Paní Jourová už dlouho neexcelovala. Tady je její nové opatření na ochranu evropské bezpečnosti.

Jiří Baťa
13. 8. 2018
Paní Věra Jourová, eurokomisařka pro „spravedlnost“, už nejednou projevila svou náklonnost pro evropské právo a spravedlnost, tentokrát, po delší pauze však projevila velkou nespokojenost (ne-li přímo obavy) s počínáním některých členských zemí EU. Vytýká jim totiž, že prý výměnou za investice ve své zemi udělují občanství bohatým lidem z neunijních států. Taková nehoráznost! Tato vyslovená výtka však následně mění svůj charakter.

 

     Paní Jourová se totiž domnívá, že udělování občanství zahraničním investorům může představovat vážnou bezpečnostní hrozbu. K tomu dodává,, že by některé země měly udělat víc pro zajištění  toho, že občanství nebude udělováno zločincům, kteří chtějí ohrožovat evropskou bezpečnost, nebo se účastnit na praní špinavých peněz. Pozoruhodné na tom je, že paní Jourová bez okolků považuje investory v těchto zemích za zločince, kteří chtějí ohrožovat evropskou bezpečnost! A jde tak daleko, že dokonce jmenuje země, které podle ní představují toto riziko, nebo jsou potenciálním nebezpečím pro evropskou bezpečnost: Kypr, Malta, Řecko, Bulharsko, Portugalsko, Lotyšsko, Litva a Maďarsko. Podle paní Jourové tyto státy natolik nezodpovědné , že bohatým Rusům, Číňanům, Afričanům a Turkům udělily občanství proto, že v těchto zemích významně investovali. A to se podle moudré paní Jourové přece nesmí, že?

    Z pohledu ekonomické vyspělosti jmenovaných zemí, snad až na výjimku Maďarska, Lotyšska a Litvy, jsou tyto země průměrné v evropské ekonomické vyspělosti. Není divu, že přijímají cizí investic do svých ekonomik, což je ostatně typický trend a praxe kapitalistického systému, zvláště západních investorů. Otázka je, jestli paní Jourové hlavně nevadí to, že do těchto zemí investují právě  Rusové a Číňané a ne státy EU, resp. západní státy a USA. Co je ale pozoruhodné, jak se paní Jourová příkladně „demokraticky“ snaží počínání těchto zemí EU nejen kritizovat, ale také jim diktovat, co mohou a nesmějí dělat pro růst a větší efekt svých národních ekonomik. A pro případ, že by snad nebyla tato doporučení „respektována“, paní Jourová to jistí upozorněním (spíše varováním), že EK by na podzim měla zveřejnit nové, přísnější předpisy, lépe řečeno přísnější sankce a postihy.

     Nelze upřít „snahu a až dojemnou péči“ paní Jourové o jmenované země které, podle jejich slov, svým „neodpovědným“ jednáním, tj. přijímáním cizích investic, vážně ohrožují evropskou (a možná i americkou, když jsou všude nalezlí) bezpečnost. Rusové a Číňané kam přijdou, tam jako investoři okamžitě chtějí vyvolávat nebezpečí, perou špinavé peníze a vlády těchto států jim za to ještě velkoryse dávají občanství. Taková nezodpovědnost, tomu by se měla udělat přítrž jednou provždy, myslí si snaživá pečovatelka Jourová! Správně Jourová, přece se nenecháme ohrožovat nějakými „prefíkanými“ oligarchy  a barbary v Řecku, na Kypru, na Maltě a možná i na Betonu.