Reklama

.

.

neděle 15. července 2018

Summit Trump-Putin a kampaň proti míru


Stephen Cohen
17. 7. 2018
Rusko (resp. sovětsko) americké summity mají dlouhou tradici, zahájenou už v Jaltě v r. 1943. Avšak summit nadcházející Trumpa a Putina v Helsinkách se od všech summitů předcházejících liší ve dvou aspektech. Americko-ruské vztahy nebyly nikdy dříve v tak špatném stavu a tak mír ohrožující, jak jsou dnes. A nikdy dříve nebyl prezident při odletu na summit provázen tvrzeními, že je vůči USA nelojální a je tudíž osobou nedůvěryhodnou. Pomluvu, kterou dříve rozšiřovali jen extrémisté na nejextrémističtějším okraji americké politiky, nalézáme totiž dnes a denně v médiích mainstreamových.



„Trump se chystá vyprodat Ameriku i její spojence“ vykřikuje představitel Clintonova centra pro americký rozvoj, a deník Washington Post píše, že Američané se dnes bojí toho, že se Trump s Putinem shodnou. A britské Timesy vycházejí s titulkem: Strach z vyhlídky na možnou Trumpovu mírovou dohodu s Putinem roste.

Postoj protimírového Washingtonu shrnul autor magazínu New York do této věty: „Spíš než summit dvou hlav států bude tato schůzka setkáním ruského zpravodajského důstojníka se svým utajeným agentem“.

Takže: Jestliže přehlédneme dnešní geopolitickou situaci v USA, nelze se vyhnout závěru, že převládající americký establishment a Demokratická strana zvlášť by si víc přály svržení svržení Trumpa z prezidentského úřadu, než aby se země vyhnula válce. Což je situace, pro níž nenaleznete v americké historii obdoby.

Není proto překvapující, že obávaná Trumpova účast na summitu NATO, předcházející summitu Trump-Putin, nafoukla v médiích do oblačných výšin kult této organizace, jež od pádu SSSR co neusilovněji hledá důvody své další existence. New York Times např. vyhlašují, že NATO je základem Amerikou vedeného liberálního světového řádu a nejmocnější vojenskou aliancí v historii. Naštěstí pro lidstvo nešlo dosud NATO do jakékoli války jako aliance, ale pochodovalo do ní s USA vždy jen pár tzv. „ochotných“ členů. A co se dodneška do „vítězných činů“ NATO počítá? Policejní akce na Balkáně v r. 1990? Zničení a totální rozvrat Iráku a Libye? Či nejdelší a stále přetrvávající válka historie v Afghánistánu?

Nikoliv, jedinou její misí, stojící za řeč, je rozšíření aliance NATO až na ruskou hranici, které ovšem, jak je dnes zřejmo, přineslo nám všem nikoliv více bezpečnosti, ale méně bezpečnosti. A jedinými „ruskými hrozbami“ se tak staly ty, které vyprovokovalo NATO samotné – a to od Gruzie k Ukrajině a státům na Baltu. Zato však široká byrokracie NATO se svými 4 000 zaměstnanci, usazenými ve zbrusu nových úřadovnách v Bruselu (jejich výstavba stála 1,2 miliardy dolarů), a dále američtí i další výrobci zbraní, pro něž NATO vybírá příspěvky ve všech svých členských zemích, mají z pokračující existence NATO profit.

Je snadné si představit, že Trump a Putin se mohou na nadcházejícím setkání dohodnout na snížení napětí pokud jde o nukleární zbrojení či o kubernetickou válku, o konflikt v Sýrii či na Ukrajině, ale je mnohem obtížnější představit si, jak by médií očerněný prezident Trump mohl tyto „mírové dohody“ uvádět v život. Existuje totiž dlouhá historie sabotování nejen výsledů summitů, ale i dalších napětí snižujících iniciativ, z nichž některá jsme mohli pozorovat i v posledních měsících a další máme nejpravděpodobněji před sebou.

I kdyby se v Helsinkách nedosáhlo nic světoborného, každý, kdo má starost o americkou i mezinárodní bezpečnost, by měl doufat, že schůzka Trump-Putin přispěje přinejmenším k obnovení diplomatických procesů a dlohodobějších „kontaktů“ mezi Washingtonem a Moskvou, které byly zredukovány, ne-li přímo zlikvidovány novou Studenou válkou a tvrzeními o Russiagate. Studená válka bez diplomacie je totiž receptem na válku skutečnou.

Vybral a přeložil Lubomír Man

11 komentářů :

  1. Největší jestřáby z Ameriky nepotřebují na Světě mír. Aby měli zisky, potřebují jenom války, zabíjení, lidí ostatních států na světě. Vůbec se jim nehodí, že by měl Putin a Tramp jednat o uklidnění situace. Proto platí, že pokud se Rusku podaří udržet ve světě mír je to jednoznačně výhra Ruska, protože za doby míru se Rusku podaří jít dopředu. Amerika žije z válek a když války nebudou, půjde ekonomika USA dolů, dolů, dolů a vykořisťování Američanů bude neskutečné.

    OdpovědětVymazat
  2. Kapitalista kapitalistovi oči nevyklube !!

    OdpovědětVymazat
  3. I kdyby se na něčem dohodli nic to neznamená . USA smlouvy a dohody nedodržují .

    OdpovědětVymazat
  4. Jak je vidno, vůbec nezáleží jak se která strana jmenuje, což dokazuje Demokratická strany v USA. Demokrati v USA pokračuje v politice Hitlera. Faktem je, že obyvatelstvo USA přesně pozná, kde jsou demokraté a proto i přes supermasivní kampaň proti Trampovi a ve prospěch Clintonové, Clintonová nakonec prohrála na celé čáře a v současné době preference Trampa dál a dál stoupají.

    OdpovědětVymazat
  5. Bylo by dobré kdyby se oba presidenti dohodli.Nebo jde hlavně o jejich státy případný konflikt by odskákaly nejvíce.

    OdpovědětVymazat
  6. Putin nechal pěkně zmoknout Makrona a Kytaričovou . To mají za ty kurvárny vůči Rusku . Kalouskovi je líto že jim nemohl podržet deštníky.
    Museli by ho rozpulit , nebo naklonovat .

    OdpovědětVymazat
  7. 23:22 Tady byla v celé své nahotě demonstrována Putinem ruské buranství a nevychovanost .Rus kulturně ani za tisíc let nedožene ZÁPAD.A hospodářsky, tak o to ani nemluvit

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 11:38 No to je pravda co se děje u toho lempla makrona to se v Rusku opravdu dít nebude. Stané právo armáda v ulicích neprůstřelné sklo u eiffelovky tak ať slaví.

      Vymazat
  8. 11:38
    Ty Ustašovský pizdě a blbečkovi Makarónovi můžeš jít podržet ty,havlokolaborante bez MOZKU!!!!!!!

    OdpovědětVymazat