Reklama

.

.

úterý 19. června 2018

Zbyněk Fiala: České lesy plošně hynou

Zbyněk Fiala
19.6.2018 VašeVěc

S českou smrkovou monokulturou je konec, v tomhle klimatu nepřežije. Hnutí DUHA předalo vládě komplexní balíček odborných návrhů pro lesní hospodaření blízké přírodě, které řeší příčiny plošného hynutí českých lesů a dává šanci k jejich obnově. Čím? Dubem, bukem a dalšími listnáči.
Zdravotní stav jehličnatých lesů v České republice je výrazně nejhorší v celé Evropě, konstatovala už v dubnu studie ICP Forest pro Evropskou hospodářskou komisi OSN, takže nás nemusí překvapovat navazující zprávy o bleskovém rozpadu, způsobeném kombinací sucha a kůrovce. Odhad, že rozvrat většiny smrkových porostů u nás proběhne do čtyř desetiletí, je děsivý, ale nabízí i určitý časový prostor na nápravu. Balíček komplexních opatření, legislativních i nelegislativních, které je třeba rychle začít dělat, sestavilo ve spolupráci s vědci i praktickými lesníky Hnutí DUHA a předalo jej na Úřadu vlády v Praze. V zásadě jde o to, dát menší slovo zisku a větší přírodě.

http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2018/06/hd_2018_co_delat_abychom_zachranili_lesy_balicek_opatreni.pdf

http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2018/06/hd_2018_co_delat_abychom_zachranili_lesy_balicek_opatreni-shrnuti.pdf

Zdroj našich dnešních obtíží pochází z jiné doby, ale také jiných klimatických podmínek. Zatímco letošní nástup léta probíhá pět až sedm stupňů celsia nad dlouhodobým průměrem, v době, která byla pro smrk příznivá, vládla „malá doba ledová“. Když císařovna Marie Terezie v polovině 18. století zaváděla moderní lesnictví v našich zemích, byl smrk, který roste rychle a zpříma, logickou volbou. V chladnějším období se mu dařilo a mohl posloužit mohutné poptávce po konstrukčním materiálu pro rostoucí města i prakticky jediném palivu pro hutě, sklárny a další vznikající průmysl.

Dnes je naopak rozumným krokem smrk co nejrychleji opustit a lesy obnovovat v přirozené druhové skladbě. Studie publikovaná v prestižním časopise Nature Climate Change týmem profesora Hanewinkela již v roce 2012 přesvědčivě ukázala, že Česká republika bude optimálním prostředím pro dub, buk a další listnaté dřeviny. Stane se to již za pár desítek let, stejně jako v dalších zemích střední Evropy. Zato smrk zde bude hynout dříve než ve svém mýtním věku a s jeho pěstováním budou spojeny ekonomické ztráty.

Ostatně na totéž upozorňovala již v roce 1995 studie kolektivu doc. Antonína Bučka z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity a návazně další vědecké práce. V roce 2006 se o tom shodlo více než 200 českých vědců ve Stanovisku vědeckých a odborných pracovníků k ochraně českých lesů a vyzvalo vládní činitele k bezodkladným krokům.

Kdo chce smutnou pravdu jednou větou, má ji mít: „Výsadba zejména smrků a borovic do prostředí, kde by v přírodě jinak nerostly, je spolu s holosečným způsobem hospodaření hlavní příčinou špatného zdravotního stavu a plošného hynutí našich lesů.“

V přírodě by smrky rostly hlavně na horách. Čím níže je vysadíme, tím víc je ohrožuje oteplování. Ale klima nemůže za všechno. To působí i v okolních zemích, kde však jsou na tom se zdravím lesů trochu líp (jinak bychom na tom my nebyli nejhůř). Je tu tedy významný subjektivní faktor.

Na jeho existenci důrazně upozorňuje sada dalších českých extrémů z různých oblastí české ekonomiky. Je hodně disciplín, kde se posouváme na nejvyšší příčky v Evropě či ve světě. Největší exportní závislost, nejvyšší ziskovost pro zahraniční investory, nejnižší minimální mzda a důchody, největší počet exekucí a nejvyšší výnos pro exekutory, nejhorší znečištění vzduchu, nejvíc dětského astmatu a alergií, nejvíc rakoviny konečníku, největší plochy řepky, nejméně dostupné byty, to všechno ukazuje, že prachy tu vládnou železnou rukou. Není těžké vzít české obyvatelstvo pod krkem.

Tohle funguje i v lese:

„Rozpad lesů nesmí být nadále poháněn zadáváním obřích megatendrů – nepružných a obtížně kontrolovatelných zakázek velkým těžařským firmám,“ upozorňují autoři balíčku Hnutí DUHA a požadují výslovnou změnu zákonného zadání pro České lesy.

Ani s tím klimatem se dvakrát nemazlíme. Česko zatím splnilo jen 33 procent z klimatických cílů EU pro rok 2020 a umístilo se tak na 20. místě žebříčku, zjišťuje organizace Climate Action Network (CAN). Hůře je na tom jen 7 členských zemí a vůbec nejhorší je Polsko, na konci skupiny nikoliv jen těch „špatných“ (bad), kde je Německo, Belgie, Dánsko nebo Británie, ale těch vysloveně odporných (ugly). Útěchou budiž, že onu skupinku odporných spolu se Slovinskem vedeme. Evropskou klimatickou špičku představují Švédsko, Portugalsko, Francie nebo Nizozemí.

http://www.caneurope.org/docman/climate-energy-targets/3357-off-target-ranking-of-eu-countries-ambition-and-progress-in-fighting-climate-change/file

Co tedy s tím lesem dělat?

Bude třeba vyrazit do parlamentu a změnit čtyři zákony - lesní zákon, zákon o státním podniku (pro České lesy), zákon o ochraně přírody a krajiny a myslivecký zákon. V mnohých případech je totiž absolutně nezbytné dělat něco, co se dnes vysloveně nesmí.

Příklad: Pro přerod lesů do jejich přírozenější a odolnější podoby je nezbytné, aby stromy vyrůstaly na daném místě už ze semen, tedy aby se co nejvíce využilo přirozené lesní obnovy. To vyžaduje prodloužení lhůty pro povinnost uměle zalesnit a zajistit vytěžený porost. Dnes platí povinnost zalesnit vytěženou plochu do dvou let. To příroda nemůže stihnout.

Avšak doporučení odborné skupiny, která připravila zmíněný balíček, zároveň poznamenává, že není na škodu, když se to místy nechytí: „Prostorově rozrůzněný les bude stabilnější a bude mít mnohem vyšší biodiverzitu. V takových mezerách může nový les vznikat postupně i po desítky let. Pokud se budou na menších plochách střídat mladé a starší porosty, nikdy v případě kalamity nevzniknou tak velké holiny, jaké známe dnes.“

Další pohromou pro les jsou holoseče, protože kolem pařezů hyne i živá lesní půda. Ta je totiž následující dva roky, než zaroste vegetací, obnažena a vystavena přímému slunečnímu svitu a dešti. „Dochází tím k mineralizaci humusu a odplavování živin, k erozi a degradaci půdy. Vlivem vysokých teplot se rozpadají půdní struktury, snižuje se schopnost půdy zadržovat vodu a odumírá velká část půdních organismů. Lesy vypěstované na holinách mnohem snadněji podléhají kalamitám.“

Mrtvé stromy? Pár jich do lesa patří. Jedno z doporučení proto stanovuje povinnost ponechat v obnovovaných porostech na každém hektaru nejméně pět stromů přirozené druhové skladby k dožití a zetlení. Třetina lesních druhů je totiž vázána na staré stromy a tlející dřevo. Větší část starých stromů by měla být ponechána na jednom místě.

Hlavně je však třeba vytvářet les z toho, co do něj patří. Už teď byl sice stanovován „minimální podíl melioračních dřevin“, které bych shrnul výrazem „nesmrk“. Jenže podle stávající vyhlášky mohl smrk nadále dominovat. Třeba na Bruntálsku, kde dochází k jeho plošnému hynutí, by se mohl znovu vysázet až v 75 procentním zastoupení, bědují autoři balíčku. Proto je třeba postupovat opačně a stanovovat limity pro zastoupení nepůvodních a rizikových druhů.

V katastrofě, která nás obklopuje, nesmíme ohrnovat nos ani nad pionýrskými dřevinami (vznešeněji se jim říká přípravné), které se přirozeně uchytí jako první a mohou být někým vnímány jako plevel – bříza, jeřáb, vrba, osika, olše... Oživují půdu, poskytují stín a po čase učiní paseku pohostinnou i pro cílové druhy. Do lesů se také musí vrátit voda, která byla krátkozrace vyváděna struhami a melioracemi.

V lesích by měly být vymezeny plochy, na kterých se hospodařit nebude vůbec a zůstanou jen pod manažmentem moudré přírody. Zato stavy zvěře je třeba omezit, před sto lety jí byla pouhá třetina. V umírajícím smrkovém lese se uživit ani nemůže, proto ji myslivci krmí, jako by tam měli ustájený dobytek. Teprve až se do lesů vrátí listnáče, bude tam znovu pastva. Teprve pak bude dobře lesu, zvěři i lidem. Kšeft to bude menší, ale menší je lepší než žádný.


- - -

28 komentářů :

  1. DUHA má v první řadě nehynoucí zásluhy na podpoře likvidace našich lesů. Především díky DUZE se rozšířil kůrovec do už nekontrolovatelného rozsahu. Debilnímu názoru o "přirozené obnově" lesa nemohou snad věřit ani ti, co tuto hloupost hlásají - tam kde vyhyne smrková monokultura se listnatý les v nejbližších stovkách let zcela jistě "přirozeně" neobnopví - není z čeho. V něčem si navíc přímo odporují - dokazují, jak jsou holoseče škodlivé zejména pro lesní půdu - na druhé straně plošná likvidace lesa kůrovcem je jen jinou formou holoseče. Krásně to ti hlupáci předvedli v praxi na Šumavě. A voda nebude taky díky "úspěšnému" odlesnění pohraničních hor. DUHA nadělala svou "úspěšnou" činností více škody, než kyselé deště v šedesátých až devadesátých letech minulého století.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprostý souhlas! Nevím, odkud si Duha bere tu drzost, že nejlépe ví, jak mají lesy vypadat, aby společnosti prospívaly. Přece les není jenom k tomu, aby tam mohl svobodně a dosyta oklepávat stromy datel nebo strakapoud.

      Vymazat
    2. vvenc vůbec nepochopil, o co v článku jde. Jinak by takhle hloupě nepsal.

      Vymazat
    3. Odpověď pro anonymní příspěvek z 9:31 hod.
      Nejsem činovník Hnutí Duha, ale pracuji ve státní správě na Magistrátě města Havířova. Co se týká budoucnosti lesů, má Hnutí Duha naprostou pravdu. Je nutné změnit celou řadu zákonů, umožnit např. vypásání lesa, zvýšit rozlohu nízkého a středního lesa, zajistit přítomnost rozpadových stádií stromů atd., atd. Mnohé bylo v článku již řečeno. Pokud jste nebyl na Šumavě, jeďte se tam podívat, jak se les na místech s ponechanými soušemi smrků po holožíru kůrovce krásně obnovuje. A napsat, že se díky Hnutí Duha rozšířil kůrovec, nemůže napsat soudný člověk. Vždyť kůrovec je tam, kde má papání, tedy na místech smrkových monokultur, které v naší zemi vysazujeme už hóóódně dlouho. A pochybovat o samoobnovních procesech přírody může také jen člověk, který ztratil soudnost. I kdyby byly ponechány veškeré vytěžené plochy lesa bez následného zalesnění, časem - dříve či později - si tam cestu břízy, jívy nebo osiky stejně najdou... Na kůrovcové kalamitě je nádherně vidět, že jsme dostali od Matky Země políček. Je teď na nás, jak se zachováme. Pokud se rozhodneme ignorovat dobře míněné rady odborníků a pokusíme se opět švejkovat (náhrada smrku nepůvodní douglaskou, zachování stávajících nesmyslů v zákonech apod.), pak dostaneme políčky další a další, ale to už bude bolet více...
      Jan Smola

      Vymazat
    4. Osadit listnáči? V našem absurdistánu je to ovšem jedno. Rubat se bude všechno, po čem bude poptávka. A třeba i mladé stromky na topůrka či ke šrotování na dřevotřísku. Takže problém se tím dozqajista nevyřeší....

      Vymazat
    5. Smolo, Smolo! Tu Šumavu znám asi líp než vy. Jeďte se podívat na svahy Oblíku u Srní, kde vichřice zlikvidovala les na začátku minulého století (tj. před více než 100lety!) a území nebylo uměle zalesněno. Dodnes se tam něco, čemu by se dalo říkat les, neobnovilo. Vždy vyrostou nějaké semenáčky, ale po pár letech přijde příval a zárodek lesa úspěšně zlikviduje a odstraní ještě kus zbytku půdy. Takže výsledkem je jakási balvanovitá leso-step. Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly - řekl už nějaký klasik. Nelze tady hodnotit úmysl, ale výsledek. A ten je v případě DUHY právě otřesný.

      Vymazat
    6. Fundovaný názor na řádění kůrovce najdete jedině na
      www.tisickrate.cz

      Vymazat
  2. České lesy hynou_ Za mého mládí přiletěl nad napadený les BRIGADÝCR, POZDĚJI ANDULA, ČI ČMELÁK... a práškovali DDT. A lesy nehynuly, škůdci vychcípali, komáři a pakomáři též. Tak Mussolini vymýtil i v okolí Říma tisíciletou malárii.

    Ale, bohužel, snížily se i stavy zpěvného ptactva - tak nám moudré hlavy do pečiva DDT zakázaly (povolily ho jenom černochům!). A stále různí šlemilové za nehorázné platy v OSN a v EK a v EU orgánech (ano, prosím orgánech) a pseudolevicoví HASTRMANI (zelení) likvidují další a další prostředky na naši ochranu a na ochranu našich lesů, luk a polí. Povolené jsou vždy o to dražší než předchozí, o co jsou méně účinné.

    Nevíte někdo, prosím, čím kibucníci stříkají proti kobylkám a hmyzím škůdcům a jaké to má doopravdy složení? Já jenom vím, že na vetřelce tmavého typu a na autochtonní obyvatele mají "motyčky" Uziela Gala a modernější... Šikovné jsou i ekologizační vozíčky řady Merkava...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo! Prostředky proti škůdcům se dělí na dva druhy: jedny jsou Ekologické a ty druhé jsou Účinné.
      A s tou cenou jste to trefil taky přesně! O co slabší, o to dražší.

      Vymazat
  3. To by bylo hezké,...
    Kdyby někdo z privilegovaných začal myslet trochu na přírodu...

    OdpovědětVymazat
  4. Jak to vypadá tak tu jednou porostou kaktusy a palmy.

    OdpovědětVymazat
  5. Tahle země nepotřebuje neduhy Duhy
    a ani OSN a změnu zákonů.
    Téhle krajině prospěje změna zákonodárců*

    OdpovědětVymazat
  6. Všechno to jsou krásné úmysly, kde ale duháci chtějí brát stavební dříví? Budou dělat vazbu na barák z dubových trámů? Duhu považuji za symbol ničení české přírody.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. hmm, viděl jsem krásné lehoučké ocelové krovy. Dřevěné byly jenom latě.Dělalo se to někdy v padesátých či šedesátých letech. Teď je to zakázané... hasičové.
      Ale jinak paráda. Půda volná, bez rozměrných stolic... Krokve trojúhelníkové svařence, moc hezká, jakoby "letecká" konstrukce...
      A dneska by to technicky šlo udělat nějakými automaty-roboty... Ovšem pořád ti hasiči, ti by to asi zablokovali.

      Vymazat
    2. Vazba z dubových trámů. Jinak to nejde? Třeba v Asii u nových staveb se už nenajde dřevěná střešní konstrukce. Zaprvé dub a smrk tam nemaj (ale dovážej ho z Ameriky) a za druhé si ho nemohou dovolit, s ocelovými profily to jde levnějc a rychlejc.

      Vymazat
  7. Pozoruhodné je několik věcí:
    1. Dokud v lesích na Šumavě hospodařila armáda byly lesy zdravé a žádný problém s přemnoženým kůrovcem a "nutnou" těžbou nebyl.
    2. Pozoruhodné je, že většina našich lesů je v tzv. výtěžném období (Brdy a další) a koresponduje to s potřebou Rakouska po dřevu do tzv. ekologických elektráren na dřevěnou štěpku.
    3. Je velice zajímavé, že jen se přejede na Německou hranici, tak tam smrky a borovice nehynou. Asi je tam naprosto jiné klima! V Itálii také rostou borovice a nehynou takže teplotami to až tak nebude.
    Bude velice smutné pro naše potomky, že nejen, že budou mít holou prdel, naprostý nedostatek žrádla, ale nebudou mít ani dostatek dřeva, protože navrhované duby a buky jsou pomalu rostoucí tvrdá dřeva s menší zpracovatelností.
    Takže jen do toho. Zatím tady "ekologové" a novátoři v zemědělství spolu s politickými odborníka a profesionály dali přírodě pořádně na prdel a to platí i o úbytku zvěře a vody z krajiny. Stačí se podívat na to jak dnes ořou po směru odtoku vody, utloukají a usmejkávají pole hned po orbě těžkými stroji (dříve celou zimu byla pole rozoraná hlubokou orbou aby nasákla zimní vláhu), jaké naprosto devastující plodiny se hromadně pěstují, jak se pole nehnojí přírodními hnojivy (chlévskou mrvou...). Dále se stačí podívat jak "ekologicky" se staví montovny na polích, jak se dělají průrazy pro elektrická vedení, pro lyžaře v lesích a pak nechráněný nesouvislý porost dostane na prdel od sebemenší vichřice. Stačí se podívat jak ekologicky se mění naše zem na vybetonovanou placku a člověk nemusí být žádný lumen aby viděl, jak tomu novodobí vševědoucí odborníci a zahraniční poradci dávají na frak. Hlavně když se pak jako vrážejí veliký prachy do obnovy, ale skutek je, že se prostě rozkradou třeba na fotovoltaice a ventilátorech s účinností sotva do 20%. Energetická koncepce a rozvoj do budoucna jsou jen bláboly tupců bez realizovatelného výhledu. Čemu se potom divíte?

    OdpovědětVymazat
  8. Lidi rádi podléhají iluzi jednoduché příčiny, potažmo jednoduchého řešení na složité problémy. Neutěšený stav našich lesů začal před desítkami let nevhodnou druhovou skladbou před desítkami let. Budoucí apokalypsa pokračovala restitucemi, kdy až nepříjemně často vlastník ani neví, kde má svůj les. Dalším hřebíkem byla "transformace" státních lesů na LČR a firmy zajišťující práce. Toto odloučení odborné správy od vlastní výroby mělo, krom rozkradení majetku za miliardy, vyloženě nahrávalo vzniku krizových situací. Revírník najde kůrovcové kolo čítající, dejme tomu 20 stromů. Pověří, popř. vybere firmu, která má napadené stromy vytěžit a asanovat. Než proběhne výběr firmy a ta přesune lidi a techniku, je kůrovec o sto metrů dál. Ale už nežere dvacet stromů, ale dalších sto. Dalším bonbónkem je činnost, resp. nečinnost státní správy. Tohle a mnohé další věci jsou příčinou současného, ale hlavně budoucího stavu našich lesů. Extrémně suché roky zafungovaly pouze jako rozbuška. Tu hlavní destrukční činnost jsme provedli my sami.
    Současný trend, kdy se "ekologové" vrhli na vysazování listnáčů, jenom dokresluje český kreténismus, kdy létáme od zdi ke zdi. Život v přírodě určuje potravní řetězec. Každý rostlinný, nebo živočišný druh v něm funguje jako potrava pro své predátory, parazity a saprofity. Jednobuněčnými organismy počínaje, lidmi konče. Někde mezi tím se vyskytuje široká paleta lesních dřevin, každý se svými škůdci- většinou parazity. Jestli u smrku se dnes mluví o kůrovcích (už se ale nemluví třeba o václavce, která decimuje smrkové kultury a mlaziny), jilm nám zdecimovala grafióza, javory místy úspěšně deptá svraštělka a tak bych mohl pokračovat druh od druhu.
    Naši ekologové jsou tak zapálení proto, že větří další tučné granty. A navíc, oni mají možná nastudováno, ale o přírodě vědí hovno. Na rozdíl od našich předků, kteří žádnou ekologii nestudovali a ani studovat nemuseli. Protože oni ekologicky žili.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevím, zda máte s těmi našimi předky tak úplnou pravdu. Pokud vysazovali smrky tam, kde by smrk sám od sebe ani nevyrostl, moudré to nebylo, neboť nám tak zanechali nestabilní porosty. My dnes tak sklízíme nepříliš chutné plody jejich počínání. Nebylo otázkou zda, ale kdy dojde k rozpadu nepřirozených a nestabilních smrkových monokultur. A prosím neházejte všechny ochránce přírody do jednoho pytle. Mnozí z nich pracují s dětmi, předávají jim zkušenosti a lásku k přírodě, pečují mnohdy bez nároků na odměnu o poslední místa výskytu mizejících druhů rostlin a živočichů. A ještě jednu poznámku na okraj. Mnoho lidí začíná chápat, že život ve městech je slepá, nikam nevedoucí cesta. Mnoho lidí odchází na venkov, aby zde začali žít soběstačněji a nezávisleji na zhoubném současném systému. To je zárodek svobodnější společnosti, která bude už jen růst a nabývat na síle.

      Vymazat
    2. 20,19
      Uvědomte si, že v dobách, kdy se zakládaly smrkové porosty současně decimované kůrovci, nikdo ani netušil, že přijdou nějaké klimatické jevy. A hlavně, vše fungovalo tak, jak by mělo i nyní. Dřevo napadené kůrovci se okamžitě loupalo a kůra se pálila. Navíc, veškeré rizikové dřevo bylo přednostně těženo a z lesa odváženo. Zkrátka, lidé před 80,100, nebo 120 lety nemohli tušit, že se k moci dostanou bezohlední zloději, kteří v honbě za co nejvyššími zisky budou ignorovat nebezpečí z toho plynoucí.
      Do faktorů, které se drtivě podepisují na zoufalém stavu lesů jsem zapomněl zmínit těžkou techniku, a především spárkatou zvěř. V Čechách se do druhé světové války nikde nevyskytovala jelení zvěř ve volnosti. I naši ekologicky nevzdělaní aristokraté věděli, že jeleni a les nejdou dohromady. Mnohdy stoprocentně zvěří poškozené stromy se mnohem snadněji lámou a včas nezpracované slouží jako množírna na brouka.
      A posledním faktorem jsou Zdravý smrk by měl mít nejméně 4-5 ročníků jehličí. Až budete na houbách, spočítejte si, na kolika větvičkách dospělých smrků se nachází ještě zelené jehličí.
      Zkrátka, lidi rádi slyší jednoduché odpovědi na složité problémy. Zejména ti jednodušší.

      Vymazat
  9. Zůstalo ještě v této zemi něco funkčního? Je zde aspoň něco, co ještě nedosáhlo krizového stavu?
    Proč se to děje a kdo za to může?

    OdpovědětVymazat
  10. Kde jsem vloni na lesní cestě (v blízkosti Bítova) ještě fotil dudka chocholatého (upupa epops), tam je letos asfaltový povrch, v jiném koutku téhož lesa rovněž probíhalo masivní asfaltování, jako kolaři jsme byli "motorizovanými pracovníky" vykázáni... Pár km vedle stojí v hlubokém lese Škoda Yeti, dveře otevřené, motor spokojeně přede, řidička -statná padesátnice, chodí kolem auta a pátrá po houbách. Pokračujeme po modré turistické značce směr Moravské Budějovice... V lesích jsou čerstvě vyasfaltované silnice..., kam oko pohlédne a kam dohlédne jsou odpadky, odpadky, vajgle, pet lahve prázdné, poloprázdné, plechovky od čehokoliv, olejový filtr z auta... Víska jakási se chlubí čerstvým asfaltem na obecních komunikacích, zatímco auta se parkují na trávě... Prokristapána, to vám všem mrdlo? Kůrovec je naprostý břídil.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě jeden moment, výckikář loveckých psů s klientkou, každý ve svém autě (v lese), na stopu si zastřelí zajíčka... a zlobí se na kolaře...
      Jako cyklista překážíte na silnici kamionům (závody v zásobování), letitým ojetinám (studenti), ale i v lese... českému člověku, pro kterého demokracie = cochcárna.
      A máme tu význam Listopadu 89: Uvolnil léty nastřádanou a dušenou zparchantělost.

      Vymazat
  11. Co na to zmrd poďobanej Bursík? Na skřipec s ním je málo!!!

    OdpovědětVymazat
  12. Smrk je původní strom v Čechách stejně jako borovice, jedle a další. Minimálně 200 let je používán k zalesňování a obnově těžených lesů. Ukažte mi dnes kde máte v lesích 200 let staré stromy, jakékoliv, když po 80 letech jsou těženy na holoseč těžkou technikou a na vlastní oči jsem mockrát viděl, jak jsou kmeny rovnou nakládány na kamiony s SPZ Německa a Rakouska přímo v lese.Tak jaképak špatné hospodaření a chyby předků? Předkové Vám předali zemi properující s průmyslem, zemědělstvím, plnou lesů a zvěře, kterou jste zdevastovali za necelých 30 let jako všechno. Podívejte se po okolní krajině a uvidíte, že neumírají jen smrky, ale i břízy, jabloně podél silnic, lípy, třešně, jeřabiny a další stromy. Louky bez květin. Tady se fantazíruje o samozalesňovací schopnosti krajiny, ale to platí jen do doby pokud neni krajina naprosto zdevastovaná a má schopnost přirozené obnovy což ta naše už pomalu ztrácí. Vše je o špatné činnosti člověka hospodáře a bludech rádoby ekologů, politiků, ekonomů a dalších blbců. Teď se vymlouváte na sucha, předtím na povodně, zimy ale to bylo v přírodě vždy. Každý rok je jiný. Jeden pitomec tady kécá o tom, že jelen nepatří do lesa že ho sežerou. Mít tam rysa a vlka ohlídá si populaci vysoké. No dnes na to máme zazobané flintičkáře s odstřelovačkama. Za mého mládí nebyl jelen, srnec, prase, zajíc, tetřev, koroptev, bažant, ale i káně, poštolka, jestřáb, liška, mlok, čolek nebo rak a ledňáček žádnou vzácností. Dnes je vzácností jakékoliv zvíře ve volné krajině. Kde máte datla, strakapoudy, žluvy, stehlíky, chocholouše, racky, ale i krtky? Jen lidí je všude jako sraček a to je potřeba ještě další sem dovážet, protože na práci nějak nejsou. Kde se v lidech bere ta debilní zrůdnost, že všechno se dá přepočítat na prachy? Jaká je hodnota peněz? Ve skutečnosti naprosto žádná! Stačí srovnat co si koupil člověk za korunu za 1. republiky, pak po válce, pak před sametem a dnes. Jen si to srovnejte! Skutečná hodnota přírody a krajiny se nedá nějakými blbými potištěnými papírky ocenit. Předci to věděli. Proto se starali o grunty a předávali je dětem a učili je hospodařit a hlavně pracovat. Ne blbě filozoficky kecat a zevlovat do mobilů. Vaše děti budou až dorostou číst o vlcích, tygrech, zubrech, medvěděch jako o bájných jednorožcích a dracích pokud ještě nezbydou nějaká zvířata v ZOO. Kůrovec byl v lesích vždy a nejen on, ale to se hospodář staral a koníkama vytahoval nemocné stromy a kácelo se sekyrama a ručníma pilama a hned se sázelo a neplanýrovalo pro zisk. Les sázel děd pro vnuka ne pro zloděje a ekovychcánka.

    OdpovědětVymazat
  13. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sahara je také jen jedna z možných alternativ přírody. Přítomnost člověka tam ani není nezbytná.

      Vymazat