Reklama

.

.

sobota 5. května 2018

KARL MARX (K dvestoročnici narodenia)

Ľuboš Blaha
5.5.2018   NovéSlovo
Základným stavebným kameňom moderného socializmu, respektíve komunizmu, je Marxovo dielo, ktoré sa stalo dominantnou filozofiou revolučného socializmu najmä v poslednej tretine 19. storočia a potom patrilo k najvplyvnejším politickým doktrínam 20. storočia. Karl Marx (1818 – 1883) sa narodil 5.mája presne pred dvesto rokmi v nemeckom Trevíre, v mladosti pôsobil ako radikálno-demokratický novinár a pre svoje podvratné myšlienky sa musel skrývať pred štátnou mocou po viacerých európskych krajinách, pôsobil v Belgicku, vo Francúzsku, až napokon zakotvil v anglickom Londýne, kde prežil väčšinu svojho života a kde je aj pochovaný. Bol zakladateľ a líder Prvej internacionály (1864 –1876), voľného medzinárodného združenia robotníckych strán a hnutí. Skôr ako politik sa však preslávil svojimi ekonomickými, filozofickými a politickými prácami.


Život Karla Marxa


Marx sa narodil v pruskom Trevíre v židovskej rodine. Jeho otec bol pôvodne rabín menom Herschel Mordechaj, neskôr konvertoval na protestantizmus, aby mohol pokračovať v právnej praxi. Marxovci boli liberálna rodina s mimoriadne širokým intelektuálnym záberom. Marx študoval právo v Berlíne na dnešnej Humboldtovej univerzite, kde sa dostal pod vplyv mladohegelovskej filozofie. Profesionálnu dráhu začínal ako radikálny liberálny novinár v Kolíne, kde písal pre vplyvné noviny Rheinische Zeitung. V roku 1843 sa oženil s Jenny von Westphalen, ktorá pochádzala z aristokratickej rodiny, z ktorej neskôr vzišli zakladatelia slávnej firmy Philips. Marx mal sedem detí, no štyri zomreli ešte v útlom veku, keďže Marxovci v Londýne žili v prvých rokoch v extrémne chudobných pomeroch. Ešte pred exilom do Londýna, v ktorom Marx strávil väčšinu života, pôsobil v Bruseli, Paríži či v Kolíne. V roku 1844 spoznal v Paríži Friedricha Engelsa, ďalšieho nemeckého komunistu, s ktorým potom celý život spolupracoval a ktorý mu aj finančne pomáhal. V Bruseli spolu s Engelsom založil Zväz komunistov, pre ktorý na prelome rokov 1847 a 1848 napísali slávny Manifest komunistickej strany. Krátko ešte pôsobil v Kolíne, odkiaľ v roku 1849 utiekol do Londýna, kde zostal až do svojej smrti v roku 1883. Privyrábal si ako korešpondent amerických novín New York Daily Tribune.

Okrem intelektuálnej činnosti ďalej politicky pôsobil vo Zväze komunistov, neskôr stál v šesťdesiatych rokoch na čele Prvej internacionály, medzinárodného združenia robotníckych strán a hnutí, kde zvádzal ideologický súboj s anarchistami. V tomto období, v roku 1867 vydal aj prvý zväzok svojho slávneho Kapitálu (vyšiel v nemeckom Hamburgu). Zvyšné dva zväzky vyšli až posmrtne vďaka Engelsovi. Marx mal zlostnú povahu a ťažko vychádzal s ľuďmi. Mal prezývku Maur, keďže mal tmavú pokožku a husté čierne vlasy. Celý život mal zdravotné problémy. Koncom svojho života navštívil Karlove vary a bol aj v Egypte. Zomrel v Londýne v roku 1883, pochovaný je na cintoríne Highgate na severe Londýna. Všetky jeho tri dcéry niesli meno Jenny po svojej mame: najstaršia Jenny si vzala za manžela Charlesa Longueta, francúzskeho radikálneho novinára; Laura Marxová sa oženila s francúzskym marxistom Paulom Lafarguem a najmladšia dcéra Eleanor si za manžela vzala britského komunistu Edwarda Avelinga. Laura a Eleanor svoj život ukončili samovraždou. Marx sa stal po svojej smrti symbolom komunistického hnutia a najvplyvnejším politickým filozofom v 20. storočí. Je po ňom pomenovaná aj jedna planétka.


Historický materializmus


Marxovo dielo sa zvykne deliť na rané a zrelé, pričom v raných spisoch Marx pôsobí ako radikálny humanista a skôr utopický komunista, kým zrelé dielo má skôr štrukturalistický nádych, Marx má oveľa vedeckejšie metódy a rozvíja filozofiu historického materializmu, ako aj ekonomickú analýzu kapitalizmu, ktorá mu priniesla svetový ohlas.

Jeho filozofia sa opiera o metódu historického materializmu, ktorú Marx najjasnejšie sformuloval v diele Ku kritike politickej ekonómie a podľa ktorej ekonomická základňa determinuje politickú, právnu a morálnu nadstavbu. Nie je to vedomie, čo určuje spoločenské bytie, ale naopak – spoločenské bytie určuje spoločenské vedomie. -------V Nemeckej ideológii sa Marx vyjadruje jasne, že „morálka, náboženstvo, metafyzika a ostatné ideológie a im zodpovedajúce formy vedomia strácajú zdanie samostatnosti. Nemajú dejiny, nemajú vývoj, ale ľudia, rozvíjajúci svoju materiálnu výrobu a svoje materiálne styky, menia s touto skutočnosťou aj svoje myslenie a produkty svojho myslenia. Život nie je určovaný vedomím, ale vedomie je určované životom..------ Základom všetkého je ekonomika, od ktorej sa odvíja všetko ostatné. Výrobné vzťahy sa historicky líšia a od nich závisí, aké ideologické, právne či politické predstavy prevládajú v konkrétnej epoche. Neplatí argument idealistov, že kľúčové je to, čo si myslíme, a od našich ideí potom odvíjame realitu: je to presne naopak. Naše myslenie je iba odrazom prevládajúceho výrobného spôsobu a všetky „pravdy“ našej epochy sú pravdami iba preto, lebo pomáhajú reprodukovať výrobný systém, ktorý je aktuálny.


Kapitalizmus nie je večný


Pri aplikácii tejto metódy možno v histórii rozoznať viacero spoločensko-ekonomických formácií, ktoré sa líšia spôsobom výroby a rozdeľovania produktov. V Nemeckej ideológii Marx rozoznáva štyri takéto formácie:

1. primitívny komunizmus čiže kmeňové zriadenia,
2. otrokárstvo,
3. feudalizmus,
4. kapitalizmus.

Všetky morálne, politické i právne idey sú v každej epoche derivátom práve výrobného spôsobu a sú preto historicky relatívne. V tomto smere Marx nasleduje Hegla, ktorý takisto skúmal dejiny a hľadal historické zákonitosti. Marx si osvojil Heglov názor, že hnacou silou historických zmien je dialektika, a teda rozpor, konflikt, protirečenia, a tak pokrok je v podstate výsledkom vnútorných rozporov. Ako sa vyjadril Engels, Marx však postavil Hegla z hlavy na nohy tým, že túto Heglovu dialektiku zbavil idealizmu a vykladal ju materialisticky: nezáleží na ideách či na duchu, ale naopak, záleží na materiálnych predpokladoch života spoločnosti, a teda na ekonómii. Podstatné sú rozpory, ktoré sa týkajú výrobného spôsobu. Tieto rozpory proti sebe vždy stavajú spoločenskú triedu utláčateľov a spoločenskú triedu utláčaných.


Triedny boj je fakt, nie želanie


Zákon dejín Marx teda nachádza v triednom boji, ktorý prebieha v každej historickej epoche: v otrokárstve je to boj otrokárov a otrokov, vo feudalizme boj feudálov a poddaných, až napokon v kapitalizme je to triedny boj proletariátu (tak nazýval triedu priemyselných robotníkov) a buržoázie (ako nazýval triedu vlastníkov kapitálu, resp. kapitalistov). Tieto triedy majú antagonistické záujmy, a teda sú vzájomne nezmieriteľné. Nezáleží na tom, či je konkrétny podnikateľ dobrosrdečný človek, alebo konkrétny robotník zloduch: podstatné sú objektívne záujmy, ktoré majú v štruktúre výrobných vzťahov. Objektívnym záujmom podnikateľa je vykorisťovať robotníka, aby mal čo najvyšší zisk; objektívnym záujmom robotníka je odstrániť vykorisťovanie, aby mohol viesť dôstojný život.

Marx argumentuje, že triedny boj v kapitalistickej spoločnosti zákonite vyhrá robotnícka trieda a kapitalizmus bude nahradený vyšším výrobným spôsobom, ktorým je komunizmus. Daný vývoj považoval za zákonitý, pretože odrážal dejinnú nevyhnutnosť. Tento fatalistický moment v Marxovom diele mal mimoriadne mobilizačný vplyv na robotnícke hnutie, ktoré uverilo, že je nositeľom nevyhnutného víťazstva proletariátu. Marxova teória dejín je totiž teleologická, a to preto, že dáva dejinám skrytý zmysel čiže účel, ku ktorému dejiny smerujú, a tým je beztriedna komunistická spoločnosť. Na rozdiel od utopických socialistov Marx netvrdí, že komunizmus je morálne žiaduci, ale že je nevyhnutný. Zároveň však oslabuje svoj fatalizmus, keď naznačuje, že komunizmus nepríde automaticky, ale bude výsledkom triedneho boja a víťazstva robotníkov: v Marxovej teórii teda ide o výbušnú kombináciu fatalizmu a aktivizmu, ktorú umožňuje dialektická metóda.


Ide o ekonomiku, hlupák!


Marxov historický materializmus oslabil liberálne a konzervatívne teórie o prirodzenosti kapitalizmu, pretože poukazoval na to, že v celých ľudských dejinách sa striedajú rôzne výrobné spôsoby a každý o sebe tvrdí, že je prirodzený a večný: tak to bolo v prípade ideológií, ospravedlňujúcich otrokárstvo, tak to bolo aj pri dominancii kresťanskej doktríny, ktorá sa hodila pre feudálny výrobný spôsob, a tak to je aj v prípade liberalizmu, ktorý slúži na reprodukciu kapitalizmu. Kým ideológia otrokárstva považovala otroctvo za absolútne prirodzené, rovnako aj ideológia kresťanstva trvala na tom, že spoločnosť má byť hierarchická, poddaní sa majú správať disciplinovane a individualizmus je nemorálny a zlý. Kapitalizmus, naopak, takéto obmedzenia individualizmu nepotrebuje: na svoj rozvoj potrebuje ideológiu, podľa ktorej sú ľudia racionálni individualisti, ktorí slobodne uzatvárajú zmluvu v honbe za materiálnym ziskom. Od toho sa odvíja dominancia liberalizmu v kapitalistickej ére. Podľa Marxa je ideológia vždy iba falošným vedomím, ktoré slúži aktuálnemu výrobnému spôsobu.

Podstatou historického materializmu je, že dejiny sa vyvíjajú podľa toho, ako je organizovaná ekonomika, resp. ako sa v konkrétnom období organizuje výroba. Vo chvíli, keď dôjde ku skríženiu, resp. nesúladu medzi výrobnými silami (napr. človek, pracovné prostriedky) a výrobnými vzťahmi (napr. vlastnícke vzťahy) dochádza k revolučnej zmene a jeden výrobný spôsob nahrádza iný. Povedané jednoduchšie, len čo výrobný spôsob naráža na svoje hranice a nedokáže byť vzhľadom na svoju základnú filozofiu dostatočne produktívny, dochádza k jeho premene na iný výrobný spôsob. Dôvodom nie sú morálne doktríny ani ideológie. Dôvodom je vždy ekonomika. Morálka, právo a filozofia sú len následnou racionalizáciou daných zmien. Ako Marxa dopĺňa Friedrich Engels, spoluautor mnohých jeho fundamentálnych diel, „na tomto fakte, a nie na predstavách toho alebo onoho knihomoľa o práve a bezpráví, sa zakladá presvedčenie moderného socializmu o jeho nevyhnutnom víťazstve“. Kľúčom k Marxovej filozofii historického materializmu je analýza spoločenského bytia, a teda pochopenie ekonomických zákonov, na ktorých stojí výrobný spôsob. Preto Marx logicky obracia pozornosť od filozofie k ekonomike.


Vykorisťovanie ako podstata kapitalizmu


V Marxovej ekonomickej teórii je kľúčová jeho teória nadhodnoty, ktorú odvíjal od pracovnej teórie hodnoty, charakteristickej pre klasickú politickú ekonómiu, najmä Davida Ricarda. Podľa pracovnej teórie hodnoty je hodnota tovaru daná prácou, potrebnou na jeho výrobu. Marxova téza, ktorú rozvíja vo svojom kľúčovom diele Kapitál, znie, že produkt práce robotníka si privlastňuje kapitalista, a teda vlastník výrobných prostriedkov, čím sa však priživuje na cudzej práci. Kapitalista zároveň platí svojmu zamestnancovi často iba životné minimum, ktoré je absolútne neadekvátne hodnote jeho pracovnej sily.

Zamestnanec, resp. robotník sa so zamestnávateľom, resp. kapitalistom dohodne na pracovnej zmluve, podľa ktorej bude určitý čas pracovať zamestnanec pre zamestnávateľa. Táto zmluva je síce dobrovoľná, ale je zvyčajne uzatvorená v mocensky nerovnovážnych podmienkach, a teda neodráža skutočnú slobodu robotníka. Vinou takejto zmluvy potom dochádza k vykorisťovaniu, čo je kľúčový Marxov pojem. Pracovný čas, v ktorom pracuje robotník pre kapitalistu, je možné rozdeliť na dve etapy. Prvá etapa by postačovala na reprodukciu robotníka (zabezpečila by mu obživu a základné potreby), druhá etapa je tzv. nadpráca. Kapitalista podľa Marxa platí robotníkovi mzdu, ktorá je ekvivalentom prvej etapy pracovného času, ale privlastňuje si to, čo vzíde z nadpráce robotníka. Privlastňuje si teda nadhodnotu.


Kto dostane nadhodnotu?


Je zrejmé, že nebyť toho, že človek je schopný vyrobiť viac, než zužitkuje, nikdy by nemohla vzniknúť trieda kapitalistov. Kapitalizmus, podobne ako všetky predchádzajúce spoločensko-ekonomické formácie, vrátane otrokárstva či feudalizmu, utvára donucovací vzťah, ktorý núti bezprostredných výrobcov, t. j. zamestnancov, vykonať viac práce, než si vyžaduje úzky okruh ich vlastných životných potrieb. Inými slovami, kapitalistický spôsob výroby spočíva v podnecovaní cudzej pracovitosti a vysávaní nadpráce z námezdne pracujúcich. Od minulých spoločensko-ekonomických formácií sa pritom kapitalizmus odlišuje len formou, ktorou sa nadpráca „vymačkáva“ od bezprostredných výrobcov.

Nadpráca je teda v rámci týchto výrobných vzťahov neplatenou prácou a nadhodnota, ktorá touto nadprácou vzniká, je ziskom pre kapitalistu, nie pre toho, kto ju vyrobil. Inak povedané, pracujúci spotrebuje väčšinu pracovného dňa na výrobu nadhodnoty (resp. zisku), ktorú si medzi seba rozdelia rôzne osoby pod rôznymi zámienkami. Kapitalistický výrobný spôsob teda určuje spôsob distribúcie, podľa ktorého vlastník získava produkty cudzej práce, čo je podľa Marxa aktom vykorisťovania. Základom vykorisťovania je teda oddelenie vlastníctva od práce.


Moralizovať nestačí


V rámci kapitalizmu by bolo pochopiteľne iracionálne, ak by kapitalista zamestnával človeka, ktorý mu neprináša žiadny zisk. Z hľadiska kapitalistických výrobných vzťahov ide teda o racionálny spôsob distribúcie. To Marx nijako nespochybňuje. Vôbec sa nevenuje morálnej kritike, ktorú kritizuje v prípade utopických socialistov. Kapitalizmus považuje v porovnaní s feudalizmom za pokrokovejší, efektívnejší a produktívnejší výrobný spôsob, ale upozorňuje na protirečenia, ktoré sú tomuto výrobnému spôsobu imanentné a ktoré povedú k jeho zániku. Hovorí, že kapitalizmus nevyhnutne prežíva ekonomické krízy, ktoré sú cyklickými krízami z nadvýroby. Ak totiž robotnícka trieda dostáva iba núdzové mzdy, potrebné na jej prostú reprodukciu, zákonite nemôže byť kúpyschopným dopytom pre výrobky, ktoré buržoázia ponúka na trh.

Zisk kapitalistu stále klesá, a to ho núti, aby znižoval mzdy pre robotníkov. Dochádza teda k nepretržitému zbedačovaniu robotníkov, ktorému Marx hovorí pauperizácia. To však prináša opakované krízy, pretože o to väčšia je nadvýroba a o to viac klesá zisk podnikateľov. Každá ďalšia kríza bude podľa Marxa hlbšia než krízy predchádzajúce a miera zisku bude dlhodobo klesať. Zánik kapitalizmu je nevyhnutný. Toto Marxovo posolstvo sa opätovne ukazuje v krízovej ére globalizovaného kapitalizmu. Ako píše Ladislav Hohoš: „Najmä po prevratoch z konca 90. rokov, keď sa odstránili posledné bariéry, je evidentné, že globalizácia reprezentuje hlavný megatrend svetovej civilizácie na počiatku druhého milénia: zdá sa, akoby absentovali akékoľvek zábrany vo vzťahu k nastoleniu globálneho kapitalizmu v horizonte najbližšieho štvrťstoročia, uvedené sa však netýka protirečení, ktoré sú imanentné samému procesu jeho rozširovania. Globalizácia, ktorej zásadným prejavom je rozširovanie svetového trhu, je spätá s jednotlivými fázami priemyselnej revolúcie, ale aj politickými peripetiami od polovice 19. storočia (chronologicky a tematicky zodpovedá Marxovmu a Engelsovmu Manifestu).“ 


Dosť bolo odcudzenia


Marx sa vo svojom diele venuje predovšetkým analýze kapitalizmu. O tom, ako bude vyzerať komunistická spoločnosť, sa zmieňuje len sporadicky. Najznámejšia je jeho pasáž z Nemeckej ideológie, v ktorej tvrdí: „V komunistickej spoločnosti, kde nikto nemá výhradné pole pôsobnosti, ale každý sa môže stať vynikajúcim v hociktorom odbore, v ktorom si želá, spoločnosť reguluje všeobecnú produkciu a toto mi robí príležitosť robiť jednu vec dnes a inú vec zajtra, poľovať ráno, rybárčiť popoludní, večer pásť dobytok, kritizovať po obede tak ako chcem, bez toho, aby som sa stal poľovníkom, rybárom, pastierom alebo kritikom.“
Kým v zrelom období sa Marx zameriaval na ekonomické otázky, v raných prácach zdôrazňoval, že komunistická spoločnosť musí eliminovať odcudzenie, ktoré je typické pre kapitalistickú výrobu. Na analýzu odcudzenia sa zameral najmä v Ekonomicko-filozofických rukopisoch, ktoré v 20. storočí mimoriadne ovplyvnili neomarxistickú filozofiu, resp. západný marxizmus. Marx si všíma, že kapitalizmus odcudzuje ľuďom produkty ich práce, ktoré si privlastňuje niekto iný. Pracujúci ľudia sú odcudzení aj v pracovnom procese, ktorý je typický automatizáciou a netvorivou rutinou. Navyše, v kapitalistickej spoločnosti sú jednotlivci poháňaní k tomu, aby si sebecky hľadeli každý svoj vlastný záujem, a tak sú odcudzení aj svojim blížnym, a teda ľudskému rodu. Marxovým konečným zámerom nebolo len zrušenie súkromného vlastníctva výrobných prostriedkov, ale aj odstránenie deľby práce, ktorá takisto plodí odcudzenie.


Komunizmus 1.0: Každému podľa jeho práce


Základným definičným znakom komunizmu je spoločenské vlastníctvo výrobných prostriedkov. Marx je presvedčený, že nadhodnota by podľa neho mala patriť tomu, kto sa podieľal svojou prácou na jej vytvorení, a nie tomu, kto sa priživuje na cudzej práci len vďaka tomu, že vlastní výrobné prostriedky. Výrobné prostriedky by teda mali byť podľa Marxa prevedené z rúk jednotlivých kapitalistov do rúk celej spoločnosti, ktorá by spravodlivo odmeňovala pracujúcich podľa ich vykonanej práce.

Dostávame sa tak k projektu socialistickej spoločnosti, v rámci ktorej Marx hovorí o distribučnej zásade „každému podľa jeho práce“. Ide o prvú fázu komunistickej spoločnosti, ktorej sa tradične hovorí socializmus, hoci Marx toto označenie nepoužil. Tvrdil, že v prvej fáze komunistickej spoločnosti nebude možné odstrániť všetky prejavy nespravodlivosti. Išlo mu len o odstránenie toho základného, t. j. nezlučiteľnosti spoločenskej výroby a kapitalistického privlastňovania. Ide o to, aby nadhodnota, ktorá existovala a bude existovať vždy, sa nerozdeľovala tak, že ju získa kapitalista, ktorý k jej produkcii neprispel svojou prácou. Ak jestvuje spoločenská výroba, je nevyhnutné aj spoločenské privlastňovanie. Až po odstránení spomínaného základného protirečenia kapitalistickej spoločnosti (t. j. po odstránení tried) teda možno uvažovať o tom, akým spôsobom rozdeliť spoločensky vyrobený produkt čo najspravodlivejšie.


Komunizmus 2.0: Každému podľa jeho potrieb


Až potom dochádzame k finálnemu distribučnému kritériu komunizmu, ktorým je „každému podľa jeho potrieb“. Ani toto kritérium však nepredpokladá striktnú rovnosť, práve naopak. Marx vždy odmietal tzv. primitívny komunizmus aj s jeho totálnym rovnostárstvom. Totálne abstrahovanie od všetkého nadania, ktoré sa v jednotlivcoch skrýva, za účelom úplného rovnostárstva, je podľa neho len posvätením súkromnovlastníckych pohnútok, chamtivosti, závisti a pod. Pod komunizmom si podľa jeho slov netreba predstavovať ani vulgárne rovnostárstvo, ani rozmarné míňanie spoločenských zdrojov, ako skôr zabezpečenie dostatočných materiálnych prostriedkov na slobodné rozvíjanie telesných a duševných vlôh pre každého, aby mohol prestať boj o existenciu. Napriek tomu komunistická vízia predpokladala ohromný nárast výroby a ustavičný ekonomický rast.

Základným cieľom komunizmu je garantovať rozvoj všetkým ľuďom, a teda sebarealizáciu pre všetkých. Ako tvrdí Marx, „ríša slobody sa začína v skutočnosti až tam, kde sa prestáva pracovať pod tlakom núdze a vonkajšej účelnosti“. Z tohto hľadiska mnohí autori interpretujú Marxa ako filozofa slobody. Nejde však o individualistickú a abstraktnú slobodu, typickú pre liberalizmus, ale o slobodu, v ktorej je „slobodný rozvoj každého jednotlivca nevyhnutnou podmienkou pre slobodný rozvoj všetkých“.


Liberalizmus je na smiech


Liberálne teórie, ktoré sa snažia o vytvorenie nadčasovej a univerzálnej idey spravodlivosti, interpretuje Marx ako úzko buržoázne a nezmyselné. Sú podľa neho nehistorické a zameriavajú sa na rozdelenie, kým kľúčom ku všetkému je výroba. Preto základnou požiadavkou Marxovho komunizmu je zrušenie súkromného vlastníctva výrobných prostriedkov, a nie spravodlivejšie rozdeľovanie bohatstva. Marx netvrdil, že distribúcia v kapitalizme je nespravodlivá – on vôbec nepoužíval morálne hodnotenia tohto typu. Až neskôr, v 20. storočí, niektorí západní marxisti budú interpretovať Marxove princípy cez prizmu sociálnej spravodlivosti (napr. analytický marxizmus). Nerovnosť a vykorisťovanie Marx považoval za imanentnú súčasť kapitalizmu, pretože inak kapitalizmus nedokáže fungovať. Iba premenou kapitalizmu na komunizmus je možné zabezpečiť lepšie podmienky pre robotnícku triedu, pretože tie závisia od nového, pokrokovejšieho výrobného spôsobu, a nie od morálnejšieho rozdelenia bohatstva v kapitalistickej spoločnosti.

Marxovi teda nejde o žiadne nadtriedne univerzálne záujmy ani o hypotetické konštrukcie plné konjunktívov typu „keby bolo spravodlivej spoločenskej zmluvy tak by sme sa boli bývali dohodli tak a tak“. Marxizmus sa nespolieha na to, že trieda majetných po prečítaní spisov utopických idealistov v mene myšlienky večnej spravodlivosti pomôže altruisticky triede chudobných a vykorisťovaných. Idealistický filantropizmus podľa Marxa nič nevyrieši. Trieda utlačovaných si musí pomôcť jedine sama, a to tak, že pochopí a bude sledovať svoje záujmy. Triedny záujem je základný pojem Marxovej politickej analýzy. Pri konflikte dvoch záujmov rozhoduje sila a tá je podľa Marxa na strane pracujúcich. Na jej strane je totiž ohromná kvantitatívna prevaha, a teda v triednom boji o skutočne spravodlivú beztriednu spoločnosť musí podľa neho proletariát zvíťaziť.


Prichádza revolúcia


Vo svojej politickej teórii sa Marx zaoberá predovšetkým teóriou prechodu (tranzície) od kapitalistickej ku komunistickej spoločnosti. Tento prechod bude podľa neho revolučný, pričom nepôjde iba o politickú revolúciu, ktorá by odstránila vládnucu elitu či štátny mechanizmus, ale o sociálnu revolúciu, ktorá nastolí nový výrobný spôsob. Marx bol filozofom revolúcie, hoci spolu s Engelsom sporadicky pripúšťali, že kapitalizmus môže byť odstránený aj mierumilovne. O tom, že celá jeho filozofia má revolučný, aktivistický charakter, svedčí aj jeho slávna veta z fragmentu Tézy o Feuerbachovi: „Filozofi doposiaľ svet iba vysvetľovali, no ide o to, zmeniť ho.“

Marx predpokladal, že sociálna revolúcia sa uskutoční v najvyspelejších kapitalistických štátoch, napríklad v Nemecku, Belgicku, vo Francúzsku či vo Veľkej Británii, pretože revolúcia nemôže vypuknúť skôr, než starý výrobný spôsob nevyčerpá všetky možnosti na odstránenie vlastných protirečení. Na revolúciu musia dozrieť podmienky, a to je možné iba v tých najvyšších štádiách kapitalistickej ekonomiky. Okrem objektívnych faktorov však k revolúcii prispievajú aj subjektívne faktory, ktoré umocňuje triedne vedomie proletariátu. Keď si proletariát uvedomí, že je nositeľom revolučných zmien, ktoré odstránia jeho vlastné vykorisťovanie, stane sa triedou nielen o sebe, ale aj triedou pre seba a bude reálnou revolučnou silou. Marx je presvedčený, že triedne vedomie nepozná štátne hranice a robotnícka trieda je nevyhnutne internacionalistická. Od toho sa odvíja aj jeho notoricky známa výzva z Manifestu komunistickej strany: „Proletári všetkých krajín, spojte sa!“


Diktatúra pracujúcich namiesto diktatúry podnikateľov


Vzťah Marxa k štátu bol ambivalentný. Kapitalistický štát odmietal, pretože podľa neho slúži záujmom buržoázie. Ako písal, vláda je len výbor na spravovanie spoločných záležitostí kapitalistov. Po komunistickej revolúcii štát odumrie, ale na rozdiel od anarchistov predpokladal, že to nebude okamžite. V prvej, prechodnej fáze Marx dokonca hovoril o diktatúre proletariátu, čím nadviazal na myšlienky utopických komunistov. Pravda, o diktatúre proletariátu nehovoril v zmysle obhajoby totalitných praktík, ale v súvislosti s tým, že kapitalistický liberálny štát chápal ako diktatúru buržoázie nad proletariátom. Po revolúcii iba dôjde k prevráteniu tohto stavu, ktorý bude oveľa demokratickejší, než je aktuálny stav. Vo chvíli, keď bude nastolený plný komunizmus a triedne antagonizmy úplne zaniknú, štát nebude mať dôvod existovať a odumrie. Výsledná komunistická spoločnosť teda bude podľa Marxa nielen beztriedna, ale aj bezštátna.

Marxove myšlienky mali elektrizujúci vplyv na robotnícke hnutie, najmä vďaka silnej pozícii nemeckej sociálnej demokracie, ktorá si Marxovu doktrínu entuziasticky osvojila. Keď Marx v roku 1848 napísal do Manifestu komunistickej strany slávnu úvodnú vetu „Po Európe mátoží strašidlo – strašidlo komunizmu“, nebola to ešte celkom pravda. O zhruba tridsať – štyridsať rokov neskôr, krátko po jeho smrti, sa z jeho komunistických myšlienok aj vďaka Engelsovi stala obrovská hnacia sila pre čoraz silnejšie robotnícke hnutie. A to naozaj pôsobilo na vládnuce vrstvy ako strašidlo. Vyvrcholením bola v 20. storočí séria komunistických revolúcií, ktoré sa začali Leninovou revolúciou v Rusku, nasledovali neúspešné povstania v Nemecku, Maďarsku či v niekoľkých talianskych mestách, neskôr, po druhej svetovej vojne, sa pridali ďalšie krajiny strednej a východnej Európy, Ázie či Latinskej Ameriky.


Marx je stále s nami


Marx sa stal najvplyvnejším filozofom 20. storočia. Kým v socialistickom tábore jeho myšlienky často podliehali sovietskej dogmatike a nekritickej oslave, v kapitalistickom tábore, resp. v západných štátoch bol Marx predmetom kritického záujmu, čoho výsledkom boli vplyvné marxistické teórie, ktoré dodnes zohrávajú kľúčovú úlohu v politickej filozofii. Nájdeme ich aj v teóriách globalizácie, napríklad v analýzach Samira Amina, Williama Robinsona, Arifa Dirlika, Roberta Coxa, Immanuela Wallersteina, Erica Hobsbawma či Davida Harveyho, ktorých argumenty hojne využívam aj vo svojej novej knihe Antiglobalista (2018). Ide o autorov (neo)marxistickej tradície, ktorí nedogmaticky rozvíjajú vybrané Marxove myšlienky a aplikujú marxistickú metodológiu či marxistické normatívne úvahy na súčasnú realitu globálneho kapitalizmu.

O Marxovi aj dvesto rokov po jeho narodení možno povedať, že je stále medzi nami – jeho myšlienky a teórie sú dodnes najvplyvnejšou inšpiráciou nielen pre ľavicové myslenie, ale aj pre rôzne ďalšie filozofické prúdy. Bez štúdia Marxa nie je možné pochopiť moderný svet. Nevidia to len tí, ktorí to nechcú vidieť. A tí navždy ostanú nevidomí.
 

Článok je upraveným výňatkom z novej knihy Ľuboša Blahu Antiglobalista (2018), ktorá vyjde v máji 2018.

66 komentářů :

  1. Muslimové a cigáni (a nejen oni) celého Marxe i s jeho kapitálem už pohřbili. Nejsou schopni uživit ani sebe, natož vytvořit nějakou nadhodnotu. A co teď, Kapitále?
    Tyhle úvahy jsou z 19. století mohlo se tak oblbovat do roku 1950.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co s tím vejšplechtem chceš říct? Že jsi rasista? Že ti to nemyslí? Co má tvoje kvokání společného s tématem článku?

      Vymazat
    2. Dobrá úvaha a správná poznámka. Ukazuje, že kvalitnímu řízení a přerozdělování zdrojů společnosti ku prospěchu všech jsou potřeba kvalitní lidé a kádry (a ne nějaká nefungující dogmatická ideologie), které se získají kvalitní výchovou v monogamní rodině, (protože u mnohoženství je kvalita výchovy potomků snížena) a dále je potřeba kvalitní školství a vzdělávání a správná koncepce ne kapitalistická nebo socialistická (člověk člověku vlkem - známý vtip v kapitalismu vykořisťuje člověk člověka a v socialismu je to naopak) ale spravedlivá a pravdo-věrná (člověk člověku člověkem).

      Vymazat
    3. "Slabina" marxismu je v tom, že není osvojitelný bez nezbytné předchozí průpravy.
      Tak nějak jako máte-li řešit složitější rovnice, musíte nejdříve zvládnout obyčejné počty...atd.
      Nejčastějším jevem je kecání o marxismu na základě nikoli autentických myšlenek Marxe a následovníků, nýbrž na základě žvástů zaujatých protivníků a falešných nebo pomatených vykladačů. Mohl bych doložit na příkladu mudrování současného rektora olomoucké univerzity, takto graduovaného historika. Propagandisté nejrůznější úrovně , kteří proti marxismu brojí, nejčastěji vyvracejí teze, které od Marxe vůbec nepocházejí. Marx je obviňován i ze zločinů, kterých se dopustili konjunkturální pseudomarxisté ...
      V současnosti se stal hitem žvanilů "neomarxismus", kterým označují kdejakou kravinu a záměrně či nezáměrně přispívají ke zkreslování a očerňování originálu.
      Kdyby samotný marxismus byl nesmyslem, nebyla by válka proti němu tak soustavná a intenzívní.
      Uvědomíme-li si, že marxismus spojuje "způsob" vnímání objektivní reality a výstupy z tohoto vnímání plynoucí, snad pochopíme, že ony výstupy se vyvíjejí v souvislosti s proměnami objektivní reality. Už Engels v jedné předmluvě k dalšímu vydání komunistického manifestu ještě v 19. století napsal, že opatření,uvedená v manifestu jako kroky, které mají být provedeny po nástupu proletariátu k moci, mohou být už jiná ...
      To jen například.
      Nemusí se sestudovat všechno co fousáči napsali aby zvídavý člověk porozuměl a přijal. Marxismus není náboženství, které potřebuje víru. Je lepší.
      Chcete-li se s marxismem solidně vyrovnat, nevěřte ani jeho obhájcům, ani jeho hanitelům. Věřte sobě. Ale to se neobejde bez námahy, bez pozorné a nezaujaté četby.
      Můžete pak porozumět dalšímu fousáči, který toho taky napsal hodně, proč napsal i to, že nejpraktičtější je dobrá teorie.
      Jindřich K.

      Vymazat
    4. Manifest Komunistické strany - Karel Marx, Bedřich Engels

      "II. Proletáři a komunisté

      Na začátku této kapitoly je otázka: „V jakém poměru jsou komunisté k proletářům?“ Následně přichází odpověď: „Komunisté nejsou zvláštní stranou oproti jiným dělnickým stranám.“ Nikterak se neliší od proletariátu.

      Hlavní rozdíl je v tom,že zastupují zájmy proletariátu bez ohledu na národnost a také, že zastupují vždy zájmy celého hnutí.

      Cíl komunistů je na celém světě stejný, jako všech proletářských stran a to svržení panství buržoazie a vydobytí politické moci proletariátu. Teoretické teze komunistů jsou obecným výrazem skutečným poměrů existujícího třídního boje.

      Charakteristikou komunismu není odstranění vlastnictví, jen odstranění buržoazního vlastnictví. Buržoazní soukromé vlastnictví spočívá na třídních protikladech a na vykořisťování.

      Autoři říkají,že cílem komunistů není odstranění maloburžoazního a malorolnického vlastnictví, jelikož tento odstranil a odstraňuje vývoj průmyslu.

      Proletářova práce vytváří kapitál t.j.: „ Vlastnictví,které vykořisťuje námezdní práci, která se může rozmnožovat jen podmínkou, že plodí novou námezdní práci,aby ji vykořisťovalo.“

      Kapitál je dle autorů mocí společenskou. Jestliže se kapitál přemění v kolektivní vlastnictví, změní se společenský charakter vlastnictví, tím i vlastnictví ztratí svůj třídní charakter.

      V komunismu je nahromaděná práce prostředek k usnadnění života dělníků. Autoři se zamýšlejí nad přechodem od buržoazie a měšťáků nad jejich rodinným zázemím. Jejich rodinné svazky jsou o to odpornější o co velký průmysl přetrhává všechny jejich pouta."


      Vymazat
    5. JINDŘICH K.JE PŘIKLAD OBĚTI OHLUPOVÁNI REŽIMEM

      naoko nám tu chce představit kapitalisty poraženého MARXE,kteři na něho vymysleli boudu tzv NEOMARXISMU.
      Diskutujici všemi svými silami ve skutečnosti ṕodporuje politickou třidu sprostých Šmejdů,která zglajchšaltrovala tisk a TV tak,že dodavali a dodávaji dál voličům jen polopravdy a lži jimiž se tato menšina dostala záludným a zákeřným způsobem k moci a nyni vznikaji pochyby,zda volby podporované prakticky cenzurou a lži vůbec plati.
      On píše,že vůbec nevi co neomarxismus je ve větě

      V SOUČASNOSTI SE STAL HITEM ŽVANILŮ NEOMARXISMUS,KTERÝM JE OZNAČOVÁNA KDEJAKÁ KRAVINA.

      Tady je ústředni věta ignoranta,který jasně podporuje skrytě svými ostatnimi dlouhými tirádami záludný režim podvodniků menšiny,která si pro svoji ukradenou moc vymyslela dokonce i diktaturu prý humanistů a islamistů,aby většině kradla nejen hlasy manipulovanými volbami,ale terorem tá nejhorši spodiny společnosti si držela moc nad většinou,což teprve teď vycházi v alternativních webech jako odhaleni a právě proto maji být zlikvidovány cenzurou při které bude cenzura v padlém režimu komunistů jen procházka růžovým sadem!

      Vymazat
  2. Jo mi pamětníci víme že socialismus byl ZLATÝ.

    OdpovědětVymazat
  3. Dojde ke zkráceni toho KAPITÁLU tim,že se zdrcne na stanoveni datumu,kdy konečně budou ti nenažrani majitelé velkých peněz postaveni před soud národů,za to že svými penězi vyvolávaji války a kradou nám penize určené na Sociálni stát,které považuji za svoje a tlači je na zbrojeni. Pro ČR to bude prý dělat dalšich 100 MILIARD.

    CO TAK JE POSTAVIT OPRAVDU PŘED NOVÝ NORIMBERSKÝ SOUD S CILEM JIM TO JMĚNI ZABAVIT A BUDE KLID!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. KOMUNISTÉ TOČI SETRVAČNIKEM A OBČANY OHLUPUJI

      v naději,že jim jejich zaopatřovaci ústav v podobě KSČM vydrži co nejdéle.
      Důkazem je,že nám občanům kážou,že se kapitalismus změni na komunismus a sám od sebe se má rozpadnout.
      Opak je pravdou,kapitalismus vidí,že KSČM je totálně hyn a cpe do ovčanů nesmysmysly o návratu božského socialismu.

      TO JE BLUF,NEBOT BY TO ZNAMENALO DÁT VÝROBNI PROSTŘEDKY ZNOVU VŠEM ČILI ZNÁRODNIT.

      Fakt je,že některí z komuny se chytaji stébla a doufaji v drustevnictvi jako chabou náplast na sny.

      Nikomu tam snad ani stínem nenapadne pátrat PROČ krachly všechny pokusy o převálcováni těch majitelů velkých peněz kapitalistů na placku a oni nyni útoči a hodlaji
      zdecimovaným silám občanů voličů dát do držky
      tak,že se už nemusi nikdy vzpamatovat a shoři v ohni prvni světové atomové války na škvarky.

      Připomináme,že bude nutné být flexibilni jako naši vztekli kapitalisté,kteří jsou a budou nenažrani tak dlouho dokud jim to občané dovoli.
      Přikladem jejich kapitalistické flexibility je,že každý kdo tady COKOLI napíše podporuje tvorbu kapitálu o 106.
      Toho majitele webu FB stiskli jeho soukmenovci miliardáři mezi které se dostal tak,že bude skákat jak mu poruči, anebo ho zpokutuji a rozporcuji do mrtě.

      JE MEZI PADAJICIMI KOMUNISTY VŮBEC NĚKDO,KTERÝ SI UVĚDOMUJE,že je třeba hledat proč neomarxismus vítězi?

      Nebo to museji převzit sami občané voliči a nečekat,že ty pomazané hlavy se laskavě dále nepohnou snad už nikdy?

      Vymazat
  4. Karel Marx vyhlášen v Německu jako největší osobnost všech dob. Jistě by vyhrál jiný muž, který nesměl být do této soutěže zahrnut. Po dodatečném průzkumu by tohoto člověka volilo 80% respondentů. U nás to vyhrál na celé čáře Jára da Cimrman, pardon Lucemburk Karel IV.

    OdpovědětVymazat
  5. Genius stoleti K.Marx se v řešeni mýlil,ale v hodnoceni ne e.Jisté je to,že on sám byl demokrat,nebyl marxista,
    jak sám řekl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za prvé nebyl génius, ale farizej. Nemýlil, ale byl to záměr, popsal ideologii pro ovládání davu. Měla vniknout revoluce, která by vytvořila ze světa jeden velký koncentrák (Lenin pro lidstvo udělal velmi dobrou věc, že vyhlásil, že se může začít v jednom státě). Chybnost marxismu je již prokázána. Na Marxe po Leninovi již nikdo nenavázal a tak se skončilo u Marx-Leninismu.

      Snaží se oprášit staré náboženství, protože dosáhl určitých úspěchů, ale ty byli dosaženy kvalitním řízením Stalina (dnes jde Rusko nahoru díky řízení Putina). Stalin ukázal chybnost Marxismu a podepsal mu rozsudek smrti v díle "Ekonomické problémy SSSR", to mu nedokáží odpustit a proto Stalin očerňován.

      Za všechnu krev by měl být vinen Marx, který nabádal k převzetí moci proletariátu revolucí, to opravdu není cesta k spravedlivvýroba řídit.é společnosti.

      Ještě přitažlivost Marxismu byla v deklarované dialektické metodě, ale praxi se stal Marxismus citát-ně dogmatickým. Marxistická ekonomie je pro praxi nepoužitelná a hospodářství se nedá podle toho vést, protože nedisponuje měřitelnými parametry, podle kterých by se dala výroba a požadavky společnosti řídit. A jako hlavní lákadlo je tam přívěšek o vytvoření spravedlivé společnosti, kde to vůbec logicky a termínově nenavazuje na jiné části Marxova "veledíla". Metody řízení davu museli zůstat pro obyvatelé skryty, aby tvůrci Marxismu si uchovali svoje mafiánské parazitické postavení.

      Proto problém s Marxem není a nebude a bude znova protlačována jeho ideologie do společnosti. Na rozdíl od pomluveného Stalina, který zajistil v Evropě půl století míru a stability a blahobytu (nemít hlad a mít kde hlavu složit, měl každý a i na západě velká část obyvatelstva díky konkurenci nemohli tak lidi dusit, což se mění), který je udajně to nejhorší co mohlo být.

      Vymazat
  6. Genialita toho, co Marx objevil a pak publikoval, spočívá v tom, že kapitalisti přesvědčovali všechny kolem sebe, že oni bohatnou proto, že jsou pracovití a tím vzniká jejich bohatství, které je zasloužené. Za celou dobu, co kapitalismus vznikl, až do současné doby, kapitalisti nás oblbují tím samým nesmyslem. A Marx kapitalistům a všem ostatním, jasně řekl, že kapitalista bohatne jen proto, že okrádá dělníka. Marx jasně poukázal, že v procesu výroby, dělník vytváří nadhodnotu, kterou kapitalista dělníkovi nezaplatí a nechá si jí pro sebe a dělníkovi zaplatí jenom to, aby nezemřel a mohl pro něj dál vytvářet nadhodnotu, tedy vyplácí mu jenom záchovnou dávku. A na tomto objevu Marx dokázal kapitalistům, že jsou to oni, kteří vykořisťují bližního svého. Dál Marx objevil a popsal problémy kapitalismu, který tento má z nadvýroby. Kapitalista vyrobí zboží, ale dělníkům, kteří ho vyrobili, vyplácí tak málo, tedy záchovnou dávku, že toto zboží si dělníci nemohou koupit a zboží zůstává ve skladech a kapitalista propouští dělníky, kteří už nemají žádné prostředky, jak si zboží koupit. Ptá se dcera mámy: "Mami je mi zima, proč nezatopíme. Máma jí odpovídá: "Protože nemáme peníze na uhlí". Dcera se ptá: "A proč nemáme peníze na uhlí?" Máma odpovídá: "Protože táta nemá práci, protože je uhlí hodně". Marx objevil a také popsal, jak kapitalismus řeší problémy z nadvýroby a jasně řekl, že kapitalismus problémy z nadvýroby řeší válkou. A historie Marxovi dala jasně za pravdu. Nejstrašnější války na světě vznikly z nadvýroby, ať už kapitalismus se snaží důvody první a druhé světové války zastřít svými ideologickými povídačkami. Současné zadlužování států, občanů těchto států, jsou jenom tanečky, jak problémy z nadvýroby oddálit tak, aby k válce došlo co možná později a proto se vedou malé lokální války i když třetí světová válka již probíhá, ale skrytým způsobem, protože všichni účastníci si uvědomují, že jestliže vypukne naostro, bude to ta úplně poslední válka vedená tímto lidstvem. Socialismus se snažil na všech úrovních odstranit vykořisťování člověka člověkem a celkem se to dařilo i když se jasně ukázalo, že když lidi mají všeho dostatek a žijí v jistotě, přestávají se snažit. V některých částech socialismu se i tento problém podařilo vyřešit i když to naráželo na samu ideologii toho co hlásali ti, co řídili socialistické státy. Dnes ve světě máme několik států, které zůstaly věrni socialistické myšlence: Kuba, Čína, Vietnam. Ve všech řeší ten samý problém, jak dosáhnout toho, aby se lidé snažili dle svých schopností a možností, pokud mají veškeré životní jistoty a nic je neohrožuje, tedy neohrožuje je žádná armáda nezaměstnaných, nedostatek peněz na zdravotní péči, na školy a podobně. Lidé ve své podstatě těžko chápou, že množství peněz není záruka životního štěstí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marx byl farizej a vědomý lhář. O lidi mu vůbec nešlo a spolupracoval na tom jak obyvatelé země podfouknout a vytvořit z planety jeden velký koncentrák. Plnil pouze zadání jak zotročit lidstvo, aby si toho nebylo vědomo. Jeho "veledílo" je s dnešním poznáním již zcela vyvrácené. Samozřejmě se budou zájmové skupiny snažit zhloupnout dav a pak se pokusí to znovu zavést.

      Vymazat
    2. 14:20 - nic o tématu neví, ale musí a musí a musí žvanit a tlouct do klábosnice! Asi choroba.

      Vymazat
    3. 14:20 pronikl do mozku samotného Marxe, aby tam spatřil jeho skutečné úmysly. Tuto schopnost by měl uplatnit pohledem do mozků současných veličin, aby informoval světovou veřejnost. Tak se zapíše do historie. Pitomými příspěvky v diskuzi na NR určitě ne.

      Vymazat
    4. Pro 16:04 a 16:48. Fakta jsou zřejmá (ale to na delší studování), stačí si nastudovat historii a přečíst knihu "Ekonomické problémy SSSR", která je smrtí Marxismu. Můj příspěvek ve 14:20 je krátké shrnutí. Podrobné vyvrácení na to by byla potřeba přednáška, protože každá ideologie je dovedně ukrytá lež a tak jsou tam pasáže, které se jeví pravdivě, ale jako celek je Marxismus podvod.

      Něco naznačím, nějaké střípky:
      - V marxismu se používají neměřitelné veličiny jako známá "nadhodnota", které nejsou pro reálnou ekonomiku použitelné.
      - Popírá boha stvořitele vše držitele
      - Pro změnu společnosti stanovuje revoluční teror, který problémy společnosti neřeší a pomáhá tvořit koncentrák.
      - Dialektická marxistická metoda je nefunkční (po smrti Stalina nikdo nevěděl co dál a jak společnost rozvíjet) a současní komunisté nedokáží s něčem novým adaptovaným na současné podmínky co by odvodili od Marxe přijít
      - Nikdo Marxismu nerozuměl většina si myslela, že někdo tam nahoře tomu rozumí, ale byli pouze paraziti (čest výjimkám).
      - Neposkytuje metodologii a návody na řízení společnosti - běda, aby si lid vzal vládu do svých rukou.

      Z výsledku a průběhu šíření Marxismu, lze snadno odvodit co byl Marx zač. Kdo ho například živil a umožnil mu vytvořit to "veledílo" ? A to nemluvím k jakému pseudo etniku ve skutečnosti mafii patřil.

      Vymazat
    5. Milý 22:28, takový blábol jsem skutečně nečekal. Zvlášť, když jste tam dokázal zakomponovat Pána Boha a ty nejhorší úmysly všech těch aktérů v pokusu o spravedlivější společnost, když jedni neznají materiální omezení a jiní, v mnohem větších počtech, žijí pod mosty, na ulici a ve slumech na periferii. Zářným příkladem mravnosti systému, který obhajujete je mi Paris Hilton, jsou mi obě světové války, Irák, Libye a Sýrie ... A k tomu nám dopomáhej Bůh. Pravil naftový magnát, že?

      Vymazat
    6. 9:17 Svět nelze vysvětlit a popsat bez Boha (jinak řečeno skutečnost je tajemství), který s námi mluví prostřednictvím životních okolnosti, proto každý popis skutečnosti, který ho popírá je lživý. Tvrdím, že Marxismus je nástroj na zotročení lidstva, nastudujte si fakta a nutně dojdete ke stejnému závěru. Spravedlivou společnost nezle na základě Marxismu uspořádat. A žádný systém neobhajuji (nevím jak jste to vyvodil), přes všechny nedostatky socialismus vyhrál nad kapitalismem, který je pouhým letadlem a přímou cestou do katastrofy, to snad ani nelze považovat za nějaké uspořádaní (dělej si každý co chceš a urvi co můžeš a a na ostatní se vykašli - vše řízeno právem, které Ti kteří mají příležitost mění podle toho jak se jim to hodí a drží v ruce Ti, kteří získali v dřívějších generacích náskok a ostatní dusí a parazitují na nich a vymýšlejí způsoby jak si svoje parazitické postavení stále udržet - například pomocí Marxismu). Mým přáním je vytvoření spravedlivé společnosti a Marxismus je tomu již překonanou překážkou, kterou někdo nám chce dát znovu do cesty (míním lidstvu). Ty méně chápaví a méně informování hold to neprohlédnou.

      Vymazat
    7. 14:25

      Bez Boha? Kterého - křesťanského? Nebo snad toho Havlova "něco vyššího nad námi..."?

      Přispělo snad křesťanství se svým "Bohem" spravedlivějšímu uspořádání společnosti nebo tomu spíše bránilo? Přispělo více než marxismus?

      Přispěli hluboce věřící rakouští císařové F.J.I. nebo Karel ke spravedlivé společnosti, když na hluboce věřící francouzské a anglické vojáky pouštěli oblaka bojových plynů?

      Byly např. náboženské války 17.století cestou ke spravedlivější společnosti? Bránil snad - resp. ten, kdo v něj veřil - "Bůh" budovatelům plynových komor nebo těm, kdo vrhali na Vietnam tuny napalmu a Agent Orange?

      Vše co nabízíte, vážený, jsou kecy, kecy, kecy!!

      Vymazat
    8. Pro 14:35. Bůh je definován jako jeden společný pro všechny. Farizejové pak nabízí falešné bohy a proto mohou je mít různé. Puškin byl proti, aby se překládal Bůh z arabštiny do Ruštiny jako Alláh, protože tak nás rozdělují oni mají Alláha a my Boha a přitom v obou ideologiích tvrdí, že je jeden společný pro všechny, protože by nás nemohli rozdělit a poštvat proti sobě, tak bůh těch druhých je falešný. Mimochodem náboženství je také druh ideologie, je do ze stejné stáje jako Marxismus.

      Bůh je termín, který vyjadřuje a nějak popisuje vztahy ve skutečnosti.
      - je jeden společný pro všechny
      - hierarchicky nejvyšší řízení
      - je to stvořitel
      - je to vše držitel
      - do skutečnosti může zasahovat pomocí zdánlivé "náhody" (ale nic není náhoda, je to důsledek vzájemných vazeb jednotlivých elementů skutečnosti)

      Vymazat
    9. Pro 14:25 ještě nějaké pojmy

      dvě lži, mezi kterými nás vodí:

      materialistický ateismus - popírání boha (Marxismus)

      idealistický ateismus - nahrazení boha falešným bohem (Křesťanství, Islám ...)

      Vymazat
    10. 14:25 píšete: "... vymýšlejí způsoby jak si svoje parazitické postavení stále udržet - například pomocí Marxismu)." Pomocí Marxismu vládla v Československu 40 let komunistická strana. Vysvětlete mi, v čem spočíval její ekonomický parazitizmus či parazitizmus jednotlivých komunistů. Všelijací ti příživníci zajisté existovali, ať už se stranickou legitimací nebo bez ní. Podstatné je, že takové jednání bylo protiprávní. Navíc proti platnému morálnímu kodexu komunisty pokud se týká členů té strany. Povězte, který ze dvou diskutovaných systémů je v principu méně nemorální?

      Vymazat
    11. Pro 5:25, nedostal jsem se dříve k odpovědi. Takže, aby jsme si rozuměli. Já si cením předchozího uspořádání a ctím Ty co ho vystavili, bylo to opravdu velké množství svědomitých kádrů, které něco vybudovali (po ovoci poznáte je, podle výsledků - praxe kritérium pravdy) Bylo to blízko spravedlivé společnosti. Každý měl práci, nehladověl a měl kde hlavu složit. Zdravotnictví pro všechny, vzdělání nesrovnatelné s ohlupovaným západem, z vybudované infrastruktury žijeme dodnes, byla potravinová soběstačnost, byla armáda (která by mohla zatočit migranty), vlastní vysoce rozvinutý průmysl a o vnitřních záležitostech jsme rozhodovali sami (dnes nám se lezou amíci a poučují jak věci dělat a přitom sami umí pouze krást a vraždit), směr zahraniční politiky byla určován ze SSSR (vojska zde byla, ale obyvatelstvu se vyhýbala a nedovolila si k němu nic) ...

      Otázka zní proč to spadlo a jak to, že jsme prohráli a bez boje vše prodali za babku a bezcenné cetky a požitky. Obyvatelstvo bylo morálně upadlé a podlehlo diskreditaci myšlenky komunismu (podle hesla, kdo nekrade okrádá rodinu) ve většině výrobků jsme začínali mít horší kvalitu než západ.

      Důvod byl odhalen a tím byl Marxismus, protože Stalin se zamaskoval Marxismem a díky své organizační genialitě nám a Evropě vůbec světu zajistil půl století míru a blahobytu.

      Z krachu socialistického bloku viním Marxismus a nejsem sám, mnohem chytřejší lidé to odhalily. Zavedení počítačů umožnilo odhalit vazby ve společnosti a zavedl se termín supersystém, což je systém složen z elementů (jednotlivci), které mají paměť na základe, které se rozhodují. A nyní je krásně vidět jak rozšíří ve společnosti různé doktríny, takže se šikovně podpoří a zaúkolují nějací jedinci (třeba Marx) a bez strukturně se daná ideologie rozšíří mezi obyvatelstvo a vždy se poštve nová generace bez paměti, ta je zaplněna ideologií, a bez zkušeností, proti dřívější - využije se instinktivní snaha mladého jedince se prosadit v kombinaci ho snadno zblbnout). Stopa vede do starého Egypta, kde byl na základě hermetických znalostí vytvořen kapitalismus (zlaté prase) ovládání lidstva pomocí peněz, kdy lze za peníze snadno kohokoli přesvědčit k proti lidským nemorálním činům. K tomu byla vytvořena mafie - první genetický experiment - asi víte koho myslím.

      Vymazat
    12. Pro 5:25 pokračování.
      Teď ještě něco k nedávné historii:
      Copak to nevidíte, že Komunistická strana se stala parazitem a prodala nás západu. Jenom žvanili a stali se z nich dogmatici, údajnou dialektickou marxistickou metodu nedokázali uplatnit a marxismus se stal citátně-dogmatický. Totiž dialektika je dobrá, kdyby ji skutečně využili a přehodnotili podle praxe (praxe kriterium pravdy), tak mohli budovat spravedlivou společnost (a nechali by to dobré z Marxismu ten pravdivý balast, který skrývá virus a chybné jádro by vyřadili a označili Marxe za zločince). I Tady v diskuzi tvrdí jeho zastánci, že ho nikdo nechápe a tak to bylo nikdo ho nechápal (jako současný nefunkční model fyziky) a lidé si mysleli, že ho někdo chápe (třeba zrádce Gorbačov), ale to všechno byli podvodníci, kteří takzvanou "ďábelskou logikou" využili dialektiku k obhájení čehokoliv. Život se musí neustále vyvíjet jinak ustrne a zahyne, to co vidíme jako dobré bylo výsledkem organizačních schopností geniálního Stalina (který v díle Ekonomické problémy SSSR, podepsal rozsudek Marxismu smrti) a všech upřímných kádrů vědomě budující lepší svět a leccos se jim podařilo (západ svým lidem dopřával i díky konkurenci socialistického bloku - to končí hrozí, že sežereme planetu). Po smrti Stalina bylo vše okamžitě zničeno, protože nejvyšší špičky KS již pracovali na likvidaci SSSR, likvidace zemědělství (všude se začala pěstovat kukuřice) zlato utraceno za placení KS v cizích zemích, když zlato došlo hned zanikli, loďstvo nevybudováno (Stalin spočítal že ho vybudují aniž by klesl růst životní úrovně), moderní letadla sešrotována (piloti plakali), přestalo pravidelné snižování základních produktů a degradovala morálka, lidé ztratili víru ve spravedlivou společnost (zpočátku museli být v řízení členové pracovního kolektivu, postupně byla lidová iniciativa zahubena dogmatismem), salámovou technikou vše připravili na prodání.

      Samozvané elity, hledají nějaký postup vzorec nějakou doktrínu (Marxismus, Islám, Křesťanství), podle které budou dělat lidi co oni potřebují, samozřejmě to nikdy nefungovalo, protože život společnosti je nutné organizovat a neustále přizpůsobovat novým podmínkám. Jenže elity chtějí vše bez práce bez problému bez rizika a tak to přenášejí na lidi na národy a nemají problém je i vyhlazovat, místo aby vytvářeli optimální podmínky pro rozvoj společnosti.

      O tom je skutečná dialektika, život je potřeba neustále zkoumat a objevovat a neustále se ptát je to správně k obrazu božímu (což je například tak, aby nikdo nebyl nedobrovolně vyřazen z chodu společnosti, aby všichni se mohli rozvíjet svým přirozeným tempem, aby jsme si nezničili planetu zemi a její biosféru, jak jednat s lidmi s poškozenou nebo zvrhlou psychikou - jednoduché spolehlivé návody neexistují). Je potřeba neustále studovat a zkoumat nové poznatky a nestačí nastudovat Marxismus a vím o světě vše podstatné a jenom o tom ostatní přesvědčit a bude to samo fungovat...

      Vymazat
    13. 23:10/23:11 = snůška žvástů (jak je možné, že se zrovna tady schází tolik největších pitomců??)

      Vymazat
    14. 23:10/23:11 tím blouzněním nijak neodpovídáte na otázku jak, prostřednictvím marxismu, komunisté osobně parazitovali.

      Vymazat
  7. Dobrý analytik doby, špatný stratég a tvůrce (ostatně pracovat v úkolu není oo tvořivosti...) Marxismus je pouze jiná forma davo-elitářského systému, navíc s vadnou ekonomickou teorií.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přemku, když něčemu nerozumíš, neměl bys o tom psát!

      Vymazat
    2. Přemku,hledte,aby si vase strana osvojila

      NÁRODNIPROGRAM OBČANŮ VOLIČŮ

      a hledte podporovat vzni Sociálniho státu namistoplaného mudrováni.

      Vymazat
  8. Většina diskutujících stále stojí na hlavě, až pochopí Marxe, budou stát nohama na pevné zemi.
    Z Marxovy základny - pevné země potom mohou začít budovat svoje teorie - nadstavbu.
    Také pochopí že dnešním problémem společnosti je nadstavba - model současného státu a právního řádu založeného na idealistickém a hloupém liberalismu. A že neomarxismus nemá s Marxem nic společného. Jedná o matení pojmů, jde o radikální liberalismus s demagogickou implantací té liberální Rovnosti !! - volnosti - bratrství (to už je čistá parodie).
    Úlohou pro současné pokračovatele Marxe je vytvoření marxistické teorie státu a práva. Mají se kde učit z reálných výsledků SSSR první poloviny 20. století a dnešní Číny a částečně i Ruska.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 19:27

      Vaše úvaha má jednu závažnou chybu: většina zdejších "diskutujících" nikdy Marxe číst nebude. A pokud by se o to nedopatřením pokusili, nic nepochopí, soudě podle toho, co tu píšou.

      Doporučuji články v dnešním !Argumentu:

      http://casopisargument.cz/2018/05/05/za-karlem-marxem/

      http://casopisargument.cz/2018/05/05/marx-a-nase-budoucnost/

      http://casopisargument.cz/2018/05/05/ilona-svihlikova-miroslav-tejkl-kapitalismus-socialismus-a-budoucnost-aneb-mikes-uz-prisel-2/

      Vymazat
    2. Máte naprostou pravdu.

      Vymazat
  9. Přečtěte si Protokoly sionských mudrců. Umění vládnout se dědilo z otce na syna. Lid, ovlivnitelný tím, co kolem sebe čte od šmejdů, nemůže o ničem rozhodovat, prostě na to nemá! Konečně vidíte výsledky kolem sebe. Marx, to je fantasmagorie.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 22:28

      Když už číst padělky, tak Rukopisy Václava Hanky, a ne ubohé sračky jaké tu propagujete!
      Musíte být pořádný debil.

      Vymazat
    2. 22:30 - ale já tady to svinstvo nepropaguji, naopak. V hodně věcech mají pravdu.

      Vymazat
    3. 22:28 pro 22:30 - dodatek - koukněte se na voliče ČSSD, kteří dokud jim nesebrali sosani byty a nedali je Bakalovi, tak ten oranžový prolhaný sajrajt pořád volil. Jak chcete nechat hlupáky o něčem rozhodovat? Nepoužívejte slovo debil.

      Vymazat
    4. 22:44

      Jistě ... "v hodně věcech" - jenže zrovna tak se dá říct, že v lecčem mělo "pravdu" Gestapo, carská ochranka nebo východoněmecká "Stasi"....
      (Za toho "debila" se omlouvám.)

      Vymazat
    5. 22:30

      Víte, co je zajímavé? Že to, co bylo popsáno a předpovězeno v Protokolech siónských mudrců, se dnes krok za krokem postupně naplňuje. A že židovské světovládné plány, které obsahují Protokoly siónských mudrců, obsahuje už Talmud. Náhoda?!

      Vymazat
    6. 22:30

      Víte, co je zajímavé? Že to, co bylo popsáno a předpovězeno v Protokolech siónských mudrců, se dnes krok za krokem postupně naplňuje. A že židovské světovládné plány, které obsahují Protokoly siónských mudrců, obsahuje už Talmud. Náhoda?!

      Vymazat
    7. Forever Slav 6. května 2018 15:16/15:17

      Nikoli, to rozhodně není náhoda. --
      To je pouze jeden z mnoha dokladů toho, že lidská blbost a ubohost (včetně té Vaší) je nevykořenitelná.

      Takže už se tím raději dál netrapte - to, že umřete jako blbec není žádná rána osudu, ale běžný přírodní jev. A ani to není nějak zvlášť "zajímavé".....

      Vymazat
    8. 15:23

      Prostě jste jen zamindrákovaný rudý komunistický blb a jakákoli rozumná diskuze je s vámi zbytečná.
      Toť vše.

      Vymazat
    9. Žid vždy trestal národy mu nepoddajné (Španělská říše, Osmanský kalifát, Ruské impérium) a odměňoval ty které ho hostily a s ním se o lup podělily (Nizozemci, Angličané, Američané)! A celých 1300 let historie evropské civilizace o tom svědčí! Co se Ruského Impéria - tohoto mistrovského díla státotvornosti naší rasy týče, tak to bylo zničeno nejpozději v březnu 1917! A to nenávistí Židů s nemalou spoluvinou slovanské, mužické lenosti, otupělosti a lhostejnosti! Stalo se "pouští osídlenou bílými negry", jak o tom hovořil Žid Bronštejn! - http://terrapapers.com/wp-content/uploads/2016/02/terrapapers.com_The-Protocols-of-the-Elders-of-Zion-10.jpg

      Vymazat
    10. 19:49

      Zdravím.
      Dobře napsáno. Jen jedna otázka k vašemu komentáři:

      "Co se Ruského Impéria - tohoto mistrovského díla státotvornosti naší rasy týče..."
      Máte na mysli bílou rasu či snad slovanskou rasu jako takovou? Děkuji předem za vaši odpověď.

      Co se týče:
      "Stalo se "pouští osídlenou bílými negry", jak o tom hovořil Žid Bronštejn!"

      Ano, bylo dlouhá léta pod krutým židovským jařmem (trvající v letech 1917-1941), proti kterému i dávné mongolsko-tatarské jařmo bylo slabým odvarem.

      Ale vše změnila Velká vlastenecka válka (kterou podporovala i řada ruské zahraniční emigrace - jmenovitě např. Anton I. Děnikin, Sergej Rachmaninov atd.), která znamenala duchovní vykoupení a národní obrození ruského národa i zažehnutí touhy zbavit se sionistických okovů.
      A tak, jako kdysi se Dmitrij Donský stal postavou a symbolem boje ruského národa za osvobození Rusi od mongolsko-tatarského jařma, se Stalin a Žukov stali postavami a symbolem boje ruského národa za osvobození Rusi od židovského jařma. Stalin, sovětský "Ivan Hrozný", zaplatil za svou shanu zničit "židovské bojarstvo" a osvobodit Rusko ze židovských spárů životem - jeho dílo částečně dokončil generál Žukov rozdrcením zažidované a sionizované NKVD.
      Bohužel nedotáhl své dílo do konce a sionističtí židé svou moc v SSSR skrze své kryptosionistické loutky (jako např. Chruščov, Andropov, Gorbačov atd.) postupně obnovili - na druhé straně už ne v takovém rozsahu, jako za časů své největší slávy v SSSR v letech 1917-1941.
      A také to hlavní, nedošlo (díky Stalinovi aj. sovětským/ruským patriotům) k naplnění židovských-talmudických plánů na proměnu Ruska v poušť osídlenou "bílými negry".

      Vymazat
    11. Samozřejmě i Slovany, jako bílou masu, ale především svrchní germánskou vrstu, která toto Impérium se sídlem na Baltu stvořila (nemyslím
      tedy raně středověkého Rurika a varjagy, ale konkétní německé šlechtice, jakými byli Ostermann, Biron, Witgenstein, Witte, Rennenkamf, Ungern či Wrangel a mnozí další). Však i Největší Němec se skláněl před Třetím Římem, Impériem, které židáci zahubili, ale nevěřil že se dá vzkřísit, protože Sovětský svaz byl kagal pod vedením Židů, kteří povraždili ty nejlepší Rusy, z nichž bylo mnoho německé krve. V žilách ruských carů proudila německá krev, stejně jako většiny aristokracie. "Po celá staletí žilo Rusko z germánského jádra horních vládnoucích vrstev. Toto jádro dnes může být považováno za zcela vyhubené a vymazáno. Na jeho místo nyní nastoupil Žid. Stejně, jako je pro Rusy nemožné zbavit se vlastní silou tohoto židovského útlaku, tak je pro Žida nemožné natrvalo udržet tuto ohromnou říši. On sám není žádným organizačním prvkem, ale pouze rozkladným fermentem. ... A konec židovského panství v Rusku bude také znamenat konec ruského státu jako takového." - Adolf Hitler, Mein Kampf. A WWII. prohrála Naše rasa jako celek, ne jen nějací Němci! Každý Čech se moh dříve či později poněmčit, nikdo to nepozná, ale čmoudem se nestane a do mentality koránu či jiných divošských kultů nepronikne i kdyby se na hlvu stavěl! Slované by bývali byli z velké části odsunuti za Ural, kde by toto území osídlili naší, tedy Bílou rasou a zachránili ho tak pro nás! Nyní připadne rase žluté, bohužel. Tak jako celý zbytek Ruska a ten ocásek na konci Asie zvaný Evropa zase rasám tmavým. Páč dějiny píší jen rasy rozpínavé a ostatní - ty zdegenerované a změkčilé z ní bývají odejity. A to čeká nás, je to po porážce v roce 45 náš neodvratný osud. Stalinský systém na Východě jen dočasně zakonzervoval stav, který se ale i tak stal historicky neudržitelným. Celkově vyhrál sice SSSR, ale Rusové byli poraženým národem ve WWII - http://img-fotki.yandex.ru/get/3304/tapirr.11f/0_27c44_2dd8151b_orig.jpg

      Vymazat
  10. lubos Blaha-dekuji za tento clanek poslu ti obraz co jsem namaloval jestli odepises obrazky@volny.cz dekuji

    OdpovědětVymazat
  11. Co je Neomarxismus ?
    Jak už bylo naznačeno, jedná se o účelové matení pojmů pro diskreditaci marxismu.
    Je to nebezpečný radikální liberalismus s demagogickou implantací "Rovnosti v právech" občanů do společnosti. ( Lidé jsou si rovni ve svých právech a další bludy liberalismu ..)
    Ničím neregulovaná liberální společnost "volnosti - svobody" je ve svém základě anarchistická (jako tlupa opic) a každý má tolik práv, kolik je schopen díky své "síle" si přivlastnit. Liberalismus slibuje blud rovnosti v právech pro všechny občany jako falešný mesiáš, aby ohloupil občany a připravil je o usilování o pokrok ke skutečné regulované společnosti rovnosti.
    Liberalismus je zdegenerované debilní mesiášské pseudonáboženství, zneužívajíci stát a právní systém k řízení a ohlupování společnosti. Podle liberálů nastal konec dějin, přišel mesiáš liberalismu, všichni jsme si rovni v právech, máme ráj na zemi ... jenom někteří nejsou neschpní využít svých "rovných lidských práv" ....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro někoho bude asi pžekvapivé zjištění, že žijeme na planetě liberálních poloopic s ukončeným vývojem ... pro mně ale ne ..
      Globalista

      Vymazat
  12. Karel Marx byl parazit a příživník. A hlavně jeden z mnoha kořenů destrukce Ruska a západní civilizace. Jeho fanatickou nenávist vůči Slovanům a Rusku netřeba připomínat.

    PS: U Slovanů Marx učinil jedinou výjimku u Poláků – kvůli jejich velikému nepřátelskému fanatismu vůči Rusku a panslavismu. Náhoda?!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejednalo se o Marxovu fanatickou nenávist, ale o pohrdání Palackým a spol, kteří byli buržozními nacionalisty. Ani Bakunin, který se velmi angažoval v české revoluci 1848, nebyl z čechů nadšený.

      Vymazat
    2. 15:35
      "Nejednalo se o Marxovu fanatickou nenávist, ale o pohrdání Palackým a spol, kteří byli buržozními nacionalisty."

      Aha.:D A co tam máte dále ze své rudé komunistické dílny?

      Ne, "vůbec se nejednalo o fanatickou antislovanskou nenávist."
      Viz:
      „V Rusku, u této barbarské rasy, je taková energie a taková aktivita, kterou najdeme jen u starých monarchií. Slovanští barbaři, rodilí kontrarevolucionáři. Vůči nim je potřeba bojovat ne na život, ale na smrt. Smrt Slovanům. Zničení a neomezený teror.“ - Karel Marx

      “Všeobecná válka, která přichází, rozdrtí slovanské spojenectví a zcela vyhladí tyto zatvrzelé národy, že i jejich samotná jména budou zapomenuta… Vyhladí nejen reakční třídy a dynastie, ale zničí také tyto naprosto reakční rasy… a to bude skutečným krokem vpřed.” - Friedrich Engels 
      Karel Marx doplnil, že se na likvidaci této rasy těší a za její příklady uváděl Chorvaty, Pandury, Čechy a  jeho slovy, podobnou „verbež.

      Karel Marx o Rusku
      http://svobodnenoviny.eu/karel-marx-o-rusku/

      Jako by člověk poslouchal dnešní fanatické rusobijce.

      Vymazat
    3. Za Krimské války Marx svoje články do novin psal o carském Rusku s otroctvím - nevolnictvím, které bylo už v r. 1848 v Evropě zrušeny. Proto to pohrdání, a také si musel vydělávat na živobytí jako každý jiný ..
      Uváděné citace byly vytrženy z kontextu za účelem, který pozná každý na první pohled. K hodnocení člověka nestačí vybrat několik citátu z jeho novinových článků, která dělají čtivost a prodejnost novin.

      Vymazat
    4. 19:30

      A proto Marx vyzýval k vyhlazení Slovanů a nazýval Rusy, slovanský národ, barbarskou rasou a označoval je jako "rodilé kontrarevolucionáře"?!

      Logika některých lidí, jako zde řady komunistických fanatiků, snažících si potvrdit svá rudá dogmata, mě nepřestane uchvacovat.

      Mj. Marx byl příživník, který uměl jedině žít z peněz druhých, ale sám žádné hodnoty nevytvářel.

      Vymazat
    5. O Marxovi nic nevíš, opakuješ stále jenom antikomunistické bludy, co ti někro nalil do hlavy. Diskuze nemá význam ..

      Vymazat
    6. 21:09

      Chcete snad popřít uvedené autentické Marxovy citáty výše, vyzývající k vyhlazení Slovanů?

      Vymazat
  13. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  14. Gratuluji webu Nová republika -

    - další odporná svině si tuto stránku oblíbila:
    "Forever Slav"

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 21:43

      Asi vás musí pěkně štvát mé komentáře, že jste měl mimo téma potřebu na mě reagovat. ;-)

      Pravda o Marxovi vás zjevně bolí, co? Že, vy jeden věřící komunisto.

      PS: Jaký je rozdíl mezi Marxem (který by také “kontrarevolucionářům” (i Slovanům) a “buržoazním živlům” podřezával krky) a komunisty v bývalém SSSR, na Kubě, v Severní Koreji, ve Vietnamu, (Rudými Khmery) v Kambodži a v Číně?

      Vymazat
    2. Nás tady na NR pouze udivuje tvoje blbost, jednoduchost a jednoduché černobílé vidění světa. Jsi tady za šaška, tak si to uvědom a odpal .. Blbe ..

      Vymazat
  15. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  16. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sloužíte jen tady nebo toho stíháte víc? Je to dost jednotvárné a upocené, nemyslíte?

      Vymazat
  17. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  18. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  19. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  20. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat