Reklama

.

.

čtvrtek 16. srpna 2018

Změna hranic mezi Srbskem a Kosovem může vyvolat novou válku

Most v Kosovské Mitrovici
- rp -
15.8.2018 LeMonde a PrvníZprávy
Mezi Bělehradem a Prištinou probíhají jednání o změně hranic, o výměně území, což může ale také spustit velké problémy na Balkáně.



Mohly by se na Balkáně opět změnit hranice? Dlouhodobě nepředstavitelné kvůli stabilitě v regionu rozervaném několika válkami v roce 1990, tato eventualita děsí mnoho evropských vlád.

Nečekaný návrat možného konfliktu způsobila dlouhá a choulostivá jednání mezi Srbskem a Kosovem. Hashim Thaçi, prezident této bývalé srbské oblasti, která získala nezávislost v roce 2008, veřejně prohlásil na začátku srpna, že „úpravy hranic“ by mohly být považovány za součást „mírového řešení se Srbskem.“

Tato výbušná myšlenka byla doposud vždy odmítána orgány Kosova, většinově albánsky mluvící země, ale kde žije i velká srbská menšina. Srbové jsou soustředěni na severu země, kolem rozděleného města Mitrovica, jsou stále chráněny orgány Bělehradu, který nikdy neuznal nezávislost Kosova. Tato nestabilní právní situace je hlavní překážkou jednání mezi oběma zeměmi. Severní Kosovo se stalo oblastí bezpráví, která se potýká s mafií a politickými vraždami: například v lednu byl na ulici zabit srbský opoziční politik.

Thaçi nabídl uspořádat referendum „s jediným řešením legitimovat přání Albánců, kteří tam žijí.“

Na překvapivé oznámení odpověděl srbský prezident Aleksandar Vučić , že „ území, kde nikdo neví, komu patří, je vždy zdrojem potenciálního konfliktu“.

Vučić a Thaçi se sejdou na začátku září v Bruselu k novému kolu jednání pod záštitou EU.

„Změny hranic, to je velké nebezpečí pro celý region,“ je znepokojený Pierre Mirel, bývalý komisař Evropské komise pro Balkán. Vyjádřil znepokojení nad potenciální „změnou hranic podle etnických principů“, ta je schopna infikovat sousední země, jako je Makedonie, Černá Hora a Bosna, kde nyní špatně koexistujíe mnoho etnických menšin.

Spory a ostré výroky mezi Bělehradem a Prištinou nedávno proběhly kvůli prostoji při jednáních v Bruselu za zprostředkování EU, kde se stranám nedaří dosáhnout nové dohody.

V roce 1999 ozbrojená konfrontace albánských separatistů z Kosovské osvobozenecké armády se srbskou armádou a policií vedla k bombardování Jugoslávie (tehdy tvořené Srbskem a Černou Horou) silami NATO. V březnu 2004 vyvolali kosovští Albánci pogromy, které vedly k masovému přesídlení Srbů z provincie a k ničení historických a kulturních památek. Kosovsko-albánské struktury v Prištině 17. února 2008 jednostranně vyhlásily nezávislost na Srbsku. Samozvanou republiku podpořily země EU, USA, a naopak nezískala uznání Srbska, Ruska, Číny, Izrael, Íránu, Španělska a řady dalších států. Odborníci tehdy varovali, že tento krok Západu povede k neblahým separatistickým snahám jako precedent.


Související:

6 komentářů :

  1. Albánské Kosovo nemělo být nikdy uznáno.
    Zločin zakládající genocidu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zejména když Rusům na Krymu licoměrníci z Globállágru UPÍRAJÍ PRÁVO NA SEBEURČENÍ. Holt Srbové, Rusi i Češi jsou "jenom" Slované. I mezi Gójim už dělají svinské rozdíly... kdy jsou černoši, babooni, nic a někde na konci bílí Slované... Nechtějí jim totiž dát své suroviny, svoji zemi, ano sebe za otroky - slave; Kde jsou ty časy, kdy Ibrahím ibn Jakub (Žid ve službách kordóbského chalífy Al-Hakama II.) KUPOVAL V PRAZE LACINÉ OTROKY... roku 966 jednal s českým knížetem Boleslavem I... Pravda, na Rus se raději nevydal. Díky Mongolům a Tatarům tam bylo obzvláště nebezpečno i na tehdejší tristní evropské poměry.

      Vymazat
  2. Kosovského velvyslance by jsme měli poslat do Albánie ne Kosova ,to je Srbské - Kosovo !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A je tady vůbec? Vždyť ani Klaus ani Zeman českého velvyslance na Kosovu nejmenovali.

      Vymazat
  3. Škoda že to nemůžou vzít do ruky Srbové je třeba albáncům přistřihnout křidýlka.

    OdpovědětVymazat
  4. Kdyby bylo Srbsko v NATO ,tak že žádný Kosovsky scénář není ,ale když jde na nikoho se nevázat ,tak zadupeme do země !

    OdpovědětVymazat