Reklama

.

.

pondělí 20. srpna 2018

Odkaz pro budoucí kacíře aneb Ohlédnutí za pražským jarem

Lenka Procházková
20.8.2018
Koncem března 1968 jsem oslavila sedmnácté narozeniny. To už byl obrodný proces v rozběhu a já jsem litovala, že nejsem alespoň o dva roky starší a nemohu tu převratnou dobu plnou nadějí prožívat jako vysokoškolačka. Nicméně jsem měla štěstí v tom, že můj táta – spisovatel a filmový scénárista Jan Procházka – patřil k protagonistům pražského jara, a tak jsem měla o průběhu i zádrhelích „obroďáku“ rychlejší zprávy než moji spolužáci na gymnáziu. 


Samozřejmě jsem se s těmi informacemi ve škole netajila… Skončilo to tím, že táta byl vedením gymnázia požádán, aby pro studenty udělal přednášku o politickém vývoji v zemi. To, že výzvu přijal, mě zaskočilo a měla jsem trému, jak obstojí. Po jeho prvních větách jsem se uklidnila. Spolužáci v narvané učebně byli nadšení, pedagogové se pozvolna vytráceli. V dalších dnech mě však někteří profesoři zastavovali na chodbě a ztišeným hlasem mě žádali, abych „otci poděkovala za nevšední zážitek.“ Ruštinářka se dokonce vyjádřila, že táta je rozený táborový řečník. A vyslovila (pro mě nepochopitelné) obavy o jeho osud.

Vím, že on sám takové obavy neměl, stejně jako je neměli jeho kolegové spisovatelé a filmaři. Z debat, které probíhaly v našem dejvickém bytě i z mnoha setkání jinde, na která mě jako nejstarší dceru bral, jsem ale vycítila, že jde o závod s časem. Ten závod však jinak chápali umělci, publicisté a vysokoškoláci, kteří „rozněcovali“ veřejnost ke spěchu a jinak jej nazírali reformní politici v čele s Alexandrem Dubčekem. Tyto rozdíly ve vnímání a hodnocení situace byly osudové, ale teprve zpětně lze z chronologie příběhu pochopit, ke kterým průsečíkům došlo předčasně a ke kterým zpožděně.

Karel Kosík: Pražským jarem vstoupili Češi do mezinárodní debaty o tom, jak zachránit svět.

Pražské jaro působilo jak přelet meteoritu. Síly pro ten úkaz se však sbíraly pozvolna a s přestávkami. Po ponížení Mnichovem a utrpení protektorátu se obětavost osvoboditelů - Rudé armády - prolnula v myslích mnohých Čechů i Slováků s ideou komunismu. Únor 1948 tak někteří vnímali jako skutečnou naději na zbudování spravedlivějšího řádu. U jiných ale zavádění nových pořádků vzbudilo strach o suverenitu státu i o tradiční rozvrstvenost společnosti. Poúnorová emigrace se tak stala dalším početným odlivem, který se v českých dějinách opakuje pokaždé, když vítězná ideologie diktuje svéráz soužití poraženým.

Démon souhlas

Zinscenované politické procesy, ony importované mlýny smrti, se sice po šesti letech pomalu zastavily, ale pach prolité krve nevyvanul. Zatímco pocit křivdy je dědičný, neboť je v rodinách obětí odkazován z generace na generaci, pocit viny je věcí osobního svědomí. Jak je to ale v případě těch, co podlehli propagandě a posedlí démonem souhlasu podepisovali petice žádající tvrdé rozsudky pro „zrádce“? Očistu jejich svědomí měla z logiky věci garantovat stejná moc, která je do spoluviny zatáhla. Jenže i ona byla jen převodovou pákou v mechanismu ještě vyšší moci. A s katastrofami vyvolanými vyšší mocí se musí poškození vyrovnat svépomocí.

Po XX. sjezdu KSSS v roce 1956 se v Polsku a v Maďarsku zvedl odpor k veřejně odhaleným mocenským praktikám. Krvavý průběh maďarského povstání, zásah sovětské armády a taktická nevšímavost západu zdánlivě nezčeřili stojaté vody v Československu. Tisíce politických vězňů dál zůstávaly v kriminálech, započaté rehabilitace se vlekly šnečím tempem, nicméně po popravě Imre Nagye se stalo zjevným, že přes všechna Chruščovova zaklínání hřích stále ve dveřích leží a že zvítězit nad ním se zbraní v ruce nelze.

Stejné sdělovací prostředky, které démonu souhlasu v Československu razily cestu, začaly později pochybovat o tom, že tato cesta vede do ráje. Mezi novináři a spisovateli nebyli pouze slouhové režimu, ale i lidé vybavení svědomím, kteří krok za krokem vedli čtenáře k poznání pravdy a k následné katarzi. Jejich přetahovaná s tiskovým dohledem o každou podezřele rozvinutou větu a slovní spojení nejen uvolňovala mateřštinu z područí otěčestva, ale kultivovala i kritické myšlení čtenářů. Těžce získávaná vítězství nad cenzurou posilovala i autory k většímu rozmachu. Odvážná kritika umění, které oddaně přitakává režimu, zazněla už na II. sjezdu československých spisovatelů ( v dubnu 1956) především z úst Jaroslava Seiferta: „.. Smlčí-li pravdu spisovatel, lže.“ Po krátké oblevě však znovu přituhlo, což je v české kultuře opakovaným jevem. Nicméně už šedesátá léta zrodila (ale také znovu či prvně zpřístupnila) řadu děl českých a slovenských autorů, z nichž některá se stala světově proslulá. Zrodila také českou novou filmovou vlnu. Literatura a filmy z šedesátých let zůstanou svědectvím toho, že i malá země, osudově umístěná na křižovatce vlivů, může být veliká svým uměním.

Vlaštovky ohlašují změnu počasí

IV. sjezd Svazu československých spisovatelů v červnu 1967 vyzněl jako otevřená revolta proti ustrnulé politice. Projevy, které zazněly, vypovídaly o statečnosti autorů definovat rozsah společenské a mravní krize. Filosof Karel Kosík v příspěvku Rozum a svědomí zdůraznil odpovědnost intelektuála za dobu, v níž žije, když odkazoval na osobnost Jana Husa. Ludvík Vaculík popisoval vztah občana a moci a shrnul jej vyjádřením: „Tato (komunistická) strana nevyřešila za dvacet let ani jednu lidskou otázku v této zemi.“

Milan Kundera mluvil o nesamozřejmosti existence českého národa a ptal se, zda jsme schopni potvrdit, že někdejší snaha národních buditelů měla smysl. Ivan Klíma apeloval proti cenzuře. V podobném duchu promlouvali i další autoři, vědomi si toho, že se stát ocitl na křižovatce, kde je na výběr jen z mála: buď socialismus obrodit po svém, nebo to vzdát a zvyknout si na lživot podřízený „pravdě“ vyšší moci.

Po skončení sjezdu byli někteří z řečníků vyloučeni z KSČ, především ale byla zrušena spisovatelská redakce Literárních novin, které pak vycházely jako periodikum ministerstva kultury. (Na jaře 1968 byly „literárky“ pod názvem Literární listy spisovatelskému svazu vráceny. Po srpnové invazi vycházely do května 1969 jako „Listy“.)

O průběhu sjezdu spisovatelů se tedy v tisku nic podstatného neobjevilo, ale zásadní projevy kolovaly mezi lidmi ve strojopisných opisech. (Tento způsob šíření „nebezpečného“ čtiva se později, v době normalizace, rozvinul v tzv. samizdatu.)

Další roznětkou Pražského jara byl zásah policie proti vysokoškolákům. V posledním říjnovém dni roku 1967 vypadl na strahovských kolejích elektrický proud, což nebylo nic mimořádného. Tentokrát však studentům došla trpělivost a ve spontánním průvodu a se svíčkami v ruce scházeli ze Strahova do vnitřní Prahy. V Nerudově ulici byla demonstrace volající „Chceme světlo!“ policií zastavena, několik studentů skončilo v antonech. Přivolané policejní posily surově napadly i ty, kteří se vrátili se na Strahov, a pronikly do budovy kolejí. Tím porušily princip akademické svobody. Událost vyvolala hněv veřejnosti. To, že ÚV KSČ brutalitu policie neodsoudil, vedlo o několik měsíců později k vytváření vysokoškolských organizací mimo rámec ČSM. Jako první vznikla na pražské filozofické fakultě v únoru 1968 Akademická rada studentů, která převzala funkci fakultního výboru. Podobné studentské samosprávy se pak vytvářely i na dalších fakultách.

Podpora s výhradou

Oficiálně obrodný proces odstartoval v lednu 1968, po vynucené rezignaci Antonína Novotného, kterého ve funkci prvního tajemníka ÚV KSČ vystřídal Alexandr Dubček. Čeští občané přijali nastolení „neznámého Slováka“ do čela strany bez většího zájmu, zato na Slovensku cítili zadostiučinění, protože Novotný vnímal slovenský národ a jeho specifika poněkud arogantně. Celá společnost však zpozorněla, když se v médiích včetně Rudého práva začaly objevovat první články a rozhovory o chystaných reformách.

V březnu 1968 se v Praze uskutečnily dva veřejné mítinky pod názvem „Mladí se ptají.“ V přetékajících sálech Slovanského domu a o týden později Sjezdového paláce odpovídali reformní komunisté např. Josef Smrkovský či Gustáv Husák, ekonomové (např. Ota Šik) a spisovatelé (Jan Procházka, Pavel Kohout, Jiří Hanzelka) a další na dotazy publika. Debaty přenášel rozhlas a zveřejnilo Rudé právo. (V průběhu druhého mítinku schválili účastníci dopis A. Novotnému s požadavkem, aby rezignoval i na funkci prezidenta. V dalším dni, možná jen shodou okolností, prezident skutečně abdikoval.) Postoj radikálních vysokoškoláků k nadějím obrodného procesu vyjádřil Luboš Holeček (jeden z perzekvovaných studentských lídrů) na mítinku větou, že studenti obrodný proces podporují podmínečně. (Po srpnu to však byli právě oni, vysokoškoláci, kteří coby poslední bašta odporu bránili polednový vývoj! Jedním z nich byl Jan Palach.)

Před koncilem v Drážďanech

O politice se diskutovalo v televizi, ve školách i v továrnách, v okresech začala výměna stranických tajemníků, KSČ připravovala Akční program a vláda demisi. Na 23. března byl Dubček a několik dalších členů předsednictva ÚV pozváno do Drážďan na konferenci RVHP. Jednání bylo označeno jako interní. Ihned po zahájení však českoslovenští hosté pochopili, že místo na pracovním poradě o hospodářství se ocitli před koncilem. Bez přípravy museli čelit obvinění Brežněva, Kosygina, Kádára, Gomulky, Ulbrichta a Todorova, že v Československu probíhá kontrarevoluce.

Na počátku bylo přijato, že jednání je důvěrné a nebude z něj pořízen steno záznam. V sále však byla nahrávací technika. Odtajněný přepis záznamu má 41 stran. Když si čtenář s mačetou v ruce prorube stezku balastem frází, vstoupí do úvodního dílu strhujícího politického seriálu. V této pilotní epizodě se obžalovaní bránili statečně a s přesvědčením. Na Brežněvův útok, že KSČ přestala držet média, takže spisovatelé, studenti a jiní reakcionáři, mezi které zahrnul i Smrkovského, mají pro své názory zelenou, zakončený výpadem: „My se nemusíme bát ani Procházky ani Šika... Ale vy, soudruzi, musíte mít strach! Protože tito lidé můžou rozbít základy vaší strany… “ reagoval Oldřich Černík ujištěním, že v zemi není žádná atmosféra strachu, ale nezvyklý zájem o politické dění a osud socialismu. „Od února 1948 jsme nezažili takovou aktivitu... Milióny lidí se zúčastňují stranických a jiných schůzí.“ Černík dokonce použil i taktiku „na hrubý pytel hrubá záplata,“ když si během Ulbrichtovy pobouřené citace z Die Welt o pražském jaru odešel zatelefonovat a po návratu oznámil, že se právě dověděl, že západní agentury jednání v Drážďanech odhalily a tudíž ČTK musí veřejnosti poskytnout nějaké informace.

První verze komuniké, kterou dali „hostitelé“ připravit, byla v kritice obrodného procesu tak tvrdá, že i Drahomír Kolder se vyděsil: „Jako by se konalo Informbyro, které se usneslo, že dostaneme klackem… S takovým komuniké nás odstřelí… Nemůžeme přijet a říct, jak situaci charakterizují bratrské strany. Důsledky si nemohu domyslit...“ János Kádár si je domyslet uměl, už v předchozím vystoupení věštil: „Probíhající události mohou z každého z vás udělat Imre Nagye!“

Opravená verze komuniké obrodný proces v Československu nekomentovala. Na základě ústních výhrad však zřejmě došlo krom jiných slibů i k závazku reformistů, že prezidentem ČSSR nebude zvolen studenty oblíbený Čestmír Císař, ani Ota Šik, autor Třetí cesty, ale osoba skýtající záruky, že na „věc“ dohlédne. Takovou osobou se stal Ludvík Svoboda. (Jeho cesta, projektovaná myšlením a zkušenostmi vojáka, skončila na letišti Šeremetěvo, kam se 23. srpna snesl jako deus ex machina, aby vyjednal podmínky kapitulace.)


Akční program KSČ

Zvolenou obrannou reakcí na jednání v Drážďanech bylo zrychlené přijetí Akčního programu KSČ (5. dubna 1968). Kromě rozšíření občanských svobod (shromažďovací a spolčovací právo, svoboda slova a právo cestovat i do kapitalistických zemí) program zahrnoval především plán hospodářské reformy. Šikova Třetí cesta měla částečně nahradit přísně plánované hospodářství cenovým mechanismem, ve kterém úspěch podniků závisel na poptávce trhu. Současně byly chystány pravomoci pro podnikové rady pracujících. V plánu byla i spolupráce se zahraničními kapitalistickými podniky, možnost úvěrů ze západu pro rekonstrukci československého především lehkého průmyslu a volná směnitelnost koruny v zahraničí. Reforma měla také povolit drobné soukromé podnikání.

Akční program se týkal i legislativy. Kromě zákona o soudních rehabilitacích a nového volebního zákona byl vypracován i návrh na federativní uspořádání republiky, což mělo posílit autonomii Slovenska. (Tento jediný bod byl po srpnové invazi uskutečněn.)

Zásadní změna, ve kterou část společnosti doufala, však v programu chyběla. Vedoucí úloha KSČ zůstala zachována, ale předefinovala se na službu společnosti.

V dubnu došlo i k demisi vlády, nový kabinet sestavil Oldřich Černík. V Drážďanech kritizovaný Josef Smrkovský byl zvolen předsedou Národního shromáždění.

Průzkumy veřejného mínění z konce dubna 1968 ukázaly, že důvěra „lidu“ v obrodný proces stoupá. Zatímco pro návrat ke kapitalismu, kterým strašil „drážďanský koncil“ se vyslovilo pět procent dotázaných, 90 procent se hlásilo k „socialismu s lidskou tváří“. Podpora občanů se projevila i veřejnou sbírkou peněz a šperků. Na Fondu republiky se tak z drobných příspěvků shromáždilo přes čtvrt miliardy korun a několik desítek kilogramů zlata a drahých kamenů.

Lidská tvář na tribuně a „výslech“ v Kremlu

Prvomájový průvod v Praze se roku 1968 protáhl na pět hodin, kdy tři sta tisícový dav defiloval pod tribunou, na níž stáli Dubček, prezident Svoboda a další představitelé. Mezi transparenty s kreativními hesly (např. Jen svobodný člověk je hoden socialismu!) se objevil i portrét T. G. Masaryka. Nesli jej zakládající členové KAN - Klubu angažovaných nestraníků. Průvodu se zúčastnili i bývalí političtí vězni sdružení v nově vzniklém K 231.

Už 4. května byl ale Dubček povolán do Kremlu. Předvolánka k účasti v druhé epizodě politického seriálu se týkala i premiéra Černíka, předsedy Národního shromáždění Josefa Smrkovského a Vasila Biľaka, který se této fázi ještě řadil k reformistům. Dubček se odpočátku snažil karatelům vysvětlit, že změny, které probíhají, „byly naprosto nevyhnutelné a nic menšího by nestačilo.“ Smrkovský a Černík zdůrazňovali, že KSČ si udrží vedoucí úlohu, neboť s ní národ sympatizuje a proces obrody podporuje. Pod palbou otázek však začali připouštět, že pohyb ve společnosti je překotnější, než čekali a že detaily zatím nemají pod kontrolou. Brežněv, Kosygin a Podgornyj však o „detailech“ věděli své a na každý si řádně posvítili. Znali jména „antisocialistických živlů“, měli zprávy o založení KAN a K 231, o změnách na ministerstvu vnitra, o portrétu TGM v prvomájovém průvodu atd. Nejvíc je pobouřilo, že strana, která se vzdala kontroly nad tiskem se chystá svolat mimořádný sjezd. Zatímco trojice „předvolaných“ přešla do semknuté defenzívy, Biľak přešel na pozici obžaloby: „Sjezd, kde dojde k výměně ÚV, je ve skutečnosti snaha změnit politiku...“ Žaloval, že „nepřátelé se chytají využít minulých chyb při kolektivizaci, kritizují Únor jako nedemokratický jev“ a tvrdil, že pracovníci Státní bezpečnosti a soudů jsou situací zastrašení. Současně však ujišťoval, že reakční pořady pražského rozhlasu a televize jsou na Slovensku vypínány, takže situace je tam mnohem klidnější a pod kontrolou.

Smrkovský se stále vracel k rehabilitacím, neboť sám prošel komunistickým vězením a Černík dokonce odvážně poznamenal: „KSČ se musí oddělit od lidí, kteří nesou odpovědnost za chyby 50. let. Je to smutné, ale bude třeba objasnit i úlohu Gottwalda, Zápotockého a jiných“. To Kosygin odmítl: „Očernit Gottwalda – to by znamenalo očernit vše!...“

Jednání chvílemi připomínalo křížový výslech. Kremelští kritici prorokovali mezinárodně politické dopady vývoje a výstražně vzpomenuli na maďarské rozuzlení. Brežněv doznal, že by mu bylo na duši lehčeji, „kdyby předsednictvo ÚV KSČ přijalo rozhodná opatření, kdyby nějaké ty reakcionáře vyhnalo a nějaké třeba i zavřelo. Ano, ano, leckoho je možné i nutné zavřít.“ Kosygin mínil -„strana vás podpoří. Řekněte, že začíná opravdový útok na nepřátele…“ V závěrečném shrnutí Brežněv prohlásil: „Nelze provádět ústupky, nelze být reformisty… Připravovat sjezd v atmosféře hysterie a mítinkové horečky je nemožné. Požadavek mimořádného sjezdu – to je udička, na níž vás chtějí chytit. Proč by nějací Procházkové a Černí měli straně diktovat své podmínky? … Vy máte sílu, máte armádu, máte svou milici – to je vaše opora.“

Po návratu Dubček chlácholil veřejnost tvrzením, že vedení Sovětského svazu proces změn v Československu se zájmem sleduje. Ani na jednání předsednictva ÚV KSČ neodtajnil „detaily“ moskevského jednání. Návrhy, které předkládal, například oddálit svolání sjezdu, vytvořit legislativní rámec pro Lidové milice, jako ozbrojeného orgánu KSČ (což Zdeněk Mlynář zamítl s tím, že takto jednají fašistické strany), však vzbudily nervozitu. Změněné postoje Smrkovského a Černíka vůči svobodnému tisku, zakládání klubů (KAN, K 231) nebo snah sociálních demokratů o obnovu strany vyvolaly překvapený dotaz: „ Co se od dubna změnilo, že se nastolují tyto otázky?“ Dubček mluvil o nebezpečí anarchie a Smrkovský varoval před možnými tragickými konci...

Občané sice neměli dost informací o politických jednáních, ale měli oči a vnímali vojenská cvičení na území republiky jako zastrašování.


Pravda prostě zbývá, když se všechno ostatní prošustruje

27. června otiskl týdeník Literární listy a současně i tři celostátní deníky text Ludvíka Vaculíka, v němž autor vyslovoval obavy ze zpomalení polednového vývoje. Výzva s názvem „Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem“ byla sepsána na podnět několika akademiků (mezi nimiž byl i Otto Vichtrle).

V úvodu textu Vaculík navazoval na svůj projev ze sjezdu spisovatelů, pokračoval však už konkrétním návodem k aktivitě občanů při obraně obrodného procesu. „K otázkám, které nechce nikdo znát, ustavujme vlastní občanské výbory a komise. Je to prosté: sejde se několik lidí, zvolí předsedu, vedou řádně zápis, publikují svůj nález, žádají řešení, nedají se zakřiknout... Ustavujme výbory na obranu svobody slova. Organizujme při svých shromážděních vlastní pořádkovou službu...Prozrazujme fízly... Máme znovu možnost vzít do rukou naši společnou věc, která má pracovní název socialismus, a dát jí tvar, který by lépe odpovídal naší kdysi dobré pověsti...“

Zveřejnění výzvy vyvolalo obrovskou vlnu souhlasu s jejím obsahem, na ulicích spontánně vznikly petiční stánky a občané připojovali pod manifest své podpisy. Petiční archy pak byly zasílány redakcím, které jména signatářů zveřejňovaly.

Ve vzpomínkovém fejetonu z roku 1986 Vaculík prozradil, že při psaní Dva tisíce slov myslel na princip Gándhího „nenásilné neposlušnosti,“ která by mohla i v našem obrodném procesu vést k samosprávě. Československo však bylo v jiném postavení, než někdejší britská kolonie a naši „Britové“ nemohli připustit, aby se ve vojensky nekontrolovaném satelitu impéria „lid“ inspiroval tak exotickým příkladem. Ze záznamu debaty narychlo svolaného předsednictva ÚV KSČ je zřejmé, že Vaculíkovu výzvu vnímali jako dýku do zad i reformisté. Smrkovský dokonce varoval: „Jestli my teď s tím neskončíme, budou to řešit tanky.“ Navrhl obnovit cenzuru. To neprošlo. Nakonec bylo zpracováno poměrně realistické stanovisko. Politici v něm národu vysvětlovali, že obrodný proces nestagnuje, že KSČ urychleně připravuje mimořádný sjezd, který reformní linii přijme a nevratně zakotví. Apelovali na občany, aby vývoj neztěžovali dobře míněnou ale riskantní aktivitou. V průběhu jednání předsednictva telefonoval pobouřený Brežněv. Dubček mu slíbil, že situaci vyřeší. Když však druhého dne vystoupil v televizi, nenašel sílu zchladit nadšení občanů, takže mluvil jen v náznacích. A lidé v podepisování archů pokračovali. Svým způsobem to byl plebiscit, v němž na otázku, zda humanistický socialismus má budoucnost, Češi a Slováci odpověděli ANO.


Varovný výstřel z Varšavy

Na 14. července bylo do Varšavy svoláno jednání představitelů Bulharska, Československa, Maďarska, NDR, Polska a SSSR. Československá delegace však účast v této epizodě seriálu odmítla. Nechtěla čelit dalším kolektivním vyhrůžkám. Ty tedy přišly do Prahy písemně.

„Nikdy nebudeme souhlasit s tím, aby imperialismus pokojnou nebo násilnou cestou, zevnitř nebo zvenčí, prolomil socialistickou soustavu a změnil poměr sil v Evropě ve svůj prospěch… reakce získala možnost vystupovat veřejně před celou zemí, uveřejnit svou politickou platformu pod názvem Dva tisíce slov, která obsahuje otevřenou výzvu k boji proti komunistické straně a proti ústavní moci, výzvu ke stávkám a nepořádkům... Toto prohlášení je v podstatě organizačně politickou platformou kontrarevoluce...“

Nesmiřitelný a výhružný tón dopisu „Varšavské pětky“ však měl opačný účinek než jeho odesilatelé předpokládali. Dubčekovo reformní křídlo pochopilo, že je nejvyšší čas odkrýt před občany karty a přizvat je k obraně „společné věci.“ A tak byl dopis zveřejněn v několika denících současně.

Výhružná dikce publikovaného dopisu vyvolala u československé veřejnosti uražený nesouhlas a rozhořčila i komunisty na západě, kteří český experiment vnímali se zatajeným dechem. Předsednictvo ÚV KSČ šlo ve své nové strategii ještě dál, když reagovalo na výtky „Varšavské pětky“ také písemně a překvapivě ofenzívně. Ve zveřejněné odpovědi se ohradilo proti termínu kontrarevoluce, ujistilo, že výzva Dva tisíce slov neohrozila socialismus ani stranu. Ta se naopak sjednotila, chystá na září sjezd a pak přijetí zákonů o občanských svobodách. Navrhovaný návrat k cenzuře a direktivním metodám „by vyvolal odpor drtivé většiny členů strany, odpor pracujících, dělníků, družstevních rolníků a inteligence. Strana by právě takovým krokem ohrozila svou politicky vedoucí úlohu a vyvolala situaci, v níž by opravdu došlo k mocenskému konfliktu.“

V závěru inteligentního a hrdého dopisu, jehož autorem byl zřejmě Zdeněk Mlynář, předsednictvo připomnělo platný text Deklarace vlády SSSR z roku 1956, v němž stojí, že země socialistického společenství „mohou vytvářet své vztahy jedině na základě plné rovnoprávnosti, respektování územní celistvosti, státní nezávislosti a svrchovanosti a vzájemného nevměšování do vnitřních záležitostí.“


Myslíme na vás, myslete na nás!

Ve dnech 29.7. až 1.8. 1968 se uskutečnilo poslední rokování československé a sovětské delegace. Do historie vešlo pod názvem „vagónové jednání,“ neboť se odehrálo na překladovém nádraží v Čierné nad Tisou u hranic s Ukrajinou. Členové obou delegací dorazili vlaky. Společná jednání probíhala v klubu železničářů a existují z nich stenografické záznamy. Pouze ze dne 31. července, kdy se v salónním kupé sovětského vlaku sešel Alexander Dubček s Leonidem Brežněvem k rozhovoru mezi čtyřma očima, žádný zápis není. Pokládám ale za pravděpodobné, že i tuto „soukromou“ schůzku monitorovalo UCHO a že nahrávka stále existuje...

Československá veřejnost vnímala osudovost rokování a před odjezdem do Čierné obdržel Alexandr Dubček (v přímém televizním přenosu) Poselství občanů, jímž byli členové delegace žádáni, aby nepřistoupili na žádné kompromisy: „...Jednejte, vysvětlujte, ale jednotně a bez ústupků obhajte cestu, na kterou jsme vyšli a ze které živi nesejdeme… Myslíme na vás. Myslete na nás! Píšete za nás osudovou stránku dějin Československa. Napište ji s rozvahou, ale především s odvahou. Ztratit tuto jedinečnou šanci by bylo naše neštěstí a vaše hanba. Věříme vám!"

Tímto Poselstvím, které celkem podepsalo milión občanů, postavila veřejnost svým politikům opěrnou zeď. Čtyřdenní snaha představitelů Sovětského svazu přinutit zástupce Čechů a Slováků, aby odvolali nebezpečné reformní kacířství a vrátili se k jediné správné „širokorozchodné“ koleji, tak byla marná. Na ústní sliby představitelé Kremlu nevěřili. Po společném jednání s představiteli dalších „bratrských“ stran v Bratislavě (3. srpna), kde byl tajně předán jeden ze zvacích dopisů už trpělivost došla. A následovala měsíce připravovaná vojenská operace Dunaj.

Při jejím užití za pomoci páté kolony a kolon tanků se naplno projevila celonárodní jednota nenásilného občanského odporu v ulicích okupovaných měst. Jednání statečného Vysočanského sjezdu v hale ČKD, na které se v průběhu noci sjeli z celé republiky nedávno zvolení delegáti, zřejmě Dubčekovi a dalším uneseným a internovaným politikům zachránilo život. O čest se, podpisem Moskevského protokolu, s výjimkou Františka Kriegela. už připravili sami.

Dodnes nebylo uspokojivě vysvětleno, proč se prezident Ludvík Svoboda navzdory prosbám vysočanských delegátů a dalších politiků rozhodl odletět do Moskvy. Z nadšené reakce Brežněva a jeho lidí je však zřejmé, že pro ně byl prezidentův přílet skutečným zvratem a darem, neboť politicky invaze selhala. Když 23. srpna prezident okupovaného státu přistál na letišti Šeremeťěvo, aby vyjednal podmínky kapitulace, byl uvítán se všemi poctami. Jednání v Kremlu plné dramatických zvratů skončilo 26. srpna.

Manévrovací prostor vytvořený Vysočanským sjezdem a spontánním odporem československých občanů za pomoci svobodných médií tak zůstal zcela nevyužit a cesta k následné normalizaci, v níž špinavou práci za okupanty už dělali naši lidé, se otevřela.

Když jsem před několika dny poskytla rozhovor na téma pražské jaro štábu ruské televize, ptal se redaktor krom jiného i na to, zda bylo možné invazi zabránit. Řekla jsem, že teoreticky ano, pokud by naši vrcholní reformní politici tzv. překročili vlastní stín a porušili vžité zvyklosti. Zmínila jsem fenomén času odtikávajícího k mimořádnému sjezdu, který jako nejvyšší orgán měl cestu k reformám zastřešit a vysvětlila jsem, že Dubčekovo křídlo při svém závodu s časem ustavičně kličkovalo: klacky pod nohy mu házely nejen „znepokojené bratrské strany“ ale i pátá kolona ve straně vlastní. Národ (dnes se používá korektní výraz veřejnost) však neměl dostatek informací, měl ale instinkt, a proto se hnal k cílové rovince zkratkou. Novináři, spisovatelé a další respektované osobnosti včetně vysokoškolských lídrů mu k tomu bubnovali do rytmu. I po padesáti letech jsou to vzrušující vzpomínky! Étos a kvalitu tehdejšího tisku už nikdy potom nic nepředčilo. Národ, který se takto hlasitě přihlásil o slovo, mohl být zbrzděn jen dvěma metodami. Buď po dobrém, čili promyšlenou taktikou svých politiků, nebo po zlém zvenčí – což se stalo. Ta první možnost vyzkoušena nebyla, a tak se můžeme jen zpětně dohadovat, jak by to dopadlo, kdyby hned po březnovém koncilu v Drážďanech odložil Dubček roli maskota a dorostl ve skutečného politického lídra, který chce prosadit reformy. Ve své fantazii si ráda představuji, jaký účinek by například mohl vyvolat jeho projev ve státní televizi. Pokud by mu text zpracoval kolektiv autorů z literárek, byl by to pro národ, který zná Švejka nazpaměť, srozumitelný návod k mírnému pokroku v mezích zákona až do doby, než by mimořádný sjezd KSČ odstranil pátou kolonu a svými závěry vystavěl závoru, kterou by ani „bratrské“ tanky neprorazily. Potud má fantazie o té možnosti, na kterou však politici typu Dubčeka, Smrkovského nebo Černíka asi ani nemohli přijít. Nechtěli „svůj lid“ zklamat, ale protože v něm objevili občany až příliš pozdě, nedokázali tento státotvorný fenomén v čase, kdy to bylo ještě možné, přizvat ke společnému promyšlenému postupu.

Odkaz a ideály pražského jara nedokázali z myslí pamětníků odstranit ani normalizační vymítači ďábla. Znovu se o to pokoušejí dnešní „svobodná“ média, když prezentují znevažující výklad, že šlo jen o „hádku mezi komunisty o funkce“. Tato nemravná lež zastírá skutečnost, že proces obrody se vyvíjel celonárodní diskuzí, které se účastnili straníci i bezpartijní a to napříč generacemi. Je mi hluboce líto dnešních mladých, že neprožili ten zázrak sounáležitosti a pocit naděje, že můžeme popostrčit svět k rozumu a k odvaze zkombinovat jej se svědomím. Možná, že jednou se ta kacířská myšlenka znovu vynoří. Pro případné budoucí kacíře mám ale radu. Vymyslete pro socialismus nové jméno, protože s tímto starým, uvláčeným stokami propagandy „už nemůže mezi slušné lidi,“ jak napsal Ludvík Vaculík ve fejetonu z roku 1986.


Lenka Procházková


180 komentářů :

  1. Co jest to platno, když se tento text do "hromadných sdělovacích prostředků" (automaticky mi naskočila dobová terminologie) nedostane ani náhodou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že se mýlíte. Internet je největší hromadný sdělovací prostředek. Sledovanost NR je vysoká, některé "noviny " ani nemají takový náklad. Text je posléze přebírán dalšími weby, lidé si zajímavé články ukládají a přeposílají v mailech. Jen bych podotkl, že stále platí, že nejbližší pomocná ruka je na konci vlastní paže. A - cituji z článku: "špinavou práci za okupanty už dělali naši lidé", což je stále aktuální ačkoliv okupanta vidět není, ví všichni kdo nás okupuje. Nejlíp to ví ti, co vládnou. Odkud myslíte, že je řídí a platí? (Věřím, že ne všechny.) VAL

      Vymazat
    2. Paní Procházková BRAVO!! Jsem pamětnice, bylo mi 23 let. Ale jak si všechna média berou do huby rok 68, to je taky k nezapomenutí. Mně osobně nejvíc naštvalo, když se Dubček a spol vrátili z Moskvy, tak se Dubček do rádia rozplakal a tím u mně skončil navždy. Děkuji Vám a pište víc.

      Vymazat
    3. Čulibrku, dnes jste zde pro mne za vítězku! Ano plačka A.D.!

      Děkuje a blahopřeje za mne Ramón

      Vymazat
    4. V historii každé země jsou momenty, na které se nesmí nikdy zapomenout, protože utvářely dějiny. A toto je jeden z nich. Sovětská okupace. Zničené životy a naděje na svobodu, stovky mrtvých a zrada "spojence". A vůbec nejhorší na tom vše je, že Rusové do dnešních dnů toto zvěrstvo obhajují a oslavují.

      Zatímco Němci si museli po válce projít tvrdým prozřením a sebepohrdáním, jako snad žádný jiný národ na světě, tak Rusové jsou na dobu temna své sovětské historie hrdí a neštítí se vyrábět propagandistické dokumenty jak nás přijeli zachránit. Je to zřejmě o kulturní vyspělosti národů a zde mají Rusové před sebou ještě dlouhou cestu. Bohužel mi to často připomíná, že se raději vracejí zpět.

      Vymazat
  2. Zato dnes mohou mladí prožívat "zázrak" z toho, když vidí, že tak zvaný "obrodný" proces nejvíce adorují buržoazní politruci a finanční žraloci zlodějského kapitalismu! Pro mne je rozhodující, že Dubček žádný komunista nebyl a že byl jen takový malý předskokan agenta CIA Gorbačova, což dokládá jeho aktivní účast na kontrarevolučním puči v roce 89 a jeho spolupráce s podvraťákem Havlem ! Za "odměnu " nám nechali rozkradenou republiku a statut americké kolonie !!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo pane dobře jste to napsal souhlas.

      Vymazat
    2. Nesmysl.
      Navíc: '"obrodný" proces nejvíce adorují buržoazní politruci a finanční žraloci zlodějského kapitalismu!'
      Ne, oni oslavují srpnový zásah, o předchozích měsících ni.

      Vymazat
    3. Skvělý text od p.Procházkové až na jednu vyjímku. Paní Procházková lituje dnešní mladé, kteří neprožili to nadšení v 68 roce. No neprožili nadšení v 68 ale mnozí prožili nadšení a sounáležitost v roce 1989. Já to tedy prožil dvakrát. Bohužel musím dodat, že obavy Smrkovského a Černíka byly oprávněné. Dopadlo by to stejně katastrofálně jako dnes. Slušní lidé mají prostor jen okrajový a tak její slova nezní v ČT ani jinde. Její tatík to nejspíše myslel upřímně, ale mnozí další jen jako výtah k moci a dalšímu kořistnění ubohých ovčanů a odvádění zisků z jejich práce do kapitalistické ciziny a ze socíku s lidskou tváří by zbyly jen prázdné slova.

      Vymazat
    4. No, moji rodiče zažili vpád německých vojsk do naší republiky (nevzpomínám si, že by Merkelová ve výročí intervence prohlašovala něco podobného, co prohlašuje proti Rusku. Já zažila vpád ruských notabene spojeneckých vojsk, včetně východoněmeckýchněmeckých, které byly součástí Varšavské smlouvy. Jaké byly reakce národa? Stejné.Dnes se nám tu salámovou metodou utábořují americké vojska a ticho po pěšině.Tak já bych raději o nějakých vpádech cizích armád pomlčela.....

      Vymazat
    5. 12:29 Podvraťá jseš ty sám Gorbačov nebyl žádný agent CIA. Gorbačov se do vedení ruska dostal proto,že před ním 3 fosílie zhebly, proto někdo mladší ty vemeno. Žádný statut US kolonie necítím. A ta rozkradená rep. to používají ti neně uspěšní ti co 89 roce nic nedokázali. Říká se jim RUDÍ LEMPLOVÉ. Mám dva syny, kteří podnikají.Pouze zírám na to co si mohou dovolit plus jak podporují manželku a mne. Jsem ročník 53 ,za celej svuj život do 89 roku jsem pouze živořil ,ty ROZKRADENÁ REPUBLIKO.

      Vymazat
    6. Gorby byl připravován pro předání SSSR Amíkům, proto má bydlo v Kalifornii. Přivedl Jelcina, který téměř dokončil, co začal Gorby. Republika v r.1989 byla bez státního dluhu, dnes je to cca 1,6 bilionů státního dluhu!

      Vymazat
    7. Kdo nevnímá z perspektivy dnešního osobního "blahobytu", že česká společnost upadla do koloniální závislosti na tzv. Západu, kdo nevidí, že republika je rozkradená, lidé ožebračení a bez perspektivy, kdo nevidí hluboký kvalitativní propad našeho vzdělávacího systému, kdo nevidí, že výsledkem je vymírání českého národa, ten zasluhuje jen pohrdání a nadávku. Tací kolaborovali s Rakousko-Uherskem, posléze s Hitlerem, pak s Gottwaldovými násilníky, normalizátory po roce 68 a s dnešní kolaborující "kavárnou". Stále stejná zabedněná a prospěchářská nátura, bahno společnosti, kterou cizí pařáty při míchání společností vytáhnou ze dne na hladinu.

      Leo

      Vymazat
    8. 17:07 Nebudu do nekonečna rozebírat,že z 90% nemáte pravdu. Melete stále omílané nepravdivé SRAČKY. Podle vašeho vyjádření vám nevyhovuje žádný režim. Co tedy vlastně chcete, když vám nic nevyhovuje? Doplňující otázka, kdo tedy muže za tu jak píšete " koloniální závislost na Západu ".Odpovím za vás- ten zoufalej, neproduktivní bolšánskej režim od roku 1948 až 1989- proto a tady vznikla ta vaše závislost.

      Vymazat
    9. Anonymní 17:45

      Leo má samozřejmě pravdu, i když celá pravda je ještě obsáhlejší a o dost smutnější.
      Vy však navzdory tomu, že dnes už není v silách režimu reálnou situaci zamaskovat, nic nechápete. Je možné, že buď jste na to ještě příliš mladý, nebo vám prostě nebylo dáno dostatek rozumu.
      Ale na druhou stranu mě napadá otázka, pokud jste vy a někteří další, spokojeni s tím kam jsme to dopracovali a kam míříme, co vás potom vede k vyhledávání informací z alternativních zdrojů, jako je NR? Že byste si také nebyli tak docela jisti správností cesty, ale cítili jakousi potřebu utěšovat ostatní ve smyslu "není tak zle, aby nemohlo být hůře"? Takové nějaké Matky Terezy?

      Vymazat
    10. Lempl 20. srpna 2018 15:55

      Ty socialistický lemple, proč si živořil? Tys byl tzv. netáhlo, které teď musí krmit vlastní děti a to je ti teprve 65 let? Jdi fachčit, neprskej na kapitalismus a jdi plnit rozkradenou, zadluženou státní kasu Česka! "Fšeci kradnú A. Babiš".

      Vymazat
    11. 17:45 opět prokázal, že nevlastní ani mozek ani vychování. Jak ostatní jistě pochopili, nemám rád diktatury, ani feudální, ani levé a ani pravé... Mám rád demokracii a ne dnešní demokratůru.

      A ten hlupák 15:55 je lempl sám. Nemyslící mozkové netáhlo, který nechápe vůbec nic. Naštěstí může podnikat, tak šidí lidi a na přemýšlení používá jen kalkulačku.

      Leo

      Vymazat
    12. 15:55 Ty jedno netáhlo právě za socialismu si šlo vydělat prací a on živořil. Teď něco dostal v restitucích a dělá machra. Běž si mezi své a nikoho tu neurážej.

      Vymazat
  3. Příliš dlouhý text, o známých faktech. Autorka nebere do úvahy geopolitické úsilí světových velmocí, což se projevilo až v roce 1989.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bere, ale jí jde o vztahy mezi lidmi, které v týdnu od 21. do 28.8.1968 byly skvělé, nezištné, pozitivní...

      Vymazat
    2. A take bohuzel velmi naivni.A navic to malokomu vydrzelo.Neuplynulo par mesicu a podlezali nove moci o 106.To si pamatuji velmi dobre.

      Vymazat
  4. Byla to asi první " barevná " revoluce , poslední fáze už byla pod taktovkou západu ! Stačí si zjistit , kdo se objevoval na těch různých besedách a s kým se ti různí " obrozenci " stýkali !!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Píšeš normalizační blbiny soudruha Kojzara. Napiš konkrétně s kým se jací "obrozenci" stýkali a co tobě na tom konkrétně vadí/vadilo.

      Vymazat
  5. celý trik spočíval v tom, že sme sa mali popasovať so západom, vziať si pôžičky a isť dobýjať svet - ale ako povedal Kosygin - pôžičky treba splácať, a čím ? - lacnou prácou - znela odpoveď

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A po "Ginu" plyšákovém nastala staletá kocovina. Kosygin (po invazi jsme mu říkali "patrioticky" Kosivodka) měl svatou pravdu.

      Vymazat
    2. 13:04
      Mimochodem, například Rumunsko si ty půjčky nabralo, poctivě je splatilo (podrobně to popisuje například Miloš Jakeš v záznamu z Červeného Hrádku) a tak západ
      Ceaušesca odprásknul i s manželkou. Tím bylo Rumunsko pacifikováno.

      Vymazat
    3. Vůbec jste nepochopili smysl článku. Asi jste se všichni výše píšící zašpinili při normalizaci a tak si po letech dáváte alibi na svoje tehdejší sviňárny.

      Vymazat
  6. Čím jsem starší tím více vidím jen jednu cestu, kterou jste ve svém článku rovněž zmínila. A tou je nenásilná nespolupráce. Tohle, čeho jsme svědky, se nezmění, když nechápe upíry dál sát svou vlastní krev. Musíme změnit myšlení, a to totálně, rozhodnout se, co chceme, po čem toužíme, a podle toho jednat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprostý souhlas. Nespolupráce!!!

      Vymazat
  7. V té době,mě bylo 26 let,dost na to abych byl nějaký divoch a převracel autobusy nebo tramvaje,přesto jsem několikráte změnil názor na tu dobu.Od počáteční euforie po poraženeckou skepsi,až po apatii.Dnes to vysvětluji potomkům po zkušenostech posledních let jako o pokus o oranžovou revoluci se všemi následky.Bohužel normalizace přinesla mnoho zklamání,stagnace,nudy a zbývalo jen chataření.Ale vezměte to zase jako celkem klidnou dobu ,bez nedostatku a bez války.Sověti nás do svých mocenských dobrodružství netahali.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A co Slušovice a další experimenty? To byla nuda?

      Vymazat
    2. Jo, pamatuji stále nějaké snahy o nový systém hospodaření,brigády soc. práce,stroj v v péči...,dům v péči nájemníků atd,bohužel nic nepodpořilo přirozenou lidskou iniciativu,jen melouchaření které bylo částečně tolerované.Kdo však nebyl líný mohl s podporou státu studovat i postavit si třeba dům nebo byt.

      Vymazat
  8. Jsem o generaci mladší než je paní autorka. Tanky si pamatuji, bylo mi tři, běhali jsme po venku jako indiáni a křičeli na ně, co jsme slyšeli od rodičů: okupanti, okupanti. Tím v našich očích byli, a tím také v našich očích zůstali dodnes... Tuhle jsem se jednoho mladého ptala, a to nejsi ani trochu hrdý, že mluvíš česky, to ti přijde tak samozřejmé,když je to ve skutečnosti zázrak, i přesto, že na sobě neustále necháváme dříví štípat. Odpověď zněla, že no a co, my tady ti tvoji "slované" jsme zbabělci. Do mne jako když nůž vrazí. Snad je to výjimka, ale že bych za to dala ruku do ohně, to bych si netroufla. Mám za to, že moje pookupační generace má rusáky ráda, asi jako osinu v prdeli, to ano. Ale ta kampaň, která se děje dnes, normální není, to vidí každý slušný člověk. Mladá porevoluční generace zkušenosti žádné nemá, a tak se stává obětí cílené nenávisti, čech nebo slovan jim nic neříká, rusák je vždy hnusák a ještě větší, než jsme si mysleli my jejich rodiče, a to tank v životě ani neviděli, ale už se blíží. V očích mladých jsme prý zbabělci, vždycky to tak prý bylo, ale teď jim to při další příležitost zřejmě ukážeme. Zdá se mi tak, že celé je to o tom, že starým bulíka na nos už nenavěsí, střední generace z větší části ryje držkou v zemi, a mladí? Než jsme se ve svém porevolučním nadšení rozhlídli, konečně prohlídli, nabrali vlastní rozum, a již nebudou zbabělí jako otcové a dědové a pradědové, a konečně to tomu rusovi nandáme. Je to velmi nedobrá a nebezpečná doba, sic totalita jak vyšitá z opačného směru, ale lidi vystaveni masáži, aby jim vůbec nepřišlo na mysl, co resp kdo může za to, že národ, v čele zejména a především s těmi dnešními mladými, na dalších sto let poryje držkou v zemi. My už to nějak doklepeme, nebo ne? A co mladí? Řeknu to s paní autorkou: je mi hluboce líto dnešních mladých, že neprožili ten zázrak sounáležitosti a pocit naděje té mojí generace, když mi bylo o málo víc než dvacet. Ale možná je to tak lepší, tam kde je naděje přichází někdy také i velké zklamání. I přšs to všechno, nezbývá než mladým věřit, že budou alespoň nejméně tak zbabělí, jako jejich otcové, dědové a pradědové, a že jednou sami pochopí, že to oni byli a stíle jsou ti skuteční hrdinové.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 13:43 " ....moje pookupační generace má rusáky ráda, asi jako osinu v prdeli...."

      a na to jste přišla dámo jak?

      Vymazat
    2. 15:00 já psla, že "mám za to, že...", to je moje zkušenost, obvykle člověk ví, jaké názory mají jeho vrstevníci, děcka, se kterými chodí do školy. Já na to nepřišla, já to žila. Na to člověk nemusí přicházet, v tom je člověk až po uši.

      Vymazat
    3. 13:43, ve třech letech získat pocit sounáležitosti a názor na "hnusné Rusáky", tak to vás obdivuji. Já jsem o maličko starší, ale názor na hnusné Rusáky jsem získal mnohem později, něco jako společně sdílené názorové klima, rozhodně ne během invaze, kterou pamatuju den po dni.

      Později jsem coby obdivovatel a milovník cizích kultur musel názor na hnusné Rusáky postupně změnit, jelikož není možné mít rád lidi a jiné kultury, a přitom z toho vyloučit tak ohromné množství obyvatel planety.

      Vymazat
    4. byla jste jistě mimořádně geniální dítě když si pamatujete co jste dělala ve svých třech letech.v
      roce 1968 jsem byl již dospělý ale co přesně jsem dělal si opravdu nepamatuji

      Vymazat
    5. 16:49 - já o tom, že bych ve třech letech získala pocit sounáležitosti a názor na "hnusné Rusáky", nic nepsala.

      Vymazat
    6. 17:26 - děkuji za kompliment, to si tedy pamatuji, asi z toho důvodu, že zážitek byl dostatečně silný, silně emocionálně podbarvený. Co vám na tom přijde divného?

      Vymazat
    7. 18:05 Rusáci jako osina v prdeli nebo hnusní Rusáci vyjde nastejno a ten pocit sounáležitosti tam máte taky. Měla byste to občas po sobě přečíst, vy patetiku.

      Vymazat
    8. 18:53 generační sounáležitost, to ano, je to generační výpověď, jiná generace jiná zkušenost. ale o tom, co tvrdíte vy, že že bych ve třech letech získala pocit sounáležitosti a názor na "hnusné Rusáky", jsem nic nepsala. A hnusní rusáci, jako okupanti, jako osina v prdeli, to ano, to jsem napsala, ale každý, alespoň z mé generace ví, co a jak se tím myslí. Možná pro někoho to osina v prdeli nebyla, pro mou generaci ano. Ještě nějaký dotaz?

      Vymazat
    9. To jak moje máma! Já coby černosotněnec a židočekistů bijec musím často navštěvovat ruský stránky a poslouchám ruský videa a matka (ročník 1945) jak přijde občas uklízet a slyší to z mýho monitoru, tak začne: "Musíš pouštět tu hnusnou řeč pořád! Aspoň když tu jsem to vypni, až odejdu, tak si to pouštěj do alelujááá! My to museli poslouchat půl života a ještě teď se mi z toho dělá na blití ...".

      Vymazat
  9. Rusáci přišli a šmitec

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 14.40 Přišli, aby vystřídali okupační vojsko Němců, Poláků, Ukrajinců, Zakavkazských, Maďarů a Bulharů... už jako příslušníci budoucí Ústřední skupiny vojsk SSSR. Lampasáci u nás byli (proti sibiřským a usurijským základnám) jako v ráji, řadoví byli ještě větší chudáci, než my. Povolali nás (i je) k základní vojenské službě a my (my i oni) nastoupili na dva či tři roky ponižování a bídy) aby nás nezavřeli ještě na dýl... do ponižování a bídy.

      Oni se po vojně vraceli do poválečného srabu uměle udržovaného "demokratickými státy" - embargy, sankcemi, nutností zbrojit aby se studená válka "nevzňala" na atomovou... a my celkem spokojeně žili u nás. Oni zase chlastali svoje vodky a samohonky, my svá vínečka, plzně, kozly, smíchovy... ba, i Šariše - aby Šaratica nebyla sama a nepřišlo jí to líto.

      A nikomu, žádné hebrejské ani jiné bance, jsme nic nedlužili - natož vše, a návdavkem i duše a štěstí svých dětí, vnuků, pravnuků, ...

      Bože, odpusť nám, že jsme tvého MEDVĚDA KOPLI DO (_!_) a nahradili jej ve své hlouposti vším jedovatým, jedovatějším a nejjedovatějším, co leze, létá a plazí se po Tvé zemi i pod zemí... vším co tráví, saje krev i pot svých obětí...

      Vymazat
  10. 14:40
    ONI PŘIŠLI VĚTŠINOU BANDEROVCI,DEDERÓNI,PŠAKREV,MAĎAŘI A CIKORKY Z BULHARSKA!!!!

    OdpovědětVymazat
  11. Teď nás bráni naši braratři Američane a Nemci s arabmi a afričany před ruskov invazi a bráni naši Americkou civilizaci před ruskim barbarstvim,to nám na konci školního roku na přednáške ríkal visokoškolski profesor rodilí Slovák Juraj Smatana.Viď sme z toho na druhi den psali dyplomovku.

    OdpovědětVymazat
  12. Viď Smatana bil unas v Praze tak nam přednášel jak rusové dobyli a okupovali Prahu na jaro 1945 a v srpnu 1968.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vraždili a loupili, krev tekla proudem, země hořela, katedrály zřícené v sutinách, lid němý hrůzou a šílenstvím v očích hleděl na tu hrůzu, na tu apokalypsu podobnou peklu, v jehož plamenech ti ďáblové pekli naše nemluvňátka a krmili jimi psy, pamatujeme... Jak je možné, že se o tom ještě nenatočil nějaký velkolepý film?

      Vymazat
    2. Ano, ten film chybí. Byl by na Oskara. Stejně jako superdetektivka o "temných nitkách Slušovic". To bz se západní publikum houfně hrnulo do bijáků, aby tam strachy kvílelo a pomočovalo se. Proč to naše televíze nenatočí. Vždyť na to má, ona to umí dát!!!

      Vymazat
  13. Text paní Procházkové jsem přečetl se zatajeným dechem.
    Věřím v upřímnost "všelidového hnutí" a některých intelektuálů, možná i některých politiků. Bohužel "polistopadový" vývoj dal zapravdu všem vysmívaným heslům o kapitalismu a imperialismu a odhalil ten skvělý západ ke kterému jsme vzhlíželi jako "vlka v rouše beránčím", a stejně jako brežněvovské SSSR nás nenechá o sobě rozhodnout...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Však von už vám to politruk fiala vyžene z hlavy. Zatím vás onálepkoval jako zrádce národa, co přijde dalšího raději nedomýšlet.

      https://www.ods.cz/clanek/15966-pouceni-roku-1968-ti-kdo-zpochybnuji-ze-patrime-k-demokratickemu-zapadu-zrazuji-narod

      Vymazat
    2. Na Fialovi y ODS je příkladně k vidění, že blbec, který si pořídí brýle, stála zůstává blbcem.

      Vymazat
    3. 17:45 a což teprve další moudrá hlava, která ty brýle ani nepotřebuje a nosí je.

      Vymazat
  14. 15:01
    Díky. Naprosto výstižné.

    OdpovědětVymazat
  15. Velmi dobře a moudře sepsáno Vaculíkovo Dva tisíce slov. Škoda jen jeho posledních let...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kníže nám cosi líže? Ano, Vaculíka, jihomoravského katolíka kdysi s legitimací KSČ, mi poslední roky jeho života bylo líto. Zkrátka už neměl po boku paní Lenku.

      Vymazat
  16. Tak za prvé, jaká vojenská cvičení na našem území občané nesnášeli? Vůbec si nevzpomínám, že by se tehdy něco takového řešilo. A pak ta patetická věta: .... z této cesty živi nesejdeme.... No a jak to dopadlo? Celé mi to přijde zajímavé, ale ta mohutná role Vaculíka v jedné každé akci mí přijde vylíčená přehnaně a působí jako kontraproduktivní. Kdyby tedy Vaculík neblbnul a nebuntoval ty místní bojůvky, mohl být klid na práci. Takhle to vidím po přečtení článku. Byla to moravská jurodivost spojená s opojením z moci a dopadli jsme jako vždycky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. dopadli jsme podle gravitačního zákona... chleba padá na zem namazanou stranou a Moravák padá namazanou hubou do ... ééé... všeho na zemi.

      Vymazat
    2. 15:28, ono to šlo dost rychle a ačkoliv tehdy skutečně většina obyvatel nemínila opustit soc.tábor a socialismus považovala v té době za výdobytek, přesto se ve všech textech objevuje pojem "třetí cesta". Tou nebyl jen směr Šika, Kriegela, Císaře apod., ale mnohem tzv."radikálnější" tendence, které dnes samozřejmě radikální vůbec nejsou. Reformisté neměli situaci plně pod kontrolou a to byl pro Sověty ten hlavní problém.

      Sovětský moloch se neobával ani tak o nějakou reformaci, která jen tak mimochodem proběhla koncem padesátých a začátkem šedesátých let i v SSSR, a vyšuměla, ale mnohem víc se obávali možnosti, že ČSSR by mohla vystoupit z RVHP a hlavně Varšavské smlouvy, a tak obnažit přístup k sovětským hranicím. Koridoru by tak byla zasažena těžká rána. A protože věděli o našem mimořádně kladném vztahu k anglosaskému světu, tím spíš je to děsilo. Jugoslávii tolerovali, Rakousko je netrápilo, ale ČSSR končila na hranicích Ukrajiny.

      Těžko říct, co by se stalo, kdyby vše dopadlo jinak, ale jak koukám na dnešek, nadšení mládeže je jedna věc, jenže nikdo nemůže dát záruku, že by ČSR (ČSSR) zůstala neutrální jako Rakousko. Připočtěme k tomu dominový efekt a vojska NATO by stála na hranicích SSSR stejně jako dnes stojí na hranicích RF. A přitom dnes zde nejde už o "ideologický" spor, ale zcela zjevně o snahu dobytí Ruska, o ovládnutí jeho zdrojů lidských i přírodních. Jenže tehdy o tom vědělo jen velmi málo lidí.

      Vymazat
    3. Naprosto přesné a úplné popsání tehdejší historie.

      Vymazat
  17. "V závěru inteligentního a hrdého dopisu, jehož autorem byl zřejmě Zdeněk Mlynář", již in memorian. Dnes jsou jeho slova, ještě varovnějším poselstvím, jak našim politikům. Tak Bruselským drápům: „mohou vytvářet své vztahy jedině na základě plné rovnoprávnosti, respektování územní celistvosti, státní nezávislosti a svrchovanosti a vzájemného nevměšování do vnitřních záležitostí.“ !


    Ramón

    OdpovědětVymazat
  18. V ČT a Čro se rozpoutal Týden nenávisti.Máme nenávidět Rusy,Zemana ,Babiše ,SPD ,KSČM prostě všechny kdo nepropadli politickému šílenství neomarxismu a poklonkování Bruselu.Uvidíte jaká ponesou hes la zítra v úterý na Václaváku.Prostě škodit této republice a lidem kteří zde žijí to je politika "Demokratického bloku"

    OdpovědětVymazat
  19. Paní Procházková, s vašimi názory v podstatě souhlasím, ale váš otec, a je mi líto, že to říkám, vždy patřil k těm, kteří sledovali s nevšedním nadáním, kam je třeba se přilísat. Není a nebyl nikdy vzorem. K takovým jich patřilo mnoho, Pithart, starý Dientsbier, Šabata.....Kohout

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když se pane Anonyme 16:25 podíváte na filmy natočené podle scénářů pana Procházky, tak musíte uznat, že jste napsal zaujatou nepřátelskou nepravdu. Jeho filmy budou velmi dlouho koukatelné, protože jsou pravdivé, nadčasové, lidské a dobře napsané. Pan Procházka byl velký autor. Vy mu, člověče anonymní pomlouvačný, nesaháte ani po spodek ponožky.

      Vymazat
    2. a Jan Kopecký

      Vymazat
    3. Anonymní20. srpna 2018 17:55- některé ty filmy znám (i knihy), jiné ne, ale to nic nemění na mém názoru, talent a charakter nechodívají ruku v ruce a že pan Procházka věděl kdy a jakou kliku leštit je jasné.
      Vy mne neznáte, takže nemáte potuchy zda sahám nebo nesahám komukoliv po ponožky, takže si meťte ty pomluvy k svému prahu.

      Procházka nebyl geniálním autorem, ale i kdyby byl,. nic by to nezměnilo, mnoho i géniů nebylo slušnými lidmi, ať již vzpomenu Rousseaua nebo třeba Konráda Lorenze, Dílo a autor spolu morálně ani charakterově nijak nesouvisí, jen život o charakteru vypovídá.

      Jestliže pan Procházka byl v době procesů a po nich členem ideologické komise ÚV KSČ a členem ÚV ČSM, nemohl, jako i ostatní mnou jmenovaní, nevědět, co to jsou procesy a jak málo byli vinni ti, které zasáhly. To nebyl dělník , který chodil na brigády a Klému nebo Tondu by nosil na rukách,a věřil každému jejich slovu, neboť je pamatoval z první republiky jako čestné lidi, to byl jasný šplhač ať to stojí co to stojí.

      Vymazat
    4. 21:19- ač mám paní Petru rád dávám Vám za pravdu. Osmašedesátníci nezvládli svoji roli a možná nechtěně připravili 89. ve kterém byli odstaveni na vedlejší kolej těmi, kterým, také nechtěně umožnili kariérní postup. Paní Petra pěkně popsala historii, při čtení se mi vybavovaly detaily, jen si myslím, že sama si je vědoma proher svých i táty a snaží se aspoň o něco. Snad ji to závaží rodinné nebude příliš vadit ve vhledu na současnost.

      Vymazat
    5. PS. nesouhlasím s Vámi ovšem "v procesech", kdy mne ani jedna strana zatím nepřesvědčila o jejich pravdě!

      Vymazat
    6. Proboha , to není Petra. To je Lenka.

      Vymazat
    7. Pane Mírku, tak s pravdou ven i když je to velice sporné, těch vlajkonošů tam tehdá bylo neúrekom. Včera jsem zhlédl pořad na ČT, kde mi vštípili do hlavy, že hlavním vlajkonošem roku 68.

      Byl šestadvacetiletý truhlář, František Hora s transparentem u koně S.V. "Jsme svobodný národ" (naivkové)?! V pořadu "Ten okamžik před namířenou zbraní" na ČT.

      Kde jste poletoval Vy, bedlivě jsem koukal, až jsem se dočkal asi dvou stovek vlajkonošů v kuse! Říkám si: "Hergot, kde je ten Mírek"?

      Mějte se, Ramón

      Vymazat
    8. Unknowne, jistě že myslím Lenku, že by Alzheimer? V každém případě se všem omlouvám. Ramóne,já se mezi vlajkonoše nepočítám. To foto, které na NR uvádělo článek znám již hodně dlouho. Kdysi vyšlo v Právu a tehdy jsem se na ni identifikoval. Dokonce jsem psal autoru článku (Hanák) o historii fota, které jsem do té doby neznal o historii autora, neboť můj pohled byl zaměřen na děj, kdežto autor s tím hezounem mně fotili, což jsem koutkem oka zaregistroval, nic víc. Historii autora mohu popsat, až ten dopis najdu. Nerad se hrabu v historii, snažím se jen poučit, tak nezaručuji úspěch v hledání dopisu. PS.V těch šotech se také nehledám ale určitě na nějakých mohu ještě být. Také zdravím Ramóne.

      Vymazat
    9. Zboznoval ho Antonin Novotny.Ten,ktereho pak tato parta vykopla ze sedla.

      Vymazat
    10. Mírku, děkuji za Vaši odpověď, "vyprdněte" se na nějaké hledání, čas nám letí, jako bláznivý ...!
      Já Vám věřím a to mi stačí!

      S pozdravem Ramón

      Vymazat
  20. Že to fungovalo a mohlo fungovat jsem si spolu s "Dubčekovci" myslel taky. O listopadu 1959 jsem zavčas začal pochybovat. Teď už jsem si jist, že Pražské jaro byl naivně romantická projekt stejně, jako Gorbačovova "perestrojka". Mohu si paní Lenky Procházkové vážit, mohu ji obdivovat, ale nemohu nevědět, že ke spontánní realizaci skutečného socializmu by společnost musela být na mnohem vyšší intelektuální, především ale mravní úrovni. I zdejší diskuze to prokazuje. Je mi líto.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 16:29, Mravnost není nikde, ale problémem tady byla rychlost změn, která gradovala. Reformy společnosti, ale v hlavním případě ekonomiky, a tím i celého RVHP, byly velmi potřebné. Jenže mezi to se začaly dostávat další a další požadavky, lidé byli v ulicích. Já si pamatuju na souseda, který volal po popravách "komoušů" a dokonce už měl připravený i seznam. Kdybych usuzoval jen podle něj, na obzoru jsme měli občanskou válku. Křídlo reformátorů "v mezích zákona" bylo slabé, a i když za nimi stála většina národa, hrozilo, že by se vše přesunulo do úplně jiné roviny. Jenže tohle my nevíme. Nelze dějiny zderivovat a následně integrovat podle jiných proměnných. Škoda reformní myšlenky. Kdyby šla pomalejší cestou jednotlivých krůčků, možná by vznikl zajímavý model společnosti. Ale nevěřím tomu. Socialistický tábor tahal co se týká ekonomiky za hodně krátký konec a v tom bylo to hlavní jádro pudla. To chápali i Sověti a velice dobře. Jedinou možností byl rozpad koridoru a to nepřipustili.

      Vymazat
    2. Problém byl, že sami reformisté dost dobře nevěděli, kam až reformy dovést. Šik, to byl jen dočasný kompromis. Což je ostatně problém dnešní skomírající levice také. Viz Tsipras čili česky Cipras (Řecko)

      Vymazat
    3. 16:29 1989, sakra!

      Vymazat
    4. 17:49 Vy mně s tím věšením "komoušů" a seznamem připadáte jak ten pan bilak, ten to taky tak nějak podobně říkal, proč tady potřeboval ty ruský tanky. A taky při těch prověrkách, jak se ptali, a viděla jste na náměstích ty šibenice, jak tam věšeli komunisty...Mně připadá věrohodnější verze paní Procházkové, jak o tom píše v tomto svém povedeném článku. Nikdo nikoho nevěšel, proto to soudruzi od prvního dne měli spočítané, bylo již jen otázkou času, poté co je lidi se svým postojem poslali do věčných lovišť, kdy se ocitnou jako kůly v plotě.

      Vymazat
    5. 19:16, kdybyste četl pozorněji a dokázal porozumět psanému textu, našel byste slovo "kdybych". ..Kdybych usuzoval podle souseda, máme tu Budapešť 1956..

      Skvělá Lenka Procházková nám zprostředkovala pohled na tehdejší dění tak, jak toho byla účastna, i prostřednictvím jejího tatínka. A jak to viděly tisíce našich občanů. Většina občanů. Jenže tady nebyli jen oni, a Rusko to vyhodnotilo jinak.

      Báli se jednak dominového efektu, ale hlavně hrozby ztráty koridoru. Ty tendence tady byly a jak jste sám správně usoudil, "soudruzi to měli spočítané". Chápete mladíku, co jste řekl? O tohle přece těm reformním osmašedesátníkům nešlo. Nemluvilo se o boření režimu, mluvilo se o reformě. A té bylo potřeba jako soli všude v celém soc.bloku.

      Jenže tou třetí, vlastně čtvrtou cestou, která následovala, a kterou Sověti tak s obavami sledovali, bylo, že tehdejší ČSSR se začala nejen otevírat světu (ani SSSR nebyla KLDR a komunikace se Západem do jisté střežené míry fungovala i tam), ale že se naprosto nepokrytě nemalá skupina hlásila ke společenství Západu se vším všudy. Dokonce v antagonistické pozici vůči SSSR podobně jako dnes Česko vůči Rusku.

      Čili nešlo jen o soudruhy, šlo v hlavním případě o sovětský bezpečnostní koridor. Tohle brali po dvou světových válkách mimořádně vážně, pro ně to bylo důležitější než ekonomický rozvoj. Otázka života a smrti. Příměrem může být rok 1989. Deset let poté jsme vstoupili do NATO, Rakousko je dodnes neutrální. Jugoslávie, Albánie, Kuba, Vietnam... Sověty tehdy netrápili, nebyli součástí koridoru.

      Vymazat
    6. 08:17 a proč tedy vůbec takovou pitomost říkáte

      Vymazat
    7. 9:28, protože tady byly i takové proudy a v žádném případě se nejedná o pitomost. Tu jste řekl vy, když jste vyslovil "soudruzi to měli spočítané" a přitom to přesně nahrává tomu, co si o celé reformaci mysleli okupanti. A co si myslel taktéž i ten můj soused, nejste od něj až tak daleko. Společnost (zřízení) v 60.letech, mladíku, byla tehdy jiná než ta dnešní a stejně tak geopolitické uspořádání.

      Ztráta koridoru byla pro Sověty mnohem horší, než ztráta pověsti, která i tak byla špatná.

      Lenka Procházková popsala jen část příběhu, ale i tak dobře.

      Vymazat
  21. Zlé jazyky ze znalých kruhů tvrdí, že celé to Pražské jaro bylo takové divadélko, zaměřené k tomu, aby se zde usadila sovětská vojska (byli jsme jediná země v komunistickém bloku - kromě Rumunska - kde nebyla). Novotný byl údajně silně proti tomu a tak byl (dosti nedůstojným způsobem) vyštípán a nahrazen slabochem Dubčekem. Dubček to jenom, zřejmě nevědomky, dotáhl do konce - tedy k bodu, kdy SSSR zasáhnout musel. Kromě toho, článek nezmiňuje podle mně jednu důležitou věc. Uvolňování společenského klimatu bylo cítit ve vzduchu už tak 2 roky před 1968. Soudruzi začali pouštět lidi na západ, přestali rušit hudební pořady na Svobodné Evropě od 15:00-18:00, "happy music" šedesátých se hrála všude, atd.,atd. To vše pak kulminovalo a vedlo k 21.8.1968. Jetliže už dnes je jasné, že r. 1989 byl předem připravený převrat, nemusí být až tak nepravdivé, že to tzv. Pražské jaro byla taková přípravná barevná revoluce - připravená KGB (za tichého přihlížení USA - nebylo divné, že americká vojska v Německu nebyla údajně ani v pohotovosti, když začala invaze?).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Typická konspirativní teorie, pro kterou nejsou žádné, opakuji, ž á d n é důkazy.

      Vymazat
    2. 18:02- a čím potvrdíte neexistencí důkazů? Váš důraz "opakuji, ž á d n é důkazy" je dáno vysokou funkcí v tajných službách?

      Vymazat
    3. 20. srpna 2018 17:11

      Pane, víte že já bych se tomu vůbec nedivil, Novotného za něhož, vše povolilo "odstřelili" a nastrčili plačku Dubčeka!? Paní L.P. ho nazvala v závěru článku "Maskotem 1968" ...?!

      Ramón

      Vymazat
    4. Žádné důkazy znemená ž á d n é zveřejněné důkazy, chcete-li to takto. Vy tu bohapustě žvaníte, ale na základě čeho? Ničeho. Jen vaší choré fantazie.

      Vymazat
    5. 17:11, to je opravdu srandovní konspirace. SSSR (Rusko) si definitivně podryli veškeré sympatie, anulovali "smrt osvoboditelů" v našich očích, a ještě k tomu riskovali, že se reformní hnutí zvrhne v něco, co by je ze střední Evropy vykoplo nadobro. A ještě k tomu do jisté míry riskovali občanskou válku v koridoru, nemluvě o zcela ztraceném kreditu na Západě i v dalších státech. Přitom stačilo se trochu pousilovat a dosadit poslušnější loutku.

      Vymazat
  22. Před 30 léty chodila po Donbasu a přednášela ruské básničky.

    Merkelová: Stateční lidé v ČSSR přispěli ke sjednocené Evropě

    https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/merkelova-statecni-lide-v-cssr-prispeli-ke-sjednocene-evrope_493014.html

    Co učí teď Evropu? Jen je u plné mísy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 17:23, Merkel a básničky? Ona je doktor fyzikální chemie.

      Vymazat
    2. 20. srpna 2018 18:42

      Ona dělala v životě vše a vším byla ráda, doporučuji rozkliknout!


      https://uloz.to/!Yud5DaUNX/angela-merkel-v-mladi-byla-komunistka-a-koketovala-s-idealy-raf-zde-v-uniforme-svobodne-nemecke-mladeze-v-ndr-angela-vyrustala-v-tehdejsim-vychodnim-nemecku-nyni-ji-veli-a-vydira-usa-slouha-bolsevik-stetina-havel-jpg#download

      Ramón

      Vymazat
  23. LEO - 17:07 !
    To se mi moc libi, jak dobre jste to vystihl !
    Mel jste vsak uteci s nami ! Byl by jste spokojenejsi !
    nick H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milý Honolulu, jsme rád, že jsem nikam neutekl. Nezblbnul jsem v emigraci, jsme svůj a ze svůj život jsem hodně dokázal. Jak v politice, tak i v byznisu. A nemusel jsem v jihoafrické buši honit černoušky.

      Leo

      Vymazat
    2. Honolulu, kolik stojí v USA zubař? Někde jsem četl, že by lidé našli i práci, ale nemají zuby, tak mají smůlu.

      Vymazat
    3. ..tady je praktický příklad kolik stojí americké zdravotnictví...https://youtu.be/NhCXXyqfAoE

      *

      Vymazat
  24. Paní pamětnice,
    znamená to tedy že kdyby neproběhlo jaro 68
    že bychom se už od sedmdesátých let minulého století,
    měli dobře jako dnes ?*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 18:29 čemu prosím říkáte "mít se dobře"? Jste schopen vysvětlit jaký rozdíl je mezi pojmy "životní úroveň" a "úroveň života"? K jakému vývoji v těchto parametrech došlo mezi léty 1945 až 1985? Víte něco o tom, že úroveň poznání i technologií akcelerují? Děkuji za odpověď. JiH

      Vymazat
    2. Dnešní mladí si myslí, že mobil dnešních technických parametrů, byl na západě k dispozici už v roce 1950, hned po 2 světové válce. K nám se dostal až příchodem V. Havla po roce 1990. Průzkum na SŠ ve středočeském kraji, ti učitelé, ať již jdou do řiti i s rodiči! Mobilní telefón byl představen veřejnosti v roce 1994, řekněte to vašim vnukům, ať neskončíme v prd..., když matematika není potřebná věc!

      Vymazat
    3. Ten názor by mne zajímal, je na něm totiž kus pravdy. Přibližně v těchto létech vznikaly policejní radiotelefonní sítě s ústřednou na vyvýšeném místě a radiotelefony v automobilech. Jednalo se ovšem o elektronková zařízení.

      Vymazat
    4. 20. srpna 2018 22:49 - 1:33

      Ano máte pravdu mobilní telefon kapesních rozměrů, byl skutečně představen veřejnosti až v 90 letech 20. století!

      Vývoj:

      "Přestože vynález bezdrátové telefonie spadá již do konce 19. století, první mobilní telefony pro veřejnost se začaly objevovat až v 50. letech 20. století v USA a byly zpočátku prodávány jako vybavení automobilů. Až v průběhu 70. let se objevily první skutečně přenosné (ale zdaleka ne kapesní) přístroje. Ještě při vývoji systému GSM v 80. letech 20. století se předpokládalo, že mobilní telefony bude i ve vyspělých zemích používat pouze malá část obyvatelstva. Díky výraznému poklesu cen tarifů a dostupnosti předplacených karet došlo k takovému rozšíření mobilních telefonů, že počet mobilních účastníků je srovnatelný s počtem obyvatel Země a mnohonásobně překonal počet účastníků pevných telefonních sítí.

      Mobilní telefonie přinesla možnost používání textových a multimediálních zpráv, které mohou obsahovat fotografie, MP3 apod."


      https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Mobiln%C3%AD_telefon

      Vymazat
  25. Vašeho otce si ctím, protože byl čestný chlap. Jeho Politiku pro každého, první vydání, opatruji jako klenot. Myslím si však, že hodnocení, opravdové hodnocení, 68 ještě nebylo nikým provedeno. Je v tom příliž ega a propagandy. Fakta jdou prozatím mimo.

    OdpovědětVymazat
  26. :)
    https://uploads.disquscdn.com/images/c04afc5b4fe3feafa9b504ee10ddbc749d73b808e0ebe41600324f33558d9dff.jpg

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chytré to není, vtipné to není, proč na to upozorňujete?

      Vymazat
  27. Jediné řešení humanizace společnosti spočívá v likvidaci kapitalismu a nastolení demokracie. Že se opakuji? No a co? Opakování je přece matkou moudrosti!

    Štefan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co to je podle vas demokracie?

      Vymazat
    2. 22;56
      Vox populi,vox dei....ovšem to platilo v Antice!!!!!
      V tyhle debilokracii ani náhodou!!!!!

      Vymazat
    3. 22:56 demokracie je v podstatě jen řáděním nesvéprávné lůzy! Velký ruský filosof Alfred Rosenberg o ní ve svém díle Mýtus 20. století napsal toto:
      „Všeobecné hlasovací právo má být ženám odebráno? Ano! - A mužům rovněž! Národní stát nemůže zakládat rozhodující výběr na anonymní - mužské či ženské - mase, nýbrž na odpovědných osobnostech.“ Pravice odmítá všechny formy rovnostářství. Čistokrevný pravičák tedy musí v prvé řadě odmítnout rovnoprávnost. Skutečná pravice, která jediná může zajistit zdravou společnost, dnes stojí mimo zákon.Demos byl ustanoven vládcem na věčné časy, přičemž mu byla pro jistotu odebrána možnost učinit nejrozumnější státnický počin za celou dobu jeho darebné vlády, tj. rezignovat na funkci. Na západě se liberálně-konzervativní levice (kvazipravice) přetahuje o moc se židohumanisty (neomarxisty). V bývalém socialistické bloku je však stále ještě nutné počítat s vlivem klasických marxistických partají a frakcí a lžidohumanisté si zde jen pozvolna budují své postavení.

      Vymazat
    4. Pro 10:42 - Skutečná pravice je lépe vychovaná, než ty, fašistický blouznivče.

      ODPOVĚDNÉ OSOBNOSTI? Hahahaha. Koho z českých politiků máš, nácku, na mysli?
      Jmenuj, budeme se smát!
      A TA RASISTICKÁ OMÁČKA, TO JE FUJ.

      Vymazat
    5. 16:25 Rasa a její zájem stojí nad jednotlivými jejími větvemi, národy. A WWII. prohrála Naše rasa jako celek, ne jen nějací Němci, rudej bloude! Každý Čech se moh dříve či později poněmčit, nikdo to nepozná, ale čmoudem se nestane a do mentality koránu či jiných divošských kultů nepronikne i kdyby se na hlvu stavěl! Slované by bývali byli z velké části odsunuti za Ural, kde by toto území osídlili naší, tedy Bílou rasou a zachránili ho tak pro nás! Nyní připadne rase žluté, bohužel. Tak jako celý zbytek Ruska a ten ocásek na konci Asie zvaný Evropa zase rasám tmavým. Páč dějiny píší jen rasy rozpínavé a ostatní - ty zdegenerované a změkčilé z ní bývají odejity. A to čeká nás, je to po porážce v roce 45 náš neodvratný osud. Stalinský systém na Východě jen dočasně zakonzervoval stav, který se ale i tak stal historicky neudržitelným. Celkově vyhrál sice SSSR, ale Rusové byli poraženým národem ve WWII - http://img-fotki.yandex.ru/get/3304/tapirr.11f/0_27c44_2dd8151b_orig.jpg

      Vymazat
  28. Inu, zarážející je rozdíl mezi dvěma okupacemi- 130 mrtvých versus 365 000 mrtvých- a intenzitou reakce na ně v mediích.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Intenzitou nejen reakce v médiích, ale i reakce angažovaného obyvatelstva.
      Když ČR obsadili Němci, setkávali se se sklopenými zraky, nebo se shromážděními na uvítanou. Lidé totiž velice dobře věděli, že přichází skutečný nepřítel a okupant, který by na zápalné lahve ani na nesnášenlivá gesta nereagoval domlouváním a filozofickými debatami. Každý věděl, že jen náznak neposlušnosti by byl ohrožením existence, otevřený odpor vede jednosměrnou cestou ke zdi a vržená dlažební kostka nebo zápalná láhev je zrychleným rozsudkem smrti.

      Vymazat
    2. Anonymní 20:00

      Ale on uvedl velice zajímavý postřeh. Ukradení části naší země se sotva připomene jen v den výročí a okupace, která byla přímo útokem na naši existenci a přinesla mimo ztráty státnosti a obrovských hospodářských škod i přes 300 tisíc obětí, se sotva letmo špitne, ještě jen v některých médiích, jako by to bylo něco okrajového, zcela nedůležitého.
      Zato o obsazení naší země v momentě, kdy zdejší vývoj představoval ohrožení pro zemi, do jejíž sféry vlivu jsme při poválečném dělení byli začleněni, se mele od rána do večera už několik týdnů a průběžně celý rok, jako kdyby to byla ta nejhorší katastrofa, jaká nás kdy postihla.
      Vám to nepřipadá podivné? Opravdu ne?

      Vymazat
    3. Anonym 20:00 byl smazán, protože spoludiskutujícímu nadával.

      Vymazat
  29. Procházkovou celkem snáším, ale její stručný pohled na velice složitou historickou záležitost, je pohled intelektuála, který
    je za každého režimu kritický.
    Chybí,jako v každém podobném hodnocení příčina, ba prapříčina důsledku, což je onen rok 1968. (Bylo mi tehdy 30
    let, kopal jsem uhlí na ostravské Hlubině. Měl dvě děti a tím i starost o rodinu, méně už o nějaké buržoustské hrátky).
    Předehra r. 68 byla už v dobách první "demokratické" republiky, plně v moci kapitalistů a buržoasie. Krize třicátých let a nástup nacionálního "socialismu" v Německu.
    Podpora kapitálu, včetně židovského ve vyzbrojení Wehrmachtu a jeho cíle - zničení "bolševismu" a SSSR.
    Hitler, pro další vývoj se rozhodl prvně si zchladit žáhu útokem na nenavíděné žabožrouty.
    Tam vidím zásadní zásah osudu, protože kdyby dal přednost útoku na SSSR, tak by "rusko" rozdrtil. Se západními spojenci by si pak rychle poradil a američané by se neměli kde vylodit.
    No a my tady, ani zlí rusové by jsme nebyli, takže by nebylo kde a ani o čem tady psát.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdyby dal přednost útoku na SSSR, tak by především splnil očekávání a nemusel by útočit na své západní sousedy. Pokud by skutečně zvítězil, čímž si nejsem jist, měl by dnes sochu v každém městě na Západě a slované by byli používáni jako otroci.

      Vymazat
    2. podle mne by nezvítězil a to nejen proto, že Rusové, Srbové, jsou tvrdí soupeři, ale hlavně proto, že by nebyl vyzbrojen poraženými armádami a výrobní kapacitou obsazených zemí, byl by poražen a to SSSR v každém případě a možná i dříve.

      Vymazat
    3. Kdyby byly v prdeli ryby... naštěstí kdyby v historii neplatí, tak toho laskavě nechte.

      Zažil jsme 68´jako dvacetiletý a Lenka Procházková to popsala velmi velmi přesně. Tehdy za to stálo do toho jít, angažovat se, nedat se. Týden od 21.8 do 28.8. byl nejpodnětnějším týdnem v mém životě. Poznal jsme fůru príma lidí a jejich dobrých vlastností, kamarádství i lásky. Za tenhle zážitek a poučení historii upřímně děkuji.

      Vymazat
    4. 21:32, já jsem přesně takhle vnímal rok 1989, pak vstup do NATO a v roce 2004 jsme se účastnili na oslavách vstupu do EU.

      Vymazat
    5. 9:14 - a to máš po všech těch zkušenostech se zločiny NATO v Jugoslávii, Iráku, Libyi, Sýrii, Jemenu, Afghánistánu, Panamě a dalších zemích ještě tu nestoudnost se tím veřejně chlubit.
      EU - nová RVHP s dalo větším přinucovacím aparátem a s daleko větším deficitem demokratického rozhodování. To oslavuješ?

      Ty musíš být ale povedený pitoma a bezmozek.

      Leo

      Vymazat
    6. 12:43, ale jako odpověď dobře, ne?

      Vymazat
  30. Zítra je Havlisticki svátek nejviěčí svátek po 17 listopadu a zítra se to kavárenski roztočí a budou to přádny protiruske orgie a hukulske hody všehomožního kavárenskopovalečné Prahi a muslimského Brna a Teplic.Spozdravem Pepek Vyskoč s Bohnic.PS.nafasoval sem noví smartfon a nemusim psát a stačí mi mluvit do mikrofonu.Pepek Vyskoč.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pepku, smartphone by na rozdíl od tebe opravoval hrubky automaticky. Pozdravuj primáře od Fialy z ODS. Brzy se vrátí a bude ti děla důstojnou společnost.

      Vymazat
  31. Dnes už vůbec nepochybuji o tom, že kdyby se pražskému jaru 1968 nechal volný průchod, tak bysme se stali kolonií o 20 let dříve. Možná by byla i válka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako pamětník říkám - Blbost.

      Vymazat
    2. 21;&8
      Proč blbost?

      Vymazat
    3. Český socializmus se zdiskreditoval až teprve normalizací. Teprve tehdy ztratil většinu přívrženců, když idea se zúžila na individuální prospěch, prachy a kariéru. A to podpásovou cestou ´přes mrtvoly´.

      V 68´měl socík ještě velkou šanci a Havlové by se tehdy nechytli. Proto také Západ nic nepodnikal, nic nedělal, s okupací více méně souhlasil. Úspěšného socíku se bál, smrtelně bál.

      Vymazat
    4. Anonymní 21:45

      Tady nejde o to, co se zdiskreditovalo nebo nezdiskreditovalo. I kdyby všechny ty činnosti byly prováděny všemi s nejčistšími a nejupřímnějšími úmysly, kdyby se tady opravdu vytvořil socialismus, v němž by se všem dobře žilo, jen těžko si lze představit, že by na to Západ i Východ jen tak koukal. Nekoukal. Bylo by to proti zájmům Východu a ještě více Západu, takže by malé zemičce ukázali kdo vládne bipolárně rozdělenému světu a dopadli bysme špatně tak jako tak.
      Ale to je pouze hypotetická úvaha. Ve skutečnosti v upřímnou oddanost socialismu tehdejších angažovaných lidí nevěřím. Byli to lidé, kterým značná tehdejší rovnost vadila a zacítili příležitost k nastolení pořádků, které by je mohly vytáhnout nad obyčejné pracující lidi. Ostatně po 89 roce dostali příležitost konečně realizovat své představy. Tak to tady máme. Jestli je to výsledek jejich úsilí, nebo důsledek neschopnosti, to už je jedno. Prostě to tady je a bylo by to i tenkrát.

      Vymazat
    5. Ja bych rekl ze zapad by nas vykradl o dvacet let drive !!

      Vymazat
    6. 22:35 Mužete upřesnit co vám ZÁPAD ukradl? Mně NIC naopak, díky západu se mám podstatně lépe.

      Vymazat
    7. Tvůj milovanej Západ nám každoročně odvádí přes 300 miliard, které chybí ve zdravotnictví, školství, dopravní infrastruktuře a dalších potřebných oborech.

      Emanuel Moravec se měl za Protektorátu také "podstatně lépe".

      Vymazat
    8. Pro 8.45.Zapad nam rozkradl banky,nejvetsi podniky ,rozkradl a pote zrusil uspesne ceske firmy.Pokud nejste Cech,tak vam asi neukradli nic.Mozna mozek.Ale o tom nevite.

      Vymazat
    9. 9 .58 Mozek vám ukradli komouši. Napište , které ,že byly ty uspěšné ČESKÉ firmy. Mimo několika málo firem všechny ostatní neměly jakoukoliv konkurence schopnost vuči západu.

      Vymazat
  32. Jsem ročník 1968 .
    Konečně jsem se dozvěděl celou pravdu .
    Děkuji paní Procházková .M

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Celou pravdu? Z toho krátkého článku? Lenka popsala výborným způsobem pouze střípek z událostí.

      Když jsem nedávno četl publikaci na téma válka v Jugoslávii 90. lét, autor šesti set stranové knihy začal v roce 1805 a omlouval se, že je příliš stručný a neúplný.

      Vymazat
  33. Kaviarni už šibe práve som počul v správach že pred Ruskou abasádou je demonštrácia proti okupáciji 1968-D no zbohom rodina.Prečo nebola demonštrácija pred ambasádov SRN za Hitlerovu okupáciju ohryzenéj Českej republiki s roku 1939 a 1945 Nemcami!tristo píč horúcich,veď je to selektívne dávanie informácií mediami.

    OdpovědětVymazat
  34. 21;18
    ALE TO JE JEDNODUCHÝ,PROTI FAŠISTICKÝ OKUPACI ZÁSADNĚ LEJNOLAHVÁRENSKOHAVLISTICKÝ SVINĚ NEPROTESTUJOU,JEJICH VZOR,UDAVAČ A KOLABORANT HAVEL BYL TOTIŽ VELKEJ MILOVNÍK FAŠISTŮ.....K.H.FRANK MĚL MALÝHO CHRCHLA HAVLA VELMI RÁD!!!!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

      Vymazat
    3. 11:27 Agent Bureš se účastní piety za mrtvé při okupaci Československa. To je jako kdyby přijel gestapák klást kytky do Terezína!

      Vymazat
    4. 11:34 tobě, nebožáku, ale dokonale vybílili hlavu! Máš vůbec nějaké zbytky mozku? Podle toho, co jsi tu nasmolil, o tom dost pochybuju. Logika na vandru - a hodně daleko od tvé kedlubny.

      Vymazat
  35. Proč nenávidíte Rusáky ?
    Hlavně že lezete Němcům do prdele .
    Věčně zlomený národ .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To není národem, ale podmínkami, které tu páníčkové ze zámoří nechali nastavit!

      Leo

      Vymazat
  36. Západ nás zradil v Mnichově na Jaltě a nakonec v r. 1968 .
    Tak se nedivte že vetšina lidí neví co bylo v roce 48 , 68 ,

    OdpovědětVymazat
  37. ChvalaBohu że ten západ zradil,aspoň nie sme na teraz súčasťov židoislámskej ríše ako Necko Švédsko a UK,o poarabštenych Francúzoch ani nevravim,oni už ako národ zanikli ako si dotrepali arabáčov jarabákov s Afriki a Blízkeho víchodu.Mi v strednej Europe nemáme čo migrošov brať keď Nemali sme žiadne kolónie,veď v stredu Európania sme národy migrantov ktorý utekali pred biedou a chudobou takže dajte si to niektorí slniečkári do hlavy.Pozrite si niektoré videá od Rudolfa Vaskyho a on vám to vysvetlí po lopate ako to v skutočnosti je.

    OdpovědětVymazat
  38. https://aeronet.cz/news/kavarenska-praha-a-kiskovska-blava-spojuji-sily-a-s-chuti-truchli-nad-50-vyrocim-nezdareneho-palacoveho-puce-uvnitr-uv-ksc-z-roku-1968-to-nevymyslis-nejvetsi-demokrati-lzou-narodu-o-pozadi/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale nad okupáciov Čiech v roku 1939 nikto s tích hajzlov netrúchlil,dokonca Andrej Kriska pomenoval SNP za Stalinov puč na Slovensku a preriekol sa ten Kiska idiot že v horách nebojovali partizáni ale separatisti,tomu Bútorovmu čítačovi papierv Kiskovi asi jebe.

      Vymazat
    2. 22:56 Víš kam jdi s tím AERONETEM ......Pokud někdo čte a ještě věří tomu prolhanému webu, tak ať okamžitě navštíví psychiatra, jinak dopadne tak jako tady někteří proruští zoufalci. ZBLÁZNÍ SE.

      Vymazat
    3. 15:03
      TY BOHNICKÁ HAVLOSMAŽKO,TY MÁŠ ZASE NĚJAK ROZKECÁNO....BAFNI NOČNÍK A MAZEJ STUDOVAT MATERIÁL Z UASS VELVYSRANECTVÍ!!!!!

      Vymazat
    4. 15:27 Radši popros svýho prdonoše, ať ti pořídí klávesnici s funkčím "Z" - abys moh aspoň pojmenovat správně vůz, jehož potahama se pravidelně prodíráš, když se tvůj pán rozhodně k projížďce škarpama Chujlostánu, putlerprde ... UAZ!!!!

      Vymazat
    5. 17:20
      NENÍ ROZUMĚT TVÝ LŽIDODEBILOHAVLOŠTINĚ TY KOZOMRDE Z VYSOČANSKÉ STOUPY!!!!!!
      A TEĎ VYPADNI STUDOVAT MATERIÁL Z UASS VELVYSRANECTVÍ DO SVÝHO NOČNÍKU,JSOU OD AGENTA WC....TAK FEST DO TEHO CHUJMERE DEBILOVIČI!!!!!!!!!!!!☺☺☺☺

      Vymazat
    6. 18:24 Že nerozumíš ani vlastním skřekům?Ty UaSSáckolejnolahvárnickohavlobandeovskotrumpetovskonesvéprávnomongoloidolžinegerskejvječnězlitej klapehaltuntermehschskejčokopičípotrat co nikde nikdy nebyl, rusky neumí, ale hraje si tu jakej je megarusák, hovne tupej vypuštěnej z lejnolíhně tohodle škaredýho kremelskýho Ugrofína - http://iks2010.info/wp-content/uploads/img/291912_original.png

      !!!☺☺☺☺

      Vymazat
    7. 18:24 Radši popros svýho fýru, ať ti pořídí klávesnici s funkčím "Z" - abys moh aspoň pojmenovat správně vůz, jehož potahama se pravidelně prodíráš, když se tvůj pán rozhodně k projížďce škarpama Chujlostánu, putlerprde ... UAZ!

      Vymazat
  39. Chcem niečo doplniť, utekali sme pred chudobou,ale sme nežili na úkor spoločnosti a makali naši predkovia a budovali v zahraničí a nikto nedostal nič za darmo.Veď boli murári poĺnohopodári a baníci,takže je to úplný rozdiel oproti nemakačenkom a kolonizátorom z Afrki a Blízkeho víchodu.

    OdpovědětVymazat
  40. Vaskyho poslouchám .
    V Drážďanech čmoud znásilnil českou dívku . Šla si zaběhla do parku .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Měla si pořídit běžecký pás a neběhat po parcích. Ještě k tomu sama a bez muže. Koledovala si o to. Pro muslima je osamělá žena předmětem hodným likvidace.

      Vymazat
    2. 6:59,máš moje sympatie,od Vaskyho si nenehám ujsť ani jedno video. Pred voľbami keď kandidoval za stranu hnutie tretej cesty tak všetko to čo za Teraz deje mal v tom pravdu.Sme orabovaný.

      Vymazat
  41. POVÍDALI OKUPANTI
    ŽE PREJ NEJSOU JAKO TAMTI
    KTEŘÍ TADY BYLI KDYSI
    DNES PO ZUBY OZBROJENI
    K ZABÍJENÍ VYCVIČENI
    MÍŘÍ NA MÍROVOU MISI...jo.

    OdpovědětVymazat
  42. Paní Procházková, Váš text poměrně věrně ve výrazné zkratce (jinak to samozřejmě nešlo) popisuje sled některých událostí Pražského jara. Potud OK. Žel, jako prakticky všechny podobné texty jen popisuje to, co se událo, a nezabývá se otázkou kardinální.
    Vy jste použila tyto věty - cituji " Národ (dnes se používá korektní výraz veřejnost) však neměl dostatek informací, měl ale instinkt, a proto se hnal k cílové rovince zkratkou. Novináři, spisovatelé a další respektované osobnosti včetně vysokoškolských lídrů mu k tomu bubnovali do rytmu."
    To, co tomu Vašemu článku, jako vlastně všem článkům, komentářům, pořadům v televizi chybí, je DEFINICE ONÉ "CÍLOVÉ ROVINKY".
    A já se vůbec nebojím k tomu použít další Váš citát, přesněji slova dopisu z Varšavy - "
    „Nikdy nebudeme souhlasit s tím, aby imperialismus pokojnou nebo násilnou cestou, zevnitř nebo zvenčí, prolomil socialistickou soustavu a změnil poměr sil v Evropě ve svůj prospěch…"
    To opravdu jsme tak přesvědčeni o své neomylnosti a o hlouposti představitelů ostatních vedoucích představitelů "východního bloku na čele se SSSR", bloku, který fakticky vznikl jako výsledek druhé světové války a jehož základy byly položeny na jednáních "Velké trojky" už za války /Teherán, Jalta/?
    To opravdu jsme si mysleli, že nic z toho nehrozí, že jen si v situaci studené války, jejíž hranice byly pevně stanoveny, v situaci, kdy světový mír byl udržován díky balanci termonukleárních bojových sil v bipolárně rozděleném světě, že si v těch podmínkách uděláme svou "zahrádku" se socialismem s lidskou tváří a že tuto situaci budou respektovat jak Západ, tak Východ, tak "domácí" kteří se seskupovali k odvetě za vývoj po roce 1948? To jsme měli být tak naivní a nebojím se toho slova, tak BLBÍ?
    V tomto smyslu použiju další Váš citát -
    "Průzkumy veřejného mínění z konce dubna 1968 ukázaly, že důvěra „lidu“ v obrodný proces stoupá. Zatímco pro návrat ke kapitalismu, kterým strašil „drážďanský koncil“ se vyslovilo pět procent dotázaných, 90 procent se hlásilo k „socialismu s lidskou tváří“."
    BOMBA! POSLEDNÍ, NEJVĚTŠÍ!!!

    Bude pokračovat.

    OdpovědětVymazat
  43. Pokračování.

    Zkusím se Vás zeptat - znáte průzkumy z listopadu 1989? Kolik lidí, co moklo na náměstích či na Letné a cinkalo klíči, si přálo návrat kapitalismu? A jak dlouho to trvalo, aby ho měli ve svých domovech v té tragické podobě českého mafiokapitalismu, který rozkulačil prakticky veškerý společenský majetek, zlikvidoval národní výrobní programy - dovolím si některé z nich připomenout - Vítkovice a Škoda Plzeň - jaderný program, výroba reaktorových nádob a další produkce pro výstavbu jaderných elektráren, výroba lodních hřídelů pro největší stavitele lodí na světě, výroba parních a vodních turbín a generátorů a dalších velkých produktů, kompletní výroba a dodávky včetně stavby investičních celků /elektrárny, cementárny apod./ především v Asii a Africe, výroba letadel, od větroňů /Blaník je dodnes asi počtem vyrobených kusů nejpočetnějším modelem na světě/, přes sportovní letadla, letadla pro potřeby zemědělství, přes malá dopravní letadla /L 410 a dokončený projekt L 610/ až po proudová vojenská cvičná a malá bitevní letadla /L 29 Delfín, L 39 Albatros/, přes výrobu lokomotiv, železničních vagónů, autobusů, trolejbusů, nákladních automobilů a traktorů, osobních automobilů a motocyklů, přes spotřební elektroniku, optické přístroje, přes výrobu obuvi, oděvů a jinou textilní výrobu, přes sklářskou a další výroby - a mohl bych pokračovat donekonečna (znáte na světě druhý stejně velký stát, který tohle uskutečňoval?/, a poté z naší země udělal "na zelené louce" montovnu svých výrobků z ciziny, skladovací a distribuční prostor a filiálku svých automobilek. Ještě něco? Jo, středně velký trh jako odbytiště svých výrobků včetně "potravin", v jejichž produkci zlikvidoval naši soběstačnost, a také cílovou stanici svého kapitálu, který mu díky levné pracovní síle přináší do ciziny ročně přes dvě sta miliard korun.

    Ba ne, paní Procházková, jak píšu v úvodu, Váš článek celkem věrně poukazuje na některé body polednového vývoje, ale - stejně jako dosud všechny - zůstal stát na půl cesty. A tím se vlastně - byť to nebyl Váš záměr - připojil k těm přehršlím propagandy, která už několik týdnů na nás dopadá ze všech zdrojů /jako bohatství, prýštící ze všech zdrojů v komunismu - jistě znáte tu větu/.
    Víte, mi bylo v osmašedesátem o pět roků víc než Vám. Nebyl jsem v KSČ a "obrodný proces" jsem si jako mladý člověk užíval. Ale nebyl jsem slepý, hluchý a asi ani hloupý /přesto jsem si ten svůj postoj po roce 1970 jako "exponent" odskákal stanovením kádrového stropu na nejnižší příčce profesní kariéry/.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S klíči na Václaváku ani na Letné si nikdo kapitalizmus nepřál. Ani žádný průzkum nebyl učiněn. Ten přišel postupně, kradmo, salámovou metodou a to v době, kdy byl národ zblblý Havlem.

      Vymazat
  44. 10:19 Píšete co vše se u nás vyrábělo, tak proč v obchodech nic nebylo, nebo se stály fronty a k tomu ještě nejakej ten uplateček. A nejhorší na tehdejší době, bylo, že se uplatky davaly LÉKAŘUM. Mužete psát třeba stokrá co se tady vyrábělo, ale promne je podstatné ,že dnes koupim vše bez front a uplatku na co si vzpomenu. Těma vašima blábolama ,tak potěšíte staré komouše, ale lidi jako já co si moc dobře vzpomínají jak tehdejší doba stála za HOV.... a děkuji za dnešní dobu především panu Havlovi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nereagovat na 13:23. S blbem neradno se přít. Argumenty neuzná, zkrátka ztráta času.

      Vymazat
    2. Anonymní21. srpna 2018 13:23

      Úplatky u lékařů a všeobecně se z XXX-násobily, nesledujete TV atd.? Uplácí krom pacientů, hlavně farmaceutické společnosti, abyste zobal, co nejvíce tablet i když Vám spíše škodí!

      Děkujte KGB, StB, CIA a zmateným Svazáckým vůdcům a jejich SSM, ti měli "Holé ruce" a posloužili jako užiteční idioti, federálpendrekům!

      Havel byl v tu dobu mimo Prahu, pařil na Hrádečku? Poděkujte ministru Mariánu Čalfovi, jak to tajně upekl s V. Havlem a Svazákama v zakoutí Prahy.

      Čalfa se postará o komunistické poslance, aby vyšachoval plačku Dubčeka od prezidenství pro Havla a svazáci zmanipulují mladé studenty. Komedianti si vezmou na starost lid český?!

      Miroslav Dolejší tuto frašku, popsal do puntíku a zmizel nenávratně ANALÝZA 17. listopadu, Havel musel ohledně této analýzy vypovídat u vyšetřovací komise před posranci. Závěry k ničemu, jeden lhal, víc než druhý, včetně V. Havla!

      https://uloz.to/!KQw4jUmEa/3-analyza-17-11-1989-vice-google-cz-autor-miroslav-dolejsi-politicky-vezen-po-r-1989-vladnoucim-teatrem-opet-zatracen-prestoze-si-odsedel-19-let-o-sametu-napsal-r-1990-a-skoncil-25let-zde-media-mlci-osvetlil-osobu-havel-pdf

      Ramón

      Ps. Jak to máte s tou čárkou ve větách, dáváte ji na špatnou stranu. Srovnejte si to, alespoň v tangách.

      Vymazat
    3. 116:24 Navštivte psychiatra ,ty veše bláboly se nedají číst. Lžete každou větou, K tem službám KGB,STB ,CIA vám chybí MOSAD a stará Blažková z prasečáku. Jste hloupej jak vidle zapíchlé v hnoji. A poděkujte panu Havlovi ,že mužete tady psát ty své sra...

      Vymazat
    4. Ale Piloune neblbni?

      Vymazat
    5. 16:55
      ZMRD,UDAVAČ,KOLABORANTSKEJ KSINDL,ZLODĚJ,LHÁŘ A VOCHLASTA ZVOLENEJ JEN A JEN DÍKY KOMUNISTŮM BY MĚL BEJT I STEBOU PROHNANEJ KAFILERKOU A POSLANEJ EXPRES JALO MASOKOSTNÍ MOUČKA NA uASS VELVYSRANECTVÍ K OKAMŽITÝ KONZUMACI!!!!!!!!!☺☺☺☺

      Vymazat
    6. 13:23 vy jste přesně ten trouba, který všechno měří podle svého prospěchu. Ten tehdejší stát byl pod embargem, v méně hospodářsky rozvinutém bloku, ale usiloval a dosahoval sociální rovnosti, zajistil sociální jistoty i národní svébytnost. Bez zadlužení rozvíjel hospodářství, vytvořil znalostní, všestranně dovednou výrobní základnu, která znamenala soběstačnost, tedy vlastně i větší nezávislost než dnes, kdy jsme ztratili rozhodující část národního majetku, tehdejší znalosti a dovednosti, zatížili se dluhy. Jediným výsledkem je, že vy máte dostatečnou nabídku všemožného, vesměs podřadného zboží, které není dostupné zdaleka všem. Za jakou cenu, to nevnímáte, kam to vede také ne. Nevnímáte ani to, že zásobení spotřebním zbožím se rok od roku i tenkrát zlepšovalo. Víte vy, například, že během roku 1989 se v nabídce objevila zařízení pro satelitní TV příjem z tuzemská produkce? Víte vy co ČSSR uměla například v investiční elektronice? A kde jsme dnes? Když vrcholí konjuktůra a jen tušíme, že třeba už zítra vystrčí rohy finanční i hospodářská krize. Třeba nejen na hubených 7 let. Nebo válečný konflikt, který nás zasáhne? Nebo vývoj klimatu, který světový hospodářský systém znemožňuje jakkoli významně ovlivnit? Sobče bez rozhledu.

      Vymazat
    7. 5.18 Nezlobte se na mne pane ,ale jste VUL.Měřím podle prospěchu svého aokolí, které má opravdu co ukázat. To považujete firmu MILE za podřadné zboží a ten stát byl pod embargem, naprosto vpořádku. Proč by vyspělé západní státy měly podporovat východní chudobinec. Píšete " rok od roku se zásobení zboží zlepšovalo" to si děláte prdel,nebo jste tak hloupej.A kde že jsme dnes? Tam kde si mužete každý den koupit zboží jaké chcete, pokud tohle nepochopíte ,tak více nic nepište, jinak jste za hlupáka.

      Vymazat
    8. Vyspělé státy si tu u nás díky špatným ekonomům a politikům (Klaus st.,a tahle squadra, lidovci, ODS, ČSSD a další výtečníci) udělali chudobinec a kolonii. To chytrákovi 15:42 pranic nevadí. Odvádí na dividendách 300 Mld. korun ročně a ty pak chybí právě v rozpočtech a v platech zaměstnanců a tak se "východní chudobinec" zafixovává. Nejste náhodou volem právě vy?

      Firma , kterou uvádíte je právně Miele, patří ve svém oboru skutečně ke světové špičce, ale člověk s průměrným platem si její zboží nemůže dovolit. Takže další váš "argument" je na prd.

      V osmdesátých letech se skutečně zásobování spotřebním zbožím a potravinami výrazně zlepšovalo. Asi už si nepamatujete.

      Dnes je dostupné čínské zboží velmi vachrlaté kvality. Světové automobilky produkují vozy nižší a střední třídy s mnoha ´kurvítky´, které omezují životnost vozů. Potraviny, jak jistě z nedávných skandálů víte, jsou méně kvalitní, než jaké se produkovaly pod přísnějšími čs. normami.
      Mohu pokračovat.

      Mladí lidé odcházejí za prací do ciziny, rodí se málo dětí čili vymíráme. Tomu říkáte "prospěch vašeho okolí"? Nejste náhodou ukázkovým hlupákem spéš Vy?!

      Vymazat
  45. 13:23
    ZA TO VŠECHNO CO TEN VOLOTRK ZKURVIL BY TOHO ZRZAVÝHO UDAVAČE,KOLABORANTA,VOCHMELKU,LHÁŘE A ZLODĚJE MĚLI VYKOPAT Z HROBU A DÁT HO uASS VELVYSRANECTVÍ VE FORMĚ ROZPUŠTĚNÉHO PROJÍMADLA!!!!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 17:21
      ESTEBAN JE MEXICKÝ PŘÍJMENÍ TY SYFILITIKU V POSLEDNÍM TAŽENÍ!!!!!!!!!!!!!☺☺☺☺

      Vymazat
    2. 18:16 No v tom přpadě je Bureš asi Mexičan, těkavý rudoprde!!!☺☺☺☺

      Vymazat
    3. P. S.: Tak si všímám - ten tvůj zkurvenej komoušskej fotr v tesilovým saku s nevkusným hadrem místo kravaty a smradlavejma haxnama v trapnejch hnědejch polobotkách se asi musel dost hřát přízní velkejch rudejch soudruhů co? Taky si se asi těšil na teplý místečko co po něm zdědíš a náhle do toho přikvačil ten vandrák chrchlavej v ošuntělých džínách, vytahaným svetru s flaškou v ruce a udělal ti pořádnej rejhanec přes plány, co? To se frustrátskej smrade nedivím že z toho máš celoživotní trauma - Havel v každý větě:))) Tvůj fotr z toho asi zdech, co? Uchlastal se bez svý funkcičky, estaban jeden zkurvenej ... snad ho budeš záhy následovat!

      Vymazat
    4. 18:16 Myslíš tenhle? - http://risovach.ru/upload/2012/09/comics_Lenin_orig_1347032282.jpg

      Vymazat
  46. Jiří Jírovec21. srpna 2018 17:04

    Lenka Procházková popisuje jen část velmi komplexní situace. Tu druhou shrnuje do dvou vět Brodský (varhaník Očenáš), když se na konci filmu Všichni dobří rodáci dívá zpátky na svoje městečko: "Co jsme si upekli, to si také snězme. Jenže, co jsme vlastně mohli?"

    Spisovatel Jan Procházka, autorčin otec, byl komunista a jeden čas Novotného Čapek. Lenka Procházková byla dlouho partnerkou Ludvíka Vaculíka a tak by bylo záslužné, kdyby nám dala nahlédnout do zákulisí, abychom se dozvěděli, co si tito lidé představovali, že bylo politicky a hlavně ekonomicky možné. Řečí na IV. sjezdu spisovatelů nebo Solženicynova dopisu se lidé mohli přesytit, ale ne najíst.

    Musíme se oprostit od iluze, že snad Západ šel ve své "podpoře" událostí v Československu dál než za snahu co nejvíc poškodit Sovětský svaz.

    To, že jsme nemohli volně cestovat na Západ, souviselo především s nesměnitelností koruny (to se po roce 1989 změnilo za cenu obrovského zadlužení).

    Měli jsme Ottu Šika, ale i kdyby jeho teorie byly na Nobelovu cenu, Západ dělal vše, aby socialismus (tedy společné vlastnictví výrobních prostředků) neuspěl. Kde jsou jeho myšlenky teď? Ryzí kapitalismus se přece snažil zlikvidovat i skandinávský model.

    Takže, Lenko Procházková, co jsme tehdy mohli?

    PS Nabízím Vám téma na současný román: Starší muž se seznámí s mladší nemocnou ženou, bezdomovkyní. Z vlastních prostředků jí platí byt a marně bojuje s neuvěřitelným nezájmem politiků i institucí. Mohl by to být román s otevřeným koncem, protože evidentně nemá řešení. Mohl by tedy končit povzdechem o zlatých komunistech a volovi, který je kritizoval z nábřežního luxusu za králikárny. NR Vám moji adresu jistě poskytne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Jírovče,
      ten dlouhý koment pro paní Procházkovou je můj. My dva jsme se často diskusně neshodli, často shodli. Myslím, že článek paní Procházkové je tou druhou eventualitou. Je až komické, kdyby to nebylo tragické, jak náš mainstream s ČTV žumpou na prvním místě už týdny lká nad invazí, která ukončila Pražské jaro, nikdo však ani v nejmenším není ochoten odpovědět na onu otázku, kterou virtuálně paní Procházkové pokládám, kde byla ta "cílová rovinka", do které se národ hnal a novináři, spisovatelé a další respektované osobnosti včetně vysokoškolských lídrů mu k tomu bubnovali do rytmu.
      Na tuto otázku je totiž snadná odpověď, ale nezapadá do konceptu našeho politického diskursu bičovat nenávist proti Rusku, které je instalováno na místo našeho úhlavního nepřítele. Vůbec v tom diskursu nejde o to brát zřetel na realitu, třeba na to, že invaze byla společným dílem sovětského vedení s vedením NDR, Polska, Maďarska a Bulharska, že to sovětské politbyro vůbec nebylo na prvním místě ruské, že vedení Ruské federace se po rozpadu Sovětského svazu - pokud vím - dávno od invaze distancovalo, že i ta vojska byla všech těchto zemí, že Pražské jaro se odehrávalo v podmínkách bipolárně rozděleného světa a na pozadí hanebné americké války ve Vietnamu atd. atd.
      Myslím, že škoda dalších slov.
      Blahoslavení chudí duchem....

      S úctou
      Lex

      Vymazat
  47. Jakkoliv je mi paní Lenka sympatická, její částečné svědectví není žádným směrodatným hodnocením. Není vůbec schopna posoudit, čemu nás vstup vojsk VS uchránil a co jsme ztratili, že žádná vojska v roce 1989 nepřišla. Do roku 1989 jsem měl stejné názory jako ona. Během 10 nebo 20 let jsem je musel přehodnotit. Paní Lenka nedokáže posoudit, co se tady zničilo a jak jsme rabováni. Zmizela některá průmyslová odvětví a ztratili jsme výzkumnou a vývojovou základnu a soběstačnost v zásobování potravinami. Paní Lenky se to přímo netýká, ale měla by si uvědomit, že země zchudla. Také by si měla uvědomit, že jíme nekvalitní potraviny. Okrádají nás na výdělku, nechají řádit exekutory, atd. atd.. Zdevastovali školství, život romské menšiny, a dále by bylo možné pokračovat. Je vcelku jedno, kde chodí vláda pro příkazy pokud nás nezatahuje do války. Argumentuje se geopolitikou, ale pro nás vedlejší účinek bylo 20 let klidného a plodného života.

    Paní Lenka se bude pohybovat v úzkém kruhu přátel, kteří jsou na tom svou omezeností stejně jako ona.

    OdpovědětVymazat
  48. Kdo zná rusky, doporučuji si poslechnout Kurginjana
    https://www.youtube.com/watch?v=15-eJpUiHNE
    Mluví o Gorbym jako o zrádci století.

    OdpovědětVymazat
  49. Chech, nedávno som natrafila na komentár jedného britského historika:
    Francúzska revolúcia nás stála 20 MLD Ł st., ale Francúzsko už nikdy nebolo veľké!!!
    (Takže mohli obsadzovať Ameriku! A teraz sa stráže vymenili...)

    OdpovědětVymazat