Reklama

.

.

sobota 16. června 2018

O dvou osobnostech, o dvou knihách a o mnoha pohledech, hlavně o katalogu: Zdeněk Nejedlý – známý – neznámý?


Zdeněk Hrabica
16. 6. 2018
Kolik šmoků se již opakovaně pokusilo v posledních desetiletích zcela zašlápnout prof. Zdeňka Nejedlého. Čím vším byl užitečný a čím byl především ostudný. Kolik dobra - avšak hlavně kolik zla se dopustil.
Skoro se to podařilo – nejenom v jeho případě.
Až se zjevila zčista jasna svým obsahem a rozsahem skvělá kniha Jiřího Křesťana se zcela příznačným titulem:
„Zdeněk Nejedlý politik a vědec v osamění“ (Paseka 2012).


Čtenář ji marně v naší době sežene v české nebo moravské knihovně, zmizela z knižních pultů od Aše až po Jablunkov. Kdo jenom ví proč?

Hledám srovnání, našel jsem je.

Polistopadová „kulturní revoluce“ nastavila zrcadlo všem velkým osobnostem české a slovenské historie. Mnohé smetla až do základů jejich výsledků práce. Žádná z nich nemohla a ani nesměla zastínit velikost Velikána, tvář nastupujícího vítěze - se zcizeným citátem Mahátmá Gándhího o vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí.

A vzápětí sám tento majetkový převrat nominoval osobnosti a jejich pořadí podle svého gusta. Sáhnout na Masaryka však nedovolil a nikdy nemohl, přestože význam jeho díla zhola neakceptoval.

Podobně, jako se to stalo se Zdeňkem Nejedlým, se odehrálo se zcela jiným dílem, s nesrovnatelně jinou a ještě více rozporuplnou osobností.

V češtině vyšla kniha – z pera ruského historika, prof. Svjatoslava Rybase: „Stalin Krev a sláva“ (Ottovo nakladatelství 2015) v překladu Miloše Hodače; v ruštině vyšla pod titulem „Stalin. Osud a strategie“ (Molodaja gvardija 2007). Vždy u nás až dodneška upřednostňujeme krev před osudem a strategií.

Z úvodu PhDr. Jiřího Křesťana ke vzpomenuté knize o Zdeňku Nejedlém mne upoutala závěrečná autorova myšlenka:

„Usiloval jsem o ´znovuprožití´ životních okamžiků jednoho z nejnadanějších a nejrozporuplnějších intelektuálů konce 19. a první poloviny 20.století, ale nemohu se podívat na svět jeho očima, pocítit totéž, co pocítil on. Neboť nejsem Zdeněk Nejedlý.“ (str.18)

Fridrich Nietsche vévodí Křesťanovým řádkům o Nejedlém, hned na první stránce:

„Má se to s člověkem jako se stromem. Čím více chce do výše a jasu, tím silněji tíhnou jeho kořeny země dolů, do temna, do hlubin – do zla.“

Z úvodu prof. Svjatoslava Rybase k již připomenuté knize o J.V. Stalinovi mne upoutala myšlenka, zvoucí k přečtení:

„Jestliže se čtenář domnívá, že tato kniha je oslavnou poemou na Stalina, mýlí se. Omylem by také bylo hledat zde obvinění a prokletí. Domnívám se, že slov chvály a hany už bylo dost...Ve světě již vyšlo mnoho Stalinových životopisů. Je proto na místě zodpovědět otázku, v čem se tato práce od nich odlišuje. Nejvýznačnější odlišnost spočívá v tom, že se na Stalina snažím pohlížet jako na velkého člověka, nikoliv jako na odsouzeníhodného zločince. Domnívám se, že všichni velcí politici jsou zároveň i velkými zločinci, to však nesnižuje jejich význam.“

Ohlasů na jednoho – na Nejedlého i na druhého, na Stalina , i když jsou nesrovnatelní - je v české kotlině přehršel. Oba byli zařazeni v době, kterou žijeme mezi tyrany a mezi hrobaře- ten první, stejně jako generál Ludvík Svoboda - přišli ve druhé světové válce o své syny, o skauty, o Mirka a o Vítka. Nejedlý navíc ještě o zetě MUDr. Miloše Nedvěda a málem o dceru prof. MUDr.Zdeňku Nedvědovou v KT Auschwitz - Bürkenau. Ten třetí v řadě - Džugašvili o něj přišel také – v německém zajateckém táboře a nevyměnil jej za Fricka. Byl krutý.

Nyní již mají všichni dohromady na svých rukou krev.

Podle spisovatele a někdejšího nakladatelského redaktora Pavla Kosatíka byl Zdeněk Nejedlý „Pan Důležitý“ a ozdobil jej a své řádky o něm perexem:

„Do dějin se nakonec zapsal jako jeden z hlavních hrobařů české demokracie- přesto mu i místo mezi těmi, jež pomáhal svrhnout, patří; podobně jako o všech padlých andělech platí, že nepřestávají být syny ani formálními dědici nebes.“ (Kosatík, P.: Čeští demokraté, MF2010, str. 183).

Na barevnou obálku jeho výpravné knihy se ani známková Nejedlého fotografie nevešla, zato Havel v pořadí předstihl TGM, Kramáře a Štefánika.

To u nás nyní hojně vzpomínaný Winston Churchill, věnoval Stalinovi kompliment hned po prvním setkání v SSSR a následně v projevu v Dolní sněmovně 8.září 1942, když na jeho adresu řekl:

„Je veliké štěstí pro Rusko, že má ve své pohromě tohoto velikého, houževnatého válečného vůdce v čele. Je to člověk mohutné, výrazné osobnosti, vhodný pro ponuré a bouřlivé doby, do nichž jeho život byl vržen; člověk nevyčerpatelné odvahy a síly vůle a člověk přímý, ba neomalený v řeči, ovšem mně vychovanému v Dolní sněmovně, vůbec nevadí, když také sám ledacos řeknu. Především je to člověk s tím zdravým smyslem pro humor., který má vysoký význam pro všechny lidi a veliké národy. Stalin také ve mně zanechal dojem hluboké, chladné moudrosti a úplného nedostatku jakýchkoli ilusí...Premiér Stalin mi řekl, že ruský lid je od přirozenosti mírumilovný, ale hrozné krutosti , jež mu způsobili Němci jej pozdvihly k takové zuřivé nevoli, že se změnila celá jeho povaha.“ (Churchill, W.S: Konec začátku. Fr. Borový, 1947, str. 250-251)

Nejedlý se nechal strhnout kampaněmi politických procesů a zločiny v padesátých letech, Stalin se nerozpakoval k trestání nevinných a k jejich odsouzení s chladnou hlavou, Churchill se nerozpakoval zvednout ruku za trest k vyhnání Němců ze všech území, které nacisté okupovali. V rozhovoru s československým ministrem zahraničí Janem Masarykem v Londýně, se nechal nahlas slyšet, že za zločiny, které spáchal Adolf Hitler musí být němečtí muži navěky vykastrováni. A Honza Masaryk si to nenechal pro sebe.

Nejedlému nedávno chtěli zbořit pomník z dílny ak.soch. Jana Hány v rodném městě Litomyšli, nakonec své sochoborectví změnili v nápis do kamene:

„Odmítám ty, kdož se rozhodli pro oslavu člověka, stejně jako ty, kdož se rozhodli jej tupit...mohu dát za pravdu jen těm, kdož v úzkostech hledají. (B. Pascal)

Zdeněk Nejedlý
/1878 – 1962/
Rozmnožil i poškodil kulturu českou. Přinesl poctu i úhonu rodnému městu, jež oceňuje dobré a zavrhuje špatné jeho skutky.“


Churchillovi v Praze po předchozím zboření sochy prezidenta Antonína Zápotockého, dělnického spisovatele s krví na rukách, postavili v přítomnosti „železné Lady“ Margaret Thatcherové zbrusu nový pomník, Stalina nad Prahou jedné noci, střelmistři odstřelili.

Bum bác, třesky plesky, třísky a granitové a pískovcové kameny létají vzduchem, vítězové mají vždycky pravdu.

Zvedají „V“ - véčko k obloze a korporativně se v milionovém shromáždění modlí na Letenské pláni.

Věda se ke společné i mé radosti konečně vrací více k realitě, ke skutečnosti, k větší pravděpodobnosti, než jakou ji chtěli vnutit primitivní, málo kvalifikovaní a málo znalí věroukové nebo jimi vytvořené instituce.

Zase to ale trvalo téměř třicet let. Nebylo to v našich, nyní již i komiksových novodobých dějinách poprvé.

Filozofická fakulta UK vykročila blíže k pravdě

V dané chvíli největší soudobý znalec života a díla Zdeňka Nejedlého Jiří Křesťan promluvil na nedávno připravené výstavě fotografií ve vstupním prostoru budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; oslovil početnou skupinu příchozích spolu s přítomným děkanem FF UK a také pravnučkou Zdeňka Nejedlého dr. Kateřinou Markovou - s objektivním a snad nikým nečekaným nadhledem:
„Zdeněk Nejedlý se vrátil na pražskou filozofickou fakultu. Může to budit rozpaky – ale je to nezpochybnitelná skutečnost, je přece úzce spjat s univerzitní půdou. Do Prahy přišel v roce 1896 jako student, později se stal zakladatelem oboru hudební věda na fakultě a učil zde až do roku 1948. O rok déle ještě přednášel na Pedagogické fakultě UK, kterou založil – odučil na univerzitě 37, 5 roku. Po odchodu do exilu přednášel na Lomonosově státní univezitě v Moskvě. V první Československé republice přednášel v Kaulichově domě na Karlově náměstí a v nedaleké Břehově ulici. Po druhé světové válce přednášel ve Velké aule budovy FF UK. Jeho váženými učiteli byli profesoři Goll, Hostinský, Masaryk, Pekař, přátelsky se stýkal s kolegy – pedagogy, historiky Zíbrtem, Kybalem, Kroftou, Šimákem, s filozofem Fr. Krejčím. Nejedlého zásluhou byl získán pro výuku na Karlově univerzitě F. X. Šalda. Mnohopočetný byl seznam jeho žáků, k nimž patřili básníci Jiří Wolker a Vítězslav Nezval. Rozpaky dodnes budí Nejedlého politicko angažmá, vždyť původní stoupenec Masarykovy pokrokové strany našel nakonec zalíbení v radikálních konceptech přeměny společnosti, do vlasti se vrátil z exilu v SSSR jako člen KSČ a ministr školství a osvěty. Zůstaneme-li na univerzitní půdě Zdeněk Nejedlý se zasloužil o obnovu historického sídla Univerzity Karlovy- Karolina, budov spjatých s českými dějinami – Betlémské kaple, letohrádku Hvězda. V roce 1948, krátce po únoru, prosadil relativně moderní zákony o národním pojištění a o jednotné škole posledně uvedený zákon pak hájil do roku 1953 před stoupenci sovětizace českého školství. Bránil také odkaz klasiků 19.století proti nihilistickým snahám kulturních úderníků. Na druhé straně nelze přehlédnout, že mlčel k čistkám na vysokých školách po únoru 1948. Ulehčil úděl jenom nemnohým. Na samé dno klesl v době politických procesů, jež propagandisticky podpořil, přestože věděl, že se děje bezpráví. Svěřil se historiku Františku Červinkovi: ´My jsme byli vychováni v tradici práva římského, to co se děje, děje se podle práva byzantského, kde lidský život nemá žádnou cenu.´“

U příležitosti zcela ojedinělé výstavy a vydání zcela neobvyklé fotopublikace Hany Kábové a Petry Tomsové „Zdeněk Nejedlý – známý – neznámý?“ byla názorně oživena jedna kapitola české národní historie ve světle, na jaké nejsme v posledních letech zvyklí. Vše vzniklo za podpory FF UK, Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Přítomní žasli nad zvoleným přístupem k výstavě i ke katalogu, prostým ideologické atmosféry naší doby. Fotoarchiv. Osobnosti. Rodina. Proměny životního prostředí. Všední den. Emigrace. Sport.

„K večeři musel být vždy kromě chutné krmě připraven denní tisk a pivínko se chladilo za oknem!“

„Náš Vítek se narodil na nejdelší den v roce, v roce , 22.června 1912, za plného odpoledního slunce ve čtvrt na pět. Myslívala jsem si tedy, že bude šťasten a že bude mít jasno v hlavě. Druhé se splnilo. Co se prvého týče – osud ani neošidíš, ani nekoupíš.“  (Marie Nejedlá ve vzpomínce na syna)

Nad politickou mlhou nyní skoro úplně zvítězil odborný pohled historiků.

Stejné však nelze říci o všech vystoupeních na vernisáži i na prezentaci fotoknihy. To se spíše v jednom vystoupení blížilo ke smutnějšímu období života a práce Zdeňka Nejedlého. Ale v žádném případě nemohlo vyvrátit úsilí o objektivní pohled, o nejž se zasloužily všechny pořádající instituce a dávno před nimi PhDr. Jiří Křesťan.

Takže díky, a vstříc podobným aktivitám v našem společenském konání.

Obálka katalogu „Zdeněk Nejedlý – známý – neznámý?“ (2018) + Zdeněk Nejedlý v Krkonoších, asi 1913, foto Karel Fiedler

22 komentářů :

  1. Pane Hrabica díky.

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U garaze stal a rad si ho zmoulal
      cekal az zas pujdou z obeda
      ze jim zmrzku nabidne
      vitr nastal vetsi sily
      nastal sum a shon ,cumel on
      Priletely dvere prudce
      prerazily obe ruce
      a on tam porad stal uz si ho nezmoulal
      Odesel nam z politiky
      verejne ,on ted dela poradce
      Bibimu a fasakovi Boltonovi
      Ten to vzdycky vyhraje
      to se vi jiz obecne
      Vzdyt i Guru Trumpu nasloucha mu
      kdyz mu radi Lula ze Smichova

      Vymazat
    2. Ježišmarjá, Honolulu začal "básnit"! To je konec tohoto webu. Zachraň se, kdo můžeš!

      Vymazat
  3. 2:20 jako je každý komouš cosi, lze potom odvodit, co je každý emigrant. Dosaďte si sami. Je to tak správně, prostá duše 2:20 nebo ne?

    OdpovědětVymazat
  4. Zdeněk Nejedlý byl toho nejhoršího zrna ministr kultury, který tento stát poznal. Že Hrabica vzpomína na takové invidium se řadí za takové numera jako byl ten parchant o kterém je řeč.Ten pan David, co se pod článkem podepsal.... proč.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V čem byl Z.Nejedlý "nejhoršího zrna ministr kultury, který tento stát poznal". Co například takový Daniel Herman? Nejedlý byl aspoň vlastenec, muzikolog, fandil prostým lidem ... věřil v to lepší v lidech. Jeho dobře vychovaný syn, dobrý hudebník, položil za vlast život.

      Vymazat
    2. 3:43 co do toho meleš jeho syna. Herman aspoň nemá na rukách krev. Píšeš vlastenec ale kterého státu,že by SSSR?

      Vymazat
    3. Nenávist až za hrob,ten hrob pro svého nositele přivolává. Například infarktem.

      Vymazat
    4. 8:44 - ukázkový nenávistník pohrdající informacemi, ideologicky zapouzdřen. Jeho výblitky by redakce v zájmu objektivní a věcné diskuze měla mazat.

      Vymazat
  5. Ten vas hloupej cenzor, uz smazal 25 prispevku !
    Prdim na vas "SOUDRUZI", jdu nadavat Brouku Pytlikovi na web Berniho Sanderse. Tam je moje konkurence , zde neni nic.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tohle posli Trumpovi on je miluje
      https://www.youtube.com/watch?time_continue=60&v=dEQSs3Y2lgE

      Vymazat
    2. Konečně z tebe vypadlo něco pozitivního. Jdi si kydat hnůj jinam.

      Vymazat
  6. V minulosti máme hledat poučení a ne na ni plivat.

    OdpovědětVymazat
  7. U Dobrovského ještě k sehnání: https://www.knihydobrovsky.cz/zdenek-nejedly-politik-a-vedec-88926

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale jenom v Ostravě 1 kousek.

      Vymazat
  8. Vetsina prispevku zde ukazuje,jak hloupy narod podleha nenavistne blbe propagande.Nejedly byl ,a dosud je,nejmladsim jmenovanym profesorem Univerzity Karlovy.Vetsina blbecku,plivajicich na tuto nespornou osobnost,necetla z jeho dila ani radku,netusi,ze za 1.republiky si pokladala skutecna duchovni elita za cest chodit na jeho prednasky.Hlupakum a ignorantum je zbytecne cokoli vysvetlovat.Kde chybi vzdelani,tam vse marno.A k vystave :konecne!Ze by se blyskalo na na rozumnejsi casy?

    OdpovědětVymazat
  9. Malá poznámka
    J.V.Stalin nevyměnil ze zajetí svého syna Jašu za zajatého polního maršála Pauluse, protože mu to nedovolilo jeho morální založení. Nemohl by se podívat do očí milionům otců sovětských vojáků, kteří byli v německém zajetí jako jeho syn.
    A teď chytrolíni diskutujte ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vzdělaným historikům je rovněž známo, že J.V.Stalin nikdy jemu přisuzované čistky a hladomory nezačínal, ale že je ukončoval čistkou na jejich původcích ...

      Vymazat
    2. Jo pánové přesně tak stačí číst a ví se víc.

      Vymazat
  10. Antikomunismus nemůže, v tomto případě, podpořt soudnost diskutujících. V.J.Horák

    OdpovědětVymazat
  11. ====================================================

    ===== PODPOŘTE !ARGUMENT =====
    http://casopisargument.cz/2018/06/17/staci-150-korun-a-zmenite-argument-k-nepoznani-pridejte-se-a-pomozte/

    ====================================================

    OdpovědětVymazat