Reklama

.

.

pátek 27. dubna 2018

Řešme příčiny lesní krize, ne jen harvestory, feromonové lapače a vagóny na odvoz klád. - Tisková zpráva Hnutí DUHA

Hnutí Duha
27.4.2018  Outsidermedia
Stav jehličnatých lesů v ČR je dlouhodobě nejhorší v celé Evropě, trojnásobně nad evropským průměrem.

 
Zdravotní stav českých jehličnatých lesů je dlouhodobě výrazně nejhorší v Evropě, upozorňuje mezinárodní inventarizace ICP Forest. Ta ukazuje, že 60 % všech českých jehličnatých porostů trpí závažnou ztrátou jehličí. Výzva Zachraňme lesy (www.zachranmelesy.cz) upozorňuje, že nakoupením harvestorů a feromonových lapačů se příčiny krize smrkových lesů celé republiky nevyřeší.

Dnes dopoledne proběhne již druhá terénní tisková konference k usychání lesů, kterou pořádají Lesy České republiky, tentokrát v okolí Třebíče. Vysočina patří po severní Moravě k dalším místům, kde se může rozšířit lesní kalamita. Ředitel státního podniku Daniel Szórád na Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny požadoval pro řešení lesní krize součinnost s vládou [1]. Tyto požadavky ale neobsahují žádné systematické návrhy na řešení příčin krize lesů. Zaměřují se pouze na bezprostřední technická řešení důsledků – žádají například víc vagónů na odvoz dřeva.

Na úterním sněmovním semináři uvedl profesor Vladimír Simanov:
„Dřevěná kniha degradovala lesnictví na úroveň pouhého producenta dříví, ignoruje společenský zájem na lesích a není ke prospěchu státních lesů.“ Profesor Simanov dále zmínil, že „Dynamika poškozování lesů hmyzími škůdci je natolik extrémní, že k ní musely významným způsobem přispět mimo téměř výhradně uváděných klimatických změn i nerespektování lesnických zásad ochrany lesů…“ [2]

Zmíněná mezinárodní inventarizace lesů zjišťuje v reprezentativně zvolených lesích míru takzvané defoliace, neboli ztráty jehličí [3]. Přestože se metodika v různých zemích mírně liší, v ČR je míra nemocnosti lesů výrazně nejvyšší v Evropě. Závažnou ztrátou jehličí u nás trpí 60 % všech jehličnatých porostů, což je téměř trojnásobně nad evropským průměrem, viz graf [4]. Stávajícím suchem jsou nejvíc zasaženy jehličnany starší než 59 let. U nich dochází k defoliaci dokonce na 75 % rozlohy [5].

Jan Skalík, koordinátor výzvy Zachraňme lesy Hnutí DUHA,říká:
„Rozsáhlý problém zdravotního stavu lesů se již začal projevovat v šesti krajích, podle predikcí odborníků ale může rozpad lesů zasáhnout celou republiku. Není tedy kalamitu možné řešit teprve reaktivně ve chvíli, kdy se lesy začnou rozpadat, dokoupením další techniky či dodatečným zlepšením poměru vysazovaných dřevin. České lesy jsou nejméně zdravé v celé Evropě. Tento problém nevyřeší ani harvestory, ani feromonové lapače, ale jedině zásadní obrat k šetrné hospodářské praxi na celém území republiky. Změnit legislativu potrvá dlouho, ale zavést pravidla udržitelného lesnictví dle FSC může velká část lesních pozemků bez prodlení.“

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, říká:
„Lesy ČR by se měly soustředit také na to, jak na další nepříznivé roky připravit lesy, které kalamita ještě nezasáhla. Přeměnu lesa na druhově i věkově pestřejší je možné začít i tam, kde podle hospodářských pravidel les ještě „nedozrál“ ke kácení. Takovému přírodě bližšímu hospodaření ale hází klacky pod nohy současně nastavená pravidla. Zachránit lesy můžeme jen důslednou změnou legislativy i hospodářské praxe zaměřenou na řešení příčin, ne až důsledků. Výzva „Zachraňme lesy“ upozorňuje, že lesy je zapotřebí na změnu klimatu připravovat neprodleně už nyní. Například podsadba lesa připravená dle pravidel šetrného hospodaření FSC pomůže už tehdy, jakmile se horní stromové patro začne rozpadat.“

Poznámky:

[1] Daniel Szórád. 2018. Strategie pro řešení mimořádných situací v lesích.
str. 25 – 26. Dostupné na http://www.psp.cz/img/files/f5adf4ec181f05.pdf

[2] Prof. Ing Vladimír Simanov, CSc. 2018 Kůrovcová kalamita v českých lesích a její souvislosti. str. 36 a str. 39. Dostupné na http://www.psp.cz/img/files/f5adf4eaac1be6.pdf

[3] Šetření stavu lesa je v rámci mezinárodního programu ICP Forest prováděno na 306 monitorovacích plochách rozmístěných po celé České republice dle stanovištních a porostních podmínek v nadmořských výškách 150 až 1100 metrů. Každoročně je hodnoceno zhruba 11 tisíc stromů reprezentujících 28 druhů dřevin různých věkových tříd. Zdravotní stav stromů je charakterizován především stupněm defoliace, tedy relativní ztrátou asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým srovnatelným stromem. Ztráta je způsobena celou řadou faktorů, například znečištěním ovzduší. Metoda hodnocení míry defoliace se v různých zemích může mírně lišit. Celý report je dostupný na: https://www.icp-forests.org/pdf/TR2017.pdf

[4] Průměrná hodnota mezi lety 2007 a 2016 pro 29 zemí, v nichž měření dlouhodobě probíhá, činila 21,9 %, pro rok 2016 pak 25,1 %. Zdroj grafu: Alexa Michel, Walter Seidling (eds.) 2018. Forest Condition in Europe. Technical Report of ICP Forests. Online Supplementary Material – Revision A. Str. 28 Dostupné na https://www.icp-forests.org/pdf/TR2017_online_supplement_RevA.pdf
V češtině jsou data a graf v plném rozlišení dostupná na: https://drive.google.com/a/hnutiduha.cz/file/d/1dKS6OFw6OCKbToOo-cegwBHS6-EU00z-/view?usp=sharing

[5] MZe. 2016. Zpráva o stavu lesa 2016. Str. 30. Dostupné na http://eagri.cz/public/web/file/567452/Zprava_o_stavu_lesa_2016.pdf

8 komentářů :

  1. Tak si, duháčci, kupte nějaký zruinovaný les a ZA VAŠE A JENOM ZA VAŠE nám dokažte, že jenom prázdně nežvaníte a nevydíráte blokováním rozumných opatření skutečných odborníků na naše lesy. Zatím se jenom různá individua exhibují přivazováním se ke stromům, které je třeba porazit (a úspěšně tak ta individua chrání své duchovní příbuzné, kůrovce kupříkladu, až do úspěšného vyletění)... Jděte s tou vaší DUHOU na duhové pochody do světa... a neopruzujte, dokud za své a na svém neprokážete pravdivost toho, co tlacháte místo poctivé práce. Živit se žvaněním - lehkoživkův vlhký sen, že?

    OdpovědětVymazat
  2. Nejvíce bY českým lesům prospělo, kdyby mj. hnutí DUHA nebránilo včasné sanaci ložisek kůrovce v tzv. národních parcích, kdyby DUHA NEBRALA VE SKUTEČNOSTI KŮROVCE POD OCHRANU A NEBYLA PŘEDEVŠÍM ONA ODPOVĚDNÁ ZA MILIARDOVÉ ŠKODY NA NÁRODNÍM MAJETKU. Duha sama je tím semeništěm kůrovce a měla by být pohnána k odpovědnosti za katastrofální stav našich lesů!!! JE NA ČASE NECHAT PRACOVAT ODBORNÍKY A NE FUŠERY ZA VELKÉ PRACHY!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den! Musím Vám velmi, a to důrazně oponovat! Pracuji ve státní správě a mám celkem přehled, jakým způsobem v současnosti přistupují ODBORNÍCI z Lesů ČR, s.p., nejen k problematice ochrany lesa, ale také k ochraně různých forem života, vázaných na lesy. Plivat jedovatou slinu na HNUTÍ DUHA nemá smysl, protože mají v mnohém pravdu. V našem městě uskutečnily ODBORNÍCI z Lesů ČR, s.p., před několika dny těžbu listnatého lesa, tedy v období, kdy již ptáci započali s hnízděním. Prý se protáhly výběrovky. Lesy v ČR jsou postupně, ale jistě přeměňovány ODBORNÍKY z Lesů ČR, s.p.,na plantáže dřevin, které tak všichni rádi kritizujeme, když se jedná o jihovýchodní Asii. To, že plantáže spolehlivě likvidují biodiverzitu i u nás, netřeba pochybovat. A mohl bych pokračovat...

      Vymazat
  3. Nebudu se zastávat hnutí DUHA, o kterém si myslím, že si z něj jeho představitelé pro sebe udělali výdělečný "džob" (jako spousta jiných organizací v tomto státě, ale chtěl bych se zmínit o něčem jiném. O lesích ČR, což si myslím, je velmi dobrý státní "tunýlek". Léta letoucí jsem jezdil na houby na žluticko a toužimsko do krásných smíšených lesů - žádná monokulutura. Dnes, po skoro třiceti letech zde jsou vykáceny všechny listnáče, borovice a smrky, kterým určitě nebylo 60 -80 let. A lesy se plundrují dál, a pokud se zde něco vysazuje nové, tak opět jen smrky. Jak potom chránit tyto monokultury před nálety škůdců ?

    OdpovědětVymazat
  4. Dve pripominky - Prvni:tohle je diskriminace lesu. Proc zrovna lesy, copak skolstvi, prumysl, kultura, moralka, zemedelstvi, zivotni prostredi a kdeco vas napadne neni NEJHORSI v historii teto zeme? Dejte lesum pokoj, jsou nejhorsi jako vsechno ostatni.
    2. Delal jsem leta u lesu, na PR. Kdyz byla nekde kalamita, z cele CSSR se sjeli drevorubci, aby ji zlikvidovali, jinak by kurovec zlikvidoval lesy. Ted kdyz je kurovec, musely by se na jeho likvidaci vydat biskupove a arcibiskupove z celeho katolickeho sveta, aby ho zlikvidovali.Cirkev je druhym nejvetsim vlastnikem lesu. Jeste jsem zadneho kneze delat v lese nevidel, lesy jsou spavovany biskupstvim a arcibiskupstvim.
    A k tomu jeste lesy patri soukromnikum.
    Zaver: Takze lesy jsou v takovem stavu jako cela republika, a to je stav, ktery si minimalne 90% naroda preje. Takze vlastne lesy nejsou problemem. Protoze 90% lidi si preje takovou vladu jako v demokracii kazdy rok mame, a tak to take vypada. Lesy nejsou v tak spatnem stavu jako kazda vlada po r. 1989. A to lidem nevadi, protoze voli pravicove vlady. Bude jen hur, a nejen s kurovcem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 22:31 Skvěle jste popsal stav celé ČR.

      Vymazat
  5. Komouši nebyly bohatí jako kapitalisti , zato měli lesy parádní .

    OdpovědětVymazat
  6. Situace je skutečně vážná a má několik rovin.
    Tou první je sucho. S tím nic nenaděláme.
    Druhá je to, co nám zanechali naši předkové. Z ekonomického hlediska je smrk těžko nahraditelnou dřevinou. Tak že se nemůžeme divit, že jí sázeli všude, kde alespoň trochu prospívala. Zvlášť, když v oněch dobách bylo s počasím všechno v pořádku.
    Další pak je činnost státní správy. Resp. nečinnost. Odborní správci píší výzvy ke včasnému zpracování nahodilých těžeb, které vlastníci vesměs ignorují. A státní správa nic.
    A asi tou poslední jsou Lesy ČR. Žádná koncepce, žádná vize. Veškerá činnost se scvrkla na tvorbu zisku, bohužel, pouze pro určité skupiny vyvolených.
    A jak dál? Protože platí, že náhoda přeje připraveným, mělo by platit,"Doufej v lepší, počítej s horším".
    Na kalamitních plochách se nezdržovat výsadbou hospodářsky cenných dřevin, ale urychleně je osít přípravnými, jakými jsou bříza, olše, nebo osika, podle stanoviště. Nesmí jít o maximální hospodářský profit pro příští generace, ale udržení půdy, která po odlesnění velice rychle degraduje a podléhá erozi. Tím se podaří získat trochu času. Po tuto dobu se ukáže, zda klimatické změny jsou pouze dočasné, nebo trvalé, s další progresí. Pokud se nepodaří urychleně kalamitní plochy "zakrýt", budou další diskuse o budoucí druhové skladbě bezpředmětné, protože už je nebude do čeho sázet.

    OdpovědětVymazat