Reklama

.

.

pondělí 30. července 2018

Co budeme jíst? Starý praktik o suchu, JZD a zničení našeho zemědělství

Jan Bauer
30.7.2018  ParlamentníListy
Rozhovor se spisovatelem Janem Bauerem, který je se 175 vydanými knihami oficiálně registrovaným rekordmanem. Původně vystudoval Provozně ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Českých Budějovicích. K rozhovoru o suchu a způsobům, jak mu rozumným hospodařením s krajinou čelit, se za ním ParlamentníListy.cz vypravily do jeho současného působiště, do Českých Budějovic.

Před čtyřiceti lety jste vydal svoji první knihu s názvem Uživí naše planeta lidstvo? Jak to s odstupem let vidíte dnes?

Dnes bych řekl, že kniha byla až přehnaně optimistická. V té době se to nosilo, protože bylo módní říkat, že budeme žít ve šťastné budoucnosti. Dnes se ukazuje, že otázka, která byla tehdy předmětem vědeckých debat, jestli bude dost potravin na celoplanetární úrovni, je vlastně špatně položená. Dnes vidíme, že problém není ani tak to, jestli je na zemi dost potravinových zdrojů, ale otázka jejich distribuce. Problémem je spíš otázka schopnosti části světa potraviny produkovat. Jde o to, aby tyto země měly zájem zvelebovat zemědělství. A obávám se, že některé totalitní vlády v Africe nemají zájem o výživu svého obyvatelstva. Jejich zájmem je udržet se u moci a co nejvíce si nahrabat. Na rozvoj země, kterou spravují, i na lidi, kterým vládnou, zvysoka kašlou. A to je pak příčinou nedostatku potravin v těchto zemích. A někdy i hladomoru.

Kniha vycházela z tehdy hodně populárních teorií, které se v některých případech časem ukázaly jako bludy. Třeba že se budeme živit arktickým krilem, což jsou drobní korýši, kterými se živí velryby. Nebo že budeme jíst řasu chlorela v podobě tabletek či jiné potravinové náhražky. Tehdy i seriózní vědci fantazírovali o ochucování bílkovin rostlinného původu různými přípravky, aby to chutnalo třeba jako řízek nebo svíčková. Dnes se na to díváme skrz prsty a chceme naopak jídla bez „éček“. Což je opačný extrém, ale taky hloupost. Řada emulgátorů ve skutečnosti není tak škodlivá, jak se často píše v různých časopisech pro životní styl.

Mezi většinou dnešních čtenářů jste znám především jako novinář a spisovatel. Jak jste se vlastně dostal k zemědělství?

Chtěl jsem sice studovat sociologii, ovšem rodiče mě poslali na Vysokou školu zemědělskou do Budějovic, kterou jsem před padesáti lety nakonec s „odřenýma ušima“ vystudoval. Když jsem končil, tak děkan Provozně ekonomické fakulty prof. Neumann u státnic řekl: „Tak mu to napište – stejně bude novinářem.“ Tehdy už věděl, že nastupuji do krajského deníku Jihočeská pravda. Psal se rok 1968 a já si chtěl honem užít pražské jaro a demokratizační proces. A nějak se podílet na probíhajících změnách. Tehdy byla žurnalistika vysoce prestižní profesí. Tenkrát byli novináři ti, kteří tlačili na změny a zaštiťovali je. Dnes tlačí spíše na maléry a průšvihy než na nějaké zásadní změny.

K zemědělství jsem se po čase vrátil, když jsem pracoval v Zemědělských novinách. A v té době mi od nakladatelství Albratros přišla nabídka na napsáni populárně naučné knihy, která vyšla pod názvem Uživí naše planeta lidstvo? Zadáním bylo udělat prognózu na základě nejnovějších poznatků zemědělské vědy. Podklady na ni jsem získával tak, že jsem obcházel různé vědeckovýzkumné pracovníky v rostlinné i živočišné výrobě a v oblasti mechanizace zemědělství. Prokládal jsem to různými zprávami Fordovy nadace, které, nadneseně řečeno, předpovídaly, že jednou budou po polích jezdit kombajny, z nichž budou vypadávat rovnou pecny chleba. Nebo že jednou budeme pěstovat ovoce na křovinách, které na podzim stroj celé poseče a plody z nich vytřídí – a na jaře celý keř vyroste znova. Takové zvláštní nápady se propagovaly po celém světě. Nakonec se ale ukázalo, že je nutné, aby se zemědělství vrátilo ke svým kořenům. K produkci klasických komodit na výrobu potravin.

Co myslíte tím vrátit se ke kořenům?


V zemědělství jsem se jako novinář pohyboval několik desítek let. A dnes mám pocit, že to, co se stalo se zemědělstvím po roce 1990, přesně naplňuje obsah pořekadla „vylít s vaničkou i dítě“. Vzpomínám si, že jsme v zemědělství byli na sklonku osmdesátých let v potravinách soběstační. Na to tehdejší vláda velmi tlačila. Dnes jsme v oblasti potravin soběstační asi z 50 %. Dnes dovážíme ovoce z Itálie a rajčata ze Španělska a řadu dalších komodit, kdo ví odkud. Proto, aby se na nás nenaštvala EU, jsme museli snížit stavy chovaného skotu a prasat. Po letech přípravy na vstup do EU a několikaletém členství v této organizaci mám pocit, že celá EU je založena kvůli tomu, aby se dobře dařilo francouzským zemědělcům a německým bankéřům. Na ekonomice všech jednotlivých členských států úředníkům v Bruselu až zas tak moc nezáleží.

Výsledkem jsou silnice zacpané kamiony, které honem převážejí zemědělské přebytky starých členských států k nám, aby se nezkazily. Místo toho, abychom si potraviny vypěstovali tady u nás. Nedaleko mého bývalé bydliště, v Chelčicích, kácejí jabloňové sady, protože kvůli nadměrným dovozům nedokáží vypěstovaná jablka prodat ani uskladnit. Z národohospodářského hlediska je to nesmysl.

Čím to je?

Když se dnes bavím se starými zemědělskými manažery – dříve předsedy JZD – tak je často slyším hořekovat nad tím, jak se u nás rozpadla zemědělská velkovýroba. To byla skutečně chyba. Vzpomínám si, jak počátkem devadesátých let politici Tyl, Tlustý a Tomášek prosazovali absolutní rozpad zemědělských družstev a úplnou privatizaci zemědělství. Myslím si, že tím jsme také vylili s vaničkou i dítě. Kdo chtěl vracet polnosti, aby na nich sám hospodařil? Dnes vidíme, že těch lidí ve skutečnosti moc nebylo.
Těsně před převratem většina družstev „dobře šlapala“. I když některá z nich se živila hlavně přidruženou výrobou. Kromě zemědělské činnosti také vyráběla třeba počítače. Když se z toho družstva oddělila přidružená výroba počítačů, kterou převzala nějaká počítačová firma, tak původní družstvo už nemohlo ze zisku z „přidruženky“ dotovat produkci mléka. A tím nastal kolotoč snižování stavů. Skotu i lidí.

Pravda je, že administrativa byla v socialistických družstvech přebujelá. Ale to je jen jedna stránka pohledu na tehdejší zemědělství. Na druhou stranu si zkuste vzpomenout na JZD Slušovice, které bylo založeno na velmi dobrých manažerských metodách. Pak ale Václav Havel 21. srpna 1990 pronesl svůj legendární projev o „temných slušovických žilkách napříč ekonomikou“. A poté začala likvidace jedné z nejschopnějších firem u nás. Ze své novinářské praxe vím, že v tom měl prsty Standa Devátý (dočasný ředitel BIS), který býval zaměstnancem JZD Slušovice. Ale pak podepsal Chartu 77. Čuba mi sám říkal, že nemohl ohrožovat dalších 100 lidí, kteří v družstvu pracovali, přestože byli odjinud vyhozeni a byli politicky perzekvováni. Proto jej poslal pracovat do výpočetního střediska v Popradu. Členská schůze jeho návrh odhlasovala, ale Standa se vzepřel a odmítl. Později tvrdil, že byl ve Slušovicích perzekvován. Ve skutečnosti nebyl perzekvován, ale vedení družstva se jen snažilo to zařídit tak, aby neohrožoval ostatní.

V atmosféře „honu na Slušovice“ začala i ostatní družstva padat. Postupně se měnila a rozpadala. Dnes jsou z nich v lepším případě malé farmy, které těžko mohou být produktivní. Pak se snaží vydělávat za každou cenu – a sejí furt dokola řepku, což půdě rozhodně neprospívá. A neprospívá to ani nám lidem. Celé je to způsobeno tím, že byla uzákoněna povinnost přimíchávat do nafty a benzínu biosložku. Dnes už víme, že je to celé nesmysl, protože biopaliva znečišťují ovzduší stejně jako cokoli jiného. Ale pan Babiš si to vymohl prostřednictvím svých lobbistů v Parlamentu, takže to tu máme.

Co dělá řepka s půdou?

Pro půdu je to samozřejmě špatné. Řepka půdu vyčerpává a měla by být střídána jinými plodinami, které půdu obohatí a prokypří. Opakované setí řepky půdu znehodnocuje a přispívá k jejímu zhutňování v hlubších vrstvách a naopak splavování na povrchu při prudkých deštích.

Lze to říci tak, že řepka je příčinou dnešního sucha?


Jednou z mnoha příčin. Celkově je mnoho problémů v hospodaření s krajinou. Dříve jsme měli zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který ale byl zrušen. Dnes si proto může kdejaký developer zabrat nejúrodnější zemědělskou půdu na stavbu různých skladů, supermarketů anebo kanceláří.
Zbytek půdy ničíme zvýhodňováním plodin, které půdu vyčerpávají – jako právě řepka nebo kukuřice. Místo toho bychom měli podporovat pěstování plodin, které půdu obohacují a zajišťují, aby se do ní dostal dusík a další nezbytné živiny.

Vraťme se ještě na chvíli do časů sametové revoluce. Před rokem 1989 bylo celé hospodářství plánováno a řízeno z jednoho centra. Zemědělci dostávali ze Státní plánovací komise, kam byly ze všech firem odváděny účetní odpisy, přímé dotace na investice do vybavení. Vedle toho ale zemědělské podniky využívaly záporné daně z obratu, což byla nepřímá forma provozních dotací. Obojí bylo v roce 1990 zrušeno. Poté došlo k úplnému otevření trhu dovozům včetně zemědělských komodit. Přispělo to podle vás k následnému rozvratu českého zemědělství?

Určitě. Čeští zemědělci se najednou ocitli v nerovných podmínkách. Sami už žádné dotace neměli, ale museli se potýkat s konkurencí dovozů od západoevropských zemědělců, kteří pobírali z EU investiční i produkční dotace. Navíc EU jim vyplácela i vývozní dotace. Tedy dotace na vývoz zemědělských přebytků, mimo jiné k nám. V té situaci řada našich zemědělských firem prostě nemohla obstát. Počátkem devadesátých let prohlásil mluvčí Slušovic prof. MVDr. Peter Popesko, že zničení českého zemědělství byl záměr. Tehdejší Evropské hospodářské společenství, předchůdce Evropské unie, nemělo zájem, aby u nás existovala zemědělská velkovýroba, která by jim mohla konkurovat. Oni potřebovali podpořit vlastní zemědělství a vyvážet k nám. A ne abychom my vyváželi k nim, což bychom při rovných podmínkách na trhu tehdy byli schopni.

Co způsobilo, že v Rakousku se na rozdíl od nás udržely i malé farmy na výměře kolem 20 až 25 ha, které vyrábějí pestrou směs regionálních výrobků jako salámy a sýry?

V Rakousku nebyl socialismus, během něhož by se malé statky spojovaly do zemědělských družstev. U nás v roce 1989 socialismus padl a potom se děly dvě věci. Na jednu stranu byla rozdrobena zemědělská prvovýroba. A na druhou stranu došlo k obrovské koncentraci zpracovatelského průmyslu. Někteří chytří podnikatelé si při privatizaci dokázali vybrat a udržet výnosné činnosti, které pak soustředili do obřích a neprůhledných koncernů, jako je Agrofert pana Babiše, nebo tady u nás Jihočeské mlékárny Madeta pana Teplého. Oba uvedení pánové rychle pochopili, že lidé vždy budou potřebovat jíst, takže ve výrobě potravin je možnost takřka věčného podnikání.

Problém je, že nikoho z nich nezajímala prvovýroba. A bohužel nejen podnikatele ve zpracovatelském průmyslu, ale ani nikoho na úrovni vlády. Maso je možné dovézt z Polska. Znám to z Vodňan, kde jsem měl řadu let chalupu. Tam se ve velkém dováží k zabalení drůbež z Polska, která je pak prodávána v obchodech jako vodňanské kuře. Navíc tam na práci berou lidi z Rumunska nebo Ukrajiny. A pan Babiš má finančně vystaráno. Tratí ovšem na tom jak lidé ve Vodňanech, tak i na vesnicích, kde dříve chovali drůbež.

Majitelé dnešních obřích potravinářských firem se často chovali dost bezohledně. Pan Teplý hned po převzetí Madety zavíral malé mlékárny. Bylo to provázeno velkým křikem dotčených malých obcí, protože v nich připravoval lidi o práci. Výrobu pak soustředil do míst, kde se mu to zdálo efektivnější. To samé se dělo v případě firem, které do koncernu Agrofert zapojoval pan Babiš. Ono je to z jejich pohledu logické a ekonomické. Ale podle mého názoru tohle není cesta, kterou bychom měli jít.

Bylo možné to udělat jinak?

Kdyby při privatizaci nabídli tyto malé mlékárny místním prvovýrobcům, tak by to podle mého bylo lepší. Měli bychom na trhu širší ... .... .... 

29 komentářů :

  1. Jeden vladni poradce take z jiznich Cech vidi pricinu sucha v rozorani mezi - tj. ze zdrustevneni pudy. V clanku, docela velkem, tohle jako pricinu sucha, zduraznoval 2x, nic jineho. Protoze meze rozorovali komuniste.
    Demokrate vesele stavi na orne pude a v podhorskych oblastech, jako Jeseniky a Beskydy, jsou vecne zelena pole, protoze jsou tam trvale travni porosty. Jen jeden okres, dejme tomu Bruntal, ma aspon 100x vice travnich porostu nez bylo v cele CSR rozorano mezi. Ale exper, vladni expert, muze nadavat na komunisty. Komuniste jsou pricinou vseho nestesti v nasi zemi.
    Tak jako Putin a Rusko svetoveho miru. A tak si mohou Americani vrazdit koho napadne, muze za to Putin. Tak je to s nasim zememdelstvim. Mel jsem jako posledni zamestnani pred emigraci na starost zurodnovani zemedelske pudy (z nezemedelske na zemedelskou) a meliorace. Ted se tomu moc smeji. Tolik prace a vse odvala demokracie.
    Delal jsem take u statnich lesu. Nejvetsiho podniku v CSSR, ted jsou lesy v katastrofalnim stavu.
    BUDME UPRIMNI A RUKU NA SRDCE: Kdyz je kazde odvetvi(vlastne vsechno) ve srabu, v jakem nikdy za socialismu nebylo, pro by melo byt (a ted si dosadte cokoliv, co vas napada, neudelate chybu ...........ja dam zemedelstvi) lesni hospodarstvi v poradku! Jedna vec je jista - vse bude MNOHEM A MNOHEM HORSI. I za to mohou komuniste! Kdyby zustali i po r. 1990 u moci, mohlo byt (zase si cokoliv dosadte .......ja dosadim lesnictvi)i zemedelstvi nejlepsi v Evrope. Zkratka, at zije demokracie. Zil jsem 20 let v USA, vim, kam az to muzeme dotahnout! A Cesi jsou velci koumaci, dotahnou to jeste dal nez ti srabi v USA, jen na tolik zahranicnich zakladen a valek se nezmuzeme. Mala uleva.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 22:30 zbývá zjistit, jak velké lány vznikly při koncentraci zemědělské výroby jinde ve světě, řekněme namísto komunistů vedeném neviditelnou rukou trhu. Nemusí to zrovna být USA, kde jsem pojížděl na kombajnu s malou ložnicí, kuchyňkou, mrazákem, televizí, radiostanicí a široko daleko nikdo, ba ano, cisterny s vodou, naftou a benzinem, nějaká maziva, obden helikoptéra ... Žádné meze. Tyče s praporky, odtud hospodaří někdo jiný ... Že by komunisti?

      Vymazat
    2. 22:30 Rozorané meze jsou nic proti satelitním vesničkám a nákupním centrům. V těch se kromě maličkých zahrádek nevsákne nani kapka vody. Všechna voda ze střech, vydlážděných dvorků a vyasfaltovaných silnic a parkovišť okamžitě uteče do potoků a řek. Pokud nezpůsobí záplavy, tak určitě odteče, místo aby se vsákla do spodních vod. Pak se nedivte, že naše republika vysychá.
      Za socíku se při stavbě každého sídliště stavěly retenční nádrže, ze kterých se dešťová voda odpouštěla pomalu. To dnešní developeři samozřejmě nedělají, z toho není žádný zisk. A když přijdou povodně, tak se "postará stát", za peníze nás všech.

      Vymazat
  2. Mám tušení že Evropanům stejně nezbude nic jiného než kupovat potraviny z Ruska.

    OdpovědětVymazat
  3. Když přijedete do Polska, uvidíte na poli řepku. Když přijedete do Německa, uvidíte na poli řepku. Kamkoli přejedete, uvidíte na poli řepku. Tam ale nemají Babiše. Dokáže Babiš ovlivnit trh v celé Evropě? Nebo na celém světě? Je nás 7,5 mld. lidí. Všichni chtějí jíst a hlavně mastit a smažit. Chtějí také smažené chipsy, různé sušenky a tukové pečivo. Tropický pás se mění, pralesy se kácejí a na jejich místě se sází olejová palma. Lisuje se mmj. kokosový, palmový, řepkový, sójový, slunečnicový a lněný olej a stále to nestačí. Řepka je navíc zlepšující plodina a nenahraditelný přerušovač obilních sledů, která zanechává dobrou strukturu půdy. Ten chlap co to napsal je lhář nebo hlupák, který neví co píše.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V Polsku mají své "Babiše", v Německu a jinde taktéž. Ale ti jejich nejsou náš problém. Plácáte hlouposti, když píšete o řepce ve vztahu k jídlu a maštění. O to vůbec nejde, řepka se dnes nepěstuje primárně jako potravina a pro potravinářský průmysl je olejů více než dost. Jak ostatně vypovídá i cena.
      Další nesmysl jste zplodil o prospěšnosti řepky pro půdu. Je to právě naopak, řepková monokultura půdu vyčerpává, podporuje erozi půdy a kvůli nutnosti masivního chemického hnojení a postřikům ke zvýšení výtěžnosti, dochází k zamořování spodních vod. Vedle toho tím, že jsou pole osázena převážně těmito a podobnými plodinami, nemohou být na osazená pole využívána pro potravinářství.
      To co jste napsal značí, že nikoli autor článku, ale vy jste hlupák, který věci absolutně nerozumí, nebo lhář. A nebo obojí.

      Vymazat
    2. 8:14 Já vás lituji.

      Vymazat
    3. Anonymní 13:28

      Ne že bych o to stál, ale čím jsem se zasloužil?

      Vymazat
    4. Srovnání řepkových a palmových olejů říkají, že palmové oleje se rychle prosazují a ty řepkové jsou vytlačovány z trhu. Zádrhel je v tom, že podstatná část palmových olejů se pěstuje na původně pralesních pozemcích s perspektivou 25 let, pak následuje přeměna v poušť. Řepka , kdyby nebyla tlačena konkurencí palmových olejů, pěstovala by se bez časového omezení. Ale koho zajímá, co bude za čtvrt století, že?

      Vymazat
    5. A jaký má vliv kácení pralesů a výsadby olejových palem na biodiverzitu? Pane Šmídl, máte mou úctu.

      Vymazat
  4. JZD Slušovice nebylo jediné družstvo do roku 1989, které prosperovalo a dosahovalo skoro stejných, nebo podobných výsledků. Jako příklad můžu uvést JZD Práče, ale jelikož jsem do roku 1992 v zemědělství pracoval, můžu uvést, že na Domažlickém okrese to byly JZD Draženov, Zahořany, Meclov, okres Klatovy JZD Janovice nad Úhlavou a další a další. V každém okrese v republice v osmdesátých létech byly JZD s velmi dobrými výsledky zemědělské výroby a s rozvinutou přidruženou výrobou. Do roku 1989 jsme byli v Československu zcela soběstační ve výrobě potravin a navíc jsme hodně zemědělských produktů vyváželi do celého světa. V roce 1991 do našeho zemědělského podniku přijel zájezd soukromých zemědělců z Bavorska a po exkurzi v našem zemědělském podniku jsme jim v zasedací místnosti připravili pohoštění u kterého Bavoři mezi sebou vedli hlasitý rozhovor. Zeptal jsem se tlumočnice, jestli mi může říct o čem si povídají. Řekla, ano můžu vám to říct, povídají si o tom, že jestli Evropa dovolí, aby Československo vstoupilo do Evropy s tak vyspělým zemědělstvím, tak to Evropské zemědělce zlikviduje, protože nebudou vůbec konkurence schopni. Pak jsme na oplátku jeli na exkurzi my k těmto Bavorským sedlákům a tam jsme měli možnost vidět, že co se týče mechanizace, tak se nadřeli o hodně víc než my, neznali žádnou dovolenou, protože dřeli od rána do večera, jejich strojový park byl letitý. Byl s námi technik, který zastupoval Evropské společenství a ten mi sdělil, že největší problém je, že sedláci mezi sebou nejsou schopní se domluvit, když jim nabídne nějaký výkonný zemědělský stroj, jako kombajn sekačku, rotačku, traktor a podobně, protože každý by to chtěl jenom pro sebe i když každý má jenom malou výměru, ale stroj je výkonný a je předepsán podmínkami Evropského společenství, že je určen, například na výměru tisíc hektarů a sdělil, nám další a další problémy, které řeší a na závěr nám sdělil, že nám upřímně závidí jakých jsme dosáhli výsledků v mechanizaci a produktivitě zemědělské výroby. Rok se s rokem sešel a během několika následujících let, bylo naše zemědělství totálně zlikvidované a dnes nebýt dovozů potravin kamiony ze západní Evropy, tak současní soukromí zemědělství by nebyli schopní uživit ani sebe sama, natož vyprodukovat potraviny pro Českou republiku. Likvidace zemědělské výroby v u nás byla asi jedna z podmínek našeho vstupu do Evropy. Likvidací našeho zemědělství ztratili desítky tisíc lidí pracovní příležitost na vesnicích, výměra na které se pěstovali zemědělské plodiny se radikálně zmenšila, počet dobytčích jednotek na hektar zemědělské půdy je v porovnáním s rokem 1989 zanedbatelný a dotace zcela zničily jakoukoliv soběstačnost v produkci potravin v České republice. Bylo to provedeno plánovitě a záměrně a jednou se to bude hodnotit jako vlastizrada za kterou jsou zodpovědné všechny polistopadové vlády. Že JZD Slušovice nebyl jediný takto prosperující podnik do roku 1989, bylo jich převážná většina s nadprůměrnými výsledky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto souhlasím, mám velice podobnou zkušenost. Také u nás byli po převratu Němci, pro změnu se jednalo o velkokapacitní vepříny na Tachovsku. Také byli vykulení z mechanizace, objemu produkce, návaznosti na rostlinnou výrobu a zpracovatelský průmysl. A také je zde dnes všechno v troskách.

      Rozvrat zemědělství skutečně nebyl nedopatřením, ale cíleným záměrem řízeným shora. Ostatně jako i v jiných oblastech hospodářství.
      Za to přeci konečně musí být někdo pohnán k odpovědnosti! Nenásleduje-li po zločinu trest, zločin přirozeně bují a nezastaví se.

      Vymazat
    2. Kráva za socialismu podojila v průměru 4500kg mléka. Dnes podojí 11000kg mléka. Je tedy potřeba krav méně. Kážete bludy. Socialistické zemědělství nebylo efektivnější. V té době stroje na tisíc hektarů neexistovaly. Kážete bludy.

      Vymazat
  5. Když už bylo v článku zmíněna řepka a přimíchávání biosložky do nafty a benzínu, řeknu vám svůj postřeh. Mám starší naftovou Octavii první generace a při emisních kontrolách (před STK) v roce 2014 a 2016 jsem měl problémy vůbec emisemi projít. Teď nedávno jsem zase musel absolvovat emise a STK, ale kupodivu jsem prošel hladce a to je teď měření emisí hodně zpřísněno. Před měřením emisí a STK jsem byl na pár dní na Ukrajině v termálech Kosino v zakarpatské oblasti na dovolené a tam jsem koupil plnou nádrž nafty a s tou naftou jsem absolvoval už u nás i měření emisí. Ukrajinci totiž nemají v palivech přimíchané žádné biosložky. Jak jsem o tom mluvil technikovi na měření emisí, že mám v nádrži čistou naftu bez přimíchaných biosložek, tak se ten technik vůbec nedivil, že jsou emise u auta se starým motorem s normou euro3, s náběhem k půl miliónu kilometrů v normě aniž by s tím motorem kdo něco kdy dělal. Takže nejen, že řepkou jsou zbytečně po celé Evropě zasírány lány polí na úkor pěsrtování jiných důležitějších plodin, ale řepkový olej, který v EU musí být povinně přimícháván do nafty a benzínu nám ničí přírodu vyššími emisemi i motory v našich autech. Vsadil bych se, že i ta aféra dieselgate, k vůli které mají dnes automobilky problémy k vůli podvádění s emisemi by nemusela být, kdyby v naftě a benzínu nebyly ty biosvinstva. K vůli nim auta víc koří.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. však to míchání také vymyslel nějakej eurobyrokrat od zeleného stolu

      Vymazat
  6. České zemědělství je výkladní skříní vztahu západu k postkomunistickým zemím. Vztahu, který je založený na vykořisťování. My vám umožníme si trochu vydělat, ale jenom tolik, aby jste umožnili vydělat nám, a to o několik řádů víc.
    Teličku a spol, kteří "vyjednávali" podmínky pro přijetí do EU, by měli lidi postavit ke zdi a zastřelit. Už tenkrát jsem tvrdil, že jsme měli raději zůstat mimo, než vstoupit za tak do očí bijící diskriminace.
    Když je řeč o zemědělství, do toho českého teče cca čtyřicet miliard ročně. Přesto ti, co se snaží o skutečně zemědělskou výrobu, nedostávají nic a nebo hodně málo. Drtivou většinu dostávají novodobá hrabata v pohraničí na "zakonzervování" zemědělské půdy. Jak takové zakonzervování vypadá praxi? Z bývalých polí jsou čtvrt století neobnovované louky na kterých se popásá několik krav, chovaných ne na mléko, ale pouze na maso. Většina z ploch je sklízena buď do hnoje, nebo na seno, které se lisuje a vozí do spaloven. A za to všechno pobírá naše novodobá šlechta od třech do třinácti tisíc na hektar a rok "zemědělských" dotací.
    V roce 89 vykřikoval Valtr Komárek: "Pryč s vládou diletantů! Dosadíme vládu odborníků".
    A já se skoro třicet let ptám: "Kde jsou?"

    OdpovědětVymazat
  7. Je zajímavé, že lidé, kteří v zemědělství nikdy nepracovali, proti zemědělcům nejvíce brojí. V TV se např. objeví zpráva, že sucho či mráz poškodilo tolik a tolik pěstitelů či chovatelů, a už slyším pochechtávání, to zas bude všechno dražší, a ten už od dob socializmu obehraný vtip a čtyřech úhlavních nepřátelích socializmu ( jaro, léto, podzim, zima). To pohrdání prvovýrobou se traduje mezi lidmi už od těch dob. Po sametu přišel Havel a prohlašoval, že teď už zase budou malí farmáři jako dřív.Byla to hloupost, neznalost nebo záměr? Malý farmář vězí po kolena ve sračkách, ale republiku nenakrmí. Dře se, ale je to krok zpět. Velká družstva by nás uživit dokázala, ale musejí splňovat nepoměrně víc směrnic, zákonů, vyhlášek, kterými jsou zatěžována natolik, že vlastně neprojde týden, aby nebyla nějaká kontrola, audit či něco jiného. A když už něco vypěstují, nemají odbyt, protože někdo má zájem na levných a dotovaných dovozech ze zahraničí. Zatím bohatí vlastníci pozemků sedí v Praze a pobírají dotace za to, že vlastně nic nepěstují a dvakrát ročně si někoho najmou na pokosení luk.
    Pro začátek by stačilo si na tyhle ptáčky posvítit, nedat jim nic a zablokovat i evropské dotace. Zajistit, aby na odkup půdy měl přednostní právo ten, který na ní hospodaří.
    Nedávno jsem mluvila o tom s jednou kamarádkou. Prohlásila zhruba toto: zemědělci nemají co pěstovat řepku, hamtají se jenom po zisku. Má už dost jejich skuhrání a rukou natažených po dotacích. Když jsem podotkla, že jsou k tomu tlačeni a jinak by se neuživili, odsekla, tak ať to tedy nedělají, že ona si klidně koupí brambory z dovozu.
    Nechala jsem toho. Nejenže neví o zemědělství nic, ale ještě je tak líná, že se ani nesnaží nic si zjistit. Usoudila jsem, že je prostě hloupá a znovu se mi potvrdilo staré pořekadlo o sytém, který hladovému nevěří. Já bych si přála, aby někdy každý takový člověk zkusil, co je to dřina kolem polí a zvířat, těžká a marná v boji proti všem. Já mám zase naopak dost skuhrání lidí, kterým komunisti vzali jejich políčka a dvě krávy. Dřeli od rána do večera, pacholci a děvečky spali ve stodole na seně a neměli žádnou budoucnost, i ta zvířata se měla líp. S příchodem družstev přestali být otroky, mohli dostat byt nebo si postavit domek. Venkov se rozvinul tak, jako nikdy před tím. A zase jsme si to všechno zničili, to, co nám záviděl celý svět. Teď se vesnice vylidňují a pozemky skupují cizinci a pražští zbohatlíci. Mimochodem, když jsem zmínila Havla, i jeho výrok o králíkárnách postavených komunisty předznamenal dnešní bytovou krizi, tak jako jeho výrok o úžasných malých statkářích předznamenal destrukci zemědělské výroby a konec potravinové soběstačnosti ČR. Zdravím Pavla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně a výstižně napsáno. Kulisák, alkoholik viděl zemědělství z rychlíku, kecal do všeho, nerozuměl ničemu a jeho výrok o humanitárním bombardování Bělehradu byl vrcholem výplodu jeho chorého mozku.

      Vymazat
    2. 8:01 Do písmene s Vámi ve všem souhlasím, co je to ale platné, jak dál ? Co se Havla týče, jsem přesvěsčen, že bylo cílem vyšších vrstev dosadit na pozici presidenta, naprostého blba. Což se jim dokonale povedlo.

      Vymazat
    3. Minulý režim postavil pro své občany obrovská sídliště plná těchto "králíkáren" jejichž cena se dnes vyšplhala do závratných výšin. A co udělal současný režim pro své občany doposud ? Kromě toho , že je ožebračil tak , že jim v jejich zemi už téměř nic nepatří ?

      Vymazat
  8. Problém byl v tom že na všechno měla experty Charta 77 a obzvlášť na zemědělství hlavu pomazanou Devátého. Skoro všichni to byly rodinní příslušníci nomenklaturních komoušů.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Špičky Charty 77 a z elita z Prognostického ústavu kteří zdevastovali tuto zem jsou z velké části příslušníky " vyvoleného národa ".

      Vymazat
    2. 14:22 Napište jak je zdevastovaná .naše zem. 90% národa se nikdy neměla tak dobře jako nyní. Moje okolí to dokazuje.

      Vymazat
    3. Anonymní 18:03
      Můžete se prosím rozepsat, jak mám rozumět vašemu vyjádření, že "90% národa se nikdy neměla tak dobře jako nyní"?

      Vypište prosím všechny klady a požitky současného života běžného člověka v ČR a já pak s dovolením doplním své připomínky.
      Myslím že se protentokrát obejdeme i bez makroekonomických ukazatelů a výsledků hospodaření tohoto státu za po roce 1989. To je kapitola sma pro sebe.

      Vymazat
    4. 18:03
      Tím chcete říct, že těch 90% lidí nad 15 let, kteří ještě nejsou v exekuci, má tento stav považovat za výdobytek, hodný vzývání?
      https://www.novinky.cz/domaci/463270-dluhy-decimuji-cesko-v-exekuci-je-uz-desetina-lidi.html

      Pak vás musím upozornit, že za socíku nejen že nebylo ani jediné procento národa v exekuci, ale tento institut ani neexistoval. Tenkrát si nikdo ani neuměl představit, že by jej nějaký státní vymahač vyhnal z domu a ten mu rozprodal mezi kamarádíčky.

      Vzpomínám si, jaký byl křik těsně po plyši, že komunisti jen nadělali dluhy, tehdy se jednalo o 8 miliard korun. Nikdo ovšem neřekl, že přibližně v téže výši byly také naše pohledávky a že ve srovnání s tzv. vyspělými státy západní Evropy to byl dluh doslova nicotný. Každopádně nikoho by ani nenapadlo, že po "přechodu z neekonomiky na ekonomiku" bude naše zadlužení strmě růst, aby po necelých 30 letech činilo téměř 2 biliony, čili cca 170 tisíc na každého občana ČR, včetně dětí a důchodců. A to po totálním rozprodání téměř veškerých aktiv státu, zejména do zahraničí.

      Vymazat
    5. 19:15 Mohl bych napsat najdi si to sám , tak pouze kratce .Plná zaměstnanost, není potřeba se zadlužovat , 2 ata v rodině , 1 až 2 dovolené vzahraničí , byty vybaveny drahy mi věcmi,každý víkend drahá grilovačka a tak mohu pokračovat dál dál dál .Kdo nechce nevidí.

      Vymazat
  9. Autor zapomněl, že JZD se NESMĚLA zúčastnit privatizace zpracovatelského průmyslu. Pokud by tohoto zákazu nebylo, mohla družstva docela dobře prosperovat dodnes. Tam je největší vlastizrada těch, kteří měnili naší zemi v kolonii.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto souhlasím s komentářem 15:11. Táta mě o tom povídal, protože celý život pracoval v zemědělství jako ředitel podniku. V resortu za socialismu byl jak se říká šajba. Takže hned v roce 1990 bylo několik sezení, například v Lucerně s tehdejšími zástupci ještě existujících JZD a svazu družstevních rolníků. Tenkrát zemědělci požadovali, aby měli majetkový podíl ve zpracovatelském průmyslu, ale i v podnicích typu ZZN a ACHP, případně STS. Požadovali to mimo jiné z toho důvodu, protože výstavba těchto podniků byla financována právě z peněz tehdejších JZD či státních statků. Mnoho těch betonových sil, které vidíme v krajině bylo realizováno tzv. stavbou mládeže, kde lidi silo či ACHP stavěli zdarma brigádně. Takže zemědělci usilovali o majetkové propojení. I taky z toho důvodu, že většinou v JZD chyběly odpovídající sklady na obilí a chemii. takže na jednom setkání v Lucerně, kde byl Klaus, Dyba, Čalfa, Kočárník, Havel, Petr Muller, Ruml, Vladimír Dlouhý a další řada gaunerů bylo jasně řečeno, že je naprosto nepřípustné, aby zemědělci měli pod palcem ještě zpracovatelský průmysl a podniky typu ZNN a ACHP. A že to musí být od sebe odděleno a postaveno do konkurenčního vztahu. Takže neuvěřitelné svinstvo. V roce 1991 přišel zákon o likvidaci JZD a bylo vymalováno. Byl to záměr, možná nadiktovaný ze Západu. Tím se zemědělci dostali do závislého postavení na skladech ZNN a dalším zpracovatelském průmyslu. V roce 93 se vynořil Babiš s Agrofertem a Malúš a Agropolem a začali skupovat právě podniky ZNN a ACHP aj. Vše už bylo předem připraveno a dohodnuto. Myšlenku odtržení zpracovatelského průmyslu od prvovýroby zastává i Babiš. Mimochodem Babiš s Haspeklem chtěli Agrofert založit už v roce 1985. Tím Haspeklo nechtěně naznačil, že veškeré změny nastalé v roce 89 byly připravovány dlouho předem. Nic se neděle jen tak náhodou. Je mě líto budoucích generací, když vidím, že například za posledních 10 let ubylo 100 tis. ha zemědělské půdy. A kolik jich ubylo od roku 1990 ?

      Vymazat
  10. Ať se socialistické zemědělství někomu líbí nebo ne, tak v jednom bylo dobré, v dělbě práce (profesní specializace činností) a v zastupitelnosti (dovolenou jste si mohl vzít prakticky v průběhu celého roku). To dnes bohužel nefunguje, jeden soukromý zemědělec s rodinou a brigádníky to nikdy nezachrání a dokud to takto bude fungovat, budou se k nám potraviny dovážet. Ale zároveň se nikdo nebude jako dnes starat o extravilán obce. Čím to asi je, že před revolucí ani ten největší liják nezaplavil naši vesnici bahnem a v dnešní době se to stane klidně v jednom roce dvakrát po sobě. Jak to ti komunisti dělali? Asi měli nějakou se svatým Petrem :-)

    OdpovědětVymazat