Reklama

.

.

neděle 30. září 2018

Kapitulace nebo odpor?

Lenka Procházková
30. 9. 2018    (Projev na demonstraci na Václavském náměstí k výročí Mnichova)
Založení první republiky bylo těžce získanou trofejí ve štafetovém běhu, který trval po mnoho generací. Naši předkové, kteří před sto lety vběhli do cílové rovinky, však dobře věděli, že nesmějí usnout na vavřínech, neboť i vítězný věnec lze rozdrobit k ochucení cizí polévky. Jako bobkové listy. Proti hltavosti souseda se však spojenecké smlouvy s přespolními ukázaly jako bezzubá pojistka. Odvolaná mobilizace více než milionu odhodlaných a dobře vyzbrojených mužů a následná kapitulace vytvořily trauma podobně hluboké jako kdysi Bílá hora ale v trpkosti odlišné. Zrada má jinou příchuť než porážka v bitvě.


Přijetí rozsudku bez boje přesto mnozí dodnes vnímají jako nečestnou kapitulaci. Ve skutečnosti za „nás“ tu kapitulaci podepsali jiní, když porušili mezinárodní právo i smlouvy a pod záminkou, že zachraňují mír v Evropě si prodloužili čas na vyzbrojení pro válku. Lež o porušování lidských práv českých Němců o jejichž „útlaku“ věděli posuzovatelé jen to, co Henlein na pokyn Hitlera vykřikoval, nás připravila o třetinu území včetně opevnění. Československo přestalo být obrany schopné a o půl roku poději se torzo někdejšího demokratického státu v srdci Evropy rozlomilo na dva ostatky podřízené říšské moci. To jsou známá historická fakta, která ani rozmlžováním nezmizí.

Kromě vnějších hranic státu však existují i vnitřní hranice, které si každý národ vytváří a jimiž udržuje svou identitu a existenci.

K obraně této vnitřní, nebo chcete-li duchovní tvrze, se v českých dějinách vždycky našlo dost lidí, mužů i žen na slovo vzatých, kteří odmítli kapitulovat před cizími převýchovnými vlivy a drželi obleženou baštu

pro své následníky. Vždy se ale našlo i dost défétistů či přímo kolaborantů. Tento vnitřní boj o charakter národa probíhá napříč časem až do současnosti.

V období druhé republiky uvolnil kolaborantům cestu právě ten čtyřstránkový rozsudek z Mnichova. I když věděli, že porušuje mezinárodní právo a naši ústavu, přijali jej a podřídili mu své činy i zločiny.

Dnes to má opačnou chronologii. Naši současní zpochybňovači práva českého státu na suverenitu zrazují národní zájmy už v předstihu a tím sami umetávají cestu k říšskému diktátu. Netýká se to jen politiků, kteří nás zastupují, ale i těch, které nikdo nevolil, a přesto zastupují něčí zájmy. Devótní tón mainstreamových médií působí, jakoby v zemi byla okupační vojska. Ze škol mizí portréty demokraticky zvoleného prezidenta. Umělci dobrovolně vyhlašují své závazky k říši a místo lvíčka se prezentují červenou kartou nebo trenýrkami na klopě, aby zviditelnili, že patří k páté koloně a neuznávají demokratické principy. Takto označkovaných je zatím menšina. Ovšem rybí oko „veřejnoprávní“ televize slzí dojetím. Kdo přejímá obraz světa a domova podle předvýběru ČT a ČRo, musí mít pocit, že trenýrkáři a vítači cosi podstatného statečně zachraňují. Podobný způsob lidové osvěty zvolil i pan Moravec, čímž myslím Emanuela, toho protektorátního ministra. Ten taky burcoval mládež ke startu za Novou Evropu, pod skvělým vedením Říše. Kontroloval protektorátní tisk, naháněl umělce do jednoho šiku a spolu s nimi se pokoušel převychovat národ. A jaký to býval předtím vlastenec! Vždyť právě on chtěl držet hranice do posledního muže a poslední kulky. A když nám po mnichovském rozsudku zbyly jen ty vnitřní hranice, udržení té duchovní tvrze, pan Moravec držel s Němci. Když prohráli, tu poslední kulku si vpálil do hlavy, po vzoru svého Vůdce.

Současný „zápas o duše“ mladých, ale nejenom mladých lidí je veden důmyslněji. Pravda, na přípravy byl delší čas. A tak si obránci vnitřních hranic ani nevšimli, že zdi naší pevnosti se vlivem propagandy poznenáhlu drolí. Až teď, když se nám ta bašta rozpadá před očima, se začínáme svolávat a domlouvat, co s tím. A začínáme počítat, s kým můžeme počítat. Mladí, až na výjimky, naše obavy nechápou. Jsou pro Evropu bez hranic, bez národů a bez tradic.

Až vymřeme, budou ji mít. Jenomže my jsme pořád ještě tady. Možná stihneme vychovat vnuky. V muže a ženy na slovo vzaté, kteří nebudou stiženi křivicí ani ztrátou paměti.

Mnichovské trauma nepřebolí tím, že budeme potomky odsunutých Henleinovců objímat jako „drahé krajany“ a znovu věřit v dobré úmysly krajty. Dnešní diktát sice zní z Bruselu, ale to je jen převodovka. Malý národ žijící na křižovatce vlivů musí mít širší rozhled, než ten, který je mu vnucován. K rozhledu patří i poučení z minulých omylů. Když nás zklamali někdejší spojenci a předhodili Československou republiku jako kostičku vyhrožujícímu hltavci, není moudré opakovat tu chybu a spoléhat se dnes na spojence z NATO.

Masarykova republika rozšiřovala vzdělanost svých občanů, podporovala průmysl a budovala silnou armádu. Jak tyto tři oblasti vypadají nyní, sto let od vzniku suverénního státu? Na to si každý může neradostně odpovědět sám.

Achillovou patou první republiky byly národnostní menšiny, což byla záminka k mnichovskému rozsudku. Ve jménu lidských práv.

Letos v prosinci proběhne v marockém Marrákeši konference o přijetí globálního paktu OSN, který legalizuje ilegální migraci. Ve jménu lidských práv se tak i právo šaría může stát v Evropě zákonem, o jehož lidskosti se přesvědčíme sami. Konference v Marrákeši tedy nezachraňuje mír ani právo národů na sebeurčení, stejně jako je před osmdesáti lety nezachránila zrada v Mnichově. Tentokrát však naši političtí reprezentanti nebudou na rozsudek potupně čekat za dveřmi. Jsou přizvaní, aby zradu národa osobně signovali. A my máme už jen několik týdnů na to, abychom se zmobilizovali a přiměli je sudbu odmítnout. Povyk páté kolony přestane být slyšet, když se o slovo přihlásí občané – jinak řečeno národ. Nadcházející volby je proto nutné vnímat jako referendum o suverenitě našeho státu. Možná je to poslední příležitost, kdy můžeme demokratickým hlasováním vyjádřit svůj odpor ke kapitulaci.

22 komentářů :

  1. Moc pěkný článek vše je naprostá pravda Babiš vykřikuje o nebrání ilegálních migrantů a jeho lidé dělají naprostý opak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To sou mi veci ,uz je tady BEZZUBA POJISTKA..Po vbehnuti do cilove rovinky /asi ty zuby upadly pred cilem/,!! Pak nasledoval HLTAVOST SOUSEDNI...Herky jerky.
      Ale je taky skutecnosti , ze Sudetaci vskutku chteli prijmout Ceskou Autonomii a Dolfovi se tak vzpirali...!!! A beda , Dolf zuril a zakazal jim to..A tak se odmen za svoje svinstva nedockali , jen s vyjimkou a museli se snazive a hrozne masakrovat cesky narod pozdeji... A co se ocekava dnes ??

      Vymazat
  2. Příspěvek paní Procházkové je směs historie i současna. Jako člověk narozený v časech "mnichova" , nemohu souhlasit s nadšením autorky z "první republiky. Ne, nezažil jsem život za jejího trvání, ale měl jsem rodiče a prarodiče s jejich pamětí a zkušenostmi. A ty moc radostné nebyly.
    A co s týče té, ze všech stran propírané otázky, bránit se Hitlerovi nebo ne, mám celkem jasno. Nesnáším hujerství lidí,kteří si myslí, že by jsme z toho všeho jako národ vyšli
    jen se ztrátami vojenské síly, tak ti jsou na omylu. Lidé kteří žádnou válku nepoznali, maximálně ze stříleček v počítačových hrách, mají divné myšlení. Kdyby se tehdejší Československo, oslabené nejenom zradou "spojenců", ale navíc pátou kolonou v pohraničí nejen českých zemí ale i Slovenska, kdy na nás útočili i poláci a maďaři, navíc na Slovensku už zrající "štát", mohlo opřít o "druhou" frontu, tak možná. Bez pomoci, ale i s pomoci Francie by jsme dopadli mizerně. Myslím, že by jsme si o tom všem ani dnes nepopovídali. Byli by jsme vyvražděni a část poněmčena a zbytek by umíral v pracovních lágrech.
    Jako mladší, jsem si také pohrával s takovými nápady. Jenže Hitlerovi podlehli velice rychle jiní, silnější, větší státy.
    Namále měla Britanie, dokonce i obrovský SSSR. Co tak asi to naše multi česko slovensko sudetoněmecko polsko maďarsko ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S takovou filosofií válečnictví by vietnamci prohráli s američany a rusové u Staligradu. Válka není o tom zda se vyhraje ale o zarputilé nutnosti se bránit ať to stojí co stojí.

      Vymazat
    2. 13:25 "...nutnost bránit se, ať to stojí, co to stojí." - Za Vietnamem stál Sovětský svaz, Koreu
      podporovala předtím Čína. Válkychtiví Američané sami nebojovali, nanejvýš bombardovali, a to ještě jen dokud věřili propagandě o své své technologické převaze. Viděl jste televizní šot
      o odletu posledních vrtulníků ze Saigonu, ověšených Američany? VELMI POUČNÉ! Tím by měly
      začínat zprávy ze světa na všech programech ČT!
      Působivé jsou rovněž záběry Němců u Stalingradu,
      jak se šourají v mrazu, omotáni hadry! To by měla být povinná pastva pro oči prdelaté Angely.
      Poproste své děti, ať Vám poděkují, že Vaši předci tenkrát nebojovali, noboť ony by se tím pádem nenarodily! A ať si na ty děkovné kopance
      vezmou pořádný ROZEBĚH!

      Vymazat
    3. 15:24 "...bránit se, ať to stojí, co to stojí." - Bránit se jako Putin. Hlavně včas nenechat nikoho na pochybách, že útočník by měl větší ztráty než zisky. (Nebude-li do zisků počítat i onen pověstný průplav mezi Kanadou a Mexikem.)

      Vymazat
  3. Líbí se mi jako vždy výstižný, skvěle napsaný projev.
    také se mi líbí věta: "ZAČÍNÁME POČÍTAT S KÝM MŮŽEME POČÍTAT." Zajímalo by mě, jaké znaménko mezi vás a nás, snimiž by se počítat mohlo, kladete. Mám pocit, že se nejedná o rovnítko.

    OdpovědětVymazat
  4. Také žasnu nad výrokem a to nejen paní Procházkové - "skvěle vyzbrojena armáda" ... "pohraniční opevnění" ...
    Něco jako ti frantíci, taky s tou "obrannou linii" ještě z první světové, s puškami, komickými tančíky a dvojplošníky.
    A také s koňmi a ovinovačkami místo pořádných "půllitrů".
    A ta slavná opevnění, něco jako hrady ve středověku. Stačí bejít nebo zaplynovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Války nevyhrávají ti co kalkulují zda by mohli, ale ti co se rozhodnou že prostě musí. Paní Procházková má naprostou pravdu.

      Vymazat
    2. naše tanky jim pomohly porazit Francii,pušky, kulomety, dělostřelectvo, munice, tak nemel nesmysly,Hitler by asi vyhrál, ale nikde není psáno,že by bo v důsledku ztrát někdo nezatknul,nebo neodbouch. Každopádně dostal zadarmo slušný muničák.

      Vymazat
  5. Nějak zapomínáte na morálku tehdejší armády a glorifikujete wehrmacht, který v té době jezdil na přehlídkách s pár tanky kolem dokola a oblboval velvyslance. Stejně tak zapomínáte na německou generalitu, kterou v té době neměl Hitler ješte zmáknutou, podle mě by do války nešel a pokud ano, tak by ho to něco stálo. Nás taky, ale proto jsme si snad budovali armádu, aby bojovala. Belgičani se bránili v obou válkách, v obou prohráli a byli okupováni. Nikdo si tam zřejmě nepřipouštěl, že budou mít nějaké ztráty a že zcela jistě s Německem prohrajou,prostě udělali to co měli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlas. A proto je asi Belgie dnes centrem EU a rozpadlé Československo tím co je. Montovnou.

      Vymazat


    2. 13:10

      Je rozdíl mezi pologermány Belgičany s německou vlajkou nastojato, kteří měli vražednou historii horší jak němci a námi čechy. Jen za jednoho Heydricha padly tisíce lidí a za eventuální vojenský odpor by padl národ. A ani ty, bys sis tady dnes nehrál na hrdinu.

      Vymazat
  6. Uz jsem se nekolikrat zamyslel , co bych delal ja v te
    dobe !
    Naciste vrazdili opozici na zapade od nas a Bolsevici vrazdili vsachny (nejen opozici) na vychode od nas..

    Pani Prochazkova , JA BYCH UTEKL do jizni Ameriky !

    Schvalujete muj nazor ?
    nick honolulu
    (A krmil se pochoutkami a chodil s Latinkou ! )

    OdpovědětVymazat
  7. Pani Prochazkova, nektere osobnosti verejneho zivota v Cesku jsou zajimave tim, ze mi pripominaji osobnosti v dobe antickych dejin.

    Vy o tom nevite, ale vase vlastenecke snazeni je velmi totozne se snahamy kralovny Zenobie z Palmyri proti Rimu.
    Vy jste statnice a vlastenka, coz je velmi uslechtila vlastnost ! Proto je vase povinnost kandidovat na pozici vlivu.

    OdpovědětVymazat
  8. Myslim si, ze Hitler by sel casem zmanipulovat !
    On mel kolem sebe v mladi same Cechy !
    (Hanus, Kubicek, bytna na Stumper gasse. A kdyz zil na Feber gasse ve Vidni, tak se zamiloval do Cesky a jeho babicka chodila randit do Slavonic.)

    Jedine nekdo velmi sarmantni, (jako napr. ja) by ho dokazal
    obtocit kolem prstu.

    Jenze ja v te dobe nezil, a tim prislo k mnoha tragediim, kterym bych dokazal zamezit.

    OdpovědětVymazat
  9. CENZURA v Cesku je horsi nez nacisticka !
    Zvihodnovani nekterych ras bylo ukradeno z napadu, ktere vysly zakonem v Norimbergu 15.9.1935. (napr. Romove v dnesni dobe.)

    Lidstvo se toci v kruhu a tim, ze nalepky Nacista, rasista, Hitler byly stedre rozdavany, tak prislo k zajimavemu ukazu. Nikdo tu tragickou dobu nebere vazne.

    Tim, ze o obetech Nacismu se mluvilo stale a tim, ze o obetech Bolsevismu se nemluvilo vubec, tak Balticke staty a Ukrajina se otevrene hlasi k Nacistum.
    Ano panove, na obzoru je prusvih !
    Specificky prusvih !

    OdpovědětVymazat
  10. Ten nejdulezitejsi prispevek o valkach pristich - a rozdilu k valkacm MINULYCH me smazali.
    Cenzori jsou ze me priposrani.
    honolulu messenger of truth !

    OdpovědětVymazat
  11. Vite vy o tom pani Prochazkova , ze datum 24.3. je datumem tech, kteri z pozadi ovladaji panovani kralu. (Vas datum.)
    Prikladu je nekolik, ale nac je popisovat, kdyz je Hitlercik cenzor smaze .

    OdpovědětVymazat
  12. Posledni prispevek pro pani Prochazkovou.

    Nacisticke valky byly vedeny pod vlivem konstelace PIECES, coz je doba emocionalni. Doba plna nenavisti mezi lidmi.

    Vliv teto konstelace je uz pryc a jsme pod vlivem konstelace AQUARIUS ! Rad bych popsal, co to zn. pro nasi budoucnost a pro kazdeho z nas, ale Nacista cenzor me rozciluje a sabotuje. On ten SVINAK to zase smaze.
    Pozdraveni pani Prochazkova fandim vam kralovno z Palmyri ani nevite, kolik mate zbrani proti dnesnimu "Rimu".

    OdpovědětVymazat
  13. Paní Lenko,fandím vám.Skončeme s rektálním alpinizmem,ať na východ (nebudeme gubernií),tak na západ (Ost Markou). Buďme sami sebou, máme na to. Neprodávejme se tak levně, ale dejme si pozor na nacionální šovinizkus, který tu některé spoluobčany láká. Stále ještě máme šanci, aby nás brali vážně. Banány zatím u nás nerostou.

    OdpovědětVymazat
  14. Paní Lenko, tleskám a vyjadřuji Vám dík.S těmi dětmi a vnoučky jste to vystihla přesně. Držím s Vámi.

    OdpovědětVymazat