Reklama

.

.

úterý 3. července 2018

Problém penzí lze řešit bezbolestně a efektivně - 4

Radim Valenčík

Radim Valenčík
3.7.2018 blogg autora
V předcházejících částech jsem stručně prezentoval grafické výstupy modelu, resp. "kalkulačky", která ukazuje výplaty, které by měl člověk z námi navrhované plně zásluhové a plně uzavřené postgraduální nadstavby současného průběžného systému penzijního pojištění, viz (i s konkrétními příklady) ZDE, ZDE a ZDE.


Její zavedení by přineslo okamžité pozitivní efekty a bylo nejen "bezbolestné", ale velmi podstatně by přispělo k naplnění reálného bohatství života prakticky každého normálního člověka.

Každému, kdo pošle konkrétní dotaz, uděláme model výplat na objednávku.

Dnes se budu věnovat kontextu a některým dílčím otázkám vztahu příjmu a výplat

Širší kontext problematiky reformy penzijního systému


Při řešení problematiky reformy penzijního systému vycházíme z toho, že celá naše globální společnost prochází zásadní změnou, která je srovnatelná s průmyslovou revolucí, z historického hlediska se však jedná o změnu mnohem výraznější, která je určitým předělem historického vývoje. Podstatou této změny je to, že dominantním sektorem se stává sektor produktivních služeb, produktivních v tom smyslu, že tyto služby bezprostředně přispívají k nabývání a uchování lidského kapitálu. Tím se stávají nejvýznamnějším faktorem růstu ekonomiky a determinují jeho kvantitativní i kvalitativní charakteristiky. Většina problémů, s nimiž se naše globální civilizace potýká, pak více či méně bezprostředně souvisí s tím, že se nedaří překonat tendence setrvačného vývoje a realizovat komplexní reformy, které by přeorientovaly ekonomiku na využívání produktivních služeb. Jednou z klíčových součástí těchto reforem je právě reforma penzijního systémů v souvislosti s reformami dalších systémů sociálního pojištění a sociálního investování (financování vzdělání, financování péče o zdraví, financování rodinné politiky, bydlení apod.). Odvětví produktivních služeb umožňuje:

- Rychlejší profesní vzestup.

- Dosažení vyššího stupně profesního uplatnění.

- Prodloužení zenitu i horizontu profesního uplatnění.

Vývoj příjmové a výdajové složky v důsledku stárnutí


Vývoj příjmové a výdajové složky v důsledku stárnutí je výrazně individuální záležitostí. Závisí rovněž na specifických podmínkách každé země. V prvním přiblížení můžeme uvést následující:

Pokud jde o příjmovou část, musíme rozlišit dva typy vlivů, které na ni mohou působit:

1. Snížení příjmů z výdělečné činnosti, které může být:

- Dobrovolné, což je případ, kdy člověk sám cítí potřebu rozvolnit své profesní aktivity, a to například formou práce na nižší úvazek či přechodem na méně náročnou práci, případně změnou zaměstnání.

- Vynucené, což je případ kdy se zaměstnavatel rozhodne snížit pracovníkovi úvazek či převést ho na méně náročnou práci, případně kdy je člověk donucen ke změně profese.

2. Změna nákladů na zabezpečení života ve vyšším věku, a to obojím směrem:

- Snižování nákladů na zabezpečení života ve vyšším věku, kdy člověk v důsledku stárnutí omezuje některé své potřeby (například cestování, dobývání společenské pozice formou účasti na různých formách prestižní spotřeby).

- Zvyšování nákladů na služby spojené s obstaráváním a pečovatelstvím, které kompenzují omezení aktivit člověka ve vyšším věku.

- Zvyšování nákladů na péči o zdraví a navazující služby, například lázeňství.

K tomu zformulujeme několik poznámek:

1. Při modelování těchto vlivů je vhodné rozlišit období, které začíná vstupem do postgraduální nadstavby, na dvě části:

- Období, kdy výše uvedené vlivy nepůsobí (což může být období trvající několik měsíců až několik let).

- Období, kdy některé z vlivů začnou působit.

2. Snížení příjmů z výdělečné činnosti můžeme uvažovat jednorázové či postupné, a to například v rozmezí od ¾ původního příjmu do ¼.

3. Snížení příjmů z výdělečné činnosti má dopad na příjmovou i výdajovou stránku postgraduální nadstavby, protože je plně či částečně kompenzováno čerpáním prostředků ze základního penzijního pojištění (což je dopad na příjmovou stránku, která je tímto snižována), případně i čerpáním prostředků z postgraduální nadstavby (které může být částečné, ale týká se již výplat ze systému). V logice věci má smysl zkoumat nejdříve případ, kdy je snížení příjmu kompenzováno pouze ze základního penzijního pojištění a týká se tedy jen příjmové stránky do systému, teprve návazně pak modelovat dopady kompenzování příjmové stránky či zvyšování životních nákladu zahájením čerpání prostředků z postgraduální nadstavby.

4. V České republice funguje robustní systém zdravotního pojištění, který si nevyžaduje výrazné zvyšování individuálních výdajů pojištěnce na péči o zdraví ve vyšším věku, v některých zemích tomu může být jinak.

5. Určitý metodologický smysl má modelovat případ konstantních příjmů ze souběhu výdělečné činnosti a výplat ze základního, posléze i postgraduálního systému v případě, kdy dochází k postupnému poklesu příjmů z výdělečné činnosti. Tj. dát model konstantního celkového příjmu z výdělečné činnosti, základního penzijního systému a postgraduální nadstavby základního penzijního systému, vůči kterému pak lze testovat další případy. V dříve prezentovaných modelech byly zkoumány případy konstantního 100% a 75% doživotního příjmu oproti poslednímu dosaženému čistému příjmu ve věku 65 let.

5. Po dosažení 100% náhradového poměru k poslednímu čistému příjmu nemá praktický smysl svůj příjem z postgraduálního systému navyšovat, rozumné je transformovat ho do jiných aktiv. Uvedené platí v řadě případů již při dosažení 75% náhradového poměru.

6. Matematicky i prakticky zajímavá je následující otázka: Jaký by byl průběh postupného poklesu příjmu člověka (křivka poklesu příjmu) po dosažení věku 65, který by mu zabezpečil konstantní doživotní 100% náhradový poměr k poslední čisté mzdě ve věku 65 let? – Pokud bychom měli tuto křivku před očima (a pokusíme se ji spočítat v co nejbližší době), mělo by to poměrně významný metodologický a filozofický význam.

Poznámka na závěr:


M. Kroh k prvnímu dílu poznamenal: "Chtělo by to, Radime, ještě porovnat se současným stavem - tj. se souběhem pracovní činnosti a plného důchodu. Aby lidé se dobrovolně rozhodli pro Tvůj systém, mělo by to být pro ně výhodnější. Pokud bys chtěl zrušit dnešní souběh, bylo by to politicky neprůchodné v případě, že by to zhoršilo finanční situaci pracujících důchodců."

Připravujeme srovnání se současným iracionálním a demotivujícím systémem. V našem systému si každý sám dobrovolně nastavuje částku, kterou chce ze základního penzijního systému investovat do budoucna. Může se rozhodnout pobírat plný důchod a investovat jen povinný odvod do penzijního pojištění. Doufám, že názorně zobrazené výsledky v podobě porovnání křivek "našich výplat" vůči oběma současným případům budeme mít co nejdříve. Každopádně dík za podnětný dotaz.



(Pokračování)
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/5868-problem-penzi-lze-resit-bezbolestne-a-efektivne-4.html



Žádné komentáře :

Okomentovat