Summit nato 2018 Brusel: Nová překvapení - nové závazky ?

Jiří Bureš
8. 7. 2018
Ve dnech 11 – 12 července 2018, bude v Bruselu ve svém novém sídle (za více jak miliardu eur) zasedat nejvyšší vojensko – politické vedení euro-atlantického prostoru (správně by asi mělo být azijsko-evro-amerického prostoru), ale ani to není správně. V tomto vojensko – politickém uskupení jsou totiž ze 3 uvedených regionů pouze některé státy daného regionu.
Ale nyní již vážně. V uvedeném termínu bude v Bruselu zasedat SUMMIT NATO - tedy Severo-atlantické Aliance, která byla založena 4. dubna.1949 v souladu s Chartou OSN jako Regionální obranné uskupení. Za uplynulých 69 let však deklarovaný obranný charakter postupně mizel (obdobně jako kategorie "regionální") a zcela zjevněji NATO usilovalo o převzetí role Rady Bezpečnosti OSN a stát se současně četníkem, soudcem i vykonavatelem v globálním měřítku.

Na toto téma bylo již mnoho řečeno i napsáno a ještě se k tomu vrátíme zcela určitě v dalším období i na základě závěrů Summitu. Ještě je vhodné připomenout, že v prosinci 2017 byla přijata a v lednu 2018 ( před 6 měsíci)byla publikována  Národní   bezpečnostní  strategie Spojených Států. Poměrně obsáhlé ( 68 stránkové ) dílo s předmluvou ( důvodovou zprávou ) prezidenta USA Donalda Trumpa. Souběžně s tím byla publikována Národní strategie Ministerstva obrany USA v kratší neutajované verzi ( 14 stran ), plné znění podléhá režimu utajení. Tedy 6 měsíců bylo k tomu, aby na Summitu  byla tato Strategie předložena v „rozpracované“ a přijatelné podobě  „spojencům“ k plnění.

O čem se tedy  na Summitu bude jednat? Přestože se na každém summitu probírá široký okruh otázek, některá témata však jednáním dominují. Očekává se, že mezi hlavními tentokrát budou:

·        obrana a odstrašení v kontextu vztahů s Ruskem

·        partnerství NATO s Evropskou unií

·        posilování stability a boj proti terorismu

·        modernizace a obranné výdaje

·        situace v Sýrii

Některé státy však, zejména po poradě ministrů obrany NATO navrhují ještě další problémy – které se pro ně jeví důležité, k projednání na SUMMITU.

·         Například Spojené království a Kanada požadují větší zaměření na posílení evropské obrany a odstrašení ve vztahu k Rusku. Stejně tak státy z východního křídla Aliance chtějí větší přítomnost spojeneckých sil na svém území a vznik nového velitelství v Pobaltí.

·        Francie spolu s Německem budou pravděpodobně prosazovat podporu vojenských aktivit Evropské unie, se kterými dlouhodobě nesouhlasí USA. Dalšími diskutovanými tématy bude kyber -bezpečnost a úloha NATO v boji proti terorismu. Na summit bylo pozváno i Švédsko a Finsko jako blízcí partneři Aliance.

·        Představitel estonského ministerstva obrany Jonatan Vseviov, který bude nejspíše jmenován příštím velvyslancem Estonska ve Spojených státech amerických, byl v Pentagonu probrat nadcházející summit Severoatlantické aliance. Na schůzce s americkým náměstkem ministra obrany pro politiku Johnem Roodem řešil potřebu posílení kolektivní obrany NATO, vývoj estonské obrany a bezpečnostní situaci v Evropě, Sýrii a na Korejském poloostrově.

·        Estonsko i USA podle Vseviova považují za zásadní schopnost NATO jednat rychle a soudržně za účelem odstrašení na východním křídle Aliance od Arktidy až ke Středozemnímu moři. „Summit NATO se bude konat za měsíc a my očekáváme rozhodnutí, která zajistí rychlejší reakci ozbrojených sil NATO, stejně jako modernizaci řídicích struktur NATO. Očekáváme také pokrok v záležitostech týkajících se rozložení břemena mezi spojence a výdajů na obranu,“ řekl Vseviov.

Norsko chce zdvojnásobit počet amerických vojáků u svých hranic s Ruskem.    

Norsko plánuje požádat Spojené státy, aby zdvojnásobily počet svých vojáků v zemi a umístily je blíže k hranici s Ruskem. Spojené státy mají nyní v Norsku nasazených 330 vojáků námořní pěchoty a Norsko požaduje jejich navýšení na 700. Nově by měli být vojáci umístěni na základně v Setermoenu, která leží 420 kilometrů od hranic s Ruskem.Tento krok by pravděpodobně zvýšil napětí ve vztazích s Ruskem, jelikož Moskva již nyní protestuje proti nasazení amerických vojáků v Norsku. Podle Norska ale požadavek není namířen proti Rusku. Jeho hlavním cílem je zlepšit bojové schopnosti v zimním prostředí. (poněkud podivné zdůvodnění). Oznámení Norska následuje po prohlášení dalších devíti spojenců z východního křídla Severoatlantické aliance, kteří požadují navýšení alianční přítomnosti na svém území.

Z jednání na poradě ministrů obrany států NATO vyplynul také požadavek :

Rychlejší pohyb vojsk napříč Evropou

Přesuny vojenských jednotek napříč Evropou musí být pro případ nenadálé krize či konfliktu jednodušší a rychlejší, shodli se ministři obrany NATO v Bruselu. Aliance proto bude úzce spolupracovat s Evropskou unií na odstranění byrokratických překážek, vylepšení a modernizaci dopravní infrastruktury.  Tento požadavek ministři obrany zdůvodňují takto:

„Vojenská mobilita je úzce spojená nejen s infrastrukturou, ale také s odstraňováním právních překážek, jako je byrokracie, poplatky a cla, abychom mohli snadno přesunovat síly po celé Evropě. V případě potřeby by mělo být snadné přesunout síly z Toulouse do Tallinnu,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg po schůzce ministrů devětadvacítky s představiteli Evropské unie.

Takzvaná vojenská mobilita se podle něj stane jedním z klíčových témat spolupráce s unií. Podle Stoltenberga doslova „vlajkovou lodí“. Na nadcházejícím červencovém summitu chce vyhlásit Aliance s unií další balíček oblastí spolupráce.  Kromě boje s kybernetickými či hybridními hrozbami nebo kooperaci na námořních operacích má projekt hladkého pohybu spojeneckých vojsk napříč Evropou jasnou prioritu. NATO a EU nyní podle Stoltenberga hledají způsoby, jak sjednotit legislativu jednotlivých zemí, která by odstranila překážky, jež zpomalují vojenské konvoje.“ Jednotky můžeme po Evropě snadno přesouvat už nyní. Všichni vidíme, že to jde. Chceme ale, aby se to stalo normou, nikoliv až reakcí v případě krize,“ konstatoval americký ministr obrany James Mattis. Jak podotkl, řada omezujících byrokratických předpisů v jednotlivých zemích, Stejně tak nedostatečné přepravní kapacity a infrastrukturu v podobě silnic, mostů, železnic, přistávacích drah a přístavů. Zejména pak státy takzvaného „východního křídla“ NATO musí mít dostatečnou „propustnost“ pro těžkou vojenskou techniku. Není přitom tajemstvím, že v dobách studené války byly v zemích Varšavské smlouvy včetně někdejšího Československa dopravní stavby včetně mostů či tunelů dimenzovány tak, aby po nich bez problému projely lehčí sovětské tanky. Avšak pro daleko těžší techniku nepřátelského Západu představovala dopravní infrastruktura východních zemí nečekanou past. Zdálo by se, že po ukončení studené války a vstupu bývalých zemí Varšavské smlouvy do Aliance začnou postkomunistické státy tuto past urychleně likvidovat. Jenže úpravy infrastruktury na západní standardy nebyly po pádu totality na Východě tou nejvyšší prioritou. Uvedl Mattis.

Unie už prý má plán modernizace Evropská unie už má vlastní plán na investice do potřebné infrastruktury či do modernizace. Obě organizace podle šéfa NATO spolupracují v tom, aby takové investice braly v potaz reálné potřeby pro rychlé přesuny spojeneckých sil a nezbytného vybavení. Konkrétní parametry a požadavky  v tomto směru už od Stoltenberga dostali šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker i předseda Evropské rady Donald Tusk.

S nimi chce navíc generální tajemník aliance před summitem NATO podepsat společnou dohodu o další spolupráci. „Jde o schopnost pohybovat se libovolným směrem podle toho, kde to je potřeba. Takže jde o schopnost NATO reagovat na hrozby a výzvy, které přicházejí, o odstrašení a obranu,“ konstatoval Stoltenberg.

Země V4 chtějí řídit logistiku

Země visegrádské skupiny (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, chtějí ve vojenské logistice úzce spolupracovat. Na okraj schůzky ministrů obrany podepsali představitelé V4 memorandum o plánu na vytvoření společného logistického velitelství (V4 Joint Logistics Support Group Headquarters, V4 JLSG HQ).

„Jde o první příspěvek států V4 ke kolektivní obraně NATO. O to významnější je, že si armády V4 berou na starost logistiku, která je základem jakékoliv vojenské aktivity,“ řekla bývalá  ministryně obrany Karla Šlechtová. Jde podle ní o nezbytný krok pro posilování obranných schopností NATO, a tím pro zajištění obrany Česka. Jaké z toho vyplývají rizika již ex-ministryně neuvádí

Příslušné memorandum již podepsali také slovenský ministr Peter Gajdoš, nový maďarský ministr obrany Tibor Benkő a náměstek polského ministra obrany Tomasz Szatkowski. Podle návrhu každá ze zemí poskytne čtvrtinu personálu velitelství a bude si hradit své náklady. Tedy se  v podstatě legalizuje před veřejností to, co v ČR již několik let existuje>

České gripeny mají posílit vzdušnou skupinu pod velením Německa.

Čeští stíhači s gripeny v budoucnu zřejmě posílí spojenecké mnohonárodní uskupení vzdušných sil, kterému velí Německo. Na okraj jednání ministrů obrany NATO v Bruselu to potvrdila ministryně v demisi Karla Šlechtová. Půjde o čtyři letouny a dvacet vojáků.  

„Podílet se na mnohonárodním vzdušném uskupení je skvělou příležitostí, jak prodat vynikající schopnosti našich letců směrem k našim spojencům v rámci NATO a zároveň se od nich dál učit,“ uvedla Šlechtová. Takže máme vzdušné síly v počtu 8 pronajatých Gripenů a z toho polovinu přeřadíme pod velení Německa do vzdušných sil NATO a druhou polovinu využijeme k ochraně vzdušného prostoru NATO:V Bruselu již Šlechtová podepsala dopis, kterým deklarovala úmysl zapojit české vzdušné síly do Mnohonárodního uskupení vzdušných sil (MAG - Multinational Air Group). České letectvo by vyčlenilo jeden „roj“, tedy čtyři stroje JAS-39 Gripen a 20 vojáků ve prospěch aliančního systému velení a řízení vzdušných sil (tzv. JFAC, Joint Force Air Component). Podle Šlechtové „Čeští letci tak budou cvičit společně s německými a dalšími kolegy a připravovat se na případné společné nasazení, které by musela schválit česká politická reprezentace.“(???) Nevím jak tomuto rozumět. Nasazení vojáků do bojového úkolu může podle Šlechtové Česko podílem na této iniciativě naplnit dlouhodobé politické závazky Česka vůči spojencům. Ministryně zdůraznila, že naše účast v mezinárodním uskupení na oplátku posílí obranné schopnosti české armády. Pomůže také sladit operační postupy s ostatními armádami NATO a otevírá další možnosti pro spolupráci.

Podobně jako v případě přidružení žatecké 4. brigády rychlého nasazení k německé 10. obrněné divizi to prý však v žádném případě neznamená, že by vyčlenění letci byli podřízení německému velení, anebo to – jak se objevilo v řadě dezinformačních a konspiračních zpráv – že „Česko armádu předalo pod německé velení“.Takže Multinational Air Group velí Němci, ale čeští letci jim nejsou podřízeni i když jsou do skupiny zařazeni. Případné nasazení stíhačů v rámci mnohonárodní vzdušné jednotky do operace musejí stejně jako dosud nejdříve odsouhlasit čeští politici v souladu s Ústavou ČR. (Kdo je tady oprávněn zařazovat jednotlivé útvary nebo součásti AČR do sestav armád jiných státům NATO)??? V rámci NATO už existuje koncept takzvaných „páteřních států“, kdy se k armádám velkých členských zemí v užší spolupráci přidávají svými jednotkami a schopnostmi menší spojenci.

Podtrženo a sečteno. Co tedy přinese SUMMIT NATO v červenci t,r. pro Českou republiku a její občany.?

·        Opravené, zpevněné komunikace- dálnice a souběžně vedoucí silnice včetně opravených mostů a zvýšené průchodnosti překlenutí komunikací odpovídající standardům pro těžkou vojenskou techniku NATO( US Army); v nákladech kolika?? Miliard Kč -  předpokládám, že dotováno z prostředků NATO/EU; nebo snad ze státního rozpočtu ČR? A bylo vůbec nutné strhávání a budování průchodnějších mostů pokud bychom se nechtěli účastnit příprav útočné války?;

·        Zbavení pracovní zátěže  spojené s vyřizováním formalit spojených s průjezdy pobyty přes a na území ČR zainteresované pracovníky všech kategorií včetně poslanců -nebude ani nutné schvalování v Parlamentu-- tím úspora kolik? Kč; vytvoříme v podstatě turistický režim ( turisté pojedou na  transportérech), bez možnosti kontroly druhů a počtů převážených a ponechaných zbraní a munice;

·        Prokázání důvěry a pocty České republice potvrzením dislokace velmi důležitého Centra logistiky východního křídla NATO v ČR a tím vytvoření nových pracovních míst – kolik-pro koho? Nebezpečí které tím vznikne pro občany ČR hrozbou úderu na toto opravdu důležité Centrum nás nezajímá.(???)     

·        Stejně tak prokázání pocty ČR a jejím občanům rozmístěním příslušného počtu příslušníků US armády na našem území pokud je ČR mezi uvedenými žadateli z řad „ postkomunistických států. „ Touto přítomností bude bezprecedentně zvýšena bezpečnost státu a občanů po všech stránkách. Nepřítele –resp. Protivníka – Konkurenta podle NOS USA to zastraší a odradí od provokací.“Takto je vždy formulován náš vztah k NATO. OPAK JE PRAVDOU !! Je řešen souběžně i status pobytu těchto jednotek? Šlo by o trvale usedlé cizince nebo režim okupační.(???)

Celkem docela slušný výsledek. Ponechávám na občanovi a na jeho objektivním ohodnocení zda a jaký přínos pro ČR a její občany má, nebo nemá naše členství v Alianci.

 plk.v.v. Jiří Bureš je předseda Asociace Vojáci proti válce