Reklama

.

.

pátek 25. května 2018

Noam Chomsky: Jakými tvory jsme?

25.5.2018 Academia / Nagy
Nejnovější kniha Noama Chomského Jakými tvory jsme? se dotýká vybraných základních otázek studia přirozeného jazyka v nejširších souvislostech, a to z hlediska teoretické lingvistiky, filosofie vědy a jazyka, kognitivní vědy, evoluční biologie či metafyziky, a sleduje také jejich provázanost při studiu rozsahu i mezí lidských kognitivních schopností a jejich biologické podstaty.


Věnuje se však i širší problematice, která je v ohnisku autorova zájmu, jako jsou například morální a politická filosofie. Provádí čtenáře základními myšlenkami vymezujícími roli jazyka jako nástroje komunikace i myšlení, souvislostmi studia schopností lidské mysli a překvapivými paralelami mezi pojmovým a metodologickým utvářením přírodních věd od starověku přes osvícenství až po současnost s požadavky a důsledky pro poznání toho, co o lidské kognici lze pochopit, a co zůstane trvalým tajemstvím. Jak se právem zmiňuje autor Předmluvy, Akeel Bilgrami, kniha „představuje celoživotní reflexi širších důsledků vlastní vědecké práce vědce, jehož předmětem zájmu je jazyk“.


Ukázka z knihy:

ČEMU MŮŽEME ROZUMĚT?

V první kapitole jsem probíral otázku „Co je to jazyk?“ a věnoval se tomu, co se můžeme dozvědět o tom, jakými jsme tvory, z bližšího zkoumání tohoto výlučně lidského majetku. Soudím, že velmi mnoho, a snažil jsem se to dokládat a ilustrovat. V této kapitole bych se chtěl posunout k obecnějším otázkám našich kognitivních schopností a také konkrétněji k tomu, jak vstupují do rozsahu a omezení našeho chápání.

Existuje koncept zvaný „nové mysteriánství“, zavedený Owenem Flanaganem, jenž ho definoval jako „postmoderní postoj, jehož účelem je prohnat pražcový hřeb srdcem scientismu“ pomocí zastávání stanoviska, že nelze nikdy plně vysvětlit vědomí. Tento termín se rozrostl na obecnější otázky o rozsahu a povaze explanací přístupných lidské inteligenci. Budu tento termín používat v tomto širším smyslu, který považuji za významnější.

Jsem citován jako jeden z pachatelů odpovědných za tuto podivnou post moderní herezi, ačkoli bych dával přednost označení jinému: truismus. To jsem měl na mysli před čtyřiceti lety, když jsem navrhoval rozlišovat mezi problémy, které spadají do našich kognitivních schopností, a záhadami, které nikoli. V termínech, které jsem si vypůjčil z popisu abdukce Charlese Sanderse Peirceho, je lidská mysl biologickým systémem, jenž jí poskytuje omezené pole „přípustných hypotéz“, které jsou základy lidského vědeckého bádání – a na základě stejné úvahy také kognitivních znalostí obecně. Je věcí jednoduché logiky, že tento systém musí vyloučit jiné hypotézy a myšlenky jako pro nás nedostupné vůbec, nebo v nějaké hierarchii dostupnosti příliš vzdálené na to, aby byly skutečně dostupné, i když v jinak strukturované mysli by být mohly – což možná není Peirceův pohled. UG hraje podobnou roli pro jazyk a základní pozorování se vztahuje na všechny biologické schopnosti.

Peirceův koncept abdukce je občas chápán jako odvozování nejlepšího vysvětlení, ale i když nebyl rozpracován, jde tento pojem mnohem dál. Co je nejdůležitější, Peirce trval na mezích „přijatelných hypotéz“, které bral jako velmi úzké, jako na předběžném požadavku pro „představování si správných teorií“. Zaobíral se růstem vědeckého poznání, ale totéž platí i pro osvojování si obecného chápání, a specificky i o osvojování si jazyka.

Lze předpokládat, že totéž platí o otázkách, které dovedeme formulovat; vrozená struktura poskytuje bohatou škálu formulovatelných otázek, ale brání jiným, jež by nějaká odlišná mysl mohla považovat za ty správné, které je třeba pokládat. Citoval jsem také vcelku podobné myšlenky Humeovy, který uznával, že stejně jako u „tvorů“ závisí „větší část lidských znalostí“ na „druzích přirozených instinktů“, které „odvozuje z původní ruky přírody“ – v našich termínech z genetické výbavy. Z toho pak plynou stejné závěry.

Toto všechno mi skutečně připadá blízko truismu, i když snad ne z důvodů, které mnohé ctihodné osobnosti vedly k podobným závěrům. Pokud jsme biologickými organismy, nikoli anděly, pak jsou naše kognitivní schopnosti podobné těm, jež se nazývají „fyzickými schopnostmi“, a měly by být studovány převážně tak, jako se to dělá s jinými systémy v těle.

Vezměme například trávicí systém. Obratlovci mají „druhý mozek“ nebo „mozek střev“, enterickou nervovou soustavu, „nezávislé sídlo neutrální integrace a zpracování“. Jeho struktura a buňky, ze kterých je tvořen, jsou „podobnější tomu, co je v mozku, než tomu, jak vypadá jakýkoli jiný periferní orgán“. Ve střevech je víc neuronů než v míše, ve skutečnosti dokonce víc „než ve veškerém zbytku našeho periferního nervového systému“, 100 milionůjen v tenkém střevě. Mozek střev je také „rozsáhlým skladištěm chemikálií, ve kterém je zastoupen každý druh neurotransmiterů, které nacházíme v mozku“, s bohatou vnitřní komunikací svou složitostí připomínající mozek. Střeva jsou „jediný orgán, jenž obsahuje vnitřní nervový systém, který dokáže zprostředkovávat reflexy zcela bez vstupů z mozku nebo míchy“. Stalo se z něj „vibrující, moderní centrum zpracování dat, které nám dovoluje provádět některé velmi důležité a nepříjemné úkoly bez jakéhokoli duševního úsilí“, a když máme štěstí, tak to dělá „efektivně a mimo naše vědomí“. Je možné, že také „může mít své vlastní psychoneurózy“, a někteří vědci dnes podávají zprávy o zjištěních, že je náchylný k takovým nemocem mozku, jako jsou Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba či autismus. Má vlastní senzorické převodníky a regulační systém, který ho mimo jiné vybavuje k činnostem realizujícím specifické úlohy vyžadované orgány, se kterými interaguje.

„Původní ruka přírody“ nepochybně určuje, co mozek střev může a nemůže dělat – „problémy“, jež může řešit, a „záhady“, které jsou mimo jeho dosah. Nepochybně spolu také rozsah a meze souvisejí: strukturální vlastnosti, které poskytují rozsah, také stanovují meze. V případě mozku střev neexistují debaty o nějaké obskurní „hypotéze vrození“ – což se v případě jazyka často zavrhuje, ale nikdy nehájí, protože neexistuje žádná taková hypotéza mimo různé představy o tom, co tato genetická komponenta je. Ani po všech těch letech nedochází k žádným stížnostem na to, že genetická složka mozku střev není dosud plně pochopena – stejně jako v jiných oblastech. Studium mozku střev je vnitřní věc. Není tu žádná filosofická kritika založená na faktech, že co se odehrává v zažívacím systému, závisí zásadně i na záležitostech, které jsou vůči němu externí, jinde v organismu nebo i vně kůže. Podstata interního systému s jeho externími interakcemi je studována bez filosofických pochybností.

Ve studiu prvního mozku a jeho schopností, zejména lidského jazyka, znamenají srovnatelné ohledy vážná dilemata. To se mi jeví jako jeden z případů podivné tendence posuzovat duševní aspekty lidského organismu odlišně od takzvaných fyzických aspektů, jako druh metodologického dualismu, jenž je ještě zhoubnější než karteziánský dualismus metafyzický. Ten byl respektovanou vědeckou hypotézou, která byla vyvrácena, když Newton podkopal mechanistickou filosofii rané moderní vědy tím, že ukázal, že jedna z karteziánských substancí – tělo – neexistuje, a tedy zrušil problém mysli a těla, alespoň v jeho karteziánské podobě, a otevřel otázku po tom, co znamená „fyzický“ nebo „materiální“. Metodologický dualismus oproti tomu zřejmě nemá nic, co by ho mohlo opodstatnit. Pokud ho odvrhneme, je těžké vidět, proč by měl být první mozek, zejména jeho kognitivní aspekty, studován nějakým způsobem, jenž je fundamentálně odlišný od toho, jak zkoumáme mozek střev nebo jakoukoli jinou komponentu těla. Pokud je to tak, máme mysteriánství pouze jako variantu truismu spolu s internalismem – v protikladu k zastávaným názorům.

(…)
přeložil Jiří Zlatuška

nakladatelství Academia, 2018
ISBN: 978-80-200-2804-4

18 komentářů :

  1. A proč žádná diskuse? "Nemáme na ni"? Nebo přece se jen kloníme více k mladému než starému Marxovi - pod dojmem posledních 30 let v lůně kapitalismu? Autonomní - spíše ale bazální - řízení trávicího ústrojí - už je na světě gastroenteroneurologie a psychiatrie? (Proč je nám "nevolno od žaludku" ze světové politiky?) Ovšem, známe i "jazyk trávicího ústrojí" někteří mu rozumí i když neradi.
    Nemám nic proti filozofii, ale v dnešní době se mi zdají důležitější věci: pro život občanů a státu je k řešení problém hlubokého sociálního propadu, vyloučené lokality, vrcholící amorálnost kapitalismu ve vedených válkách, v genocidě, v revokaci nacionalismu nejen na Ukrajině, Polsku, Chorvatsku, ve formování antiX podob někdejšího antisemitismu, mj. též pro pěstování válek, byznysu a nenávisti nejen proti islámskému světu, ale také protiruský šovinismus hulvátského kalibru. Ostatně i mravy patří do filozofie.
    Jinak díky, zajímavé, ale širší veřejnosti vzdálené!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji (bohužel anonymnímu) zástupci "širší veřejnosti" za jeho upřímný příspěvek. Jeho údiv (mezi řádky) nad tím, že se tu takový text vůbec objevil, sdílím.

      Říci "nemám nic proti filozofii" - to je samo o sobě dostatečně výmluvné. (Dávám přednost tomu psát postaru "filosofie", protože sofia, sofos se v řečtině také nepsalo se "z".)

      Až nebude 10% maturantů propadat z češtiny a 20% z matematiky, možná se dočkáme i toho, že se na filosofii bude pohlížet střízlivě a ne jako na jakýsi útěk ze světa, ve kterém žijeme, jako na něco "vzdáleného".
      Myšlení a jazyk jsou přece právě oním všem lidem společným základem.

      Vymazat
    2. Širší veřejnost žije v domnění že žije konečně ve vysněné demokracii.
      Toto vědomí ji zbavuje dalšího usilování o změnu a pokrok. Jediné řešení, jak současnému úpadku ve všech oblastech života společnosti zabránit, je poznání lidí, že demokracie je úplně něco jiného než v čem žijí.
      Drama současného světa je známý a stále v dějinách opakovaný scénář (ordo ab chao), kdy je vytvořena krize a chaos, a potom je nabídnuto připravené spásné řešení tvrdé ruky pro obnovení řádu, které s povděkem společnost přijme a tvrdě na něj doplatí.
      Nemusí na něj doplatit, když proti nabízené despocii řádu tvrdé ruky postaví skutečnou demokraci.
      Zatím ale málokdo ví, jak skutečná demokracie vypadá. Dnešní pseudodemokracie je budována shora, skutečná demokracie je budována zdola.

      Vymazat
    3. Mravnost patří do teologie, filosofie si s mravností nikdy neuměla poradit.

      Vymazat
    4. 21:11
      Sókratés?
      Aristotelés?
      Komenský?
      Pascal?
      Rousseau?
      Adam Smith?
      Kant?
      Hegel?
      Masaryk?
      Guenther Anders?
      Bertrand Russell?
      Albert Camus?
      Koho z nich máte na mysli, anonymní znalče?

      Kokotko

      Vymazat
    5. Všechny mimo Komenského, který byl teologem.
      Základem pochybeného výkladu morálky a mravů osvícenství, humanismu, liberalismu a moderní doby je Kant s jeho idealistickým kategorickým imperativem.

      Vymazat
    6. 21:29
      Pak jistě určitě dokážete vysvětlit
      1) v čem byl Kantův výklad pochybený a
      2) jaký (neidealistický?) výklad je ten správný.

      S těmi ostatními jste se vypořádal šmahem...
      Vysvětlit v čem si Albert Camus nebo Guenther Anders "nedokázali poradit", bude pro Vás jistě hračka.

      Vymazat
    7. V této diskuzi není místo na výklad dějin filosofie. Musíte hledat a odpovědět si na otázky sám. Začněte u Kantových kritik rozumu a potom hledejte jak vámi jmenovaní filosofové na něj navazovali.

      Vymazat
    8. 21:51

      Vykroutil jste se z toho zatraceně rychle.

      Děkuji za dobře míněné rady, ale filosofii jsem absolvoval na FFUK v roce 1972. Kanta nám vykládal Milan Sobotka. Vy jste patrně oproti němu větší znalec...?

      Spíš ale můžete nabídnout jen to, co jste už předvedl. Neboli: hovno.

      Vymazat
    9. Ke svým znalostem filosofie musíte přidat i znalosti teologie, potom bude vědět víc než to hovno. Vemte si příklad třeba z Marxe, který byl znalcem filosofie i teologie.

      Vymazat
    10. 22:12

      Před kým se tu chcete producírovat, arogantní čuráčku?

      Vymazat
    11. A psychologii jste studoval ? Víte co je to psychologická projekce ? Jestli to víte tak si freudovsky zanalizujte svoji odpověď.
      Diskuze z blbem nemá význam ...

      Vymazat
    12. 22:31 - Einbildung ist auch eine Bildung.

      Vymazat
  2. Je tu tolik chytrýl lidí, článků..., až z vás jde strach. Tak hezky domů, do domácí, obecní močůvky:

    Ad 1) TÝDEN, ročník?: Antiradnice

    Jo, to jsou Karlovy Vary. Odevšad je na ně vidět. Navrhoval jsem malou džuznu, kdesi v jihozápadní Vysočině. Obecní zastupitelstvo nezasedá nikdy, nemá ani minutu úředního času na styk s veřejností, buduje si (samo pro sebe) víceúčelové sportoviště (pro 4 druhy sportu), zatímco batolatům zůstává na hraní jenom ten písek z loňského zimního posypu, poházené odpadky, které pohazují občané, bez rozdílu věku, ale nikdy neuklízejí. Džuznu, kde je ucpaná a nefunkční kanalizace, nevyměněné dopravní značky... Džuznu, kde obyvatelstvo pozná, že jim vlaštovky kakají na zápraží, tak jim sráží hnízda, ale kde nepoznají, že jim jejich vyvolení kakají na hlavy... Klíčová postava ankety napsala, že by mohlo dojít k narušení mezilidských vztahů. Byl ten pán vůbec někdy mimo Prahu? Ví, jak zlá je česká vesnice? Ví, co to je, když se řekne pohraničí? Ví prd! Jako jednotlivec s tím nemůžu dělat vůbec nic, jenom si najít jinou zemi. Žít se tady nedá!

    83 hlasů

    Co se na tom změnino? Pouze datum, jinak vše při starém.



    Ad 2) Trápím se nad otázkou, volit či nevolit? Koho vlastně volím? Loutky? Asi ano, přičemž loutkovodiči jsou skryti…
    Přece není možné, aby průměrně inteligentní člověk dal hlas těmto kreténům.
    František Palacký se měl vyslovit v tom smyslu, že komunismus je schopen už během jedné generace přivést člověka do stavu naprosté zhovadilosti. Jedna generece = 30 let. Tak se podívejme, co český člověk dokázal za polovinu tohoto časového úseku. Je dokonale zhovadilý, kdo ještě trochu bije na poplach, je okřikován, nálepkován různými nelichotivými přívlastky…
    Dnes již neznámý Karel Havlíček Borovský se měl na sklonku svého života vyjádřit, že český člověk nestojí za odplivnutí. Jsem přejícnější, tvrdím opak.
    Mám-li vážit “polistopadová” pozitiva, potřeboval bych laboratorní váhy, na negativa bych potřeboval váhu na vážení kamiónů, vagónů…
    Přivést svůj vlastní stát do stavu totální destrukce, to přece může udělat jenom blbec. Hle, stalo se.

    360 (?) hlasů

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 18:33 -- Docela příznačné: "domácí" močůvka se pod své zmatené blábolení nedokáže ani podepsat.

      Vymazat
    2. Jak vim ze jste Kopecky? Je to vase jmeno?

      Vymazat
    3. 19:32

      1. Ověřit si moje jméno je velice snadné.
      2. Sám jste ustrašený anonym - a najednou Vás zajímá, jak se druhý jmenuje? Drzosti máte dost.

      Vymazat
  3. Pane Kopecký, já se Vás dovolil zeptat a znovu se ptám, zda jste nebo nejste totožný s Janem Kopeckým, který se stal mistrem ČR v automobilové rallye. To bych Vám blahopřál ...

    OdpovědětVymazat