Reklama

.

.

sobota 23. června 2018

Zdeněk Zbořil - rozhovor pro PrvníZprávy

23.6.2018



12 komentářů :

  1. Na videa nekoukám, bohužel to je časově náročné, kdyby to bylo přepsáno, tak to přečtu za zlomek času. A kromě snad nějakých oficiálních projevů, kde je vizuální stránka doplňující a někdy i podstatná, tak u normálních rozhovorů nemusím vidět, jak se respondent tváří a jak formuluje. Nic proti těm, co si rozhovor rádi poslechnou, jde asi o zvyk, ale pro gramotné lidi je možná jednodušší číst. Takže i na PZ si přečtu jenom ten úvod a nekliknu dál, škoda, protože Zbořil má co říci vždycky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ad 8:54 - naprosto stejný názor, mnoho informací a málo času!

      Vymazat
    2. Povzdech nad nedostatkem času je zajímavý. Kam spěcháme? K čemu ten "ušetřený" čas užijeme? A máme vlastně ještě vůbec čas v klidu přemýšlet?

      Vymazat
    3. Taková je doba, i ty staré krásné filmy z šedesátek občas mi připadají jako zdlouhavé, přitom v době jejich vzniku byly skvělé a nikomu nevadilo, že se táhly. Ale prostě názory jsem zvyklý číst, nikoli poslouchat, tím méně se na ně dívat. Rozptyluje to, když se debatuje, je to něco jiného, ale poslouchat přednášku, to je jiná, stejně si každý psal ve škole poznámky a učil se z poznámek. Není to věcí nedostatku času ani lenosti, prostě je to zvyk a když někdo cílí na jinou skupinu, která si raději pustí video, proč ne. Já to nejsem a už asi nebudu. Přemýšlím více nad tím, co je napsáno, než co je řečeno, vracet si větu ve videu je složitější, než se vracet o řádek výše, přemýšlet se dá jednodušejí už psaného textu než u videa. Ale to je asi jenom dočasné, příští generace už stejně asi číst moc nebudou.

      Vymazat
    4. Anonymní 23. června 2018 15:05 (Vám rodiče zapomněli dát jméno?)

      S tím čtením textu máte nepochybně pravdu. A další, ne nevýznamný rozdíl je mezi čtením textu tištěného a textu na obrazovce.

      Myslím si ale, že lidé budou číst dál - leč bude jich možná méně (jako do začátku 20.století).

      Je ovšem otázka, kolik lidí dnes (mám na mysli zhruba několik posledních desítiletí) skutečně čte - tedy kromě titulků nebo textu na obalech zboží. Možná bychom se divili, jak se naše odhady mohou lišit od skutečnosti.

      PS:
      Na okraj tématu - Lenka Procházková vyprávěla, jak skončila svou výuku Škvoreckého literární akademii (obory "literární tvorba" a "mediální tvorba") poté, kdy zs hrůzou zjistila, že lidé, kteří se chtějí zabývat (případně živit) psaním, nepovažují za potřebné číst!

      Paralela:
      To, že čtení považují za zbytečné mnozí čtenáři NR, neudivuje. K tomu, aby druhým spílali, přece opravdu žádné znalosti nepotřebují.

      Vymazat
    5. Pane Kopecký 15:17, není pochyb, že jste sečtělý, je pravděpodobné, že máte i formálně úctyhodné vzdělání. Je zároveň jisté, že jste materiálně zabezpečen tak, že máte nejen dostatek pohodlí a technické prostředky, ale především i dost času na cokoli co považujete za zajímavé, možná i obecně užitečné. Za takových podmínek bych od Vás očekával, že pochopíte, proč a jak se takové to kultivované čtení stalo luxusem, pro který naprostá větina lidí postrádá podmínky. Povšimnul jste si, jak na tom jsou například dnešní děti?

      Vymazat
    6. 22:02
      Co je to "dost času"?
      Je těžké - resp. pro někoho velmi snadné - vynášet obecné soudy, co je a co není "luxus".
      Materiálně na tom v Evropě jsou dnešní generace jistě lépe než ty předcházející. A nepochybně i volného času mají víc - takže v tom to asi nebude.
      Každopádně vidím všude kolem sebe do mobilních telefonů od rána do večera civět nejen děti. Rozvíjí to schopnost myslet? Pomáhá to prohlubovat vztahy mezi lidmi?

      Dříve hrály děti na ulici fotbal. Kde na to braly "čas"?

      Vymazat
    7. Pane Kopecký, jistě máte možnost vzít do ruky některou ze současných učebnic některého ročníku základní školy a vyhledat obdobnou ze čtyřicátých let. Potom srovnat časový režim "správně vedených" současných dětí s režimem dětí třeba z padesátých let. Jistěže máte pravdu se zíráním do mobilu, i když to vždy nemusí znamenat "nepráci". Jistěže můžete přidat i počítačové střílečky a podobně. Pak připočítejte očekávatelnou pracovní zátěž rodičů, ceny a dnes i dost obtížný výběr v nabídce literatury. Pravda, já ten problém s potomky nemám díky vlastní knihovně sahající do dob Rakouska-Uherska, která zaujala. Problém dostatku času tam ovšem je. Jistě taky víte, že ne každý má dar, osvojit si rychločtení. K tomu všemu můžeme přičíst takřka katastrofální vliv existence televize, zvlášť pokud rodiče její vliv na děti nedokážou od nejranějšího věku zásadně korigovat.

      Vymazat
    8. 5:13
      Důvody proč nečíst a nemyslet se vždycky najdou. Co ale takhle hledat důvody proč číst a myslet?

      Vymazat
    9. Jasně, pane Kopecký 10:23. To co píšu nejsou důvody proč nečíst, ale překážky v přístupu ke čtení. O přínosech čtení pro rozvoj osobnosti, potřebných schopností a nakonec i řady dovedností nemám a není nejmenších pochyb.

      Vymazat
  2. NIKDO JAKOBY SI NEUVĚDOMOVAL,ŽE TERMIN VYHNÁNI

    který se začiná stále vice použivat pro tehdejši odsun bude brzy znamenat,že to půjde k EU soudu a ČR může být poté co si schválila cirkevni restituce v giga rozměrech,odsouzena platit za toto VYHNÁNI takové giga penize o kterých se domorodcům doposud ani nesnilo!

    Vláda nejen,že nechce dát do pořádku zaplacení 3,6 bilonů,které stále dluži Německo z válečných reparaci,ale i stále nemá žádný zájem o Národni program
    občanů voličů,kteři se i tam sjednocuji v boji za své peníze a dalši STÁTNI věci z ČR FIRST!

    OdpovědětVymazat
  3. Vážený pane Zbořile, děkuji za jemnost,se kterou jste uhodil hřebíček na hlavičku. Dnes se nosí hrubost bez argumentů. Pro pana Kopeckého se představím i když mu to bude nanic. Jsem Novák z Prahy. Určitě bude žadat číslo OP.

    OdpovědětVymazat