8. 7. 2018
Ve dnech 11 – 12 července 2018, bude v Bruselu ve svém novém sídle (za více jak miliardu eur) zasedat nejvyšší vojensko – politické vedení euro-atlantického prostoru (správně by asi mělo být azijsko-evro-amerického prostoru), ale ani to není správně. V tomto vojensko – politickém uskupení jsou totiž ze 3 uvedených regionů pouze některé státy daného regionu.
Ale nyní již vážně. V uvedeném termínu bude v Bruselu zasedat SUMMIT NATO - tedy Severo-atlantické Aliance, která byla založena 4. dubna.1949 v souladu s Chartou OSN jako Regionální obranné uskupení. Za uplynulých 69 let však deklarovaný obranný charakter postupně mizel (obdobně jako kategorie "regionální") a zcela zjevněji NATO usilovalo o převzetí role Rady Bezpečnosti OSN a stát se současně četníkem, soudcem i vykonavatelem v globálním měřítku.
Na toto téma bylo již mnoho řečeno i napsáno a ještě se k tomu
vrátíme zcela určitě v dalším období i na základě závěrů Summitu. Ještě je
vhodné připomenout, že v prosinci 2017 byla přijata a v lednu 2018 (
před 6 měsíci)byla publikována
Národní bezpečnostní strategie Spojených Států. Poměrně obsáhlé (
68 stránkové ) dílo s předmluvou ( důvodovou zprávou ) prezidenta USA
Donalda Trumpa. Souběžně s tím byla publikována Národní strategie
Ministerstva obrany USA v kratší neutajované verzi ( 14 stran ), plné
znění podléhá režimu utajení. Tedy 6 měsíců bylo k tomu, aby na Summitu byla tato Strategie předložena v „rozpracované“ a přijatelné podobě „spojencům“ k plnění.
O čem se tedy na Summitu bude jednat? Přestože se na každém
summitu probírá široký okruh otázek, některá témata však jednáním dominují.
Očekává se, že mezi hlavními tentokrát budou:
·
obrana a odstrašení v
kontextu vztahů s Ruskem
·
partnerství NATO s Evropskou unií
·
posilování stability a boj proti terorismu
·
modernizace a obranné výdaje
·
situace v Sýrii
Některé státy však, zejména po
poradě ministrů obrany NATO navrhují ještě další problémy – které se pro ně
jeví důležité, k projednání na SUMMITU.
·
Například Spojené království a Kanada požadují
větší zaměření na posílení evropské
obrany a odstrašení ve vztahu k Rusku. Stejně tak státy z východního křídla Aliance chtějí větší
přítomnost spojeneckých sil na svém území a vznik nového velitelství v Pobaltí.
·
Francie spolu s
Německem budou pravděpodobně prosazovat podporu vojenských aktivit Evropské
unie, se kterými dlouhodobě nesouhlasí USA. Dalšími diskutovanými tématy bude
kyber -bezpečnost a úloha NATO v boji proti terorismu. Na summit bylo pozváno i Švédsko a Finsko jako blízcí partneři Aliance.
·
Představitel estonského ministerstva obrany Jonatan Vseviov, který bude
nejspíše jmenován příštím velvyslancem Estonska ve Spojených státech
amerických, byl v Pentagonu probrat nadcházející summit Severoatlantické
aliance. Na schůzce s americkým náměstkem ministra obrany pro politiku Johnem
Roodem řešil potřebu posílení kolektivní obrany NATO, vývoj estonské obrany a
bezpečnostní situaci v Evropě, Sýrii a na Korejském poloostrově.
·
Estonsko i USA podle Vseviova považují za zásadní schopnost NATO jednat rychle a soudržně za účelem odstrašení na východním křídle
Aliance od Arktidy až ke Středozemnímu moři. „Summit
NATO se bude konat za měsíc a my očekáváme rozhodnutí, která zajistí rychlejší
reakci ozbrojených sil NATO, stejně jako modernizaci řídicích struktur NATO.
Očekáváme také pokrok v záležitostech týkajících se rozložení břemena mezi
spojence a výdajů na obranu,“ řekl Vseviov.
Norsko chce zdvojnásobit počet amerických vojáků u svých hranic s Ruskem.
Norsko plánuje požádat Spojené
státy, aby zdvojnásobily počet svých vojáků v zemi a umístily je blíže k
hranici s Ruskem. Spojené státy mají nyní v Norsku nasazených 330 vojáků
námořní pěchoty a Norsko požaduje jejich navýšení na 700. Nově by měli být
vojáci umístěni na základně v Setermoenu, která leží 420 kilometrů od hranic s
Ruskem.Tento krok by pravděpodobně zvýšil napětí ve vztazích s Ruskem, jelikož
Moskva již nyní protestuje proti nasazení amerických vojáků v Norsku. Podle
Norska ale požadavek není namířen proti Rusku. Jeho hlavním cílem je zlepšit
bojové schopnosti v zimním prostředí. (poněkud podivné zdůvodnění). Oznámení Norska následuje po prohlášení
dalších devíti spojenců z východního křídla Severoatlantické aliance, kteří
požadují navýšení alianční přítomnosti na svém území.
Z jednání na poradě ministrů obrany států NATO
vyplynul také požadavek :
Rychlejší pohyb vojsk napříč Evropou
Přesuny
vojenských jednotek napříč Evropou musí být pro případ nenadálé krize či
konfliktu jednodušší a rychlejší, shodli se ministři obrany NATO v
Bruselu. Aliance proto bude úzce spolupracovat s Evropskou unií na odstranění byrokratických překážek,
vylepšení a modernizaci dopravní infrastruktury. Tento požadavek ministři obrany zdůvodňují takto:
„Vojenská mobilita je úzce spojená nejen s infrastrukturou,
ale také s odstraňováním právních překážek, jako je byrokracie, poplatky a
cla, abychom mohli snadno přesunovat síly po celé Evropě. V případě potřeby by mělo být snadné přesunout síly z
Toulouse do Tallinnu,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg po schůzce ministrů
devětadvacítky s představiteli Evropské unie.
Takzvaná vojenská mobilita se
podle něj stane jedním z klíčových témat spolupráce s unií. Podle Stoltenberga
doslova „vlajkovou lodí“. Na nadcházejícím červencovém summitu chce vyhlásit
Aliance s unií další balíček oblastí spolupráce. Kromě boje s kybernetickými či hybridními
hrozbami nebo kooperaci na námořních operacích má projekt hladkého pohybu spojeneckých vojsk napříč Evropou jasnou
prioritu. NATO a EU nyní
podle Stoltenberga hledají způsoby, jak sjednotit legislativu jednotlivých
zemí, která by odstranila překážky, jež zpomalují vojenské konvoje.“ Jednotky můžeme po Evropě snadno
přesouvat už nyní. Všichni vidíme, že to jde. Chceme
ale, aby se to stalo normou, nikoliv až reakcí v případě krize,“ konstatoval americký ministr obrany James Mattis.
Jak podotkl, řada omezujících byrokratických předpisů v jednotlivých zemích,
Stejně tak nedostatečné přepravní kapacity a infrastrukturu v podobě silnic,
mostů, železnic, přistávacích drah a přístavů. Zejména
pak státy takzvaného „východního křídla“ NATO musí mít dostatečnou
„propustnost“ pro těžkou vojenskou techniku. Není přitom tajemstvím, že v dobách studené války byly v
zemích Varšavské smlouvy včetně někdejšího Československa dopravní stavby
včetně mostů či tunelů dimenzovány tak, aby po nich bez problému projely lehčí
sovětské tanky. Avšak pro daleko těžší techniku nepřátelského Západu
představovala dopravní infrastruktura východních zemí nečekanou past. Zdálo by
se, že po ukončení studené války a vstupu bývalých zemí Varšavské smlouvy do
Aliance začnou postkomunistické státy tuto past urychleně likvidovat. Jenže
úpravy infrastruktury na západní standardy nebyly po pádu totality na Východě
tou nejvyšší prioritou. Uvedl Mattis.
Unie už prý má plán
modernizace Evropská unie už má vlastní plán na investice do potřebné infrastruktury či
do modernizace. Obě organizace podle šéfa NATO spolupracují v tom, aby takové
investice braly v potaz reálné potřeby pro rychlé přesuny spojeneckých sil a nezbytného
vybavení. Konkrétní parametry a
požadavky v tomto směru už od
Stoltenberga dostali šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker i předseda
Evropské rady Donald Tusk.
S nimi chce navíc generální tajemník aliance před summitem NATO podepsat
společnou dohodu o další spolupráci. „Jde o schopnost pohybovat se libovolným
směrem podle toho, kde to je potřeba. Takže jde o schopnost NATO reagovat na
hrozby a výzvy, které přicházejí, o odstrašení a obranu,“ konstatoval Stoltenberg.
Země V4 chtějí řídit logistiku
Země visegrádské skupiny (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko,
chtějí ve vojenské logistice úzce spolupracovat. Na okraj schůzky ministrů
obrany podepsali představitelé V4 memorandum o plánu na vytvoření společného
logistického velitelství (V4 Joint Logistics Support Group Headquarters, V4
JLSG HQ).
„Jde o první příspěvek států V4 ke kolektivní obraně NATO. O to významnější
je, že si armády V4 berou na starost logistiku, která je základem jakékoliv
vojenské aktivity,“ řekla bývalá ministryně obrany
Karla Šlechtová. Jde podle ní o nezbytný krok pro posilování obranných
schopností NATO, a tím pro zajištění obrany Česka. Jaké z toho vyplývají
rizika již ex-ministryně neuvádí
Příslušné memorandum již podepsali také slovenský ministr Peter Gajdoš,
nový maďarský ministr obrany Tibor Benkő a náměstek polského ministra obrany
Tomasz Szatkowski. Podle návrhu každá ze zemí poskytne čtvrtinu personálu
velitelství a bude si hradit své náklady. Tedy
se v podstatě legalizuje před
veřejností to, co v ČR již několik let existuje>
České gripeny mají posílit vzdušnou skupinu pod velením Německa.
Čeští stíhači s gripeny v
budoucnu zřejmě posílí spojenecké mnohonárodní uskupení vzdušných sil,
kterému velí Německo. Na okraj jednání ministrů obrany NATO v Bruselu to
potvrdila ministryně v demisi Karla Šlechtová. Půjde o čtyři letouny a dvacet
vojáků.
„Podílet
se na mnohonárodním vzdušném uskupení je skvělou příležitostí, jak prodat
vynikající schopnosti našich letců směrem k našim spojencům v rámci NATO a
zároveň se od nich dál učit,“ uvedla
Šlechtová. Takže máme vzdušné síly v počtu 8 pronajatých Gripenů a
z toho polovinu přeřadíme pod velení Německa do vzdušných sil NATO a
druhou polovinu využijeme k ochraně vzdušného prostoru NATO:V Bruselu
již Šlechtová podepsala dopis, kterým deklarovala úmysl zapojit české vzdušné
síly do Mnohonárodního uskupení vzdušných sil (MAG - Multinational Air Group). České letectvo by vyčlenilo jeden „roj“, tedy čtyři stroje
JAS-39 Gripen a 20 vojáků ve prospěch aliančního systému velení a řízení
vzdušných sil (tzv. JFAC, Joint Force Air Component). Podle Šlechtové „Čeští letci tak budou cvičit společně s
německými a dalšími kolegy a připravovat se na případné společné nasazení,
které by musela schválit česká politická reprezentace.“(???) Nevím jak
tomuto rozumět. Nasazení vojáků do bojového úkolu může podle Šlechtové Česko
podílem na této iniciativě naplnit dlouhodobé politické závazky Česka vůči
spojencům. Ministryně zdůraznila, že naše účast v mezinárodním uskupení na
oplátku posílí obranné schopnosti české armády. Pomůže také sladit operační
postupy s ostatními armádami NATO a otevírá další možnosti pro spolupráci.
Podobně jako v případě přidružení žatecké 4.
brigády rychlého nasazení k německé 10. obrněné divizi to prý však v žádném
případě neznamená, že by vyčlenění letci
byli podřízení německému velení, anebo to – jak se objevilo v řadě
dezinformačních a konspiračních zpráv – že „Česko armádu předalo pod německé
velení“.Takže Multinational Air Group velí Němci, ale čeští letci jim
nejsou podřízeni i když jsou do skupiny zařazeni. Případné nasazení stíhačů v
rámci mnohonárodní vzdušné jednotky do operace musejí stejně jako dosud
nejdříve odsouhlasit čeští politici v souladu s Ústavou ČR. (Kdo je tady
oprávněn zařazovat jednotlivé útvary nebo součásti AČR do sestav armád jiných
státům NATO)??? V rámci NATO už existuje
koncept takzvaných „páteřních států“, kdy se k armádám velkých členských zemí v
užší spolupráci přidávají svými jednotkami a schopnostmi menší spojenci.
Podtrženo a sečteno. Co tedy přinese SUMMIT NATO
v červenci t,r. pro Českou republiku a její občany.?
·
Opravené, zpevněné
komunikace- dálnice a souběžně vedoucí silnice včetně opravených mostů a
zvýšené průchodnosti překlenutí komunikací odpovídající standardům pro těžkou
vojenskou techniku NATO( US Army); v nákladech kolika?? Miliard Kč - předpokládám, že dotováno z prostředků
NATO/EU; nebo snad ze státního rozpočtu ČR? A bylo vůbec nutné strhávání a
budování průchodnějších mostů pokud bychom se nechtěli účastnit příprav útočné
války?;
·
Zbavení pracovní zátěže spojené s vyřizováním formalit spojených
s průjezdy pobyty přes a na území ČR zainteresované pracovníky všech
kategorií včetně poslanců -nebude ani nutné schvalování v Parlamentu-- tím
úspora kolik? Kč; vytvoříme v podstatě turistický režim ( turisté pojedou
na transportérech), bez možnosti
kontroly druhů a počtů převážených a ponechaných zbraní a munice;
·
Prokázání důvěry a
pocty České republice potvrzením dislokace velmi důležitého Centra logistiky
východního křídla NATO v ČR a tím vytvoření nových pracovních míst –
kolik-pro koho? Nebezpečí které tím vznikne pro občany ČR hrozbou úderu na toto
opravdu důležité Centrum nás nezajímá.(???)
·
Stejně tak prokázání
pocty ČR a jejím občanům rozmístěním příslušného počtu příslušníků US armády na
našem území pokud je ČR mezi uvedenými žadateli z řad „ postkomunistických
států. „ Touto přítomností bude
bezprecedentně zvýšena bezpečnost státu a občanů po všech stránkách. Nepřítele
–resp. Protivníka – Konkurenta podle NOS USA to zastraší a odradí od
provokací.“Takto je vždy formulován náš vztah k NATO. OPAK JE PRAVDOU
!! Je řešen souběžně i status pobytu těchto jednotek? Šlo by o trvale usedlé
cizince nebo režim okupační.(???)
Celkem docela slušný
výsledek. Ponechávám na občanovi a na jeho objektivním ohodnocení zda a jaký přínos
pro ČR a její občany má, nebo nemá naše členství v Alianci.
plk.v.v. Jiří Bureš je předseda
Asociace Vojáci proti válce
Je potřeba zvýšit výdaje na zbrojení minimálně na 10% aby se to co nejdříve posralo. Takhle to nikam nevede a je to pořád samé strašení. Trampe do toho!
OdpovědětSmazatJo to se opravdu oplatí být smetení prvním úderem a žádné okupanty v naší zemi nechceme.
OdpovědětSmazatHovna NATO hlidaji spatny hranice a dostavaji NA- TO MILIARDY.Ale hovna vidi vsechno jine nez to co maji, strasi jim v Brusli..Nebo co to maji..
SmazatPorad se snazi masakrovat v Afganistanu ,aby bylo dost drog na ziskovy ksefty..
NATO je kurnik , kde Generalsky slepice kdakaji ale neni jedinej , kterej by se bojovat aspon trochu..Porad se schovavaji v jejich kancelarskych- Bunkrech a ....strachem..
Strach nedovoli ani jednomu se zeptat proc nehlidaji hranice EU , proti invazi a okupaci, , kdyz jsou placeny populaci EU a je to jejich prvni povinnost.
SmazatZhovadily ho...na,a nejmensi krici nejvic..
Predevsim jim jde o to nejak vyprovokovat Rusko , aby mohli zacit kvicet pomoci /Novicok, Ukrajina, Krym, Gruzie,Cecna, letadlo nad Ukrajinou / to je jediny , co tyhle zakerny svine , parasiticky delaji.., jinak jsou k nicemu a rusove by z nich nadelali skvarky..
SmazatPreji vsem vojakum, kteri se pripravuji utocit na Rusko-vrazdit, aby byli zniceni-spaleni na uhel. Vzdy jsme si rikali, ze uz nikdy a nikdo nebude bojovat za "Franz-Josefa". Jsem presvedcen, ze cesky narod bude utocici-vrazdici vojaky likvidovat na nasem uzemi pdle vzoru "SNP" a "Prazskeho povstani" !!! Kdy pravo neexistuje, tak pravo musi vzit lid do vlatnich rukou!!!
OdpovědětSmazatdustojnik-valecny veteran
Ano, a nejen vojákům, ale především politikům kteří to tímto zvrhlým směrem vedou. Děda.
SmazatSnad si najivni politici nemysli , ze americke tanky se budou projizdet EU , zhori v ohni jadra ! A my take , ze jsme se nesnazili tomu silenstvi zabranit , nebo Rusku se o valce ani nesni .
Smazat23:30 Útok na Rusko by si sice někteří šílenci přáli, ale jednotky NATO se něj naštěstí nechystají.
SmazatAle chystají, chystají, ty jedna naivní osobo.
SmazatZajímalo by mě, zda a kolik Norů se povaluje v "zákopech" v Afghanistánu... když tak somrují o 300 USmannů. Proč, když Pobaltí žebrá o NATO žoldnéře za naše (ne jejich) prachy, si nevezme tu opičárnu, to Centrum logistiky východního křídla NATO NA TO své území? Proč ten atomovky hodný cíl "kakají" k nám?
OdpovědětSmazatJak byli naši předkové hloupí... oni válčili za naše peníze za Velkou Británii a její kolonie po celém světě, zatímco naše továrny a domy, vybombardované AMERIČANY a BRITY, ... BRÁNILA LUFTWAFFE ... JENOM TAKHLE dává "členství/poddanství) tohoto protektorátu v NATO význam. JAKO VLÁDNÍ VOJSKO (TEHDY V ITÁLII, dnes v kdejakém arschlochu i Asie a Afriky). Odpovídá to, poměrem sil, armád bývalých ČSR ČSSR a vládních vojsk protektorátů.
Stoltenberg je výstavní magor a NATO je takových idiotů plné. Všichni víme, že kapitalismus potřebuje ke svému životu války ...a tak je nechme, ať plánují, nakupují, zbrojí. Vždyť NATO je přece obranné uskupení (cha).
OdpovědětSmazatO to legračněji ale vyznívají zvýšené plány na zbrojení u nás. Česká armáda v počtu ca. 20tis. vojáků, která by podle odborníků neuhlídala ani Karlovarský kraj, je tlačena do zvýšení výdajů na ca. 100 mld. Kč ročně ??!
Pak to dopadne, jako s Gripeny, kde za 14 strojů jsme zaplatili 20mld.Kč, ale létalo jen 5-6 kousků, ostatní se stále opravovaly !!!
Když jsme v 69r. na vojně dostaly na PŠM otázku, co bychom dělali, kdyby byla válka ??? Odpověděli jsme unisono : nejprve bychom zastřelili naše velitele.
Stejná odpověď platí zjevně i dnes ??!!
Chudák ministr Ťok, jestlipak stihne modernizovat dálnice směr východ, aby unesly těžkou vojenskou techniku a aby na podvalníku projela pod každým nadjezdem (ty předrevoluční to neumožňují)
OdpovědětSmazatNeverim, ze bude valka, alespon ne ta s Ruskem, to si nikdo nelajzne, sankce a straseni to ano. Cilem je ale predevsim business, pokud je hrozba, nakupuji se zbrane. A my vesele budeme kupovat uz zase predrazeny srot, protoze neco top nam asi nikdo logicky neproda.
OdpovědětSmazat