazat
    7. Po válce se Dos Passos stal novinářem na volné noze. Ve dvacátých letech dvacátého století hodně cestoval, hlavně po Evropě, Blízkém východě a Rusku. Věnoval se též psaní poezie a psal i pro The New Playwrights´ Theatre.

      V poválečných letech se Dos Passos hodně angažoval v levicové politice (např. v politických novinách New Masses; politicky radikálním divadlu New Playwright´s Theatre; nebo při obraně Sacca a Vanzettiho, dvou italsko-amerických anarchistů, kteří byli ukvapeně obviněni z vraždy a nakonec v roce 1927 popraveni). V této době pracoval Dos Passos na své trilogii USA. Román jasně odráží autorův prohlubující se radikalismus na jedné straně a jeho vzrůstající spisovatelské ambice na straně druhé.

      V roce 1928 strávil Dos Passos několik měsíců v Rusku, kde studoval tamější socialistický systém. Během španělské občanské války se spolu s E. Hemingwayem vrátil do Španělska, ale jeho pohled na komunistické hnutí se již začínal pozvolna měnit. John Dos Passos se následně názorově s Hemingwayem a Herbertem Matthewsem rozešel kvůli jejich bezstarostném přístupu k válce a kvůli jejich ochotě podvolit se Stalinské propagandě.

      Ve třicátých letech se Dos Passos stal velmi konzervativním a začal odmítat své dřívější názory. I v psaní se vrátil k více tradičním formám (viz např. District of Columbia). V době, kdy v Evropě jako reakce na fašismus vzrůstala popularita socialismu, se Dos Passosova díla potkala se značným poklesem zájmu, a to mezinárodně. Jeho politické přesvědčení, které vždy bylo základem pro jeho psaní, přesunulo své těžiště daleko doprava – v padesátých letech dvacátého století začal obdivovat například senátora McCarthyho.
      Supmen

      Vymazat
  6. Studium historie je nádherné, moudrý se poučí ale hlupák nikdy ničím. Ne každý vzdělaný člověk je moudrý. Ani vlastní zkušenost nevede vždy k poučení. ČT je totálně zvrhlý zdegenerovaný moloch a v tomto režimu jej nic nenapraví, protože vyhovuje zájmům našich elit. Je nádherný citát " Každá moc hledá způsob jak se co nejdokonaleji odizolovat od spodiny ".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, nehledě ani k tomu, že placení poplatků není dobrovolné, třeba jako na důkaz díků za vysílání. Ne - naopak. Ty kurvy občany přímo vydírají. Rozesílají výhrůžné dopisy ve smyslu - máš televizi - tudíž budeš platit poplatky ČT a Hrozí exekucemi. To je totálně odporné. Buď platíme za něco, co se nám hnusí sledovat, nebo musíme poslouchat ty odporné demagogické žvásty. Není to o tom, že občas jde dobrý film nebo pořad, na ČT 2 často i starší francouzská nebo italská produkce, ale proč nás ČT 2 na straně druhé už dvacet let pravidelně vykrmuje válečnými dokumenty a žvásty? To už je tak přežvýkané, že lidi jako byl Goebbels, Hitler, Himmler, Frank, a další - už jsou pomalu jako členy našich rodin. Bez válečných žvástů na ČT 2 nebyla by rodina úplná. To bylo sraček kvůli seriálu o majoru Zemanovi, ale všechny ty sračky o válce, o obětech komunistů, a utrpení z let padesátých a spousta výmyslů - už jsou otravné. Co takhle kdyby někdo zpracoval příběhy obětí nástupu genocidní demokracie u nás? Všech, kteří vyletěli z práce na chodník ze dne na den a co dělali dál? Pozůstalí po obětech těch zhovadilostí po roce 1990 - obětech soudů, lichvářů a exekutorů? To se jaksi nehodí odpornému ideologickému pokrytectví. Zvěrstva padesátého? Ano - a denně. Zvěrstva devadesátého? Nikdy. A to mne sere, oprávněně sere, a vydírání o poplatky dvojnásob.

      Vymazat
    2. 10:00: Můj souhlas s Vámi.

      Vymazat
  7. Jo zatím je jediná pomoc takové žvásty nesledovat.

    OdpovědětVymazat
  8. DEMOKRACIE? Mnoho povyku pro nic, co by kdy a kde existovalo. Čistá žvanírna pro blbé a ještě blbější blbými a ještě blbějšími. Prostě lidé se našli ve svých fantasmagoriích. Zatím režimy, jaké kdy na Světě panovaly, nikdy nic neměly v sobě, co by se podobalo demokracii. A pokud jde o kapitalismus, tak ten z principu s tím nemá, mimo vyprázdněné slovo, nic společného: protože buď kapitalismus = diktatura kapitálu a nebo demokracie, to je cosi zatím "ve hvězdách". Ale aby byla diktatura vsoučasně demokracií, tak to je jen "vynález" kapitálu. A občané jsou i tací, kteří věří v kapitalistickou demokracii, někteří i zdarma, jiní za peníze.

    OdpovědětVymazat
  9. Píše-li autor článku "Česká demokracie je nevyspělá. Ke korytu pustila nebo pouští Johny, Bárty, Gazdíky, Bartoše a jiné zástupce početně bezvýznamných uskupení.", tak se zřejmě analogicky domnívá, že anglická demokracie je vyspělá, když pustila ke korytu Theresu Mayovou, Borise Johnsona a jiné zástupce z početné a významné Konzervativní strany ?
    "Problém" je zřejmě v něčem zcela jiném, odvolávat se na nevyspělost demokracie u nás je, dle mého názoru, zcestné a zavádějící.
    L.S.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A proč to slovo "demokracie" vůbec zvažovat a skloňovat ve všech pádech? Nikde žádná demokracie neexistuje, a už vůbec ne ve vyspělých státech. Možná tak někde u ostrovanů, nebo mezi domorodými kmeny uvnitř Australského kontinentu či v Amazonských pralesích, ustrnulých v době prvobytně pospolné společnosti- ano, to byla společnost "pospolná" - nikoliv rozvrácená na hadry. Ti se řídí odvěkými vžitými zvyklostmi snad ve všem, a nepotřebují, aby jim nějaké samozvané elity vytvářely jakési zákony. Je to lid "demos" a jako lid taky žijí. To nikde u "vyspěláků" neexistuje. Slovo "demokracie" je zneužíváno a používáno, jen když se hodí k nějakým mediálním frázím, nebo k demonstraci, nebo k peskování lidí nepohodlných proto, že si dovolují mít názor jiný, než je názor elit,které si k produkci zákonů volí, to jest ve skutečnosti najímají, platí a vydržují politiky, vládu a ministry. Slovo "volby" je zaklínací formule pro lidské trubky, a všechno kolem toho je divadlo. Protože vládnout a rozhodovat - po určitých dlouhodobých peripetiích - vždy budou zase jen ti stejní politici, najatí a vydržovaní zbohatlíky a elitami, které nejsou oficielně vidět. Tak to funguje v celém světě, a slovo demokracie je zcela samoúčelné, ve skutečnosti jde to diktátorský režim elit - všude. V jakékoliv propagované a vnucované ideologii. Není demokracie vyspělá nebo nevyspělá - je žádná. A co není, ani smrt nebere.

      Vymazat
    2. Pánové demokracii mají jen Švýcaři a nikdo jiný co si občané země odhlasují to mají.

      Vymazat
  10. Vztah mezi USA a ČR je vztah tygra a zajíce. Tady zjevně demokracie nefunguje. Ostatně ráno jsem cosi psal k tomuto tématu a Googl mi radostně oznámil, že se chybička vloudila. Tedy u nás je demokracie jen jakási šaškárna pro blbečky.

    OdpovědětVymazat
  11. V celé histori je nejvíc k zamyšlení, výrok:
    "I Ty Brute", V.J.Horák

    OdpovědětVymazat