Reklama

.

.

neděle 15. července 2018

Zbořil: Už se nepíše o české učitelce napadené žralokem v Jadranu…

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
- rp -
14.7.2018 PrvníZprávy
<<VIDEO>> Dříve bylo léto pro novináře tzv.okurkovou sezónu, proto se psalo i o české učitelce napadené žralokem v Jadranu, nyní se pro změnu svět zabýval thajskými chlapci, ale politika nás nenechá v klidu už ani v létě, říká v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.



Tento týden jsme se konečně dočkali a máme schválenou vládu, už nemáme vládu v demisi nebo s různými dalšími přízvisky, zatím…

A co vy na to pane Zbořile?

"Domnívám se, že už i těm poslancům, kteří exhibovali v parlamentu před vyhlášením důvěry vládě, došlo, že nejde jen o Babišovu vládu, ale i o Zemanovu vládu, snad si také ti kritici nové vlády uvědomili, že tomu sami napomohli, ať už svým nezdvořáctvím vůči prezidentu Zemanovi, tak i tím, že nechtěli jednat s Babišem. Málo platné, Miloš Zeman je větší politik než taková Mirka Němcová a než i takový obratný politický manipulátor jako je Miroslav Kalousek," řekl v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil..

Zatím se naši ministři nové vlády nehádají, tak jako v Německu, kdy také dlouho trvalo než se jim podařila složit koaliční vláda, ale teď se naplno projevil problém v pojetí migrační politiky mezi Angelou Merkelovoua a  Horstem Seehoferem, bývalým předsedou CSU…

"Otázka migrace vyvolala krizi v Německu, ale nás se to týká také, přeci jenom Německo není pro nás zanedbatelný soused. I když padly unijní kvóty, tak nakonec dojde k tlaku na naší zemi v otázce migrace, ne z Evropské unie, ale už přímo od jednotlivých států, které si budou prosazovat své zájmy," upozornil na negativa Zdeněk Zbořil.

A jako hozený granát mezi představitele  členských států NATO zapůsobil projev amerického prezidenta Donalda Trumpa, všem nejdříve vyčinil, že neplní co slíbili, a obratem navýšil povinný  příspěvek členských států do rozpočtu NATO ze 2 na 4% DPH, zkrátka Spojené státy potřebují peníze…

"Jak řekl Donald Trump, žádná dvě procenta, ale čtyři a pokud možno ihned. Je zajímavé jak se změnilo i hodnocení Donalda Trumpa v českých médiích, ale i u českých politiků. Málo platné, ten tzv. český mainstream, což podle ČT jsou v podstatě Hospodářské noviny, Právo a Lidové noviny,tak ten hledá nějakou novou parketu, po které by se mohl pohybovat," hodnotí v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.




9 komentářů :

  1. Komentáře ZZ jsou prostě vždycky dobré nebo perfektní.

    OdpovědětVymazat
  2. Po několika obratných tazích se podařilo Trumpovu týmu zcela změnit jeho vnímání v mainstreamových médiích. Teď je náš... To by stálo za analýzu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavel 15. července 2018 21:37

      Můžete tu změnu konkrétně doložit příklady?
      A co znamená "náš"?

      Vymazat
  3. Jo dobře popsal pan Zbořil dva největší hajzly v naší politice mirka a mirku.

    OdpovědětVymazat
  4. Pro ty, kdo se zajímají o Zbořilovy analýzy

    1) připomínka pozapomenuté "aféry":

    K významnému sporu o přístup k extremismu a akademické svobodě došlo na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Děkan fakulty Petr Kolář 25. dubna 2001 zrušil probíhající seminář Typologie politického extremismu, který vedl v Ústavu politologie FF UK politolog Zdeněk Zbořil, a Zbořila i jeho nadřízeného finančně postihl. Na seminářích na základě pozvání vystupovali například Filip Vávra, sekretář Národně sociálního bloku a bývalý neformální šéf skupiny Národní odpor Praha, jemuž článek v Lidových novinách přičítá účast na útocích na synagogu (hajlování před synagogou) i na gay klub (téže diskuse se podle Práva na pozvání současně účastnil i anarchista Jakub Polák a dva policisté z protiextremistického oddělení policejního prezídia), jindy Jan Skácel, představitel Vlastenecké fronty, nebo anarchista Ondřej Slačálek. Zbořil zval na semináře i představitele skupin řazených jak k pravicovém, tak k levicovému extremismu a podle článku v Právu byl v minulosti neonacisty sám několikrát napaden a svými znaleckými posudky napomohl odsouzení několika z nich.
    Předmětem sporu bylo, zda Zbořil tím, že zval do semináře extremisty, napomáhal jejich legitimizaci, anebo zda jde o přiměřený způsob studia extremismu, pokud proti nim v diskusi na akademické půdě jsou postaveni kvalitní oponenti. Akademický senát FF UK se 10. května 2001 neshodl na jednotném postoji a proto přijal kompromisní usnesení, jímž děkanovo rozhodnutí podpořil jen s výhradami. K zastáncům Zbořila patřili například romanista Giorgio Cadorini a historik Jan Pelikán, anarchista Jakub Polák, ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD), studentka politologie Kateřina Jacques a další. Děkanův postup proti Zbořilovi podpořili například historik Jan Wiener a tajemník Ústavu světových dějin Martin Kovář, člen Akademického sanátu FF UK, historik Jan B. Uhlíř, politologové Rudolf Kučera z Fakulty sociálních věd UK a Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně, vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab, poslanec Petr Koháček (ODS), předseda vlády Miloš Zeman (ČSSD) a další.

    a
    2) jeho názor na (zde mnohými přispěvateli oblíbeného) Tomia Okamuru, kterého ovšem nijak nedémonizuje:

    - Okamura se podle ZZ "pohybuje na hraně zákona";
    - Dále: "„Součástí našeho ústavního pořádku je Listina základních práv a svobod, kde všechna ta doporučení, která Tomio Okamura navrhuje, jsou odmítána. (…) My nemůžeme zakazovat islám a nebo imigraci, když se hlásíme k volnému pohybu osob, práce a kapitálu."
    - A konečně upozornil na "paragraf, který umožňuje trestní stíhání kvůli šíření zášti a nenávisti. Jak se zdá, Okamura v tomto ohledu vrávorá na hraně zákona."
    (PRAMEN: http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/325468/radikal-okamura-nulova-tolerance-neprizpusobivych-a-popirani-lidskych-prav.html)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Kopecký, když už se tu zaobíráte údajným Okamurovým balancováním na hraně zákona, jaký je váš názor na islám? Je islám kompatabilní s demokracií nebo musí být držen diktátorskými metodami na uzdě (např. a la Sýrie - Asadovci).

      Vymazat
    2. 21:14

      K tomu citovaném "balancování" - jen mě zaujalo, že se to vyskytlo i u Zbořila; předtím jsem se s podobným hodnocením setkal jen u Rychetského.

      Vaši otázku ohledně islámu a demokracie nechápu jako teoretickou, ale jako praktickou.
      Takže:
      Pravděpodobně jsou formy islámu kompatibilní s demokracií, ale bude to vzácné - napadá mě jedině Tunisko. O Albánii mám své pochybnosti, ale vím toho příliš málo, abych si troufal to hodnotit.
      Na druhé straně ale nemusí být vždy nutná přímo diktatura, autoritativní režim pravděpodobně ano - např. Turecko před Erdoganem, Maroko, Jordánsko, ale také třeba Indonésie nebo Pákistán.

      Zrovna příklad, který uvádíte (Sýrie; podobnmé to bylo s Irákem) ukazuje ztroskotání vojenské (původbně byla řeč o "arabském socialismu"), tedy silové kotroly společnosti - včetně náboženství. Ostatně Turecko by se mohlo stát dalším příkladem, poté, kdy moc armády, jak se zdá, byla definitivně (?) zlomena.

      Trochu zvláštní případ s ne úplně jasnou budoucností je Írán.

      Součástí otázky, kterou nechci pominout, je ale také, zda se může jednat o demokracie ve státě, kde se islám stane výslovně dominantní doktrinou - např. zmíněný Írán, kde je zřejmé, že důležitou roli hrají i ekonomická a technologická úroveň země, tradice vzdělanosti a stav školství a v neposlední řadě otevřenost vůči světu.

      Jsme pochopitelně všichni silně ovlivněni zejména chováním muslimů v Evropě: to je ovšem situace (náboženské a etnické) diaspory, kterou intenzivně vykořisťují islamisté (nejlépe o tom: Gilles Kepel).

      Tolik, snad až příliš mnoha slovy, můj pohled na věc.

      Solidnější odpověď na Vaši otázku ovšem beztak hledejte jedině u odborníků. Jsou i v Čechách, stačí se trochu porozhlédnout.

      Vymazat
    3. Pane Kopecký, děkuji za vaši odpověď. Chci upozornit na přítele Václav Havla, prvního prezidenta Bosný a Hercegoviny Aliji Izetbegoviće, který i v situaci relativně velmi nábožensky tolerantní Jugoslávie vydal "Islámskou deklaraci", ve které prohlašuje, že islám s demokracií je neslučitelný, zdůvodňuje svou "pravdu" odvolávkami na Korán a za příklad úspěšného státu uvádí Pákistán diktátora Z.Haka.

      A.Izetbegović byl hlavní ideolog a vůdce bosenských muslimů v občanské válce proti Srbům a Chorvatům. Až tam došel pod jeho vedením prý velmi tolerantní islám v Bosně!

      Vymazat
    4. 23:51

      Ano, to vím.
      Byl jsem v Bosně pracovně v srpnu 1995 (Bihać, Mostar, Sarajevo, Tuzla). Bylo to krátce po operaci chorvatské armády "Bouře" ("Oluja"), poté kdy byla z Německa vyzbrojena, mj. i zbraněmi ze skladů rozpuštěné východoněmecké Volksarmee.
      Sarajevo bylo ještě obležené, ale už se střílelo jen vzácně. Místní obyvatelé mohli dovnitř a ven podzemním tunelem. Cizinci jako my museli v noci počkat na cestě v lese na hoře Igman; francouzští parašutisté pouštěli do města přes letiště jen v denní době.

      Ve městě Tuzla nám starosta vyprávěl, jak přijeli Izetbegovičovi emisaři nabízet finanční pomoc (Arabové posílali poměrně vysoké částky). Podmínkou ale bylo, že pomoc dostanou jenom Muslimové. Tuzla byla městem s báňskou univerzitou, kde všechny národnosti žili v přátelských vztazích. Tuzla peníze odmítla.

      Izetbegovič byl jako člen "Mladých muslimu" za války v chorvatské divizi SS „Handschar“.

      O tom, nakolik Izetbegovič patřil k fanatikům (kterých mezi jeho stoupenci nebylo málo) se vedou spory. Po více než dvaceti letech to ale nevypadá, že by se podařilo zfanatizovat většinu místních muslimů.

      O tom, že "vlažní" či normálně zbožní muslimové jsou skupinou islamisty aktuálně nejvíce ohroženou, mluvil Jan Keller. Velmi podrobné studie založené na dlouhodobých výzkumech o tom vydal francouzský sociolog a arabista Gilles Kepel.

      Vymazat