Reklama

.

.

pátek 3. srpna 2018

Jaderné katastrofy: Jsme připraveni poučit se z černobylské a fukušimské zkušenosti?


Elektrárna v Tihange  (Belgie)
Grete Mautnerová
3.8.2018 GlobalResearch,  překlad Zvědavec
V poslední době je dobře patrný vzorec v evropských sdělovacích prostředcích, vyjadřujících stále rostoucí obavy ze závad a všech možných druhů havárií, k nimž dochází v jaderných elektrárnách.



O velmi reálné možnosti jaderné katastrofy v Evropě, která by byla druhou Fukušimou Daiči, nedávno informovala italská zpravodajská agentura Gli Occhi Della Guerra. Konkrétně uvedla, že úřední činitelé v Německu a Nizozemsku rozhodli, že budou lidem vydávat jodové tablety, schopné snížit účinky otravy zářením v případě vážné jaderné havárie. Tento paniku vyvolávající krok učinil Berlín a Amsterodam v souvislosti s vážnými obavami ze stavu dvou jaderných elektráren: jaderné elektrárny Doel a jaderné elektrárny Tihange, které jsou technicky umístěny na území Belgie, ale zároveň se nacházejí v blízkosti hranic obou výše zmiňovaných států. Naposledy došlo k závažné poruše na třetím reaktoru belgické nejvýkonnější jaderné elektrárny Tihange, jak před několika dny oznámil belgický list Le Soir. Avšak elektrárna Doel není o moc lepší, protože tyto dvě jaderné elektrárny byly postaveny v 70. letech a dělají starosti vědcům již od doby svého vzniku. Není náhoda, že k rozhodnutí o distribuci léků proti radiaci v Cáchách a Haagu došlo na základě řady vědeckých publikací, které osvětlují bezpečnostní podmínky v těchto dvou belgických jaderných elektrárnách. V zásadě se jak environmentální skupiny, tak vědci shodují na tom, že obě elektrárny představují časovanou bombu, tikající přímo v srdci Evropy.

Belgická jaderná elektrárna Doel

Bohužel to však není jediná příčina obav EU, neboť analytici britského časopisu Energy Research & Social Science tvrdí, že Evropa bude kromě špatného stavu obou belgických elektráren čelit jaderné havárii, která bude mnohem ničivější, než byla černobylská katastrofa. Je zde 80% pravděpodobnost, že v jedné z ukrajinských jaderných elektráren dojde k jaderné katastrofě do roku 2020. V případě takovéto jaderné katastrofy se bude Evropská unie potýkat jednak s nepředstavitelným poškozením životního prostředí, a jednak s masovým exodem Ukrajinců z kontaminované oblasti do západní Evropy kvůli zavedení bezvízového styku mezi EU a Ukrajinou.

V současnosti má Ukrajina čtyři jaderné elektrárny: Záporoží (největší v Evropě, se šesti jadernými bloky a celkovým elektrickým výkonem 6000 MW), Rovno (čtyři bloky s elektrickým výkonem 2880 MW), Chmelnická (dva bloky s celkovým výkonem 2000 MW) a Jihoukrajinská (tři bloky a celkový výkon 3000 MW). Pátá z nich, nechvalně proslulá jaderná elektrárna v Černobylu se čtyřmi bloky, byla v roce 2000 zcela uzavřena.

Z 15 funkčních jaderných bloků na Ukrajině jich bylo 12 uvedeno do provozu před rokem 1990, přičemž všechny mají maximální provozní životnost 30 let. Fakt, že celkem 10 z těchto reaktorů již překročilo životnost, vyvolává mrazení v zádech. Tyto reaktory se však používají k výrobě stále většího množství elektřiny, aby byla uspokojena rostoucí poptávka Ukrajiny, způsobená prudkým poklesem provozuschopných tepelných elektráren, které nemají přístup k uhlí, neboť se těží v Donbasu. Tento odtržený region se brání od té doby, co Kyjev zahájil vojenskou operaci proti rusky mluvící populaci. Nyní jsou tyto reaktory z doby sovětské éry přetěžovány, aby zajistily více než 60% celkové potřeby elektřiny na Ukrajině, což vede k tomu, že provozovatelé jsou nuceni jít až na hranici možností těchto zcela opotřebovaných jaderných zařízení.

Mapa kritických ukrajinských jaderných elektráren

Situaci ještě zhoršuje politický tlak, který Washington klade na současnou vládu v Kyjevě, a požaduje po ní, aby našla rychlou náhradu za jaderné palivo, vyráběné ruskou společností TVEL. Proto jsou reaktory znovu a znovu zásobovány palivem, které vyrábí americko-japonská společnost Westinghouse Electric Company. Zdá se, že Kyjev a Washington jsou více než ochotni ignorovat traumatizující zkušenost s jadernou elektrárnou Temelín - jejíž výstavba započala ještě v době sovětské éry - kdy elektrárna v roce 1996 podepsala smlouvu se společností Westinghouse o dodávce paliva. Avšak použití amerického paliva vedlo k řadě závažných poruch na elektrárně, což nakonec vyústilo ve vážné konstrukční poškození, způsobené reaktory. Provozovatelé Temelínu se tímto problémem nezabývali, ale nakonec došlo k rozhodnutí přerušit dohodu se společností Westinghouse Electric Company, neboť v roce 2007 došlo k ještě závažnějšímu incidentu. Česká republika nakonec odmítla kupovat jinou formu paliva, než je palivo, vyráběné v Rusku, takže jaderná elektrárna Temelín je od roku 2010 opět zásobovaná palivem z Ruska.

Bohužel představitelé Kyjeva zašli ve své rusofobii tak daleko, že si nadále zahrávají s ohněm, a od roku 2005 testují všechny druhy náhražek, vyráběných v Americe, kterými nahrazují ruské palivo. Můžeme si také připomenout, jak řada poruch na jaderné elektrárně Jihoukrajinská v roce 2013 vedla k tomu, že řada ukrajinských inspekčních organizací zavedla na Ukrajině úplný zákaz používání jakékoli formy jaderného paliva, vyráběného v Americe.

Nicméně Američany sponzorovaný převrat v Kyjevě znovu otevřel možnost pro používání amerického paliva na Ukrajině, což již vedlo k řadě poruch a odstavení reaktorů na různých jaderných elektrárnách na Ukrajině

Přesněji řečeno, od převratu v roce 2014 došlo v jaderné elektrárně Záporoží k desítkám nouzových odstávek. V jaderné elektrárně Jihoukrajinská způsobilo v roce 2016 rozsáhlé používání paliva, vyráběného v Americe, odstavení provozu na 24 hodin. V důsledku toho zůstaly v provozu pouze dva ze šesti reaktorů v jaderné elektrárně Záporoží. Celkově se počet jaderných havarijních situací po celé Ukrajině od roku 2010 zvýšil o 400%. Zpráva uveřejněná v britském časopise Energy Research & Social Science opakovaně zdůrazňuje, že zmínka o abnormálním počtu jaderných havarijních situací na Ukrajině byla úmyslně v oficiálním mezinárodním zpravodajství po řadu let vynechávána, i když místní média o nich pravidelně informují.

Podle všeho se tím nikdo v Kyjevě neznepokojuje. Vloni v květnu oficiální internetové stránky ukrajinské společnosti Energoatom oznámily, že celkem čtyři reaktory jaderné elektrárny Záporoží na Ukrajině budou dostávat palivo pouze od společnosti Westinghouse Electric Company, přičemž pouze dva zbývající reaktory budou mít nadále ruské palivo. Kromě používání palivové směsi podřadné kvality existuje ještě další důvod pro nárůst incidentů a rizik v ukrajinských elektrárnách - nedostatečné financování tohoto odvětví, neboť po rozpadu SSSR nebylo do tohoto odvětví investováno ani jedno euro.

Oproti tomu reaktory, které jsou v provozu déle, než je jejich plánovaná 30letá životnost, musí být buď vyřazeny z provozu, nebo upraveny tak, aby jejich životnost byla prodloužena. Obě tyto možnosti jsou poměrně drahé pro vysoce zadlužený Kyjev, avšak druhá možnost je z pohledu Kyjeva příznivější. V ideálním případě by měly být tyto reaktory podrobeny důkladné prohlídce a modernizaci, avšak odhadované náklady na tyto operace jsou vyčísleny na 150 milionů eur. Avšak ani státem řízená společnost Energoatom, ani Kyjev na to nemají prostředky, takže Kyjev libovolně prodlužuje životnost všech provozuschopných reaktorů.

Kyjev zasílá o prodloužení životnosti zprávy sousedním zemím a mezinárodním organizacím, působícím v oblasti ochrany životního prostředí. Tyto akce však současně porušují celkem dvě úmluvy OSN, které vyžadují, aby signatáři získali dvoustranný a mezinárodní souhlas ještě před tím, než bude životnost reaktoru prodloužena, ale nikoliv naopak. Jedná se o Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí a o Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.

Jak oznámil ukrajinský premiér, jaderný průmysl se na Ukrajině hroutí, jaderní vědci jsou propouštěni nebo dobrovolně odcházejí, a hledají si zaměstnání v jiných zemích. Celkový počet jaderných havarijních situací v ukrajinských jaderných elektrárnách dosáhl v roce 2017 celkem 17 případů oproti 12 případům před rokem.

Všechny tyto skutečnosti ukazují, že zbývající jaderné elektrárny na Ukrajině představují skutečnou hrozbu pro bezpečnost Evropy, avšak na pozadí současné ekonomické situace a politické nestability na Ukrajině není žádná možnost, jak zvrátit tento negativní trend. Otázka, jak účinně řešit tuto situaci, musí být tématem naléhavých jednání mezi Ukrajinou a představiteli vůdčích států EU.



Grete Mautnerová je nezávislá německá novinářka exkluzivně píšící pro online magazín “New Eastern Outlook.

Nuclear Disasters: Are We Set Up to Relieve the Mind-Numbing Chernobyl and Fukushima Experience? vyšel 29. července 2018 na Global Research. Překlad v ceně 564 Kč Zvědavec.

18 komentářů :

  1. Nyní západní státy se obávají o stav jaderných elektráren na Ukrajině? Na to měly myslet před tím než uskutečnily v roce 2014 státní převrat na Ukrajině. Teď je čekají obrovské náklady v miliardách EUR ne jenom na zajištění Ukrajinských elektráren, ale i zajištění nových zdrojů v této banánové republice. Předpokládat, že by to zajistil americký zastupitel Porošenko by byla naivita. Ten má za úkol štvát Ukrajince proti Rusku, tak jak Američani požadují a ne zajišťovat bezpečnost nějakých starých atomových reaktorů.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, dělat převraty a puče ve státech kolem Ruska je jedna věc, ale nést důsledky této, pro USA bohulibé činnosti, je věc druhá. Každá mince má dvě strany a západoevropští pučisti na Ukrajině na tu druhou stranu mince jaksi zapomněli.

      Vymazat
    2. Ukrajina, pod vedením Amerických ekonomických poradců je vyspělý stát, který dováží uhlí z USA a odmítá své kvalitní uhlí z Donbasu, který odebírá plyn z Evropy a odmítá levný plyn z Ruska, který zlikvidoval svojí soběstačnost ve výrobě potravin a dováží potraviny z EU, který odmítá kvalitní jaderné palivo z Ruska a odebírá jaderný šmejd z USA. Stát z kterého občani musí odcházet pracovat do Ruska, aby uživili své rodiny. Před pučem v roce 2014 Ukrajina vyráběla nejlepší a největší transportní letadla na světě a dnes všechno zlikvidovala a dováží letadla z USA. Ještě pár let pod vedením Amerických poradců a Ukrajina bude na úrovni Středoafrické republiky.

      Vymazat
    3. Ukrajina by měla podepsat smlouvu, že v případě konfliktu nepoužije jadernou elektrárnu jako první.

      Vymazat
    4. Bylo by dobré nechat ukrajinské energetiky na pokoji, oni si s tím poradí. O jejich odbornosti nemám pochyby a pozor! nemyslím to jako ironii.

      Vymazat
  2. Jaderné elektrárny jsou pro lidstvo nebezpečné černobyl a fukušima stačily.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Příteli, v souvislosti s jádrem bych nazval nebezpečím spíš jaderné hlavice instalované na střelách všeho druhu. Jenže kupodivu ani ty nejsou nebezpečné, jelikož dosud vedly k tomu, že stařičká Evropa opět neshořela ve válečném pekle.

      Vymazat
  3. Žvásty, žvásty a zase žvásty. Cíl toho žvanění? Jaderné odzbrojení... samozřejmě ne Izraele ani USA, ale Evropských států a všech ostatních. Nebudeme-li mít jaderné elektrárny, budeme muset dovážet více ropy, ropných produktů, a... ano, i americký předražený plyn. Nebude-li Evropa poslouchat, vytřou si s námi Američany/z Deep state najatí černí džihádisté řiť bez rizika pro Ameriku.

    Válka v Evropě a na Ostfrontu, by konkrétně nás vyvraždila. A majitelé FEDu mají dojemnou STAROST, ABY PO NÁS DOSTALI PŮDU V EVROPĚ A ZEJMÉNA NA UKRAJINĚ NEZAMOŘENOU...

    Nabzdít a nakakat, Ahasvére. Nedělej tu zmatek a války a nic se nestane. Na Ukrajině můžete zjednat nad jejich jadernými vědátory jako dohled nějaké Rusy. Nebo třeba ty jaderné inženýry, co "Američany" financované neziskovky loví PO LODNÍCH NÁKLADECH u afrických břehů a vnucují je Evropanům, kteří o ty inteligenty s IQ kandidáta zvláštní školy citování Koránu, VŮBEC NESTOJÍ. I pes musí mít na cesty do Evropy očkovací průkaz a být i očipován k jednoznačné identifikaci psa i majitele. Černí vetřelci mají místo toho mobil...

    OdpovědětVymazat
  4. Jaké je převažující proudění vzduchu? Kde najdu informace? Děda.

    OdpovědětVymazat
  5. Jiří Jírovec3. srpna 2018 13:01

    Články tohoto typu jsou zavádějící. Je třeba vědět, že jaderné elektrárny podléhají regulaci, která nemá v jiných odvětvích obdobu. To, že byl reaktor postaven třeba v roce 1970 neznamená, že od té doby nebyl zmodernizován, a že nemá nejmodernější ovládací prvky a kontrolní mechanismy.

    Je třeba vědět, že jaderná elektrárna má aktivní část (reaktor), tedy zdroj tepelné energie a standardní část, tedy parní generátory a trafostanice přes které je elektrárna připojena k rozvodné síti.

    Pokud jde o "havárie" jaderných elektráren je nutné zdůraznit, že media málokdy rozlišují problémy v jaderné a nejaderné části elektrárny.

    Pamatuji se, že kanadská media psala o havárii v jedné čínské jaderné elektrárně, která si vyžádala dva lidské životy. Ve skutečnosti došlo k tomu, že prasklo potrubí, které přivádí páru k turbině. Nehoda tedy neměla nic společného s reaktorem.

    Celá věc měla zajímavou dohru: ukázalo se, že ono potrubí bylo vyrobeno v Číně, fyzicky převezeno do USA a tam opuncováno jako vhodné pro jadernou elektrárnu. Toto zjištění vedlo ke zpřísnění požadavků na prokázání původu materiálu pro použití v jaderných elektrárnách.

    Problémy s palivem od firmy Westinghouse nesouvisí s konstrukcí reaktoru, ale s nechopností dodržet požadované parametry.

    Bezpečnost reaktorů je dána schopností zastavit v případě potřeby jadernou reakci a odvést chladícím systémem zbytkové teplo.

    Havárie v Černobylu souvisela s pokusem, který měl zjistit, zda je zbytkové teplo možné použít pro výrobu elektrické energie a použít ji jako nouzový zdroj energie pro chladící systémy elektrárny při jejím odstavování. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Černobylská_havárie)

    Havárie ve Fukušimě byla zaviněna ztrátou chlazení reaktoru, ke které došlo v souvislosti s vlnou tsunami. Svoji roli hrálá přemrštěná subordinace, která vedla k tomu, že se dlouho čekalo až někdo "nahoře" rozhodne co dál. Další problém spočíval v tom, že Japonsko má z dob americké okupace dvě rozvodné sítě, které jsou nekompatibilní a tak bylo obtížné napojit elektrárnu na zdroj elektrické energie.

    Současné problémy s výstavbou jaderných elektráren jsou do značné míry dané tím, že při relativně malém počtu zakázek je i pro velké firmy obtížné udržet potřebnou úroveň plánovacích a výrobních kapacit. Do hry vstupuje i politika a již zmíněná tvrdá regulace.

    Je třeba zdůraznit, že jaderné reaktory jsou konstruovány tak, aby nevybuchly. To je jejich rozdíl od jaderných zbraní, které aktivisty proti jaderné energii nijak nevzrušují.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jírovec hezkýý. Zrovna jsem velice letmo přečetl článek a chtěl jsem napsat něco v podobném duchu.

      Tak snad jen dodám: ohledně Temelína - Westinghouse se v průběhu dodávek přece jen trochu polepšili a ty velké chyby odstranili, ale na ruský TVEL se přešlo kromě problémů s kvalitou i z cenových důvodů. Je to tvrdý boj o trhy. Ohledně teplofyzikalních vlastností jsou obě firmy porovnatelné, ruské mají lepší pokrytí, ale horší delaborovatelnost. Co se týká VVER 440, tam je jediným dodavatelem TVEL, pro WH jsou malým trhem. Přechod Ukrajiny na WH je čistě politické rozhodnutí, oni se na dodávkách pro TVEL podíleli a to tímto ztratili.

      K F.Daiči bych dodal snad to, že vzhledem na seismicitu v oblasti a časté tsunami bylo celkem divné, že se dieselagregáty nepostavily na nějakém vyvýšeném místě, a to samé platí i o přívodném napájení při black outu. Například VVER 440 má v tomto ohledu velmi dobrou pasivní bezpečnost.

      Jisté menší riziko je paradoxně spíš při odstávce a říká se tomu "kritická cesta", a souvisí taktéž s chlazením. Je to přísně střeženo.

      Nevěřím, že by JE v Evropě byly nebezpečné, pokud se neuděje něco mimořádného, třeba masivní bombardování průraznou municí. A samozřejmě také pokud namísto vzdělaných pracovníků nezaměstnají inženýry a doktory z Afriky připluvší na gumových člunech z hlubin černého kontinentu, aby nás obohatili. Ale to nehrozí, jejich představa o obohacování je diametrálně odlišná.

      Vymazat
  6. Nejsem odborník ale životní zkušenosti z okrajinci mě říkají, že havárie Černobylského reaktoru byla způsobená neodborností a nezodpovědností obsluhy. V Japonsku zase nedomyšlením všech možných variant a havarijních scénářů. Životnost reaktorů na okrajině končí a co bude dál.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud máte v těle ( v kostech ) zabudován beta-zářič stroncium 90, pochází výhradně z pokusných jaderných výbuchů, kterými se v padesátých a šedesátých létech generálové bavili namísto mariáše. Jak řekl pan Jiří Jírovec, žádné protijaderné aktivity o škodlivosti pokusných výbuchů nehovoří, ačkoli zdravotní rizika, naměřená dnes , původem ze 50-60. let přesahují zdravotní rizika , způsobená jadernými haváriemi (reaktory nebouchají).

      Vymazat
    2. 15:23 neodborností snad ani tak ne, více ta nedomyšlenost. Myslím personální, ne odborná. Dost lidí v Černobylu si rizika RBMK uvědomovalo, ale faktory jako snaha o získání finanční prémie, arogantní autorita zástupce hlavního inženýra, ale hlavně špatná koordinace samotného testu vedly k tragédii.

      I když byli všichni zasvěceni, vzdělání měli dobré, přece jen byl nutný dohled. Jedná se o směnový provoz a ten by neměl řešit tak komplikované věci bez koordinovaného dohledu. A to se tady stalo. Přistoupit k podobnému testu poté, co se na příkaz dispečinku musel snížit výkon na odpolední směně a test odložil na noční, aniž by se počítalo s Xe otravou, už jen tohle byl první krok k problémům, zvlášť u tak velkého reaktoru. Žádný fyzik by tohle nedoporučil a Černobyl tam kontrolní fyziky na směně neměl. Tedy žádná autorita, která by odborně mohla vzdorovat Ďatlovovi. A další problémy s neporozuměním rizika situace následovaly.

      Vymazat
  7. V článku chybí určení, jakého typu reaktory uvedených elektráren jsou.
    Potom určení zda jde o JE dvouokruhové nebo jednookruhové.
    Černobyl = grafitový reaktor (ednookruhová elektrárna/pára z rektoru honí přímo turbinu./)
    Tyto rektory mají plusový koeficient reaktivity! V případě ztráty chlazení se výkon zvyšuje. Pokud
    někdo vypne SORR a řídicí tyče nejdou zasunout, je průser. Řídicí tyče se zasunují zespodu.
    Fukušima = jednookruhová elektrárna - reaktory tlakovodní.
    EDU a TEMELÍN = dvouokruhové elektrárny tlakovodní (tyto reaktory mají koeficient reaktivity mínusový. To znamená, že při ztrátě chlazení se reakce sama zastaví. Řídicí tyče (klacky) v případě HO1 padají vlastní vahou do AZ.
    Čajda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 17:15 AO1 ne HO1.
      Fukušima má reaktory varné, ne tlakové, proto je jednookruhová.
      Dvojokruhová nesnižuje riziko nedostatku chlazení, dodatečnou bariérou snižuje riziko úniku radionuklidů do environmentu.
      Záporný koeficient reaktivity je sice fajn, ale ztráta chlazení je i tady děsně velkej průser.
      Záporný dutinový koeficient měla i Fukušima.
      Téměř u všech varných reaktorů se řídící tyče zasouvají zdola nahoru, jen u tlakovodních to je naopak.
      Drtivá většina reaktorů je varných, jednookruhových. Důvodem je vyšší efektivita přenosu tepelné energie.
      Reaktory RBMK ("černobylské") stále bez problémů slouží.

      Vymazat
  8. Jen tak na okraj, následky Fukušimy na Floridu: https://rense.com/general96/wildlife-extinction-catastrophe-in-the-florida-everglades.htm

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bumbác, dobrá ptákovina. Už jen to, jak daleko je Florida, a fakt, že mezi Japonskem a Floridou leží nejen Pacifik, ale také celé území Spojených států. Pochopil bych paniku Kalifornie (taktéž zbytečnou), ale Florida je úplně šejdrem.
      Možná ty ptáky a brouky v Everglades vylovil starý šibal Honolulu.))

      Vymazat