Reklama

.

.

neděle 19. srpna 2018

Paul Craig Roberts: Zabíjí nás kapitalizmus?

Paul Craig Roberts
19.8.2018  blog autora
Americká firma Monsanto vyvinula v r. 1970 herbicid (prostředek ničící polní a zahradní plevel), obsahující glyfosát zvaný Roundup (Zátah). Počáteční úspěch nového herbicidu vystřídala po čase podezření, že glyfosát v Roundupu je karcinogenní a způsobující rakovinu. Tato podezření vyvrcholila v roce 2017 a s nezmenšenou silou pokračují dodneška.


P.C. Roberts, náměstek ministra financí v někdejší Reaganově vládě a uznávaný otec Reaganomics, čili americké hospodářské politiky, jež vedla k setkání Gorbačova s Reaganem a posléze i k ukončení studené války, k tomuto problému píše:

"Ekologičtí ekonomové, jako např. Herman E. Daly, mají za to, že vedlejší náklady zemědělské i průmyslové produkce, jako jsou znečišťování přírodního prostředí a vyčerpávání zdrojů, jež nejsou započítávány do hrubého domácího produktu (HDP), jsou dnes už tak vysoké, že vyvolávají otázku, je-li dnešní růst HDP fakticky stále ještě ziskem, anebo už ztrátou. Do kteréžto debaty zcela logicky vstupuje i současná záplava zpráv o produktu Roundup firmy Monsanto, jehož složka glyfosát je mnoha vědci považována za karcinom.

Enviromentální pracovní skupina Veřejné zdravotnické organizace vydala nedávno zprávu, podle jejíž testů 45 ze 47 dětských snídaní obsahovaly glykofosfát. Tento výzkum se týkal tzv. granoly (lehká snídaně skládající se z ovsa, cukru či medu, sušeného ovoce a ořechů), a dále z tzv. snídaňových tyčinek firem Quaker, Kellog a General Mills.

Glykofosfát byl detekován v mateřském mléce 83% brazilských matek a mnichovský institut pro životní prostředí ohlásil, že glyfosát je obsažen ve 14 % nejprodávanějších piv v NSR. Glyfosát se nalezl i v moči mexických farmářů, stejně jako v podzemní vodě Mexika. A časopis Scientific American zveřejnil zprávu, že dokonce i inertní přísady herbicidu Roundup mohou zabíjet lidské buňky, zvláště ty embryonální (zárodečné), a placentární.

Jeden z německých toxikologů obvinil Německý federální institut z riskantního a nejednoznačného posouzení předmětného problému, a Evropský úřad pro potravinovou bezpečnost dokonce z podvodu za to, že přijal závěr Monsantovy společnosti o tom, že glyfosát není karcinogenní.

Kontroverze ohledně těchto otázek pramení z faktu, že průmyslem placení vědci spojitost glykofosfátu s rakovinou zpochybňují, kdežto vědci nezávislí ji naopak potvrzují. Což samozřejmě nikoho nepřekvapuje. Vědci průmyslem placení za to, že budou tuto spojitost vyvracet, ji nebudou nikdy potvrzovat.

Vede se samozřejmě debata i o tom, jaká úroveň kontaminace potravin se už dá považovat za nebezpečnou. Uvážíme-li však, že tato kontaminace vzrůstá úměrně s časem, pak je jasné, že není-li dramaticky nebezpečná už dnes, dříve nebo později se nebezpečnou musí stát.

K čemuž Herman Daly dodává: Britský lékařský časopis Lancet odhaduje, že jen vedlejší výrobní ztráta, kterou představuje znečištění životního prostředí, činí zhruba šest procent výnosu globálního ekonomiky, zatímco globální růst ekonomiky činí pouhá dvě procenta, což představuje čtyřprocentní roční ztrátu blahobytu a bohatství lidí na této zeměkouli.

Jinými slovy: dostáváme se do situace, kdy ekonomický růst začíná už být neekonomický".


Vybral a přeložil Lubomír Man


7 komentářů :

  1. Jo jen zisk za každou cenu za Socialismu byla kontrola jakosti teď když to někdo koupí...

    OdpovědětVymazat
  2. Ten problém vidíme i v tomto létě, jak se "vylepšuje". Panstvo zajímá jen trvalý růst, což je nesmysl. Do ekologie vkládají min. financí, nelépe žádné. Do zbraní, tak to by nám Homo Sapiens Sapiens. Jen USA letos 711 mld $!!
    Do technologií u elekráren spalujících uhlí nic. Dtto u cementáren a výroby uhlíkaté oceli. Přičemž technologie omezující emise CO2 z těchto provozů existují, ale samozřejmě jsou to náklady, které nepřináší tzv. zisk! Že jsme ve skleníku a v uzavřené (inerciální) fyzikální soustavě, to nikoho nezajímá. Kdy to kapitalisty začne zajímat? Taky půjdou pod kytky na šílené teploty, nedostatek potravin a vody, žádný strach. Otázkou samozřejmě je jest-li už není pozdě a nejsme za bodem zlomu odkud není při dnešní technice návratu.
    Že by panstvo začalo dělat seriozní rozhovory na dané téma, nakonec dokumentované vědecky, třeba v rámci OSN, tak to aninápad. Přitom u ozonové díry to nějak šlo.
    A tak je to i s tím glykofosfátem. Jen zisk, umělá veličina, se počítá.

    OdpovědětVymazat
  3. Kapitalismus je zřízení založeno na lidském egoismu. Komunismus, který měl být opakem zkrachoval. To je myšlenkova zkratka většiny lidí.
    Jeví se mi, že vymyslet něco smysluplného, co by fungovalo a bylo přijatelné pro lidí, bude dosti náročné.
    Třeba na polských vlastencích, kteří kritizují dnešní stav jejich společnosti mě nejvíce vadí to, že o sobě říkají, že jsou pravicoví a zavrhují všechno levicové. Jaksi jsem ještě nikdy nikde od nich neslyšel, že zastávání ryze nacionálního stanoviska, není zrovna to nejlepší. Vlastně takhle říkáme totéž co říká kapitalismus - vše soukromé je svaté, můj zájem na prvním místě. Tento kapitalismus nás dovedl k dnešnímu stavu světa.
    Mimo jiné k hrozbě celosvětové války. Dále již to nerozpitvávám. Trolům se omlouvám za plané filosofování a vlastní nedovzdělanost a očekavám, že něco podnětného napíšou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 21:01

      Proč se omlouvat? A proč zrovna trolům?

      Žádné filosofování není plané, je-li míněno vážně. Martin Heidegger nazval filosofii "RADIKÁLNÍM TÁZÁNÍM". /"Tázání" nemusí mít nutně formu gramatické otázky, tj. věty, na jejímž konci je otazník./
      To je jedna ze zajímavých definic.
      - Přitom Heidegger byl nácek a samolibý člověk věru odporného charakteru. Jenže to přece samo o sobě nemůže být důvod, abychom se nad jeho slovy odmítli zamyslet, nebo snad ano?

      Staří Řekové měli za to, že filosofie se rodí z ÚDIVU.
      Jenže dneska ale spíš uslyšíte větu "Co se divíš, vole?!", tzn. člověk, který se něčemu podivuje, bude považován za hlupáka nebo dětinu.

      Doporučil bych Vám, spíš než díla filosofů, která často vyžadují příliš mnoho předběžných speciálních znalostí (např. toho, jakou historii mají pojmy, kterými operují a které blíže nevysvětlují) na to, aby člověk měl trpělivost u toho vydržet, začít něčím jiným.

      Např. práce Sigmunda Freuda (ale ne ty o léčení neuróz, nýbrž) o kultuře, přírodě a náboženství. Je to napsané velice jasným a srozumitelným jazykem a navíc to popisuje naši dobu, tedy ne nějaké dávné časy.

      - "Proč válka?" (dopis Einsteinovi)
      - "Časové poznámky o válce a smrti"
      - "Psychologie masy a analýza Já"
      - "Budoucnost jedné iluze" (skvělá kritika náboženství!)
      - "Nespokojenost v kultuře"

      Najdete pěkně pohodlně ve sborníku "O člověku a kultuře", který vydal Odeon v roce 1990.

      Doufám, že to nebudete ode mne brát jako nějaké povýšené "poučování".
      Přeju Vám příjemnou četbu a zdravím -
      Kokotko

      Vymazat
    2. 21:24: Díky za Váš čas /možná ho je zde škoda/ a Vaši radu. Určitě si to přečtu.

      Vymazat
    3. Kapitalismus je výrobní způsob založený na podvodu zvaném "tržní chování jedince" a sám Marx ho ve svém díle charakterizuje jako de facto židovský. Je tedy nepřirozený, neboť struktura pravěké tlupy přetrvává evoluční setrvačností dodnes, navzdory odlišnýmu výrobnímu způsobu, který je příliš mladý, aby zásadním způsobem změnil to, co se utvářelo desítky tisíc let! K přežití lovecké tlupy bylo zapotřebí na 1 schopného organizátora (náčelníka) a 1 nositelku know-how (šamanku) vždy alespoň 50 zdatných lovců a 50 zručných sběraček. Proto dodnes má např. schopnost stát se lékařem jen jeden ze sta lidí (to je pro zjednodušení použitá číslovka!). Dříve to sloužilo jako nutnost k přežití celé tlupy a potažmo druhu, dnes je to systémem zneužíváno k tomu, že lékař je placený mnohem více než třeba horník, ačkoliv jeho práce je těžší a v pravěku by dostával větší kus masa než šamanka z logických důvodů. Rovněž pojem "zákazník" je proti smyslu přirozené dělby práce v lidské tlupě či pospolitosti. Směna mezi jednotlivými tlupami vždy probíhala tak, že nositelé genů náčelníků a šamanů rozhodli z titulu své intelektuální převahy, co je dobré pro přežití celku směnit a co nikoliv! Tak tlupa dostala potřebné komodity k přežití výměnou za ty které pro ní jsou zbytné či postradatelné. V současné době kdy byla koherentní společnost atomizována židovským výrobním způsobem (kapitalismem) toto přestalo platit a v důsledku toho jsou nekompetentní jedinci - s geny řadových lovců a sběraček - nuceni sami přejímat funkci náčelníků a šamanek a to zcela zjevně bez znalosti či schopnosti posoudit důležitost té či oné komodity pro zachování existence své osoby a své rodiny či celé komunity. Čili za bláboly o "svobodné interakci mezi jedinci" a "tržních mechanismech" je pouze snaha úzké skupiny ovládat druhé prostřednictvím jejich nižších intelektuálních schopností či zkrátka profitovat prostřednictvím převahy těch vlastních nad schopnostmi ostatních.A maj recht, páč nejsou blbý! Většina lidí totiž bohužel jsou těmi potomky řadových lovců a sběraček.

      Vymazat
  4. 18:O8: přesně tohle jsem chtěl napsat. V rámci řešení ekologických rizik, nemluvě o ekonomii na okraji propasti, je třeba třeba v USSA příští rok místo 800 miliard na zbrojení dát na to zbrojení 850 miliard.
    Vtip z doby totality: Za první republiky jsme byli ny okraji propasti, od té doby jsme udělali velký krok vpred.
    Vtip z doby liberálního kapitalismu: Za studené války po druhé světové válce jsme byli na okraji propasti ale od té doby jsme udělali velký krok vpřed.
    Vtip z doby totality: Co to je ještěrka? Krokodýl, který přežil komunismus.
    Vtip z doby liberálního kapitalismu: Co to je ještěrka? Krokodýl, který byl živen GM potravinami.

    OdpovědětVymazat