Reklama

.

.

úterý 3. července 2018

Neptat se, nemyslet!

Petr Žantovský
3.7.2018
Heslo z titulku jsem si vypůjčil z jedné repliky amerického filmu Alf. Tento chlupatý mimozemšťan se táže svých (vojenských) průvodců oním pro něj tak často nepochopitelným labyrintem světa, co přesně ve vojenské řeči znamená povel „Neptat se, nemyslet!“



Přesně stejně by se mohl ptát kterýkoli všímavý světoobčan dnes, když by se rozhlédl po mediálně-politické krajině vůkol. I pro ni totiž platí naoktrojovaná a jako písmo svaté vynucovaná povinnost držet se předepsaných pravd, tedy „neptat se, nemyslet“, neboli, jak se odjakživa v našich zemích hezky poeticky říká: držet hubu a krok. A právě tak nazval svoji knižní analýzu naší současnosti významný slovenský publicista Ĺubomír Huďo – Držte hubu a krok! – s podtitulem „o čem musíme povinně mlčet.“

Snad mi pro jednou odpustíte, že recenzuji knihu vydanou již před třemi lety, ale dnes se to má tak, že slovenskou knihu u nás neseženete, zejména a dvojnásob, když jde o knihu autora přijímaného mnohými negativně, autora nepohodlného a mainstreamem ostrakizovaného. Jak ale na dané knize vidíme, měli bychom si víc a aktivněji všímat toho, co se děje - a píše – za řekou Moravou. Jednak kvůli ujištění, že „v tom“ nejsme sami a Slováci řeší velmi podobné problémy jako my, jednak pro inspiraci, jak některé jevy nahlížet a hodnotit. Huďo je ve svém hodnocení až chirurgicky přesný a přísný, a to je dnes v té kombinaci hodnota nad jiné vzácná.

Huďo ani v této knize neopouští svou základní názorovou dimenzi. Asi nejjednodušeji by se dala shrnout takto: mocní tohoto světa manipulují realitou a jejím obrazem v myslích obyčejných lidí, které tak zneužívají ke svým sobeckým profánním a mocenským zájmům. Vcelku důsledně se na ploše této knihy pohybuje v terminologii představené už před mnoha desítkami let Georgem Orwellem v jeho erbovním díle, románu 1984. Tak i pro Huďa jsou klíčovými pojmy, kolem nichž se zde vše točí, termíny „ideozločin“ a „ideopolicie“. Protože o to jde: mocenské elity se bojí o své postavení, a proto vytvářejí novou mytologii o nebezpečí, ohrožení, nepřátelství, nálepkují ony případné či zcela virtuální „nepřátele“, vykosťují je z veřejného prostoru, neboť se dopouštějí „ideozločinu.

Huďo nabízí přehlednou orwellovskou strukturaci dotčeného dění a jeho aktérů:1. usměrňovači společenského vědomí, politické atmosféry, názorové orientace – političtí představitelé, vysoce postavení pracovníci médií, NGO-isté v rámci systému podporovaného sítí organizace z prostředků Kongresu USA, katedry společenských věd na vysokých školách a univerzitách (zde bych si dovolil přípodotek: „některé“ či možná i „většina“ takových kateder. Z vlastní praxe však ještě znám několik poměrně svobodných pracovišť toho druhu, ale je fakt, že se jejich počet spíše zmenšuje, než naopak - pozn. PŹ.)2. Obhájci v duchu ideopolicie – mediálně prosazované osoby z různých institutů a společenskovědních organizací, bloggeři a aktivní účastníci diskusí na různých fórech a serverech, kteří schvalují momentální ekonomicko-společenský systém, považují ho za správný, prosazují neomyslnost jediné světové velmoci/policajta a koordinovaně útočí na jakákoli zpochybnění a snahu o radikální změny systému a jeho zahraničně-politických vazeb,3. Ignoranti, strachopudi, mlčící většina – odmítají jakékoli komplikování prostoduchého přežívání, spokojení s konzumní existencí v rámci zábavy, požitků a základních potřeb, uvěznění ekonomickými podmínkami, které mohou ohrozit kvalitu jejich života v případě projevení odporu, pasivně vyčkávající na případný vývoj událostí se snahou nepokazit si svoji pozici při změně poměrů.

Metaforu toho celého svinstva nám nabídne citací z dávného satirického filmu Woodyho Allena hned v úvodní kapitole knihy. Cituje zde hrdinku filmu Banány, která duchaprostě pronáší důležitou, ba klíčovou větu: „Myslím si, že pan Mellish je zrádce této země, protože jeho názory se liší od názorů pana prezidenta a jemu podobných. Rozdíly v názorech by se měly tolerovat, ale ne tehdy, pokud jsou velmi rozdílné, potom se z člověka stává podvratný živel“. 
Ano, klíč ke všemu je v tom nenápadném vágním slůvku „velmi“. Kdo posoudí, kdy je váš disentní názor odlišný „velmi“ a kdy „jen trochu“, tedy tolerovatelně? Nemusíte dlouho bádat. Náplň onoho „velmi“ se samozřejmě rozšiřuje, až se promění v absolutně veškeré projevy byť sebemenšího nesouhlasu či kritiky vůči moci. Tedy stav, který tak dobře známe jak z minulosti (praxe ost-bloku), tak dneška (praxe west-bloku).

Huďo tuto základní tezi aplikuje a dokládá na mnoha velmi konkrétních tsituacích a souvislostech. Jmenujme aspoň ty hlavní – Americké angažmá v Libyi, Sýrii, Gruzii atd., protiruská hysterie, vytváření umělých ikon (od Matky Terezy přes Nelsona Mandelu po Václava Havla). A ovšem multi-kulti rasismus naruby, zavírání očí před některými úkazy v politické a policejní praxi Ukrajiny či Izraele, stranou nezůstane ani téma tradiční rodiny a kobercového náletu homolobby na ni. Zde všude je Huďo, byť patrně vnitřním určením levičák (obdivuje Chomskyho, opovrhuje Zakaríou, kritizuje Lippmana a Lasswella), v podstatě velikým a statečným zastáncem konzervativních hodnot jako jsou svoboda, odpovědnost, tradice kulturní, rodinná, společenská atd. Tedy to všechno, co je solí v očích tzv. liberálních demokratů, na nichž ovšem není téměř nic liberálního, a už vůbec ne demokratického. Jsou to přívrženci a perceptoři elitokracie, založené na přesvědčení o vlastní předurčenosti stát v jejím čele.

Huďo přichází s pojmem, jejž bych velmi doporučil k obecnějšímu zažití a užití: je to pojem „mediální hnutí odporu“. Jak vidíme z dnešních bojů o svobodný internet, za ta tři léta, která nás dělí od vydání knihy „Držte hubu a krok“ v tomto směru zaznamenalo značný krok vpřed. Mediální hnutí odporu se rozšiřuje – a reakce přitvrzuje, což se dalo čekat.

Co bude zítra, nevíme, ale díky Huďovi a podobným autorům umíme pojmenovat, co bylo včera a je dnes. To není málo.


Ĺubomír Huďo: Držte hubu a krok
Bratislava: EZEN 2015
ISBN 978-80-971492-2-2

10 komentářů :

  1. Dobrý článek a ať žije SPD jediná vlastenecká strana v ČR:

    http://svobodnenoviny.eu/ceska-republika-nepotrebuje-zadny-diktat-z-evropske-unie/

    OdpovědětVymazat
  2. Ten, kdo zažil domu nadšeného budování socialismu v již produktivním věku, by si asi tenkrát těžko dokázal představit, že stejné praktiky, byť obrácené naruby, zažije někdy znovu.
    Jak stále častěji říkám, k dokonalosti už nám chybí jenom šibenice a uranové doly.
    Ale kdo ví...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 13:57 Zřejmě jste zaspal dobu ...
      V současnosti stačí když vás na začátku vyhodí z práce, následně na vás pošlou exekutora a "šibenici" si už za zařídíte sám...

      Vymazat
  3. Kniha je ke koupi:
    https://knihy.heureka.cz/drzte-hubu-a-krok/?gclid=EAIaIQobChMIsZ_bqfmC3AIV5r3tCh3XVg0lEAAYASAAEgJMMvD_BwE#

    OdpovědětVymazat
  4. Ba, ba, proto patříme ke státům, kmteré se mohou pochlubit vysokou sebevražedností. "Nikdy jsme se neměli lépe" - "pravda" nejlépe charakterizující sumu všech dluhů států a občanů přes 4 biliony Kč ˇ= 4.000.000.000.000 - a po rozkradení 7 bilionů Kč z majetku občanů. Ano, budeme se mít lépe, až se smažou dluhy a až se občanům vrátí, co jim patřilo k listopadu 1989. Nemělo by být vráceno lidem, co jim bylo ukradeno? Nebo to platí jen pro kapitál a církev nesvatou, prachatou.
    Tak schválně sedněte a počítejte, oč byste mohl být šťastnější, kdyby jste nebyl okraden a kdybysta nemusel platit odpustky církvi nenažranců?

    OdpovědětVymazat
  5. 22:26 Já nevím ,že bych byl okraden a také jsem nikoho neokrad, ale vím ,že se mám stokrát lépe než za smradlavejch komoušu.Jsem už v duchodu a mohu svobodně cestovat kdy chci a kam chci.Užívam si té nádherné svobody ,kterou naám dal pan Havel díky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty se máš, 800 tisíc v exekuci.

      Ty se máš, ale církve nás dennodenně okrádají o prostředky, které patřily celé společnosti a o které byla společnost okradena. Včetně tebe, nemyslící důchodče.

      Ty se máš, ale každoročně od nás odchází stovky miliard do ciziny, zatímco za těch hnusnejch komoušů zůstávaly tady.

      Užívej si sobecky své svobody a děkuj za to alkoholiku a lháři Havlovi.

      Ani nevíš, že nám tvůj svatý Havel a jeho kamarila zadělali na další Únor48. Jen doufej, abys do té doby byl rozptýlen, a nemyslím teď tím svým "cestováním a svobodou".

      Máme se na co těšit, díky "svobodně cestujícím" ale nesvobodně myslícím pitomům, jako jsi ty.

      Leo



      Vymazat
    2. 10:12 NEVIM KDE JSI VZAL 800 tisíc v exekuci,ale celkem ses trefil,mám je uloženy v cenný papírech a za rok to dá na hezkou dovolenou. Jinak církvím to ukradli komouši po 48roce ,tak -že od tebe zase špatně.Ta poslední věta PERLA . Já svobodně cestuji svobodně mýslím ,diky dnešnímu režimu a vola ze sebe děláš ty

      Vymazat
    3. Nevím, jsi-li bohatý, ale že jsi hlupák vím zcela určitě.
      Podle tebe byl císař Josef II komouš! No ty ses povedl.

      Leo

      Vymazat
  6. 9:47
    ZMLKNI TY HAVLOBANDEROVSKEJ UNTERMENSCH!!!!!

    OdpovědětVymazat