Reklama

.

.

středa 2. května 2018

V květnu 1945 jsme byli aktivními vítězi, ne pasivními osvobozenými!


Jiří Pondělíček
2.5.2018   VašeVěc 

Bylo to osvobození, nebo vítězství ? I v letošním roce, kdy si opět budeme připomínat události května 1945 na tuto otázku jistě narazíme.V takovém případě bude nejlépe, když si znovu průběh událostí projdeme a pokusíme se i o stručné vyhodnocení těchto historických událostí.


Na počátku roku 1945 je převaha zemí protihitlerovské koalice zcela zřejmá a nacistická Třetí říše je ze všech stran tísněna údery spojeneckých vojsk. Němci ve fanatické víře ve vůdce, v tajné zbraně, které rozhodnou válku a ve vypuknutí konfliktu mezi spojenci, kladou zoufalý odpor. Za cenu nesmírných krutostí se snaží udržet klid v okupovaných zemích, které ještě ovládají. Tím více stoupá nenávist k okupantům, znásobená dojmy z pochodů smrti, kterými nacisté hodlají smazat stopy svých zločinů. S blížící se frontou roste v ČSR aktivita partyzánských skupin, které jsou už několik let za cenu nesmírné námahy a lidských obětí budovány. Spojení s partyzány mají i velké odbojové organizace jako jsou R – 3, Zpravodajská brigáda a řada dalších. Ve spolupráci těchto odbojových složek vzniká Česká národní rada, jako politický vedoucí orgán připravovaného povstání. Sověti a 1. Československý armádní sbor se probíjejí Slovenskem, na Ostravsko útočí vedle Sovětů i Československá tanková brigáda s podporou Československé letecké divize. K západní hranici republiky se blíží armáda USA, v jejíž řadách je i Československý smíšený oddíl, jako symbolická jednotka vyčleněná z Československé samostatné obrněné brigády. Ta dosud obléhá přístav Dunkerque.

Berlín padá a Hitler páchá sebevraždu. Ani tehdy se ale nacisté nevzdávají. V protektorátu Čechy a Morava se soustřeďuje obrovská vojenská síla, složená z velké části z nejfanatičtějších příslušníků německé branné moci, z příslušníků organizace SS. Proti nim stojí partyzáni a odbojáři. Slabě vyzbrojeni, proti po zuby ozbrojeným, všeho schopným a vycvičeným zabijákům.

Přichází 1. květen. Povstání vypuklo v Přerově a okolí. Nacisty je brutálně potlačeno. 2. 5. přeskakuje jiskra povstání do Polabí. Nymburk a Poděbrady jsou v moci povstalců. 3.5. povstávají města a obce v Podkrkonoší. Na řadě míst přebírají moc národní výbory, které vystupují z ilegality a mnohá města a vesnice jsou obsazena partyzány. Předpokládaná obrana českého prostoru se stává pro štáb maršála Schörnera nemožná. 5. května propuká povstání v Praze a volání pražského rozhlasu se stává hlasem národní revoluce. Povstání se rozšiřuje prakticky po celém území protektorátu a dokonce i v některých částech odtrženého pohraničí. Proti pražským bojovníkům se dávají do pohybu, kromě silných jednotek přímo ve městě, tři pancéřové divize SS. Wiking, Wallenstein a Das Reich. Na ulicích vyrůstají barikády, obsazené odhodlanými obránci. Němci ale nehodlají složit zbraně a při svém postupu, a to nejen v Praze, vraždí, vypalují a kryjí své tanky bezbrannými civilisty, které před sebou ženou jako živé štíty. Povstání přesto vítězí. 5.5. vstupují jednotky americké armády do svobodné Plzně a západní Čechy už jsou zbaveny nacistického panství. Na Drahanské vrchovině ale Němci ještě vraždí a pálí v obci Javoříčko. Vraždí v Třešti a Velkém Meziříčí, tvrdě se bojuje na řadě míst. Frontová linie se hroutí a od Drážďan se dávají do pohybu tankové jednotky sovětské armády směrem do Čech, překračují Krušné hory a postupují na Most a Kralupy. Boj vrcholí i u partyzánských jednotek. Národní mstitel, Pluk generála Svobody, Šumava II. Niva, Tau, Za Prahu, Brigáda Jana Žižky z Trocnova….. to je jen několik nejznámějších jmen partyzánských oddílů podílejících se na konečném vítězství. V Praze a okolí zasahují do boje proti Němcům jednotky ROA, známých pod jménem Vlasovci.

Pro bojovníky v ulicích a na barikádách to znamená posilu, ale jednání s ČNR nevede k cíli. Požadavky velení ROA jsou nereálné a jejich dosavadní bojové vystoupení na straně nepřítele proti vlastní zemi představuje problém. 7.5. Vlasovci z Prahy odcházejí a snaží se dostat k americkým liniím. Pro většinu z nich, ale ani tam nečeká záchrana. Jejich budoucnost bude tragická. Německá generalita už chápe, že kalkulace s protahováním války až do předpokládaného konfliktu mezi spojenci nevychází a pomalu vzdává boj. Velitel Wehrmachtu generál Toussaint 8. května podepisuje s vojenským velením Prahy dohodu o odchodu německých vojsk a většina německých vojáků toho dne opouští hlavní město. Pro bojovníky povstání je to velká úleva, ale konec ještě není. Mnohé oddíly SS stále bojují a vraždí. Jsou právem pokládáni za válečné zločince a zajetí se bojí. Stále doufají v záchranu. Té se ale nedočkají. V ranních hodinách dne 9.5. přijíždějí sovětské tanky a pomáhají likvidovat poslední ohniska odporu zejména v Dejvicích a na Malé Straně. V dalších hodinách společně s českými bojovníky čistí město od zbytků nacistů a zákeřných střelců.

Poslední velké seskupení nepřátelských vojsk se ještě brání v prostoru Milína na Příbramsku. Ještě 11. a 12. 5. se v těchto místech bojuje. Čeští partyzáni a sovětští vojáci umírají i v těchto posledních hodinách války. Teprve posledním výstřelem na Slivici u Milína v dopoledních hodinách 12.5. válka konečně skončila. Radost a nadšení z nově nabyté svobody a vítězství nad nepřítelem bylo obrovské.

Je zřejmé, že vedle pochopitelných následků mimořádně kruté a ničivé války, zmatků, omylů a přehmatů, zde už hrály určitou roli i mocenské zájmy na obou stranách. Pomalu se chystala studená válka. Co z toho vyplývá? Především to, že každá z velmocí, každý z velkých aktérů II. světové války sledoval vlastní zájmy a cíle. Osvobození Čechoslováků od okupace a nemilosrdné genocidy by nebylo v zájmu žádné z nich, pokud by sami Čechoslováci nevystoupili aktivně jako svébytný, bojující celek. Pokud by tu nebyl jednotný odboj, uznávající exilovou vládu a prezidenta Beneše. Pokud by tu nebyly jednotky zahraniční armády na východní i západní frontě, na Středním východě i v severní Africe. Čechoslováci nečekali trpně až je někdo osvobodí. Čechoslováci za své osvobození aktivně bojovali a nasazovali své životy.

Je samozřejmě na místě, vyjádřit důstojnou pietou dík vojákům, kteří jako naši spojenci bojovali na našem území. Je na místě připomenout příklady hrdinství a vojenské spolupráce v boji. Není ale na místě podceňování nebo dokonce popírání domácího a zahraničního odboje. Oslavme květnové dny jako vítězství. Naše vítězství, protože Československo bylo jednou z vítězných zemí II. světové války.

Nezapomínejme na to!



Jiří Pondělíček

8 komentářů :

  1. Kolikrat propadam spis depresi a rikam si, jestli na tom nebyli lip Rakusaci, kteri byli svou "nepracovitosti" prosluli siroko-daleko, jen Rusove to nevedeli. pote co je obsadili, jakozto okupacni zonu, tak Rakusaci vydrzeli 10 let se nechavat zivit od Rusaku. Rusaci blby nebyli a odtahli pryc z rakoos.
    Tak si rikam, ze ja se snazim taky kolikrat leckomu vyjit v ustrety, ale akorat si nabehnu na vidly.
    Jura

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to je správný článek naši spoluobčané aktivně bojovaly s fašisty Češi neotočily kabát.

    OdpovědětVymazat
  3. Radosto, děkujeme za historickou informaci o polské proněmecké brigádě. V podstatě polských banderovcích. Ovšem ta informace je ve dvou větách. Zbytek proslovu je neuvěřitelná změť politických slovíček vzájemně pomíchaných, bez souvislosti. Provolávání slávy neexistujícím skupinám, superslovanům a mimozemšťanům působí jako řízená provokace. Že, bratře Srbe. Zkus zkultivovat svůj projev a nikdo ti nic mazat nebude.

    OdpovědětVymazat
  4. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  6. !!! POZOR - CENZURA !!!

    !*!*!*!*! ВНИМАНИЕ - ЦЕНЗУРА !*!*!*!*!

    Soudruzi, opět na sajtách Nové Republiky řádí agenti CIA a Mossadu!
    Opět se ztrácejí příspěvky, dobré internacionálně-vlastenecké, 100% levicové příspěvky nás komunistů a putinistů!!

    TO JE CENZURA, ODPORNÝ NÁSTROJ EUROAMERIKY A BURŽOASIE !!!!!

    Prosím soudruhy z redakce NR, aby NEPRODLENĚ zvýšili svou revoluční bdělost a ostražitost!!!
    Vzkřikněme kolektivně do tváří těch pravičáckých zakuklenců z 5. kolony své revoluční NO PASARÁN!
    Jinak nepřátelští agenti zesílí, časem převezmou vládu nad naší MILOVANOU Novou Republikou, a udělají z tohoto dosud 200% SPOLEHLIVÉHO orgánu KSČM a Velvyslanectví Ruské federace pravý opak: hlásnou troubu kapitalismu a demokracie!!!

    Snad vám nemusím vysvětlovat, soudruzi, jaký JEDINÝ trest je za takové trestuhodné selhání v boji proti fašismu a Euroamerice.
    Myslete proto hlavou, ano?

    Děkuji Vám předem, drazí soudruzi, a nyní vložím zpět svůj příspěvek z 2. května 21:56.

    P. Radosta

    OdpovědětVymazat
  7. Jaro 1945: Rusové nás osvobozovali, USáci a Poláci okupovali

    Drazí soudruzi, дорогие товарищи!
    My všichni komunisti a putinisti víme, že naše vlast byla v letech 1945 a 1968 osvobozena nepřemožitelnou Sovětskou („Rudou“) armádou.
    Dále víme, že na obou osvobozeních se podílely – VÝZNAMNĚ podílely – naše pokrokové vlastenecké síly, především KSČ, dále presidenti Beneš a Svoboda a další soudruzi a soukmenovci.
    Víme, že část naší vlasti byla na jaře 1945 okupována našimi dědičnými nepřáteli z USA.

    Co však možná dosud některým z nás unikalo, je obdobné řádění primitivních polských antikomunistů, prakticky ve stejném prostoru naší vlasti.
    Co se to tehdy dělo? Jak je možné, že Poláci, tradičně prachšpatní Slovani, klesli až tak hluboko?!
    Inu, tehdy se plně projevily důsledky dlouhodobého poevropšťování Poláků. Pokroková část polského lidu (vědečtí ateisti a komunisti) s nadšením vítala nepřemožitelnou Rudou armádu, se zpožděním 24 let KONEČNĚ osvobozující Varšavu od fašismu, kapitalismu a křesťanství.

    Leč hrstka zrádných Poláků (méně než 0,5 milionu) dala přednost kolaboraci s Londýnem, Washingtonem, a – jak také jinak – s Vatikánem. Prostě zrádně emigrovali, aby se vyhnuli absolutnímu trestu, zbabělci.
    Jedna skupina těchto zrádců polského proletariátu a Velikého Stalina, tzv. Brygada Swietokryzska, v květnu 1945 okupovala náš Holýšov, a paktovala se fašisty německými, později i usáckými.

    Leninu žel, za své zločiny proti míru, socialismu a Slovanstvu nebyli tito primitivní antikomunisti nikdy řádně potrestáni.
    Nemůžeme se tudíž divit, že i dnes někteří Poláci odmítají nabízenou bratrskou pomoc Velikého Ruska, že dokonce vyhrožují, že budou po Putinových molodcích-osvoboditelích střílet (sic!).

    Může nám to být líto, ovšem na druhou stranu se z toho můžeme radovat.
    Marný odpor polských papeženců proti vítěznému postupu naší spojené rusko-české armády nám totiž OBROVSKY usnadní znovuzískání celého Slezska: Po dokončení osvobozování naší Západní Asie od Euroameričanů nám Veliký Putin prostě Slezsko daruje, jako výraz soudružských díků za soudružskou spolupráci.
    O tom prostě NEPOCHYBUJI.
    Bude pro vás lépe, drazí soudruzi, když také nebude pochybovat, to mi tedy věřte.

    Na shledanou v lepších časech, po osvobození Evropy nepřemožitelnou Slovanskou osvoboditelskou armádou!

    P. Radosta

    OdpovědětVymazat
  8. Radosto, jste za ty bláboly placený nebo jste jen hloupý a neuvědomujete si, že trpíte těžkou poruchou osobnosti?

    OdpovědětVymazat