Reklama

.

.

neděle 22. července 2018

Z litevského hrdiny brutální kolaborant nacistů!

Vraždění Židů v Litvě
Silvia Foti a kou
22.7.2018  Salon a PrvníZprávy
Na stránkách Salonu americká novinářka Sylvia Fotiová vylíčila, jak se jí podařilo odhalit zločiny vlastního dědečka, litevského „národního hrdiny“.

Během rozhodování napsat knihu oslavující bojovníka za svobodu své vlasti, Fotiová zjistila, že její dědeček nejen spolupracoval s nacisty, ale také se osobně podílel na vyhlazování litevských Židů. Zároveň, jak se novinářka dozvěděla, jak litevská vláda aktivně zakrývá zločiny mnoha „bojovníků za nezávislost", kteří ve skutečnosti byli kolaboranti.

Na stránkách Salonu americká novinářka Silvia Fotiová, vnučka litevského bojovníka za nezávislost, sdělila odhalení, které změnilo její život: její dědeček, který byl považován za národního hrdinu, se ukázal být aktivním komplicem nacistů.

Všechno to začalo žádostí umírající matky Fotiové: prosila napsat knihu o svém otci - Jonasi Noreikovi, zuřivém bojovníkovi proti komunistickému režimu, který zemřel v kobkách KGB. „Jako novinářka jsem souhlasila. Neměla jsem tušení, že ponoření do tohoto projektu povede ke krizi identity, objevu o popírání holocaustu a zakrývání ze strany litevské vlády,“ připustila autorka.

Od dětství, kdy žila v litevském čtvrti Chicaga, novinářka považovala dědečka za „mučedníka zabitého rukou KGB za svobodu Litvy“ ve věku 37 let. Podle rodinných příběhů vedl protikomunistické povstání a znovu získal zemi od SSSR krátce předtím, než byla obsazena Němci. Během německé okupace se Noreika stal vedoucím kraje na severozápadě země. Jak tvrdí rodinné zdroje, během války bojoval proti nacistům, a byl umístěn v koncentračním táboře, odkud uprchl. Po návratu do Vilniusu, vedl nové protikomunistické povstání, po kterém byl zajat KGB, byl mučen a byl popraven.

Matka Fotiové shromáždila 3.000 stran materiálů pro budoucí knihu: dopisy, protokoly KGB, stovky článků v novinách a časopisech. Nicméně, když reportérka popsala své plány napsat knihu své babičce, ta požádala Sylvii, aby nepsala nic o zemřelém manželovi. Podle autorky článku nejprve této žádosti nepřikládala význam.

V říjnu 2000, po smrti své babičky, Fotiová a její bratr Ray přijeli s příbuznými do Litvy na pohřeb ostatků Noreiky. Podle jejích slov byla velmi překvapena poctami, které jim coby rodině „generála Větra“ (vojenský pseudonym Noreika) vzdávala litevská vláda. Dokonce i předseda Sněmu Litevské republiky Vytautas Landsbergis se objevil na pohřbu.

Společně s kolegou Sylvia Fotiová a její bratr Ray Noreiko upevnili pamětní desku na průčelí Knihovny Akademie věd Litvy. Podle vzpomínek novinářky, všichni okolo mluvili o dědečkovi jako o národním hrdinovi a chtěli, aby si pospíšila s napsáním knihy, která by ho oslavovala.

Jméno „generál Vítr“ je vytesáno na zdi bývalého muzea obětí genocidy, která se nachází v budově. Ta dříve sloužila jako vězení KGB, a v roce 2018 byla přejmenována na Muzeum okupace a boje za svobodu. Autorka kritizuje zneužití slova „genocida“. Jak Fotiová uvedla, muzeum bylo založeno v roce 1992, poté, co Litva získala nezávislost na Sovětském svazu, aby „ukázalo světu, že litevští nacionalisté trpěli komunismem ne méně, než Židé od nacistů“.

Poprvé o obvinění z vyvražďování Židů Noreikem Fotiová uslyšela od ředitele gymnázia Šukoniai, když bylo rozhodnuto přejmenovat školu na paměť Jonase Noreika. Zároveň autorka vzpomíná, že si ředitel pospíšil, aby ji ujistil, že rozhodnutí zvolit název Noreiko pro gymnázium má „jeho naprostou podporu“ a všechno ostatní „je minulostí“.

Po tomto vyznání začala novinářka pátrání. Jeden ze spolupracovníků Noreika v protikomunistickém hnutí na otázku, zda „generál Vítr“ zabíjel Židy, řekl: „Nacisté ho jmenovali hlavou kraje v roce 1941. Pochyboval, zda by měl souhlasit s tímto postojem, ale rozhodl se, že po dohodě by mohl udělat více pro naši zemi." Takže Fotiová zjistila, že její dědeček dosáhl „vrcholu své kariéry" díky spolupráci s Němci.

Později, v Chicagu, autorka našla brožůru, napsanou Jonasem Noreikem, nazvaná „Zvedni hlavu, Litevče!“, která obsahovala obvinění proti Židům, a žádala, aby se od nich nic nekupovalo. „Moje ruce se třásly. Nechtěla jsem mít dědečka, který by byl autorem této brožury," líčila Fotiová své pocity.

Donutit se, aby i nadále zkoumala, mohla novinářka jen o mnoho let později: v roce 2013 se vrátila do Litvy, kde pokračovala v hledání informací o zapojení Noreika do vyhlazování Židů v s odborníkem na holokaust Simonem Dovidavičiusem. „Ukázala jsem mu pamětní vyznamení na počest mého dědečka. Ukázal mi jámy, kde byli Židé pohřbeni a že se na tom podílel. Dala jsem mu knihu vytištěnou Muzeem obětí genocidy, kde se tvrdilo, že můj dědeček je hrdina. On mi dal knihu o holocaustu, kde se tvrdilo, že můj dědeček byl darebák," popsala Fotiová tuto neobvyklou spolupráci. Dovidavičius předpokládal, že se Noreiko podílel na vyhlazování Židů ještě před příchodem nacistů do Litvy. Jak autorka připomněla, během války bylo v Litvě zlikvidováno 95% židovské populace, která činila 200 tisíc lidí. Toto procento bylo v Evropě nejvyšší. Dnes v Litvě žije asi jen 3 tisíce Židů.

Během tohoto šetření se objevily nové detaily: ukázalo se, že Noreiko osobně schválil zabití více než deseti tisíc Židů v Litvě. On sám spolu se svou rodinou zabavil „náhle uvolněný" dům , který před zahájením holokaustu patřil židovské rodině. Podle příbuzných novinářsky se v té době „mnoho Litevců přestěhovalo do nově uvolněných domů" poté, co „Židé už nebyli".

Dalším důležitým objevem pro Fotiovou byla účast litevských úřadů na „zakrytí" zločinů bojovníků za osvobození republiky, kteří kolaborovali s nacisty. Po návratu do Ameriky se novinářka seznámila s Grantem Gočinem, rodákem z Litvy, jehož asi sto příbuzných bylo postiženo holokaustem. Jak ukázalo vyšetřování, Noreiko se osobně podílel na jejich vraždění. Během posledních 20 let se Gočin snaží odhalit četné litevské kolaboranty, které Muzeum obětí genocidy uctívá jako hrdiny. Navzdory Gočinovým snahám, podpoře médií a prominentním představitelům litevské společnosti se nikdy nepodařilo odstranit pamětní desku na počest Jonase Noreiky ze zdí knihovny Akademie věd.

„Tváří v tvář obrovskému odporu litevské vlády bude snaha přesvědčit ji, aby uznala jeho roli v holokaustu dlouhá a tvrdá. Duše 200 000 Židů pohřbených v litevské půdě to požadují,“ je přesvědčena novinářka.


Související:

26 komentářů :

  1. Spisovatelka,nedopověděla další věc,její dědeček byl žid také.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Být "vtipný?"
      Alespoň fotka na adrese Salon, pod titulkem příspěvku, názoru 8:12 nesvědčí.

      Vymazat
  2. A co my s tím tady? Jsme tady snad Rusové nebo Litevci? Vidím, že z posledních 5 článků jsou 4 protiukrajinské a protipobaltské. NR je čirá ruská propaganda, nic víc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 10;03
      Banderostán a pobaltský fašisty by měli srovnat se zemí jako kdysi Kartágo a byl by klid!!!!!!!!!!!!

      Vymazat
    2. 10:03 To je jen reakce na stoupající fašismus a popírání zločinů v 2 sv. Váš západ je s náckama jedna ruka.

      Vymazat
    3. Jak jinak, 10:03, uvádět na pravou míru lži současného mainstreamu? Račte vysvětlit.

      Vymazat
    4. Pro 10:03 a podobné zabedněnce je vše kritické o čem mainstream nepíše "ruská propaganda". Lituji tyhle nemyslící.

      Vymazat
    5. 10:03
      Ani jeden není protiukrajinský a protipobaltský ty vemeno. Všechny jsou protinacistické a protifašistické. Že se tyto státy účastnili podpory fašismu a nacismu, je jejich ostuda a zůstanou tím onálepkované. Zvláště, když se k těmto směrům dnes hlásí a oslavují je...
      J.C.

      Vymazat
  3. "Dnes v Litvě žije asi jen 3 tisíce Židů."
    To nezní pro Litvíny špatně, že? Otázkou je jen, čím se ti v Litvě usazení Židi živí...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, a u nás šestnáct set (dle rabína Sidona r.2003) ... prostě sekulární kult rulez...
      www.berkeleyinternet.com/holocaust/ ...
      a nedivme se, když mstící se kmen na něm vyrostlý to vezme "z jedné vody načisto" ...
      www.youtube.com/watch?v=-Vr0xMfkdCw

      Vymazat
    2. Pánové, mohu se optat, komu říkáte Žid, nebo žid? Je třeba pan Soroš Žid?

      Vymazat
    3. Z koho pak asi žijí?

      10.41 Uteklo vám, že Kneset schválil zákon, že Izrael je státem ŹIDOVSKÉHO NÁRODA a že jediným úředním jazykem v Izraeli je Ivrít = hebrejština. To by vám mohlo stačit...

      Vymazat
    4. Zivi se obchodem a pomahaji kde jen mohou.Koupi za 5 ,prodaji z a50 ,jsou to take lide ,jim staci ty 3 % ,

      Vymazat
  4. 11:43
    V ČECHÁCH se taky mluví česky a ne svahilsky!!!!!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anglická hlášení v metru; kdejaký cizojazyčný nápis a jména "českých" (papírově) firem v kdejaké cizáčtině... Kde jaký cizinec má právo ZA NAŠE PENÍZE právo na tlumočníka u našich orgánů a institucí... V Izraeli budou Palestinci kvákat Ivrít, nebo budou mít smůlu. PROČ TO NENÍ I U NÁS? Nařkli by nás z nacionslismu, rasismu a xenofobie, nadali by nám do extrémistů? Vyli by jako šakali a "quičeli" jako čuňata na porážce...

      Kde v cizině Metro hlásí i česky? Diplomatická parita a reciprocita vám nic neříkají? Asi nejenom to...

      Vymazat
    2. Ale bude ,a to brzy !!!

      Vymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vlastimil Čech.
      Přesně.
      Tady vidíme,že oni si potrpí na čistou rasu a nám vnucují muslimy,černoši.Židovské obce si vedou svoji matriku,také musí být pokřtěni rabínem,vyznávat jejich víru,navštěvovat synagogu,ale také přispívat do židovské obce.Pak máte zaručené výhody,Izraelský pas,potom si můžete i ukládat v Izraelských bankách hotovost o kterých se nikde jinde neví.

      Vymazat
  6. Že by litevská prezidentka nevěděla kdo je kdo? Demokratickým prezidentům z NATO vůbec nevadí, z čeho se zrodil samostatný stát Litva. V Litvě žijí také normální lidi, kteří vědí, co je co a kdo je kdo. Zase tak protirusky Litevci zaměření nejsou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je ta načesaná lesba?
      V nacistických zákonech by byla se svou orientací silně nepohodlná....
      Na všech jednáních je ale vidět a je silně protiruská. Tak si ji "demokrati" asi cení

      Vymazat
    2. Na posledním summitu NATO se mohl Zeman přetrhnout, aby ji podal ruku. On takový sečtělý, který ví o všem všechno, že by toto o Litvě nevěděl?

      Vymazat
    3. Hlavne ze neupad,ma totiz casto tu virozu

      Vymazat
    4. Vůbec nejhezčí fór jsem zaznamenala na ruské televizi. Oni totiž litevci vláčeli kanálama svého již mrtvého nejlepšího herce Donatase Banionise jako agenta KGB. A ti ruští darebáci se jim strašně smáli, co že mají proti Banionisovi, když jejich prezidentka byla sama agentkou KGB, a taky hned předvedli příslušné doklady...

      Vymazat
  7. Současné režimy v područí USA to nemají ani se svými hrdiny jednoduché. Paradoxně čím méně se toho o nich ví, tím pro jejich adoraci lépe. Ideálně seznámit občany jen s jejich jménem a antikomunismem.

    OdpovědětVymazat
  8. Mám zkušenost jak schizofenicky se chovají okrajinci při posuzování banderovců. Zkuste jím říct že jsou banderovci tak vám vymátí zuby. Přitom doma je to národní hrdina.

    OdpovědětVymazat