Reklama

.

.

čtvrtek 27. září 2018

Lípa (fejeton o tom, co se s námi nesmí dít)

Patrick Ungermann
27. 9. 2018
Přečetl jsem si na kelímku od kávy, že slavíme sto let republiky. Raději říkám, sto let od založení a prosazení naší novodobé státnosti. Víte, povídá se, že Japonci ovládají umění, jak z velkých věcí dělat malé. Říkají tomu bonsaj. Můj bývalý přítel je na zámku v Hořovicích zahradníkem. Mezi barokním a prvorepublikovým křídlem komnat až k zadní brance se železným sluncem ve mřížích šumí a kvete dílo jeho rukou, zámecký park. 



Naposledy mě tudy provázel navečerní kaštanovou alejí a mezi nahodilou řečí roztržitě pohvizdoval. Přitom se tvářil, jak se tváří, když se chce někomu s něčím pochlubit. Pohazoval svazkem klíčů, než jsme se nazuli do galoší. Jídelnou a přijímacím salónem jsme vklouzli do stále pobořené části paláce, odkryli fošny pod lešením a obezřetně klesali do podzemí do hraběcích lázní s tajným zahradnickým pavilónem. Takového směšnohrdinství nikdo jaktěživ neviděl. Titěrné mnohaleté obtloustlé kmínky sekvojí, jedlí, palem a bříz dosahovaly neuvěřitelné výšky dvaceticentimetrového pravítka. Bonsaje. Zakrslá tenata připomínají panáčkující pacinky štěňat, které by přerostla vesnická tráva.

Zdá se, že největším úspěchem přítelova umu je bujarý trpaslík, co paroduje květy obsypanou lípu. Už jeho minulost stojí za řeč: Otcové pradědů vysadili stromek v roce 1848 na zadní mez hospodářství. O sto let později se pole scelilo s jinými lány a vyvrácená lípa putovala do parku. Čtyřicet let ji „ošetřovatelé“ proměňovali. Předně ořezali spoustu samorostlých větví, které by prý celému parku bránily v rozkvětu. Ostatně, takhle oklestili všechny okolo stojící dřeviny. V osmdesátém devátém roce se lípy ujal nastupující zahradník. Bezmála tři desetiletí se snaží z ještě velké věci udělat malou. Jde to ztuha, lípa je prý nejodolnější materiál. „Nejdřív musíš sestříhat a spoutat kořeny, odebrat mnoho živin a vláhy. Materiál by neměl zůstávat v parku mezi ostatními. Novou společnost najde v zaprcatělých dřevinách v pavilónku a nový domov v úmyslně těsném květináči. V umělém prostředí se udržuje v naději, že roste. Růst samozřejmě nesmí, leda tak tloustnout.“

Nedalo mi, abych si nepřivoněl ke korunce. Pod víčky se mi rozkošatěla obrovitá křídla stromu se zvučícím národem pilných včel. Lípa kvete! Města, lidé a prapory prolétli oduševnělou trestí a bzukot otevíral chorály. Žadonil jsem, aby mi přítel (duchem prťavější než jeho výtvory) bonsaj prodal. Je dost drahá, ale složím se s mnoha lidmi. Je známo, že v lipách se soustřeďuje síla. Koupím a vysadím zohavený kmínek a budu léta odpovídat jeho prosbám, možná, že znova sto let, než se zmátoží. Pak ho včlením do družiny bratří v zámeckém parku v Hořovicích. Až pokvete, nikoho nenapadne, jak byl strom týraný.

11 komentářů :

  1. Aby nás někdo neznásilňoval potřebujeme skutečnou svobodu a demokracii. Musíme nejdříve pochopit že svobodní nejsme a proto nemůžeme vládnout.
    Bohužel si málo lidí, i z tohoto diskuzního spektra uvědomuje absenci demokracie. Uvedu příklad: představte si, že by měla Praha 6 milionů obyvatel a zbytek republik čtyři miliony. Praha by kdykoliv, ve svém zájmu, přehlasovala zbytek republiky. Co je demokratického na tom, když jedno město ovládá celou společnost. Tak je to kupříkladu v rélu s Evropskou unií. Místo toho aby měl každý členský stát v parlamentu stejný zastupitelů mají jich tam nejvíce nejlidnatější státy. To se pokládá za demokratické. Bohužel jsme pak ovládáni lidnatějšími státy. To je demokracie?!

    Štefan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Štefane, to je doopravdy REÁLNÍ DEMOKRACIE - což je obdobou REÁLNÉHO SOCIALISMU s tím, že REÁLNÁ DEMOKRACIE to "sociálno" totálně totalitně deformuje - v náš neprospěch.

      Vymazat
  2. Demokracie je o tom, že většina rozhoduje.
    Proto tu je parlament.
    Senátoři (neplacení) by měli zastupovat specifické regiony.
    Pak tu teprve Senát může fungovat jako pojistka.

    OdpovědětVymazat
  3. tak ako v Anglicku

    OdpovědětVymazat
  4. U lžiAnglánů je demokracie?
    Od kdy?

    OdpovědětVymazat
  5. Tady je „demokrat" gazdík:

    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Gazdik-Cesti-populiste-kdyz-budete-nabouravat-demokracii-EU-zasahne-Madarsko-je-priklad-553035

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V 68-mem, nam take predhazovali Madarsko.
      NIHIL NOVI SUB SOLE

      Vymazat
  6. Moc pěkně napsané podobenství.
    Kéž se i naplní! Přál bych to jak pisateli a nositeli onoho přání, tak (zejména!) i té lípě.

    OdpovědětVymazat
  7. Chceme-li demokracii, potřebujeme demokraty. Lidi, kteří se podřídí rozhodnutí většiny, i když se jim osobně třeba nelíbí.
    J. Hruška

    OdpovědětVymazat
  8. Chceme-li přežít jako národ, potřebujeme lidi, kteří mají rádi své sousedy a jsou přesvědšeni, že stojí za to, aby naše společenství bylo zachováno.
    J. Hruška

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je vidět, že vám "Dobré jitro, sousede", nedává nikdo z krimimenšin... jejichž oblíbenost roste S ČTVERCEM VZDÁLENOSTI.

      Vymazat