Reklama

.

.

sobota 23. června 2018

Řád za zásluhy o rozbití Československa

23. 6. 2018
Přesto jsme nebyli vyhnáni...

15 komentářů :

  1. Morálně a politicky nepřijatelné. Jak si to mohli dovolit, sakra.

    OdpovědětVymazat
  2. Aktuální pro celý „demokratický blok" ten by tím měli opentlit.

    OdpovědětVymazat
  3. Havel tech medajli dostane aspon Dvacet. Nebo uz dostal.

    OdpovědětVymazat
  4. Komentující by měli po opětné podrobné prohlídce medaile pochopit, že jde o medaile nacistického Německa, vydané také téměř všem sudetským Němcům, kteří se zbavili občanství v Československé republice, přijetím občanství Německé říše. Tím ale tito sudeťáci prokázali svou velezradu na Československém státu a za velezradu existuje jen jeden trest. Proto je naprosto jisté, že místo zákonné exekuce, která měla být na nich Československým státem vykonána po vojenské porážce nacistů, je to co je postihlo - odsun, dle zozhodnutí velmocí a dekretů presidenta Beneše - velmi mírný postih a nad to(přes pochopitelné excesy od jimi před tím týraných Čechů),mimořádně humánní čin. Jinak by měly kulomety dost dlouho co dělat a přesně podle zákona o velezradě. Toto by si měl pan Posselt číst povinně desetkrát denně.

    OdpovědětVymazat
  5. Jsme neustále oblbováni německou nacistickou propagandou. Je třeba si přečíst Dekrety prezidenta a vycházet z nich. Vycházet z opravdové historie, ne z historie předkládané nám nacistickými pohrobky a jejich ochraňovatelů a podporovatelů. Podpora a propagace nacismu je trestná. Bohužel v tomto státě je za uměleckou tvorbu považováno i zněsvěcení symbolů naší státnosti, například prezidentské standarty. I za to, aby mohla tato standarta vlát na Pražském hradě jsme bojovali. Český národ si jako jeden z několika málo národů v Evropě zachoval čest a s německými okupanty nekolaboroval. Žádná bojeschopná jednotka složená z Čechů nikdy po boku Němců nebojovala!!!! Těch několik málo kolaborantů je jen patologická sedlina, která je v každé společnosti přítomná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rovněž tak je ale nepřijatelné, aby president republiky veřejně spálil standartu s lízancem od ztohoven z prazské kavárny. Naštěstí, prý pí. Němcová s Langšádlovou, už ušily pražské kavarně standartu novou. Na nanesení hnědého znaku na rubu této jejich vlajky uz kluci a děvčata z demokratického bloku usilovně pracují.

      Vymazat
    2. Už sem se léék, že jsi Mikeš, který se na mou radu
      přejmenoval správně po německu.

      Vymazat
  6. 33/1945 Sb.
    Ústavní dekret presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945 o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské

    Změna: 116/1949 Sb.

    K návrhu vlády a po dohodě se Slovenskou národní radou ustanovuji:

    § 1

    (1) Českoslovenští státní občané národnosti německé nebo maďarské, kteří podle předpisů cizí okupační moci nabyli státní příslušnosti německé nebo maďarské, pozbyli dnem nabytí takové státní příslušnosti československého státního občanství.
    (2) Ostatní českoslovenští státní občané národnosti německé nebo maďarské pozbývají československého státního občanství dnem, kdy tento dekret nabývá účinnosti.
    (3) Tento dekret se nevztahuje na Němce a Maďary, kteří se v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu prezidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) přihlásili v úředním hlášení za Čechy nebo Slováky.
    (4) Češi, Slováci a příslušníci jiných slovanských národů, kteří se v této době přihlásili za Němce nebo Maďary, jsouce donuceni nátlakem nebo okolnostmi zvláštního zřetele hodnými, neposuzují se podle tohoto dekretu jako Němci nebo Maďaři, schválí-li krajský národní výbor osvědčení o národní spolehlivosti, které vydá příslušný okresní národní výbor (okresní správní komise) po přezkoumání uvedených skutečností.

    § 2

    (1) Osobám, spadajícím pod ustanovení § 1, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem, zachovává se československé státní občanství.
    (2) Žádost o zjištění, že československé státní občanství zachovává, lze podati do šesti měsíců od počátku účinnosti tohoto dekretu u místně příslušného okresního národního výboru (okresní správní komise), anebo bydlí-li žadatel v cizině, u zastupitelského úřadu. Rozhoduje o ní krajský národní výbor na návrh okresního národního výboru. Tyto osoby jest až do vyřízení žádosti považovati za československé státní občany, vydal-li jim okresní národní výbor (okresní správní komise) nebo zastupitelský úřad osvědčení o okolnostech, uvedených v předchozím odstavci.
    (3) O zachování československého státního občanství příslušníků československých vojenských jednotek, kteří jsou německé nebo maďarské národnosti, rozhodne v nejkratší době z moci úřední ministerstvo vnitra na návrh ministerstva národní obrany. Až do úředního rozhodnutí jest je považovati za československé státní občany.

    § 3

    Osoby, které pozbyly československého státního občanství podle § 1, mohou do šesti měsíců ode dne, který bude určen vyhláškou ministra vnitra, otištěnou ve Sbírce zákonů a nařízení, žádati u místně příslušného okresního národního výboru (okresní správní komise) nebo zastupitelského úřadu o jeho vrácení. O takovéto žádosti rozhodne podle volné úvahy krajský národní výbor na návrh okresního národního výboru; nesmí jí však vyhověti, jestliže žadatel porušil povinnosti československého státního občana. Pokud vládním nařízením nebude stanoveno jinak, platí i pro tyto případy všeobecné předpisy o nabývání československého státního občanství.

    § 4

    (1) Pro účely tohoto dekretu se posuzují provdané ženy a nezletilé děti samostatně.
    (2) Žádosti podle § 3, které podají manželky a nezletilé děti československých státních občanů, jest posuzovati blahovolně. Až do rozhodnutí o nich jest žadatele považovati za československé státní občany.

    § 5

    Češi, Slováci a příslušníci jiných slovanských národů, kteří se v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu presidenta republiky č. 16/1945 Sb.) ucházeli o udělení německé nebo maďarské státní příslušnosti, aniž k tomu byli donuceni nátlakem, anebo zvláštními okolnostmi, pozbývají československého státního občanství dnem, kdy tento dekret nabývá účinnosti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Z dekretu plyne, že jen potvrzoval svobodné rozhodnutí těch, kteří se vzdali našeho občanství ať již aktivně, nebo svou pasivitou. Tato ustanovení dekretu jasně vyvrací i lži o "uplatnění kolektivní viny". To oni, dobytek jeden, uplatňovali kolektivní vinu a teď se jen snaží přepsat historii. Opět za pomoci domácích kolaborantů.
      § 1 odst. 3)
      Tento dekret se nevztahuje na Němce a Maďary, kteří se v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu prezidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) přihlásili v úředním hlášení za Čechy nebo Slováky.
      § 2 odst. 1)
      Osobám, spadajícím pod ustanovení § 1, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem, zachovává se československé státní občanství.

      Vymazat
  7. Nie som stúpenec neustáleho zdôrazňovania kolektívnej viny Nemcov aj vo vzťahu k súčasnej populácii. Ale... ani zabúdať nie je na mieste. Preto pripomeniem: Štáty Osi sa na celkových obetiach vojny podielali 13% vojakmi a 4% civilistami! Naopak na strane protifašistickej koalície a napadnutých krajín to bolo 25% vojakov a 58% civilistov!! ZSSR stratilo 10,7 mil.vojakov a 12,5 mil.civilistov./=13,8%obyvateľov/. Poľsko 400 tis.vojakov a 5,2 mil.civilistov/=16,9%/. Čína 3 mil.vojakov a 17 mil.civilistov. ČSR 25 tis. vojakov a 340 tis. civilistov. Nemecko 5,5 mil.vojakov, 2 mil.civilistov /z toho 160 tis. v rámci holokaustu/ = 11% populácie. Viacej ako vojna to bola cielená genocída civilistov. Toto besnenie Nemci podporovali plošne, minimálne do okamihu, kedy sa začťali hromadiť obete a porážky. Merkelová nemá ani najmenšie právo tvrdiť, že postup víťazov vo vzťahu k Nemecku a Nemcom po vojne bol nespravodlivý. Je to výsmech desivým obetiam Nemeckom vyvolanej vojny.

    OdpovědětVymazat
  8. Trocha faktů:
    22. května 1938. V ČSR zahájeny obecní volby. Volby pokračovaly 29.5 a12.6. – SdP v nich získala 91 % všech hlasů občanů německé národnosti.
    17. září 1938. V Německu byl vytvořen za pomoci armády Sudetoněmecký dobrovolnický svaz- Sudetendeutsches Freikorps.. Sudetoněmecký dobrovolnický svaz – teroristická organizace, která prováděla záškodnické akce v čsl. pohraničí.
    Velitelem byl HENLEIN, poradcem a pověřencem při štábu dobrovolnického sboru byl za WEHRMACHT německý pplk. KOECHLING, za SS BERGER, za SA JÜTTNER a BRAUNECK.
    Od 19. do 26. září 1938 vykonali členové Freikorpsu:
    cca 300 záškodnických akcí a přepadů, 110 lidí zavraždili, cca 50 lidí těžce zranili, 2.029 občanů ČSR odvlekli do Německa a tam uvěznili
    Vzhledem k tomu, , že příliv členů do Freikorpsu byl příliš velký, nařídil HENLEIN, že početní jeho početní stav bude omezen na 40.000 mužů.
    Od 1. do 10. října vykonávali jeho členové pomocné policejní funkce na odtrženém území.
    19. září 1938. Vyslanci Francie a Velké Británie předali čsl. vládě ultimativní nótu svých vlád. V nótě vysloven požadavek na odstoupení čsl. pohraničních území, které mají více než 50% německého obyvatelstva Německu.
    27. září 1938. V britském rozhlase vysvětluje CHAMBERLAIN britské veřejnosti své stanovisko k událostem kolem Československa : „..Jak je to hrozné, fantastické, neuvěřitelné, mají-li Britové připravovat zákopy a zkoušet plynové masky v Anglii pro spor v daleké zemi a mezi lidem, o němž my nevíme nic…A i kdybychom měli sebevětší sympatie s malým národem, proti němuž stojí veliký a mocný soused, nemůžeme jednat za všech okolností tak, abychom přivedli celou britskou říši do války prostě jen kvůli němu …“
    Následkem Mnichovského diktátu bylo Československu uloupeno 41 tisíc km2 , z toho Německo obsadilo více než 28 tisíc km2, Maďarsko 11 tisíc km2 a Polsko 1 tisíc km2. V tomto území žilo cca 5 miliónů obyvatel, z toho 1.161.616 Čechů a Slováků. Z českého a moravského pohraničí před koncem roku 1938 uprchlo 114.577 Čechů, 11.647 Němců – antifašistů, 7.325 Židů, 1.000 osob různých národností. HITLER získal 1.582 letadel, 2.175 děl, 469 tanků ,501 letadlové dělo, 115.000 pistolí, 43.000 kulometů, 3.000.000 dělostřeleckých nábojů, cca 1.000.000.000 kusů pěchotního střeliva a další vojenský materiál.
    Dobře naši „partneři“ z Anglie a Francie Němce vyzbrojili!!!!

    4. prosince 1938. V župě Sudety se konaly dodatečné volby do říšského sněmu. NSDAP a HITLEROVI dalo hlas 98,9 % voličů.
    Celkový počet voličů : 2.532.863
    Uznané platné hlasy : 2.497.604
    Pro kandidátku hlasovalo : 2.464.681
    Proti hlasovalo : 27.427
    Za neplatné prohlášeno : 5.869

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 23. července 1939. Na návrh SSSR začalo jednání o uzavření vojenské úmluvy mezi Velkou Británií, Francií a SSSR. Jednání byl. Jednání bylo neúspěšné pro nezájem o spolupráci se SSSR a 17.8.1939 skončilo – Rumunsko ani Polsko nemínily se SSSR spolupracovat.
      SSSR navrhoval vojenský plán, počítající se společným postupem ozbrojených sil tří mocností. Obsahoval tři varianty :
      1. – počítala s možností útoku Německa na Velkou Británii a Francii, v takovém případě měl SSSR zasadit 70 % těch ozbrojených sil, které by postavila Velká Británie a Francie proti Německu.
      2. – zahrnovala opatření k zabránění německé agrese proti Polsku a Rumunsku, pod ní měly obě napadené země zasadit všechny své síly, Velká Británie a Francie měly okamžitě vyhlásit Německu válku a zahájit vojenské operace, SSSR měl zasadit tolik divizí, kolik společně postavily Velká Británie a Francie.
      3. – počítala s možností, že Německo využije území Finska, Estonska a Litvy k agresi proti SSSR, v tom případě Francie a Velká Británie měly okamžitě vstoupit do války s Německem a zasadit 70 % sil a prostředků, které rozvine SSSR, Polsko mělo vystoupit proti Německu a zasadit nejméně 45 divizí, pokud by do války bylo vtaženo Rumunsko, mělo rozvinout všechny své síly.
      Pozn. : V únoru 1945 prohlásil britský ministr zahraničí Anthony Eden v britském parlamentě : „ Sotva může nyní někdo pochybovat o tom, že pokud by k jednotě mezi Ruskem, Británií a Spojenými státy, kterou navázaly v Jaltě, došlo v roce 1939, potom by tato válka (2. světová) nikdy nevzplanula.“
      30. září 1940.Britský ministerský předseda W.CHURCHILL zavrhl v rozhlasovém projevu mnichovskou dohodu. Neplatnost mnichovské dohody byla britskou vládou oficiálně vyhlášena až 5. srpna 1942.
      22. června 1941. Německo napadlo SSSR. Proti SSSR bylo soustředěno cca 5,5 milionu vojáků, více než 47.000 děl a minometů, cca 4.300 tanků a samohybných děl a téměř 5.000 letounů.
      V průběhu války bylo na sovětsko-německé frontě zničeno 607 ( na ostatních frontách 176) divizí Německa a jeho satelitů a tři čtvrtiny bojové techniky. Německo utrpělo na této frontě více než 73% ztrát v živé síle, v tancích a letectvu 75% a v dělostřelectvu 74% - jde o procenta ze všech jeho ztrát za 2. světové války.
      Sevastopol se bránil více jak 8 měsíců a za jeho obležení Němci ztratili více než 300.000 vojáků a důstojníků.
      Partyzáni vyřadili z bojů 1,5 milionů vojáků, z železničních náspů svrhli cca 20.000 vlaků, vyhodili do vzduchu cca 12.000 železničních a silničních mostů, zničili cca 65.000 automobilů, více než 4.000 tanků a 1.100 letounů. K ochraně svého týlu před útoky partyzánů Němci museli vyčleňovat krom strážních a policejních jednotek i cca 10% svých pravidelných vojsk.
      Na východní frontě se ze 1.418 válečných dnů aktivně bojovalo 1.320 dnů.
      Poznámka: K okupaci evropských zemí Německu stačilo :
      1 den v případě Dánska
      5 dnů v případě Nizozemí
      19 dnů v případě Belgie
      35 dnů v případě Polska
      44 dny v případě Francie
      63 dny v případě Norska

      Vymazat
    2. 24. prosince 1943. Prezident USA F.D. Roosevelt prohlásil : „Po příměří 1918 jsme se domnívali a doufali jsme, že duch německého militarismu je vymýcen. Pod vlivem náboženského způsobu myšlení jsme následujících patnáct let vynaložili na to, abychom odzbrojili, zatímco Němci spustili takový srdceryvný pokřik, že ostatní národy jim nejen dovolily, aby se vyzbrojili, ale dokonce jim tento úkol usnadnily. Dobře promyšlené, ale neohrabané pokusy minulých let byly k ničemu. Doufám, že je nebudeme opakovat. Ne, musím se vyjádřit srozumitelněji. Jako prezident Spojených států jsem rozhodnut udělat vše, co je v lidských možnostech, abychom se vyvarovali opakování tohoto tragického omylu.“
      Poznámka: Frau kanzlerin a její sudetoněmečtí kámoši opět spouštějí „srdceryvný pokřik“! Připustíme, aby se historie opakovala?
      17. července 1945. Zahájena POSTUPIMSKÁ konference. Konference konstatovala :
      „Spojenecké armády dokončily okupaci celého Německa a německý lid počal pykat za strašlivé zločiny, jichž se dopustil pod vedením lidí, které v době jejich úspěchů otevřeně schvaloval a slepě poslouchal ...“
      1. srpna 1945. Podepsána postupimská dohoda tří spojeneckých mocností, ke které se později připojila i Francie. Dohoda upravovala i odsun Němců z Polska a z Ćeskoslovenska – odsun Němců měl zabránit, aby jejich národní menšina nemohla být opět využita jako záminka k narušení celistvosti Polska nebo Československa.
      Poznámka: Druhé světové války se účastnilo 61 států s 1.700.000.000 lidí, což představovalo 80 % obyvatelstva naší planety. Válečné operace probíhaly na území 40 států a ve zbrani bylo ve všech zemích asi 100.000.000 vojáků. Válka si vyžádala více než 50.000.000 lidských životů – 20.000.000 občanů SSSR, 6.000.000 občanů Polska, 5.000.000 občanů Číny, 1.706.000 občanů Jugoslávie, 1.000.000 Filipínců, 653.000 občanů Francie, 375.000 Britů, 360.000 Čechoslováků a 300.000 Američanů a statisíce občanů dalších národů. Výše materiálních ztrát všech států za druhé světové války dosáhla 4.000. miliard dolarů – vše ve jménu nadčlověka a jeho životního prostoru – NELZE ZAPOMENOUT !!!
      Leden-říjen 1946. V Norimberku zasedal Mezinárodní vojenský soudní dvůr. Potrestal hlavní nacistické válečné zločince.
      26.7.-britský žalobce Shawcross v závěrečné řeči zdůraznil, že německý národ nese vinu sám na tom, že se nacistům poměrně snadno podařilo likvidovat v Německu demokracii.
      Zásady formulované ve statutu norimberského tribunálu a rozvedené v jeho rozsudku byly jednomyslně potvrzeny rezolucí Valného shromáždění OSN z 11. prosince 1946 a staly se tak součástí mezinárodního práva.
      V průběhu řízení byly předloženy dokumenty, prokazující, že Henleinovo hnutí bylo nástrojem a loutkou nacistických spiklenců. Henleinova strana byla řízena z Berlína a z německého vyslanectví v Praze. Neměla svou vlastní politiku a dokonce i řeči jejich vůdců byly upravovány německými úřady – americký žalobce Alderman.
      Z protokolu, dokumentů a rozsudku norimberského tribunálu plyne jasně dějinně důležitá skutečnost, že hlavní rána nacismu byla namířena proti Slovanům a že také na ně se strašlivou silou dopadla – B.Ečer, Československo a norimberský proces, str. 376.
      Žalobci předvolali před soud 37 svědků, obhajoba 102, předkládání dokumentů žaloby si vyžádalo 74 dny, obhajoby 133 dny.

      Vymazat
  9. Diky za fakta,jak vidno pátá kolona si sem ani nevrzla, neb nemá na to IQ.

    OdpovědětVymazat
  10. EU EU über alles ...

    OdpovědětVymazat